Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  

 
CATEGORII DOCUMENTE




BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Secesní architektura

budova

+ Font mai mare | - Font mai mic






DOCUMENTE SIMILARE

Trimite pe Messenger
STANDARDNÍ OPERAČNÍ POSTUP PŘI BUDOVÁNÍ BSG
KONSTRUKCE A SYSTÉMY LETADEL
Pravěké stavitelství a architektura – vznik archetypů konstrukčních, tektonických a typologických
Secesní architektura
Hydrofobizační a zpevňovací prostředky

Secesní architektura

  Antoni Gaudí je pro většinu lidí dobře známý španělský architekt. Vybrala jsem si ho protože se mi líbí jeho stavby, které mě zaujaly svou pohádkovostí, fantaskností, rozmanitostí a které zdobí každé místo jež jim bylo dáno. Když jsem poprvé viděla jeho stavbu katedrála Svaté rodiny, byla to pro mě vzpomínka na dětské představy z příběhů o dracích, rytířích a palácích jež se stavbě velice podobaly. Toto vrcholné dílo je symbolem Barcelony avšak Gaudí zemřel příliš brzy (zadumaného ho přejela tramvaj) a nestihl ho dostavět.Nyní se Katalánci pokoušejí katedrálu dokončit,bez podrobných plánů je to však nesnadné.To jsem se ale nějak rychle dostala k jeho smrti.Antoni se narodil v Reusu u Tarragony roku 1852, byl bystré dítě, studoval na gymnáziu a poté architektonickou školu v Barceloně. Zde ho nepovažovali za příliš dobrého studenta, zabýval se přehnaně detailem. Jeho výkres byl tak neotřelý, že ředitel údajně řekl: 'Vychovali jsme buď génia, nebo blázna' Gaudí ale nebyl revolucionář, jen se narodil do příznivé doby, kdy měli lidé plné zuby upjatého klasicismu a ve snaze nahradit starý styl se vrhali na všechno co bylo rozevláté a svobodné.To se mu dařilo. Díky tomu si velmi rychle získal dobré jméno a o jeho stavby byl zájem. V mládí byste ho jen těžko přehlédli v davu, měl husté tmavé vlasy, modré oči, nosil speciálně vyrobený, značkový klobouk a se skromností si asi příliš nezadal. Jeho oblíbeným místem byla kavárna kde se scházeli intelektuálové a vedli debaty. Měl obrovské sociální cítění a někdy až sklony k nacionalismu. Byl hrdý na svůj katalánský původ a dokonce života mluvil jen tímto jazykem. Lidé si na schůzky s ním museli brát překladatele. Před dokončením studií dostal Gaudí první zakázku, navrhnout lampy pro Barcelonu Antoni začal úzce spolupracovat s arch. Joanem Martorellem , díky němuž poznal negotický styl. Ovlivnilo ho také umění od Johna Rushina  V letech 1883-1888 pracoval na Casa Vincens..Největší a osudovou práci dostal Antoni ve svých jednatřiceti letech, když ještě nebyl známý.Již výše zmíněná stavba katedrála Svaté rodiny měla být protest církve proti zesvětšťování. Náhoda tomu chtěla, že se původně vybraný architekt nepohodl s církví a na řadu přišel on. Projevuje se v ní negotický styl, který rozehrává architektonickou symfonii na motivy rostlinné říše doplněné keramikou a bohatým reliéfem, jenž vypadá, jako by se roztékala dětská stavba z písku.

květinová    Sloupy    Sagrada

  Ještě než stačil vystavit základy katedrály, hrnuli se na Gaudího ateliér další prestižní        zakázky. Valnou většinu z budov dostavil, ale katedrálu Sagrada Familia nikdy nedokončil. Jen zlomek z naplánované katedrály dnes ční spolu se stavebními jeřáby k barcelonskému nebi, veliká škoda.

Poté Antoni dostal zakázku na svou první reprezentativní budovu Güellův palác (1889), který byl postaven v centru města. Díky této stavbě a jejímu vynalézavému a originálnímu slohu se stal slavným po celém světě. Palác byl postaven pro jeho celoživotního sponzora, hraběte Eusebí Güella. Stojí v úzké ulici, takže průčelí si prohnete jen těžko naráz. Drobné detaily na budově jsou pro Antonio typické. 

                      Palau                                Detail 

Dům Casa Milá je obvykle nazýván obyvateli Barcelony La Pedrera (hromada kamení). Největší obytný dům, který Gaudí postavil, se podobá více skále s jeskyněmi než domu. Každé místnosti vtiskl neopakovatelný tvar. Nenajdete zde jedinou rovnou zeď. Byl natolik moderní, že měl dokonce první podzemní parkoviště v Barceloně Stropy se vlní a zdi kácejí, z balkonů trčí kovové, bohatě zdobené kované secesní zábradlí. Dvorky se zužují směrem dolů a světlo proniká i do podkrovních místností. Vše na tomto domě, ač se to nezdá, je funkční. Pouze komíny na střeše, vypadající jako marťanské sochy, mají více dekorativní charakter. Casa Milá byla dlouho terčem posměchu pro svou avantgardnost. Dokonce i stavební úřad obvinil Gaudího z porušení zákonů tím, že nechal trčet jeden sloup do chodníku. Chtěli ho nechat osekat. Gaudí souhlasil s tím, že na místo nohy dá ceduli s vysvětlením, kdo nechal stavbu zohavit. Úřad se zalekl, a sloup zůstal tam, kde je. Dnes je Casa Milá ceněna jako jedna z nejčistších secesních památek,je to má oblíbená stavba po katedrále svaté rodiny, zvláště kované zábradlí je nádherné.

               Casa                                     Průčelí

Vnější zdi jako z kůže šedomodrého hada, sloupy jako sloní nohy a střecha jako ocas opancéřovaného ještěra. Nějak tak vypadá obytný dům Casa Batló. Gaudí původní návrhy se zakrátko stali jen nezávazným plánem. Změnil své představy v průběhu stavby a musel být v neustálém kontaktu s dělníky a řemeslníky. Casa Batló vyrostla jako dynamická improvizace na téma bydlení a krásy. Nejmenší radost z Gaudího bujaré invence měl samozřejmě stavební úřad, který objevuje místa neexistující v plánech. Velkou radost naopak projevili nekonvenční obyvatelé domu a davy obdivovatelů. Zahradním městem pro honoraci měl být původně Güellův park. Ke stavbě obytných domů ale nikdy nedošlo. Gaudí se prostoru zmocnil, jako by vytvořil jednu ohromnou plastiku obepínající celý kopec. Choval se při stavbě parku z dnešního pohledu vysoce ekologicky a předešel filozoficky i takové velikány, jako byl Picasso a Miró. Nejenže maximálně vycházel z možností terénu, ale také plně využíval materiálů vytěžených na místě. Odvážné viadukty, tunely, schodiště, obvodové zdi, bazénky i plastiky hadů a ještěrů rozvrstvil v terénu tak, že park připomíná pohádkově barevné bludiště. Sloupy protéká voda jako okapy, vsakuje se do porézního podloží a profiltrovaná ústí do bazénků. Předlohou pro dokonale pohodlný profil laviček byl nahý muž odlitý vsedě do sádry. Mozaikou zdobená architektura přitahující všechny kolemjdoucí, je slepená z tun nepovedených a rozbitých vyřazených keramických kachlíků, sestavených do zcela nových ornamentů a souvislostí. Obdivuhodný plášť betonových konstrukcí realizoval Gaudího spolupracovník Jujola. 'Práce je možná jen na principech spolupráce a ta je možná jen na základě lásky,' řekl Gaudí o stylu, kterým vytvořil všechna geniální díla. Jedinými obyvateli parku byli paradoxně nakonec jen Antoni a jeho zakladatel Guel. Obytná část parku nemohla být realizována a říká se, že on, starý mládenec, roztrpčený nedokončeným dílem, vyháněl milenecké dvojice ze své fantastické rajské zahrady.

