Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  

 
CATEGORII DOCUMENTE





BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Základní ekonomické pojmy

ekologie

+ Font mai mare | - Font mai mic







DOCUMENTE SIMILARE

Trimite pe Messenger
ZÍSKÁVÁNÍ SLUNEČNÍ ENERGIE
TEHNOLOGIJA IN INTEGRIRANO VARSTVO OKOLJA
Základní ekonomické pojmy
ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE

Základní ekonomické pojmy

 

Ekonomie a ekonomika: oba termíny se používají zhruba pro stejnou situaci.

Ekonomie je věda nebo–li teoretická oblast. Ekonomika je konkrétní použití v praxi( v rodině, podnik).

Ekonomie je věda o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti pojatých v celku(na rozdíl od účetnictví, statistiky-není to tak v celku) lze rozdělit do dvou oblastí

a)      makroekonomie – zkoumání fungování ekonomiky jak celku (z pohledu státu, ekonomické společenství – EU), používá ukazatele např. hrubý domácí produkt, míra inflace(%), míra nezaměstnanosti (%)

b)      mikroekonomie – zkoumá nebo-li analyzuje chování jednotlivých prvků tohoto celku  (odvětví, podnik, rodinu)

Lidé v ekonomickém životě vystupují jako subjekty. Mohou to výt jednotlivci nebo skupiny. Všechny subjekty můžeme zařadit do několika skupin podle toho, co dělají a do jakých vztahů vzájemně vstupují. Rozlišujeme tři ekonomické subjekty:

1.      stav domácnosti – jednotlivci nebo rodiny, kteří jsou příjemci důchodů (plat dostávají technicko hospodářský pracovníci THP, mzdu dostávají dělníci, sociální časová úkolová, dávky (přídavky na děti, podpory, starobní důchod, invalidní důchod, renta – příjem z vlastnictví půdy,  důlní renta, přijaté úroky z vkladů) domácnosti nabízejí svojí pracovní sílu, získané důchody používají na nákup spotřebních předmětů a služeb nebo ty spoří či investují

2.      podniky (firmy)  - mohou vyrábět nebo poskytovat služby (obchod), podniky se poptávají především po pracovní síle. Podniky mhou být soukromé nebo státní.

3.      stát (vláda) – po finančních prostředcích, pracovní síle, po spotřebních statcích, službách (ministerstva, parlament, senát, obecní úřady, krajské úřady)

Ekonomické systémy

Je určitý způsob organizace ekonomiky života ve společnosti, každá společnost musí mít zdroje, zdroje každé společnosti jsou omezené, a proto každá společnost musí řešit tři základní ekonomické problémy

  1. Co a kolik – stát se musí rozhodnout, co je pro něj nejvýhodnější a na co má nejvýhodnější zdroje
  2. Jak – jakou nejvýhodnější techniku zvolit
  3. Pro koho – kdo ty statky dostane: pro koho jsou, kriterium rozdělování podle příjmů

Podle toho jak, která společnost řeší ty tři ekonomické problémy rozlišuje čtyři ekonomické systémy:

  1. Zvykový ekonomický systém – tradice a zkušenosti přenáší se z generace na generaci, je typický pro primitivní civilizace v současné době (indiáni, Afrika)
  2. Příkazový systém nebo  také systém plánovaní ekonomiky: - tolik a tolik věcí se vyrábí a tolik a tolik se odveze, tam či jinam                                                                          - je založen na principu direktivně řízeného hospodářství, kde vláda provádí veškeré rozhodnutí o výrobě a rozdělování                                                                                           -krátkodobě je to vhodné používat války, živelné katastrofy či přírodní katastrofy                  -dlouhodobé použití nevhodné, demotivující 
  3. Tržní ekonomiky – spočívá v tom, že se vyrábí po čem je poptávka, čisté tržní systém v žádném státě neexistuje, protože výrobci by nenabízeli to co je právě nevýhodné
  4. Smíšená ekonomika – tržní systém doplněný o zásahy státu, stát podporuje y služby, které jsou pro podniky nevýhodné

