Pravěké stavitelství a architektura – vznik archetypů konstrukčních, tektonických a typologických

Geologické dělení:

doba kamenná – starší (paleolit)

- střední (mezzolit)

- mladší (neolit)

- pozdní (eneolit nebo chalkolit)

bronzová

železná

Člověk:

sběrač

divoch

zemědělec

- první snahy vytvořit si obydlí – ochrana před nepříznivými vlivy a ochrana ohně před vyhasnutím

- 9.000 – 8.000 př.K. se z lovců stávají pastevci a zemědělci – vznik trvalých osad

- 2.000 př.K. – rozvoj obchodu, kolonizace – opevněná hradiště

Stavební druhy:

– obytné stavby

pohřební stavby

kultovní stavby

megalitické stavby

Obytné stavby:

jeskyně – přírodní nebo umělé

2. zástěny
3. stany a chýše
4. zemnice
5. polozemnice  – zahloubené chýše

- zahloubené domy

6. nadzemní stavby – dřevěné (kůlové, palisádové, srubové)
7. nadzemní stavby – kamenné
8. nadzemní stavby – hliněné
9. nadzemní stavby – smíšené
10. nákolní stavby

1. jeskyně – Altamira - Španělsko

u nás jeskyně Šipka u Štramberka – 40.000 př.K., dále Český kras, Turské maštale (200.000 př.K.), Moravský kras (Býčí skála), Koněpruské jeskyně

Altamira

2. zástěny – rovná, nákolní, lomená

3. stany a chýše – dvě zástěny proti sobě

4. zemnice – zapuštěná jeden metr a více, zapouštění z důvodů tepelných a ochranných (Tuchlovice u Kladna)

5. polozemnice – zapuštěné méně než jeden metr, rozdělení na zapuštěné chýše nebo zapuštěné domy

6. dřevěné domy – stěny vyplňovány mechem, hlínou, proplétané pruty, větve

kůlové stavby – kostra spojena koženými provázky

kůlové velkodomy – vyvrcholení pravěké obytné architektury, 45-60m dlouhé, pro celý rod, tří nebo čtyřtraktová dispozice, rozděleno na část pro bydlení a část hospodářskou, 5.000 let př.K., u nás Bylany u Kutné Hory a Postoloprty

megaron (kůlový) – uzavřený obytný prostor

palisádové domy

roubené (srubové) domy – mezi kládami mazanina, slaměné střechy

 

7. kamenné stavby – zdivo lomové, ložné, haklíkové, kyklopské

objevují se první nepravé klenby – přečnělkové s vodorovnými ložnými sparami

Orkneje u Skotska

Sardinie – vícepatrové obytné a zároveň ochranné domy

Trully v Itálii – zvonovité stavby, uprostřed komín

8. hliněné stavby – z cihel sušených na slunci, sláma na střeše

Afrika

pueblo – indiánské cihelné stavby ze sušených, později i pálených cihel, stavěné ve svahu, propojené žebříky

10. nákolní stavby – u jezer, v jezeře, u moře

Megalitické stavby

- 3.000 – 2.000 př.K.

- z řeckých slov „velký“ a „kámen“

- megalitické stavby vznikaly seskupováním a vztyčováním velkých kamenných kvádrů a desek, obvykle neopracovaných

menhiry – osamělé vztyčené kameny (nejvyšší v Bretani 23m, rozbit bleskem), jejich smysl je nejasný

řady – aleje menhirů (Bretaň – Carnac – 3.000 kamenů v několika řadách)

u nás – Dolní Chabry, Drahomyšl

dolmeny – hrobové stavby, původně ukryty pod nasypanými mohylami (New Grange v Irsku)

jednoduché komory – dolmen

opracované kameny, spoje na čep

Dolmen Pedra Gentil poblíž Barcelony

kromlechy – okrouhlé nebo podkovovité uspořádání

sloupy spojeny vodorovnými břevny (architrávy), opět spoje pomocí dlabu a čepu

kult slunce – astronomická observatoř

Stonehenge u Salisbury 2.200 př.K.

 

hrobové stavby – 3.000 – 2.000 př.K.

mohyly – zasypané hrobové komory, dolmeny = jednoduché hroby

kupolovité hrobky – tholos – kupolovitá hrobka na kruhovém půdoryse s přečnělkovou klenbou a přístupovou chodbou (na bretaňském ostrově Carnu – 3.270 př.K.)

delší chodby překryté deskami – chodbovité hroby

skříňové hroby – komory z velkých kamenů pod povrchem země

jeskyně

pravěké chrámy – jeskyně Lascaux

Hal Taziem – Malta – Templum

galské obětiště - Libenice

jeskyně Lascaux

Pravěký urbanismus

Jericho  – 20km od řeky Jordán u Mrtvého moře

mělo rozlohu 2ha a 3.000 obyvatel

kamenná hradební zeď (pouze navenek, uvnitř byly hlína) – 8.000 př.K.

příkop vytesaný ve skále

8,5 m vysoká zděná válcová věž (bez malty) – pozorovací, obranná nebo astronomická či náboženská funkce

obytné stavby s kruhovým nebo oválným půdorysem

řemeslo a obchod – šperky, bitumen – náhrdelníky, náramky

zemědělství – ovce, kozy, obilí

návrší Tell el Sultán (pahorek sultánů)

nejstarší vrstvy datovány 10.000 – 9.000 př.K.

Catal Huyuk – návrší v Turecku – Anatolii

6.800 př.K., 5.700 př.K. bylo z neznámých důvodů opuštěno

jednotlivé vzájemně se dotýkající stavby na pravoúhlém půdoryse Archetyp budoucího šachovnicového uspořádání města), nemělo ulice, pouze dvory

domy zapuštěné do země, vstup ze střechy po žebřících

objevují se zde polosloupy, konzoly, náznaky hlavic a hlavně pilastry, které tvoří důležitý architektonický prvek u všech klínopisných starověkých civilizací

vnitřní prostory zdobeny plastikami býčích hlav, reliéfy a nástěnnými malbami

název znamená „Dvojitý pahorek“

40 chrámů, kult plodnosti

10.000 obyvatel, rozloha 12,5ha

výroba keramiky, tavení a tepání mědi

Hacilar – nedaleko Catal Huyuku

dvě epochy – první 8.000 př.K., druhá 6.000 př. K

základem obživy bylo stejně jako u Catal Huyuku zemědělství

několik metrů silná cihelná zeď – opevnění akropole

oproti Catal Huyuku jsou zde mnohem větší domy s nádvořími

Kiropytia – Kypr

hlavní osa – cesta, podél kamenné kruhové domy (pouze dolní části domů, patra byla ze sušených cihel s přečnělkovými klenbami)

5.000 př.K.

Čechy – keltská oppida (malá města)

1. halštadská doba 4.000 – 400 př.K.

2. laténská doba 400 – 0 př.K.

3. římská 0 – 400 po K.

Keltové – železné výrobky, mince, šperky

vyspělí řemeslníci

sídla – hradiště

Závist u Zbraslavi – 170ha rozloha, na dvou kopcích, opevněno místy až třemi hradbami z kamenů prokládaných roštovou dřevěnou konstrukcí

vznik pol. 6.stol.př.K. až 0

akropole se čtyřmi chrámy, tři dřevěné, jeden kamenný

Stradonice – rozloha 87ha

akropole a dolní část

dvě vstupní branky

při Berounce kousek od Berouna

řemeslná výroba

Hrozany – u Vltavy, 26ha

Třísov – opevněné u Vltavy

Staré hradisko u Prostějova