Parc  Parc Parc          

Gaudí vytvořil v Barceloně několik staveb najednou. Žil a dýchal architekturou a ve městě dokončil nezvykle čistou secesní sérii staveb, kterou nemá žádná jiná metropole. Jedna jediná stavba jej vtahovala jako vír a pohlcovala veškerý jeho čas. Z mladého Gaudího, který si potrpěl na prvotřídní oblečení i společnost se stal asketický muž zralého věku.Začal  milovat obyčejné lidi a hlavně svou pompézně rozestavěnou katedrálu - Sagrada Familia. Bydlel v dílně u katedrály, střídmě jedl a prostě se oblékal. Všechen svůj čas věnoval architektonické milence, korigoval dělníky při práci a vymýšlel nevídané metody práce. 'Oznámil jsem, že hledám předlohu osla pro reliéf na fasádu. Žádný, kterého mi přivedli, nebyl dobrý. Nakonec jsem ho uviděl u obchodnice s pískem. Těžkou hlavu měl sklopenou až k zemi - to je osel z Útěku do Egypta - opravdový,' pronesl Gaudí. Přemluvil majitelku, aby mu zvíře půjčila.

Asi desetina chrámu je hotová a většinu plánů měl Gaudí jen ve své hlavě. Sedmého června 1926 se architekt vydal jako každý den na procházku do kostela sv. Filipa. Vycházel prostě oblečen ze své dílny a ve městě ho porazila tramvaj. Sagrada Familia - největší chrám secese - byl kompletně dostavěn jen v hlavě geniálního tvůrce Antonia Gaudího y Corneta. Smuteční průvod jej provázel k torzu chrámu, kde je pohřben.Gaudího vizi dokončují pomalu dnešní stavitelé, ale práce bez mozku 'krále secese' pokračují jen velmi pomalu. Jestli Barcelona uvidí chrám dokončený, a jestli ho vůbec dokáží postavit podle sporých plánů, nikdo z dnešních stavitelů neví. Jen vizionář Gaudí asi tušil, za jak dlouho lze pohádkovou katedrálu postavit.Dočetla jsem se, že byl Gaudí údajně barvoslepý a že mu většinu práce dělal mladý architekt Josep Maria Jujol. Nevím nakolik je to pravda, vlastně nemůžeme v této době úplně věřit příběhům o jeho životě, protože lidé si spoustu věcí časem přimyslí, aby jeho biografie měla pohádkovější a zajímavější charakter. Což bych řekla, že u tohoto umělce rozhodně není třeba. Myslím, že Gaudí musel být v duši pořád dítě a že si stavěl své sny, přesně tak jak to dělají chlapci s plastelínou. Jsem ráda, že  se narodil do ,,správné doby“ a díky oblíbenosti svých děl, měl dostatek financí a mohl postavit spoustu nádherných staveb.

Našla jsem si článek o přednášce architekta Stefana Krakhofera, který se zabývá programem, který má určit ideální tvar tak aby odpovídal výtvarnému záměru a byl zároveň reálně proveditelný. Gaudí vlastně dělal totéž při hledání staticky dokonalého tvaru svého mistrovského díla, kostela Sagrada Familia. Neměl však k dispozici sofistikovaný software, takže jeho model byl fyzický, nicméně vycházel z totožného principu zpětné vazby. Co Gaudí udělal? Vytvořil několikametrovou drátěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na dráty, odpovídající samotné konstrukci, zavěšoval pytlíky se zátěží odpovídající hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem zátěže a gravitace zdeformovala do staticky dokonalého tvaru. Skriptování a parametrický design umožňují totéž, ovšem bez nákladného fyzického modelu a bez zdlouhavých odměřování tvaru a jeho překreslování. Důkaz o tom jak byl ve své době Gaudí geniální.

1882        G. úzce spolupracuje s arch.
                 Joanem Martorellem a jeho
                 prostřednictvím se dostává
                 do úzkého styku s neogotick.
                 stavebním stylem.


1883-1888  začíná pracovat na Casa
                 Vincens, zároveň přijímá
                  práce pro El Capricho, ven-
                  kovský dům v Comillasu
                  pro Dona Máxima Diaze de
                  Quijano. Vedení stavby
                  převedl na Cr. Cascanta i
                  Colom. 
 

           Během studia si přividělával peníze
         
  v kancelářích některých architektů,
           mimo jiné u Josepa Fontserého a
           Francisca de Paula de Villara, který
           později zahájí stavbu Sag.Familia.
           S Villarem spolupracuje na pracích
           pro klášter Montserrat.

          Narhuje také fontánu pro Place de
          Cataluňa v Barceoně, která nebyla
          nikdy postavena. Měla být 40m
          vysoká a zaujímat celou plochu
          náměstí.

          Jako student navštěvoval Café pro
          intelektuály na rohu La Rambla a
          Calle de Pelayo v Barceloně.

1876  umírá Gaudího matka

měl až do osudné příhody s tramvají v životě štěstí. Velmi brzy si vydobyl věhlasné postavení v celém Španělsku, dostával luxusní zakázky a neměl příliš problémů s financemi, jako mnoho jeho souputníků. Mohl si vymýšlet a popouštět uzdu své neobyčejné fantazii, která mu mimo jiné komplikovala život při studiu architektury. Brzy po škole už mohl realizovat to, za co byl při studiích hodnocen jako podprůměrný! Školu sice zakončil známkou výborný, ale výkres byl tak neotřelý, že ředitel údajně pronesl: 'Vychovali jsme buď génia, nebo blázna' Gaudí ale nebyl revolucionář, jen se narodil do příznivé doby, kdy měli lidé plné zuby upjatého klasicismu a ve snaze negovat starý styl se vrhali na vše rozevláté a svobodné. A to byla Gaudího parketa. Mladý architekt byl protipólem vlastní skromnosti ve stáří. Gaudí s hustými blonďatými vlasy, modrýma očima, obarveným vousem a kloboukem prvotřídní značky nemohl v Barceloně konce devatenáctého století zapadnout v davu. Byl ozdobou intelektuálních debat v kruzích barcelonských radikálů. Silně cítil katalánský původ a během celého života používal jen tento jazyk. Komplikoval tím situaci spolupracovníkům, kteří si na schůzky s architektem museli brát překladatele, ale zůstal zatvrzelým Kataláncem do konce života. V té době zraje Gaudí s obrovským sociálním cítěním i sklonem k nacionalismu. Díky vyhraněným vlastnostem získává přízeň mnoha vlivných lidí v Barceloně a s tím i velmi zajímavé zakázky od mecenášů.

.

Osudovou a zároveň nejpompéznější barcelonskou zakázku dostal mladý architekt ještě předtím, než vešel ve známost. Sagrada Familia - kostel Svaté rodiny, měl být protestem katolické církve proti zesvětšťování. Ve svých jedenatřiceti letech získává Gaudí nejprestižnější zakázku, dílem šťastné náhody. Původně vybraný architekt se nepohodl s církví a odmítl stavět. Prostor se otevírá Gaudímu, který rozehrává architektonickou symfonii na motivy novogotiky doplněné keramikou a bohatým reliéfem, jenž vypadá, jako by se roztékala dětská stavba z písku. Zatím jen na prknech v ateliéru. Ještě než vystaví základy katedrály, hrnou se na Gaudího ateliér další prestižní zakázky. Valnou většinu z budov dostaví, ale katedrálu Sagrada Familia nikdy nedokončí. Jen zlomek z plánované katedrály trčí dnes spolu se stavebními jeřáby k barcelonskému nebi.