Potřeba – je požadavek lidí, kteří se snaží uspokojit  a tím odstranit pocit nedostatku. Proces uspokojování potřeb nemůže být nikdy ukončen, neboť uspokojování potřeb je vždy dočasné a subjektivní. Potřeby jsou různorodé a pokud je chceme dobře poznat musíme se zabývat jejich strukturou (nebo-li složením)

Struktura potřeb:              

1. Podle podoby – hmotné (materiální) vyjadřují naše požadavky mít a užívat věci (potřeba vlastnit auto, se navečeřet)                                                                                                                      

                            - nehmotné (duševní) mít a užívat znalosti, vědomosti, dovednosti (řídit auto, přátelství)

2. Podle naléhavosti – nezbytné         

                                   - zbytné (luxusní)

hranice zbytnosti a nezbytnosti je subjektivní a mění se i v čase  

3. Kulturní – zábava (kino, divadlo, sport, cestování)   

    Biologické (spánek, jídlo…, )

4. Individuální (u jednotlivých lidí – vlastnit auto, koupit boty, koupit loď)

    Společenské (kolektivní) – zavedení plynu, potřeba EU, určité skupiny lidí, potřeba zavedení elektriky  

- s rozvojem společnosti se zvyšuje podíl kolektivních potřeb   

5.   Současná

      Budoucí   

Statky a službyjsou prostředky, kterými uspokojujeme vlastní potřeby

Statky – produkty člověka nebo přírody, které uspokojují lidské potřeby

Služby – jsou cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby    

Členění statků – hlediska

  1. Podle způsobu dosažení

a)      ekonomické (hospodářské) – vznikají hospodářskou činností (množství je omezené) potraviny, ošacení, domy, automobily

b)     volné – vznikají samovolné v přírodě

-          nejsou ve vztahu k potřebám omezení (souč. příroda) vzduch, čistá voda, léčivé byliny)

       2. Podle podstaty  

a)      materiální (hmotné) – každá věc,kterou lze uspokojit lidskou potřebu  

b)     nemateriální (nehmotné) – výsledek duševní práce člověka (číst knížku, znalost, dovednosti)

       3. Podle účelu použití  

a)      kapitálové – slouží k další hospodářské činnosti nebo-li k výrobní spotřebě  

-          členíme na dlouhodobý  majetek a oběžný majetek (dl. maj stroje, budovy,pc; oběžný – mouka, látka, dřevo, uhlí)

                    b) spotřební -  slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (chleba, tv, nábytek, lednička)

                               krátkodobé – podle délky trvání

                               dlouhodobé – ty, lednička, nábytek

         4. Podle Pohyblivosti

                     a) nemovité – je pevně spojená se zemí je nepohyblivá

-          pozemky, budovy 

                      b) movité  - je pohyblivá, lze přenést z místa na místo 

                                        - auto, stroj

Služby -  a) hmotné (věcné) – všechny činnosti, které se provádějí na věcech

                   b) nehmotné (osobní) – cizí činnost, které působí přímo na naši osobu

Veřejné statky a služby 

Veřejné statky – komunikace, semafory, parky, hřiště policie, armáda

-          to co dostane jeden člověk musí dostat všichni

-          lidé je dostávají zdarma, ale jejich úhradu provádí stát, prostředky na to získá především z daní      

Spotřeba – konečná neboli spotřeba spotřebních statků

                   Výrobní spotřeba – užití kapitálových statků nebo-li se z nich dále něco vyrábí        

Životní úroveň

 

Je způsob jakým jsou uspokojovány lidské potřeby

Kritéria hodnocení životní úrovně:

Množství nakoupených statků a služeb, průměrná mzda(výše důchodů), počet členů rodiny, vzdělanost, nezaměstnanost, ekologie, životní prostředí

Z delšího časového pohledu životní úroveň stoupá

Hospodářský proces

 