Na kamenolom překřtili obyvatelé Barcelony dům Casa Milá. Největší obytný dům, který Gaudí postavil, se podobá více skále s jeskyněmi než domu. Každé místnosti vtiskl neopakovatelný tvar. Stropy se vlní a zdi kácejí, z balkonů trčí kovové, bohatě zdobené kované secesní zábradlí. Dvorky se kónicky zužují směrem dolů a světlo proniká i do podkrovních místností. Vše na tomto domě, ač se to nezdá, je podřízeno funkčnosti. Pouze komíny na střeše, vypadající jako marťanské skulptury, mají více dekorativní charakter. Casa Milá byla dlouho terčem posměchu pro svou avantgardnost. Dokonce i stavební úřad obvinil Gaudího z porušení zákonů tím, že nechal trčet jeden sloup do chodníku. Chtěli ho nechat osekat. Gaudí souhlasil s tím, že na místo nohy dá ceduli s vysvětlením, kdo nechal stavbu zohavit. Úřad se zalekl, a sloup zůstal tam, kde je. Dnes je Casa Milá ceněna jako jedna z nejčistších secesních památek.

.

Vnější zdi jako z kůže šedomodrého hada, sloupy jako sloní nohy a střecha jako ocas opancéřovaného ještěra. Přibližně tak vypadá obytný dům Casa Batló. Gaudí tvoří živelně a původní návrhy se zakrátko stávají jen nezávazným plánem. Mění své představy v průběhu stavby a musí být v neustálém kontaktu s dělníky a řemeslníky. Casa Batló roste jako dynamická improvizace na téma bydlení a krásy. Nejmenší radost z Gaudího bujaré invence má samozřejmě stavební úřad, který objevuje místa neexistující v plánech. Velkou radost naopak projevují nekonvenční obyvatelé domu a davy obdivovatelů.

Zahradním městem pro honoraci měl být původně Güellův park. Ke stavbě obytných domů ale nikdy nedošlo. Gaudí se prostoru zmocnil, jako by vytvořil jednu ohromnou plastiku obepínající celý kopec. Gaudí se choval při stavbě parku z dnešního pohledu vysoce ekologicky a předešel filozoficky i takové velikány, jako byl Picasso a Miró. Nejenže maximálně vycházel z možností terénu, ale také plně využíval materiálů vytěžených na místě. Odvážné viadukty, tunely, schodiště, obvodové zdi, bazénky i plastiky hadů a ještěrů rozvrstvil v terénu tak, že park připomíná pohádkově barevné bludiště. Sloupy protéká voda jako okapy, vsakuje se do porézního podloží a profiltrovaná ústí do bazénků. Předlohou pro dokonale pohodlný profil laviček byl nahý muž odlitý vsedě do sádry. Mozaikou zdobená architektura přitahující všechny kolemjdoucí, je slepená z tun nepovedených a rozbitých vyřazených keramických kachlíků, sestavených do zcela nových ornamentů a souvislostí. Obdivuhodný plášť betonových konstrukcí realizoval Gaudího spolupracovník Jujola. 'Práce je možná jen na principech spolupráce a ta je možná jen na základě lásky,' řekl Gaudí o stylu, kterým vytvořil všechna geniální díla. Jedinými obyvateli parku byli paradoxně nakonec jen Gaudí a jeho zakladatel Guel. Obytná část parku nemohla být realizována a říká se, že Gaudí, starý mládenec, roztrpčený nedokončeným dílem, vyháněl milenecké dvojice ze své fantastické rajské zahrady.

c

Gaudí se narodil v Reusu
                   u Tarragony. Narodil se
                   kotláři Antónii Cornet i
                   Bertran a Francesc Gaudí
                   i Serra.
  Od dětství trpěl
                   revmatismem
                -  od dětství byl již velmi bystrý
                -  pravděpodobně bydlel v domě
                   č.4 v ulici Call de San Juan v
                   Reusu (dům již nestojí).


1863-1868  Studium na gymnáziu
                 (klášterní škole) Colegio de
                 los Padres Escolapios v
                 Reusu

1867       Gaudí poprvé uveřejní několik
                kreseb v novinách 'El Arlequín'
                v rukopisných exemlářích
                (nákladem 12 exemplářů).
                Pro představení školního
                divadla kreslí Gaudí kulisy.        

1869         v 17 letech odešel studovat
                  do Barcelony.

1869-1874 navštěvuje přípravné kurzy
                  pro studium architektury na
                  přírodovědecké fakultě Univer.
                  v Barceloně.

1870        V souvislosti s restauračními
                  projekty pro klášter Poblet
                  navrhuje opatův erb.

1873-1877   Gaudí studuje architekturu
           na Escola Provincial d'Arquitectura
           v Barceloně. Během jeho studia
           vznikají četné návrhy a mezi nimi
           i brána hřbitova aj. Nebyl příliš
           dobrým studentem. Když kreslil
           návrh, tak se často zaměřoval na
           nepodstatné detaily, že nakonec
           stavbě samotné nevěnoval tolik
           pozornosti. K připouštěcí zkoušce
           nakreslil univerzitní aulu v řezu.

1878      Krátce před ukončením studia
               dostává Gaudí první veřejnou
               zakázku. Má pro město Barcelonu
               navrhnout lampy. V r. 1879 byly
               postaveny první lampy.
               Měl je navrhnout pro Passeig de
               Muralla de Mar. Zde se projevuje
               Gaudího nacionalistické smý-
               šlení.

1882        G. úzce spolupracuje s arch.
                 Joanem Martorellem a jeho
                 prostřednictvím se dostává
                 do úzkého styku s neogotick.
                 stavebním stylem.

1883-1888  začíná pracovat na Casa
                 Vincens, zároveň přijímá
                  práce pro El Capricho, ven-
                  kovský dům v Comillasu
                  pro Dona Máxima Diaze de
                  Quijano. Vedení stavby
                  převedl na Cr. Cascanta i
                  Colom. 
 

           Během studia si přividělával peníze
         
  v kancelářích některých architektů,
           mimo jiné u Josepa Fontserého a
           Francisca de Paula de Villara, který
           později zahájí stavbu Sag.Familia.
           S Villarem spolupracuje na pracích
           pro klášter Montserrat.

          Narhuje také fontánu pro Place de
          Cataluňa v Barceoně, která nebyla
          nikdy postavena. Měla být 40m
          vysoká a zaujímat celou plochu
          náměstí.

          Jako student navštěvoval Café pro
          intelektuály na rohu La Rambla a
          Calle de Pelayo v Barceloně.

1876  umírá Gaudího matka

návrh auly ze str 14-15

                Mladého Gaudího ovlivnila hl.
                o umění od Johna Rushina (aj.).
                Gaudí se vyhýbal kamerám, a
                tak je málo jeho fotek. Na spodní
                fotce je vidět elegantní mladík.
                Měl světle husté vlasy, tmavo-
                modré oči a statný vzrůst. Nosil
                vždy klobouky speciálně šité v
                'Arnau'.

                Nejraději sedával v kavárně plné
                intelektuálů, na  rohu ulice La
                Rambla a Calle de
                Pelayo v Barceloně

15.3.1878   získává diplom architekta

1878      Gaudího projekt na výstavě v
               Paříži přinesl nejen úspěch,
               ale také celoživotní přátelství
               s Eusebim Güellem, který si ho
               na této výstavě všimne.
               Jednalo se o výklad pro ruka-
               vičkáře Esteva Comellu.
               Gaudí zároveň intenzivné pracuje
               na projektu dělnického sídliště v
               Mataró. Projekt je 1878 vystaven
               na světové výstavě v Barceloně.
               Po studiu podniká Gaudí s Aso.
               de Arquitectos de Cataluňa a A.
               Catalanista d'Excursions Cien-
               tífiques výlety do okolí - studium

               starých staveb atd. Dostává od
               Manuela Vincense i Montaner
               zakázku na stavbu domu.

1879      umírá Gaudího sestra Rosita

1881      Gaudí uveřejňuje článek o
               uměecko průmyslové výstavě v
               deníku La Renaixenca. Je to G.
               jediná novinářská práce.
               V tiskárně Jepús je vytištěn plán-
               ovací materiál pro dělnickou
               družstevní sídliště Mataró, který
               byl mezitím vypracován.
               Ve stejném roce zakoupila spol.
               'Associación de Devotos San
               José' alej domů na okraji B., kde
               se měl vystavět kostel k uctívání
               Svaté rodiny.

1884-1887   G.postaví pro Güella na su
                    statku v Les Cortes vstupní
               
     trakt se stájemi. 1.velká
                    práce pro Güella.

1886-1889   G. staví pro Güella městský
                    palác v Barceloně. Během
                    těchto prací cestuje v do-
                    provodu druhého markraběte
                    z Comillasu po Andalusii a
                    Maroku - sláva G. vzrůstá

1887-1893 G.vybuduje biskupský palác
                     v Astorze.

1888-1892  G. pokračuje v práci na
                      Colegiu Teresianu.

1891-1892  Stavba domu Casa de los
                   Botines v Leónu.G. současně
                   cestuje do Málagy a Tangeru
                   aby si prohlédl místa pro
                   plánovanou misií, kterou má
                   vybudovat.

Gaudí se narodil v Reusu
                   u Tarragony. Narodil se
                   kotláři Antónii Cornet i
                   Bertran a Francesc Gaudí
                   i Serra.
  Od dětství trpěl
                   revmatismem
                -  od dětství byl již velmi bystrý
                -  pravděpodobně bydlel v domě
                   č.4 v ulici Call de San Juan v
                   Reusu (dům již nestojí).


1863-1868  Studium na gymnáziu
                 (klášterní škole) Colegio de
                 los Padres Escolapios v
                 Reusu

1867       Gaudí poprvé uveřejní několik
                kreseb v novinách 'El Arlequín'
                v rukopisných exemlářích
                (nákladem 12 exemplářů).
                Pro představení školního
                divadla kreslí Gaudí kulisy.        

1869         v 17 letech odešel studovat
                  do Barcelony.

1869-1874 navštěvuje přípravné kurzy
                  pro studium architektury na
                  přírodovědecké fakultě Univer.
                  v Barceloně.

1870        V souvislosti s restauračními
                  projekty pro klášter Poblet
                  navrhuje opatův erb.

1873-1877   Gaudí studuje architekturu
           na Escola Provincial d'Arquitectura
           v Barceloně. Během jeho studia
           vznikají četné návrhy a mezi nimi
           i brána hřbitova aj. Nebyl příliš
           dobrým studentem. Když kreslil
           návrh, tak se často zaměřoval na
           nepodstatné detaily, že nakonec
           stavbě samotné nevěnoval tolik
           pozornosti. K připouštěcí zkoušce
           nakreslil univerzitní aulu v řezu.

1878      Krátce před ukončením studia
               dostává Gaudí první veřejnou
               zakázku. Má pro město Barcelonu
               navrhnout lampy. V r. 1879 byly
               postaveny první lampy.
               Měl je navrhnout pro Passeig de
               Muralla de Mar. Zde se projevuje
               Gaudího nacionalistické smý-
               šlení.

1882        G. úzce spolupracuje s arch.
                 Joanem Martorellem a jeho
                 prostřednictvím se dostává
                 do úzkého styku s neogotick.
                 stavebním stylem.

1883-1888  začíná pracovat na Casa
                 Vincens, zároveň přijímá
                  práce pro El Capricho, ven-
                  kovský dům v Comillasu
                  pro Dona Máxima Diaze de
                  Quijano. Vedení stavby
                  převedl na Cr. Cascanta i
                  Colom. 
 

           Během studia si přividělával peníze
         
  v kancelářích některých architektů,
           mimo jiné u Josepa Fontserého a
           Francisca de Paula de Villara, který
           později zahájí stavbu Sag.Familia.
           S Villarem spolupracuje na pracích
           pro klášter Montserrat.

          Narhuje také fontánu pro Place de
          Cataluňa v Barceoně, která nebyla
          nikdy postavena. Měla být 40m
          vysoká a zaujímat celou plochu
          náměstí.

          Jako student navštěvoval Café pro
          intelektuály na rohu La Rambla a
          Calle de Pelayo v Barceloně.

1876  umírá Gaudího matka

návrh auly ze str 14-15

                Mladého Gaudího ovlivnila hl.
                o umění od Johna Rushina (aj.).
                Gaudí se vyhýbal kamerám, a
                tak je málo jeho fotek. Na spodní
                fotce je vidět elegantní mladík.
                Měl světle husté vlasy, tmavo-
                modré oči a statný vzrůst. Nosil
                vždy klobouky speciálně šité v
                'Arnau'.

                Nejraději sedával v kavárně plné
                intelektuálů, na  rohu ulice La
                Rambla a Calle de
                Pelayo v Barceloně

15.3.1878   získává diplom architekta

1878      Gaudího projekt na výstavě v
               Paříži přinesl nejen úspěch,
               ale také celoživotní přátelství
               s Eusebim Güellem, který si ho
               na této výstavě všimne.
               Jednalo se o výklad pro ruka-
               vičkáře Esteva Comellu.
               Gaudí zároveň intenzivné pracuje
               na projektu dělnického sídliště v
               Mataró. Projekt je 1878 vystaven
               na světové výstavě v Barceloně.
               Po studiu podniká Gaudí s Aso.
               de Arquitectos de Cataluňa a A.
               Catalanista d'Excursions Cien-
               tífiques výlety do okolí - studium

               starých staveb atd. Dostává od
               Manuela Vincense i Montaner
               zakázku na stavbu domu.

1879      umírá Gaudího sestra Rosita

1881      Gaudí uveřejňuje článek o
               uměecko průmyslové výstavě v
               deníku La Renaixenca. Je to G.
               jediná novinářská práce.
               V tiskárně Jepús je vytištěn plán-
               ovací materiál pro dělnickou
               družstevní sídliště Mataró, který
               byl mezitím vypracován.
               Ve stejném roce zakoupila spol.
               'Associación de Devotos San
               José' alej domů na okraji B., kde
               se měl vystavět kostel k uctívání
               Svaté rodiny.

1884-1887   G.postaví pro Güella na su
                    statku v Les Cortes vstupní
               
     trakt se stájemi. 1.velká
                    práce pro Güella.

1886-1889   G. staví pro Güella městský
                    palác v Barceloně. Během
                    těchto prací cestuje v do-
                    provodu druhého markraběte
                    z Comillasu po Andalusii a
                    Maroku - sláva G. vzrůstá

1887-1893 G.vybuduje biskupský palác
                     v Astorze.