Hospodářský proces tvoří čtyři činnosti

1.      Výroby

2.      Rozdělování a přerozdělování

3.      Směna

4.      Spotřeba

  • Výroba je uvědomělá činnost při, které lidé přetvářejí přírodu
  • Protože lidské potřeby musíme uspokojovat, neustále musí být nepřetržitý i proces přírody,    a proto nazýváme výrobu výrobním postupem
  • Při výrobě dochází k dělbě práce = proces rozdělování pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí
  • Dělba práce umožňuje specializaci = zaměření jednotlivců na určitý druh práce
  • Dělba práce předpokládá kooperaci = spolupráce při vytváření statků a služeb
  • Rozdělování = účastníci výrobního procesu musí obdržet odměnu za práci
  • Přerozdělování  =  probíhá prostřednictvím státního rozpočtu
  • V rámci přerozdělování dostávají prostředky (děti, studenti, invalidé, důchodci) 
  • Směna (oběh) – činnosti, které se uskutečňují po ukončení výroby až do předání výrobku spotřebiteli (např. zabalení, doprava, skladování,evidence, prodej)

Schématické znázornění hospodářského procesu


  • Hlavní složkou výrobního procesu je výroba, protože rozměnit, směnit a spotřebovat sedá jen to, co se dá spotřebovat.
  • Rozdělování a směnu uskutečňuje trh, který je spojovacím článkem mezi výrobou a spotřebou.
  • Trh je místo, kde se setkává nabídka a poptávka a tvoří se ceny. Oblast, kde s uskutečňuje hospodářské procesy se nazývá hospodářství (ekonomika). Podle toho v jakém organizačním a územním celku probíhá rozeznáváme ekonomiku: podniková, místní, národní, světová. Při uskutečňování hospodářského procesu dochází v ekonomice k neustálému pohybu statků, služeb, peněz a práce = v ekonomice probíhá koloběh 

Koloběh v ekonomice

 

 

 

 

 

 

 

 

1a – obyvatelstvo nabízejí svojí pracovní sílu, popřípadě svoje volné finanční prostředky (banka)

1b – odměna za práci (mzda, plat) popřípadě úrok, dividenda

1c – továrny dávají výrobky a služby

1d – obyvatelstvo za služby a statky hrdí

2a – obyvatelé nabízí pracovní sílu státu(policie, školství, místní úřady)

2b – odměna za práci

2c  veřejné statky a služby

2d – daně

3a – statky a služby pro stát (auta pro policii)

3b – úhrada za statky a služby

3c – veřejné statky a služby

3d – daně odvádí podniky státu

Tři výrobní činitelé

 

Vstup                výrobní proces                 výstup

  1. přírodní zdroje – půda, vzduch, vítr, pramenitá voda, nerostné bohatství, lesy
  2. liská síla (práce) – cílevědomá lidská činnost při které slouží k uspokojování lidských potřeb

                                    pracovní síla =  souhrn fyzických a duševních sil člověka, jeho znalostí, dovedností, schopností, které používá při výrobě

- děti a nemocní lidé pracovní sílu nemají cílevědomost lidská práce spočívá v tom, že si člověk nejdříve určí cíl, potom postup, potom pracovní prostředky a potřeby, které bude k pracovní potřeby a pak bude práci vykonávat

  1. kapitál

 

ad 2) lidská síla

Cílevědomostí se liší lidská práce od činností zvířat

Pracovní předmět je to, co člověk svou prací přetváří a přizpůsobuje svým potřebám

Rozlišujeme pracovní předměty dané přírodou (uhlí v dole, strom, který stojí v lese) a předměty člověkem zpracované (maso, látka).  Pracovní prostředek je věc, kterou člověk působí na pracovaní předmět, a používá k výrobě výrobků nebo poskytování služeb.