1888-1892  G. pokračuje v práci na
                      Colegiu Teresianu.

1891-1892  Stavba domu Casa de los
                   Botines v Leónu.G. současně
                   cestuje do Málagy a Tangeru
                   aby si prohlédl místa pro
                   plánovanou misií, kterou má
                   vybudovat.

Gaudí was inscribed in the School Maestro Berenguer at the Monterols Street in Reus, where he met Eduard Toda Güell, who would become one of his life long best friends. By the time he was eleven (1863), Gaudí attended his secondary studies in San Francis Convent, which was run by Pairists, and spent his summers at Mas de la Caldereta de Ruidoms. He was afflicted many times by rheumatic fevers, and this maintained him in solitude from the youthful games; during this long periods of time, he spent observing nature.

Fachada
Front fachade of the Episcopal palace of Astorga in Leon.

By the time he was seventeen, he attended the College of Sciences of Barcelona, at the Regional School of Architecture. Together with his best friend Eduard, they sketched a project for the restoration and usage of the ruins of the monastery of Poblet. During early university years, he lived in the Casa Lonja de Mar at the old convent of the Carmen Between 1873 through 1877, Gaudí continued with his studies at the same time he did his military service in the infantry (July 1874 through January 1879). By 1874, Gaudí moved to the 2nd floor of the new building of the University in the Gran Vía--which became the School of the Masters’ Pieces and was the M.A. Studies School of Architecture until 1962. He was deployed several times--this was the time of the Third Carlist Wars--but he never was engaged in combat. At the university, he was a very unusual student mostly due to his independent character, and his particular situations; he preferred spending time alone in the library than attending classes, where he found an interest in the philosophical writings of Llorens, Barba, Milá, and Fontanals.

Catedral
The Cathedral of the Sagrada Familia in Barcelona.

His parents were maintaining Gaudí’s older brother, Francisco, who died soon after his graduation in 1876 and him. Due to his modest means, Gaudí worked for master architects and master artisans, where he worked as a designer. Under the master Fontseré, Gaudí designed the Ciutadela Park. Gaudí worked with architects such as Emilio Sala Cortés, F. P. del Villar Lozano, Leandro Serrallach, Mas y Juan Martorell. During the time that Gaudí spent with Martorell, Gaudí was able to expand his studies into a branch of engineering (estática gráfica-- or the study of equilibrium and its laws), which was not part of the program at the time. This opened new doors and contacts for him, as well as new aspects of architecture and applied construction.

Fachada
Fachade of the Casa Batlló
found in the Paseo de Gracia of Barcelona.

Under Serallach, Gaudí worked on the project of the Villa de Arcadia, a recreational farm in Montjüic. Working together with Juan Salamera, he learned industrial design by working on the design of the trolley railways to unite the farm with the Peace Gate. Under del Villar, Gaudí designed the apse and the chamber of the Virgin of the Monastery of Monserrat. Under Punti, he learned the skills of carpentry, ironsmith, ceramist, and glassmaker. Gaudí was surrounded by masters who not only influenced him, but whose masterpieces have dotted Barcelona’s and Spain’s icons (Liceo Palace, Plaza Real, and more).

By 1878, Gaudí graduated as a master architect, and he participated in several excursions which emphasized the resurgence of Catalonia, visiting places such as Granollers, Olesa de Bonesvall, Sant Feliú de Guixols, Elna Carcasona amongst others. This places awoke in him an interest for medieval architecture. At the same time, Gaudí demonstrated an affinity for the political struggle of the workers. It should be noted that the only overt sentimental point of Gaudí’s life is the love he felt for Miss Pepita Moreu; yet due to his timidity, by the time he proposed to her, she was already engaged with some one else. From this point on, Gaudí seems to have dedicated solely to the study and furtherance of architecture.

In the span of one year, Gaudí’s brother, mother and sister passed away, greatly influencing him, and he moved in with his father and niece into an apartment in Barcelona. By this time, he was also working with Güell in two projects: Martorell’s house in La Rambla and the chapel of San Feliú de les Corts de Sarriá. Later on, he would work in the Palace Güell in the street Nou de la Rambla.

 

It is at this time that Gaudí is recommended for the direction of the new Cathedral of Barcelona, La Sagrada Família. He took on the project from his exmentor and master Villar, who had voluntarily abandoned it in 1883 because of several disagreements with the construction company. Yet at the same time, Gaudí works on projects with Martorell such as the Convent of Villaricos, the convent de las Selesas and the Jesuit Church of the Caspe Street.

Between the period of 1887 through 1893, Gaudí’s fame by now was rapidly rising through his clerical contacts in the world of the Barcelonian bourgeoisie, and this brought him a new set of projects to be done. The mayor of Barcelona, Rius y Taulet, charged him with the renovation of the Salon de Ciento and the City Hall’s staircase , where the Regent Queen would stay during the Universal Exposition. In the end, Gaudí was cheated of this project by Luis Domenech, known for doing so to his colleagues.

Fachada
Fachade of the Casa Vicens in Barcelona.

In the Expo of 1888, Gaudí was charged by the Marquis of Comillas the design of the Pavilion of the Transatlantic Company in the Maritime section. That same year (and subsequent others), Gaudí was flooded with a wide variety of projects Of these the Episcopal Palace of Astorga was the only one censored by the Royal Academy of the Bellas Artes of San Fernando. Because it was a public work charged by the then Ministry of Justice and Grace, that his plans were so minutely refined that the project began in 1893, two years after it had been proposed. By this time, the Bishop had passed away and Gaudí had antagonized the clergy, leaving the project.


'El Capricho' (The Whim) found in Comillas, Cantabria.

It is also a fact that Gaudí was also a religious man, point which became increasingly more accentuated towards the end of his days. An example of this would be his self imposed Easter fasting which almost cost him his life in 1894. Upon recuperating from it, Gaudí designed the Nativity front of the Sagrada Família. His religious dedications is notable even in his secular creations such as Bellesguard, Finca Millares, Casa Clavet, Casa Batlló, and Casa Milá. These large stone and iron structures minimize traditional straight lines and flat surfaces by the use of rounded, irregularly spaced openings and a roof and balconies that have a wavelike appearance.

By 1908, Gaudí was famed in masterpieces such as the Sagrada Família, La Pedrera, the Cathedral of Mallorca. At this time, one of the mysteries of Gaudí’s life takes place. According to Juan Matamala--the only person to record this incident--, Gaudí was approached by American gentlemen for the creation of a Hotel in New York. Nothing more is known of this event--in either side of the ocean--, and there are no blueprints of this proposed hotel; yet it is strange that such event would have been feigned by Matamala. The following year, Gaudí builds the school of the Sagrada Família with a conical roof, something which had not been seen before, mixing originality with simplicity.

The mid 1910s opened one of the darkest and most depressive time periods of the artist, who had from time to time suffered. Several of his best friends, both colleagues and contacts, passed away, making the artist to close in, and beginning to separate himself from the world. This however did not diminish his famed, yet quite the opposite bolstered it to new heights.

 

By 1922, the architect Teodoro de Anasagasti Asensio proposed that Gaudí’s Sagrada Família become a public work, thus be financed by the state. The motion was approved by majority, and Gaudí was asked to sign in the book of Illustrious Persons at the Orfeó Catala, at the Music palace of Barcelona. Four years later, Gaudí’s niece passed away and received constant visits at his home in Park Güell by Lorenzo Matamala. His last eight months, he spent solely working on the Sagrada Família, and would not accept any new projects. He had set up a cot in his study and would not move from there. On the afternoon of the 7th of June of 1926, when Gaudí was crossing the Gran Vía at the Gerona crossing, where tow trolleys line # 30 crossed each other in opposite directions, and Gaudí was hit. Three cab drivers negated taking him to the clinic until the Guardia Civil Ramón Perez Sanchez took him to the hospital. Three days later, not having regained consciousness, Gaudí passed away at the age of 74. On the 12th, a massive funeral was held for the great architect who defied conventional forms and even laws of nature in his works.

The last episode of this great man is one of the darkest of contemporary Spanish History. During the Spanish Civil War, Gaudí’s tomb was profaned in a police search and it remained opened until 1939. In which several of his friends gathered to identify the remains, and the coffer was sealed then.

The world has not known such prolific and well rounded architects, who have brought a freedom to this art form through simplicity and originality. many have aspired to copy him, few have achieved his level, none have been able to maintain his greatness through out their careers as he did.

Cripta

Antoni Gaudí (on je někdy odkazoval se na španělským překladem jeho jména, tj. Antonio Gaudí), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalánský architekt kdo je slavný jeho průkopnickými, modernistickýma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělaný, a zpracoval všechny jeho život v Barcelona, Katalánsko, Španělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovány gothic a Katalánský architektonické režimy ale on vyvinul jeho vlastní zřetelný sochařský styl.
V prvních rokách jeho kariéry, Gaudí byl silně ovlivňován francouzským architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval návrat k vypracované formě architektury gothic.

Ale Gaudí předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, které byly velmi originální - nepravidelný, fantasticky tvarovaný s složitý nouveau umění- jako vzory. Někteří jeho mistrovských děl, nejvíce pozoruhodně, La Sagrada Família mít téměř halucinatorní moc.

On přinese parabolický oblouk, organické tvary přírody a pod vodou do architektury. On také používá Catalonian trencadís technika zlomených dlaždic dekorovat povrchy.

On byl zesměšňován jeho současníky, na jeho začátku bytí podpíralo jen bohatými průmyslník Eusebi Güell. Jeho spoluobčané odkazovali Casa Milá jak La Pedrera (“kamenolom”). George Orwell, kdo zůstával u Barcelona během Španělské občanské války, velmi hodně disliked jeho práce.

Jak čas ubíhal, ačkoli, jeho práce stala se uznaná a on je zvažován jeden z Katalánska je nejlepší a nejjasnější. Japonští turisté jsou obzvláště zamilovaní do jeho práce.

Politicky, on byl ohnivý katalánský nacionalista. (on byl jednou zatčený za mluvení v Catalanovi v situaci zvážil to nezákonný autoritami.) po jeho pozdnější celá léta, on odešel ze světské práce a věnoval všechny jeho čas ke katolickému náboženství a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizován tramway a jeho mrtvola byla myšlenka tramp je protože jeho neopatrný oděv a jeho neznámo trvají roky.

Ačkoli potvrzený jako genius, tam je teorie to Gaudí byl slepý barvy a že to bylo jen v spolupráci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorský koho on uznal jako genius v jeho vlastní pravý, že on produkoval jeho největší práce.

Gaudi hlavní díla v chronologickém pořádku:

  • Casa Vicens (1878-1880)
  • Palau Güell (1885-1889)
  • Colegio de Santa Maria de Jesús (1889-1894)
  • Santa Coloma de Cervelló (1898-1915)
  • Casa Calvet (1899-1904)
  • Casa Batlló (1905-1907)
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Güell (1900-1914)
  • Sagrada Família (1884-1926)

On opustil návrh předčasně narozeného projektu pro obloha-škrabka přitažlivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světové obchodní centrum po 11. září 2001.

Mnoho z těchto práce jsou nalezené v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Güell, Palau Güell, a Casa Milŕ, je UNESCO Světová dědická místa.

Proces dostat Gaudí oznámil požehnal Katolickou církví je podporován protože 1992 světskou asociací.

Viz též: architektura

Externí odkazy

Antoni Gaudí (on je někdy odkazoval se na španělským překladem jeho jména, tj. Antonio Gaudí), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalánský architekt kdo je slavný jeho průkopnickými, modernistickýma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělaný, a zpracoval všechny jeho život v Barcelona, Katalánsko, Španělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovány gothic a Katalánský architektonické režimy ale on vyvinul jeho vlastní zřetelný sochařský styl.
V prvních rokách jeho kariéry, Gaudí byl silně ovlivňován francouzským architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval návrat k vypracované formě architektury gothic.

Ale Gaudí předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, které byly velmi originální - nepravidelný, fantasticky tvarovaný s složitý nouveau umění- jako vzory. Někteří jeho mistrovských děl, nejvíce pozoruhodně, La Sagrada Família mít téměř halucinatorní moc.

On přinese parabolický oblouk, organické tvary přírody a pod vodou do architektury. On také používá Catalonian trencadís technika zlomených dlaždic dekorovat povrchy.

On byl zesměšňován jeho současníky, na jeho začátku bytí podpíralo jen bohatými průmyslník Eusebi Güell. Jeho spoluobčané odkazovali Casa Milá jak La Pedrera (“kamenolom”). George Orwell, kdo zůstával u Barcelona během Španělské občanské války, velmi hodně disliked jeho práce.

Jak čas ubíhal, ačkoli, jeho práce stala se uznaná a on je zvažován jeden z Katalánska je nejlepší a nejjasnější. Japonští turisté jsou obzvláště zamilovaní do jeho práce.

Politicky, on byl ohnivý katalánský nacionalista. (on byl jednou zatčený za mluvení v Catalanovi v situaci zvážil to nezákonný autoritami.) po jeho pozdnější celá léta, on odešel ze světské práce a věnoval všechny jeho čas ke katolickému náboženství a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizován tramway a jeho mrtvola byla myšlenka tramp je protože jeho neopatrný oděv a jeho neznámo trvají roky.

Ačkoli potvrzený jako genius, tam je teorie to Gaudí byl slepý barvy a že to bylo jen v spolupráci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorský koho on uznal jako genius v jeho vlastní pravý, že on produkoval jeho největší práce.

Gaudi hlavní díla v chronologickém pořádku:

  • Casa Vicens (1878-1880)
  • Palau Güell (1885-1889)
  • Colegio de Santa Maria de Jesús (1889-1894)
  • Santa Coloma de Cervelló (1898-1915)
  • Casa Calvet (1899-1904)
  • Casa Batlló (1905-1907)
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Güell (1900-1914)
  • Sagrada Família (1884-1926)

On opustil návrh předčasně narozeného projektu pro obloha-škrabka přitažlivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světové obchodní centrum po 11. září 2001.

Mnoho z těchto práce jsou nalezené v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Güell, Palau Güell, a Casa Milŕ, je UNESCO Světová dědická místa.

Proces dostat Gaudí oznámil požehnal Katolickou církví je podporován protože 1992 světskou asociací.

Viz též: architektura

Externí odkazy

Architekt a návrhář Antoni Gaudí i Cornet (1852 - 1926) stál v čele secese ve španělsku. Jeho dílo v Barceloně dalo vzniknout některým z nejznámějších pamětihodností města. Gaudí byl průkopníkem ve svém oboru, co se týká použití barev, struktur a pohybu způsobem do té doby nepředstavitelným. Jeho práce, hotové i ty nedokončené, svědčí o jeho géniu. Hovoříte-li o Barceloně, dříve či později skončíte u jeho jména.

Antoni


Největším Gaudího dílem je katdrála Svaté rodiny, Sagrada Família, která se stala symbolem Barcelony. Byl k práci na ní povolán rok poté, co stavba započala. Přepracoval důkladně celý projekt a s posedlostí pracoval až do své smrti (hluboce zadumaného ho přejela tramvaj). Je pohřben v kryptě své milované stavby.
Katalánci se nyní pokoušejí stavbu dostavět, což je dost nesnadný úkol vzhledem k tomu, že Gaudí nezanechal žádné přesné plány.

Vstup

V malé části katedrály, která byla dostavěna za Gaudího života, stojí podivné sloupy a klenby inspirované rostlinami.


Güellův palác (1889) byla Gaudího první reprezentativní budova v centru města. Díky této stavbě a jejímu vynalézavému a originálnímu slohu se stal slavným po celém světě. Palác byl postaven pro jeho celoživotního sponzora, hraběte Eusebí Güella. Stojí v úzké ulici, takže průčelí lze jen obtížně přehlédnout naráz. Láska k drobným detailům je pro Gaudího styl typická.


Dům Casa Milá (1906 - 1910) je obvykle nazýván La Pedrera (hromada kamení). Byla to Gaudího poslední stavba předtím, než byl povolán vést práce na katedrále Sagrada Familia. Bytový dům byl velmi moderní, měl dokonce první podzemní parkoviště v Barceloně. Nenajdete na něm ovšem kus rovné zdi.

železné

Fasáda je z přírodního bílého kamene, zdobená černými železnými plastikami od J. M. Jujola.
V designu dveří se opakuje hlavní myšlenka: jen žádné přímé linky, prosím. Zlý sen každého sklenáře.

Dveře


Casa Batló na třídě Passeig de Grácia ve čtvrti Eixample je typický dům z prvních let 20. století, navržený a postavený pro bohatou katalánskou rodinu.


Na konci 19. století pověřil E. Güell Gaudího, aby na jeho pozemcích vybudoval zahradní město. Za Gaudího života byly dokončeny pouze zlomky celého díla. Güell park byl pro veřejnost otevřen v r. 1922.

Parc

Parc

o teoretickém, nicméně velmi hravém úvodu do problematiky představil Stefan Krakhofer svůj oceněný projekt soutěže Copper in Architecture, který zároveň na UEL obhájil jako diplomovou práci. Porota, ve které zasedal také Paul Finch, šéfredaktor prestižního časopisu Architectural Review, projekt velmi vyzdvihovala a srovnávala jej s vysoce profesionálními návrhy praktikujících architektů. Krakhoferův Pavilon Cu29 byl navržen jako průchozí výstavní prostor. V přípravné fázi je výroba makety tohoto velmi amorfního domu pomocí technologie rapid prototyping. Jak může vypadat model vyrobený touto technologií (kterých je ve skutečnosti více různých typů zejména podle použitého materiálu), lze vidět na modelu Take Off House Michala Kutálka.

Už v první – teoretické – části své přednášky zabrousil Stefan Krakhofer k projektu Cu29, když demonstroval, jakým způsobem počítač určil na základě zadaných parametrů tvar konstrukce tak, aby průběh sil a momentů podtrhl reálnost projektu. Volně parafrázováno, zatímco dříve se navrhl nosník a poté se spočítal průběh sil, dnes je parametrický design přístupnou možností, jak nechat vzájemně působit tvar konstrukce a průběh sil a pomocí zpětné vazby získat staticky ideální tvar, odpovídající výtvarnému a architektonickému záměru.

Zde si dovolím odbočit k Antoniovi Gaudímu, který vlastně dělal totéž při hledání staticky dokonalého tvaru svého mistrovského díla, kostela Sagrada Familia. Neměl však k dispozici sofistikovaný software, takže jeho model byl fyzický, nicméně vycházel z totožného principu zpětné vazby. Co Gaudí udělal? Vytvořil několikametrovou drátěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na dráty, odpovídající samotné konstrukci, zavěšoval pytlíky se zátěží odpovídající hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem zátěže a gravitace zdeformovala do staticky dokonalého tvaru. Skriptování a parametrický design umožňují totéž, ovšem bez nákladného fyzického modelu a bez zdlouhavých odměřování tvaru a jeho překreslování.

Antoni Gaudí (on je někdy odkazoval se na španělským překladem jeho jména, tj. Antonio Gaudí), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalánský architekt kdo je slavný jeho průkopnickými, modernistickýma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělaný, a zpracoval všechny jeho život v Barcelona, Katalánsko, Španělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovány gothic a Katalánský architektonické režimy ale on vyvinul jeho vlastní zřetelný sochařský styl.
V prvních rokách jeho kariéry, Gaudí byl silně ovlivňován francouzským architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval návrat k vypracované formě architektury gothic.

Ale Gaudí předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, které byly velmi originální - nepravidelný, fantasticky tvarovaný s složitý nouveau umění- jako vzory. Někteří jeho mistrovských děl, nejvíce pozoruhodně, La Sagrada Família mít téměř halucinatorní moc.

On přinese parabolický oblouk, organické tvary přírody a pod vodou do architektury. On také používá Catalonian trencadís technika zlomených dlaždic dekorovat povrchy.

On byl zesměšňován jeho současníky, na jeho začátku bytí podpíralo jen bohatými průmyslník Eusebi Güell. Jeho spoluobčané odkazovali Casa Milá jak La Pedrera (“kamenolom”). George Orwell, kdo zůstával u Barcelona během Španělské občanské války, velmi hodně disliked jeho práce.

Jak čas ubíhal, ačkoli, jeho práce stala se uznaná a on je zvažován jeden z Katalánska je nejlepší a nejjasnější. Japonští turisté jsou obzvláště zamilovaní do jeho práce.

Politicky, on byl ohnivý katalánský nacionalista. (on byl jednou zatčený za mluvení v Catalanovi v situaci zvážil to nezákonný autoritami.) po jeho pozdnější celá léta, on odešel ze světské práce a věnoval všechny jeho čas ke katolickému náboženství a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizován tramway a jeho mrtvola byla myšlenka tramp je protože jeho neopatrný oděv a jeho neznámo trvají roky.

Ačkoli potvrzený jako genius, tam je teorie to Gaudí byl slepý barvy a že to bylo jen v spolupráci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorský koho on uznal jako genius v jeho vlastní pravý, že on produkoval jeho největší práce.

Gaudi hlavní díla v chronologickém pořádku:

  • Casa Vicens (1878-1880)
  • Palau Güell (1885-1889)
  • Colegio de Santa Maria de Jesús (1889-1894)
  • Santa Coloma de Cervelló (1898-1915)
  • Casa Calvet (1899-1904)
  • Casa Batlló (1905-1907)
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Güell (1900-1914)
  • Sagrada Família (1884-1926)

On opustil návrh předčasně narozeného projektu pro obloha-škrabka přitažlivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světové obchodní centrum po 11. září 2001.

Mnoho z těchto práce jsou nalezené v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Güell, Palau Güell, a Casa Milŕ, je UNESCO Světová dědická místa.

Proces dostat Gaudí oznámil požehnal Katolickou církví je podporován protože 1992 světskou asociací.

Viz též: architektura

Externí odkazy

Antoni Gaudí (on je někdy odkazoval se na španělským překladem jeho jména, tj. Antonio Gaudí), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalánský architekt kdo je slavný jeho průkopnickými, modernistickýma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělaný, a zpracoval všechny jeho život v Barcelona, Katalánsko, Španělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovány gothic a Katalánský architektonické režimy ale on vyvinul jeho vlastní zřetelný sochařský styl.
V prvních rokách jeho kariéry, Gaudí byl silně ovlivňován francouzským architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval návrat k vypracované formě architektury gothic.

Ale Gaudí předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, které byly velmi originální - nepravidelný, fantasticky tvarovaný s složitý nouveau umění- jako vzory. Někteří jeho mistrovských děl, nejvíce pozoruhodně, La Sagrada Família mít téměř halucinatorní moc.

On přinese parabolický oblouk, organické tvary přírody a pod vodou do architektury. On také používá Catalonian trencadís technika zlomených dlaždic dekorovat povrchy.

On byl zesměšňován jeho současníky, na jeho začátku bytí podpíralo jen bohatými průmyslník Eusebi Güell. Jeho spoluobčané odkazovali Casa Milá jak La Pedrera (“kamenolom”). George Orwell, kdo zůstával u Barcelona během Španělské občanské války, velmi hodně disliked jeho práce.

Jak čas ubíhal, ačkoli, jeho práce stala se uznaná a on je zvažován jeden z Katalánska je nejlepší a nejjasnější. Japonští turisté jsou obzvláště zamilovaní do jeho práce.

Politicky, on byl ohnivý katalánský nacionalista. (on byl jednou zatčený za mluvení v Catalanovi v situaci zvážil to nezákonný autoritami.) po jeho pozdnější celá léta, on odešel ze světské práce a věnoval všechny jeho čas ke katolickému náboženství a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizován tramway a jeho mrtvola byla myšlenka tramp je protože jeho neopatrný oděv a jeho neznámo trvají roky.

Ačkoli potvrzený jako genius, tam je teorie to Gaudí byl slepý barvy a že to bylo jen v spolupráci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorský koho on uznal jako genius v jeho vlastní pravý, že on produkoval jeho největší práce.

Gaudi hlavní díla v chronologickém pořádku:

  • Casa Vicens (1878-1880)
  • Palau Güell (1885-1889)
  • Colegio de Santa Maria de Jesús (1889-1894)
  • Santa Coloma de Cervelló (1898-1915)
  • Casa Calvet (1899-1904)
  • Casa Batlló (1905-1907)
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Güell (1900-1914)
  • Sagrada Família (1884-1926)

On opustil návrh předčasně narozeného projektu pro obloha-škrabka přitažlivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světové obchodní centrum po 11. září 2001.

Mnoho z těchto práce jsou nalezené v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Güell, Palau Güell, a Casa Milŕ, je UNESCO Světová dědická místa.

Proces dostat Gaudí oznámil požehnal Katolickou církví je podporován protože 1992 světskou asociací.

Viz též: architektura

Externí odkazy

Architekt a návrhář Antoni Gaudí i Cornet (1852 - 1926) stál v čele secese ve španělsku. Jeho dílo v Barceloně dalo vzniknout některým z nejznámějších pamětihodností města. Gaudí byl průkopníkem ve svém oboru, co se týká použití barev, struktur a pohybu způsobem do té doby nepředstavitelným. Jeho práce, hotové i ty nedokončené, svědčí o jeho géniu. Hovoříte-li o Barceloně, dříve či později skončíte u jeho jména.

Antoni


Sagrada

Největším Gaudího dílem je katdrála Svaté rodiny, Sagrada Família, která se stala symbolem Barcelony. Byl k práci na ní povolán rok poté, co stavba započala. Přepracoval důkladně celý projekt a s posedlostí pracoval až do své smrti (hluboce zadumaného ho přejela tramvaj). Je pohřben v kryptě své milované stavby.
Katalánci se nyní pokoušejí stavbu dostavět, což je dost nesnadný úkol vzhledem k tomu, že Gaudí nezanechal žádné přesné plány.

Vstup

Sloupy

V malé části katedrály, která byla dostavěna za Gaudího života, stojí podivné sloupy a klenby inspirované rostlinami.

květinová


Palau

Güellův palác (1889) byla Gaudího první reprezentativní budova v centru města. Díky této stavbě a jejímu vynalézavému a originálnímu slohu se stal slavným po celém světě. Palác byl postaven pro jeho celoživotního sponzora, hraběte Eusebí Güella. Stojí v úzké ulici, takže průčelí lze jen obtížně přehlédnout naráz. Láska k drobným detailům je pro Gaudího styl typická.

Detail


Casa

Dům Casa Milá (1906 - 1910) je obvykle nazýván La Pedrera (hromada kamení). Byla to Gaudího poslední stavba předtím, než byl povolán vést práce na katedrále Sagrada Familia. Bytový dům byl velmi moderní, měl dokonce první podzemní parkoviště v Barceloně. Nenajdete na něm ovšem kus rovné zdi.

Průčelí

železné

Fasáda je z přírodního bílého kamene, zdobená černými železnými plastikami od J. M. Jujola.
V designu dveří se opakuje hlavní myšlenka: jen žádné přímé linky, prosím. Zlý sen každého sklenáře.

Dveře


Casa

Casa Batló na třídě Passeig de Grácia ve čtvrti Eixample je typický dům z prvních let 20. století, navržený a postavený pro bohatou katalánskou rodinu.


Parc

Na konci 19. století pověřil E. Güell Gaudího, aby na jeho pozemcích vybudoval zahradní město. Za Gaudího života byly dokončeny pouze zlomky celého díla. Güell park byl pro veřejnost otevřen v r. 1922.

Parc

Parc

Parc

Parc

o teoretickém, nicméně velmi hravém úvodu do problematiky představil Stefan Krakhofer svůj oceněný projekt soutěže Copper in Architecture, který zároveň na UEL obhájil jako diplomovou práci. Porota, ve které zasedal také Paul Finch, šéfredaktor prestižního časopisu Architectural Review, projekt velmi vyzdvihovala a srovnávala jej s vysoce profesionálními návrhy praktikujících architektů. Krakhoferův Pavilon Cu29 byl navržen jako průchozí výstavní prostor. V přípravné fázi je výroba makety tohoto velmi amorfního domu pomocí technologie rapid prototyping. Jak může vypadat model vyrobený touto technologií (kterých je ve skutečnosti více různých typů zejména podle použitého materiálu), lze vidět na modelu Take Off House Michala Kutálka.

Už v první – teoretické – části své přednášky zabrousil Stefan Krakhofer k projektu Cu29, když demonstroval, jakým způsobem počítač určil na základě zadaných parametrů tvar konstrukce tak, aby průběh sil a momentů podtrhl reálnost projektu. Volně parafrázováno, zatímco dříve se navrhl nosník a poté se spočítal průběh sil, dnes je parametrický design přístupnou možností, jak nechat vzájemně působit tvar konstrukce a průběh sil a pomocí zpětné vazby získat staticky ideální tvar, odpovídající výtvarnému a architektonickému záměru.

Zde si dovolím odbočit k Antoniovi Gaudímu, který vlastně dělal totéž při hledání staticky dokonalého tvaru svého mistrovského díla, kostela Sagrada Familia. Neměl však k dispozici sofistikovaný software, takže jeho model byl fyzický, nicméně vycházel z totožného principu zpětné vazby. Co Gaudí udělal? Vytvořil několikametrovou drátěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na dráty, odpovídající samotné konstrukci, zavěšoval pytlíky se zátěží odpovídající hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem zátěže a gravitace zdeformovala do staticky dokonalého tvaru. Skriptování a parametrický design umožňují totéž, ovšem bez nákladného fyzického modelu a bez zdlouhavých odměřování tvaru a jeho překreslování.

v

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 2195
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site



Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2019. All rights reserved