Aktivní pracovní prostředky – stroje, dláto, kladívko,

Pasivní pracovní prostředky – továrna, hala továrny

Práci můžeme charakterizovat z různých hledisek

a)      fyzická – (manuální) člověk využívá své fyzické i duševní schopnosti a dovednosti

b)      duševní – využívá vzdělání, ziskové vědomosti

c)      jednoduchá – práce popeláře, člověk vykonává bez zvláštní přípravy

d)      složitá – vyžaduje určitou kvalifikaci

e)      mechanická – se opakují neustálé pracovní postupy (písařky)

f)       tvůrčí – vznikají nová řešení

g)      konkrétní – výsledkem je statek nebo služba práce v konkrétní podobě (kadeřník)

h)      abstraktní – práce jako taková nebo-li vynakládání lidské síly použití svalů, nervů, využití práce bez ohledu na konkrétní formu práce, je to práce ve fyziologickém

i)        živá – je práce, která je bezprostředně vynakládána při  výrobě nebo poskytnutí služby

j)       minulá (zvěcnělá) – vynakládaná na výrobu pracovních prostředků nebo je to práce vložena do pracovních předmětů. Přichází do nových výrobků buď najednou (práce vynaložená na surovinách, materiálu a energii) nebo postupně v té míře  jaké dochází k opotřebení pracovních prostředků k použitých ve výrobě

k)      produktivní – vznikají výrobky a vědomí služby

l)        neproduktivní – nemateriální hodnoty (naučit se něco, služby)

  - pokud se vyrobí nepovedený výrobek nebo-li zmetek nejedná se o práci, protože nepovedený výrobek neuspokojuji lidské potřeby.

 

   Ad 3) Kapitál

Jsou všechny kapitálové statky, které slouží k další hospodářské činnosti. Kapitál je výsledkem lidské práce. V podniku kapitálové statky nezmění majetek

Výrobní činitelé v podniku

Práce

Majetek

čin. výkonné

čin. Řídící

oběžný

investiční

NAPŘÍKLAD

obsluha strojů

plánování

materiál

budovy

jednouché

organizování

peníze

stroje



administrativní

vedení lidí

pohledávky

dopr. Prostředky

práce

kontrola

za odběrateli

pozemky

uklízení

Oběžný majetek – neustále obíhá a mění svojí podobu a spotřebovává se jednorázově.

Dlouhodobý  majetek – nemění svojí podobu, postupně se opotřebovává, slouží v podniku déle než 1 rok. U hmotného dl. Majetku je třeba pořizovací cena vyšší než 40 000 (r. 1999) u nehmotného dl. maj. Je to 60 000 (software)

Hospodářský růst

 

Potřeby lidí – neustále rostou, lidé požadují neustále více = musí dojít k hosp. růstu

Způsoby dosažení – extenzivní zp. –zapojené dod. Zdrojů(více půdy, více pracovníků, strojů, nové haly)

                              - intenzivní zp. – lepší využití stávajících zdrojů (lepší organizace práce, kvalifikovanější personál)

  • V praxi se oba způsoby kombinují.
  • Označení intenzivní, znamená, že intenzivní způsob převládá

Zboží

 

  • Je výrobek nebo služby určená k prodeji nebo-li ke směně
  • Každý statek a služby zbožím nejsou (1. samozásobitelská produkce např. doma ušité šaty…) (2. veřejné statky a služby)

Užitná hodnota peněz

 

  • Je souhrn různých vlastností, kterými zboží uspokojuje lidské potřeby
  • Užitnou hodnotu zkoumá zbožíznalství
  • Různé druhy zboží mají různé užitné hodnoty, a proto musí existovat něco, co je různým druhům zboží společné, abychom je mohly srovnávat
  • Společné je to, že jsou to výsledky lidské práce
  • Jestliže se 2 druhy směňují, pak by měli obsahovat stejné množství práce měřené délkou pracovního času potřebného na zhotovení zboží

Hodnota zboží

 

  • Je dána množstvím lidské práce obsažené ve zboží
  • Je výsledkem abstraktní práce
  • Užitná hodnota zboží vytváří konkrétní práce

Peníze

 

  • Se vznikem zboží souvisí i vznik peněz
  • Prostřednictvím peněz se uskutečňuje směna
  • Slouží jako všeobecné přijímaný prostředek směny nebo-li ekvivalent(protihodnota)
  • Za peníze nelze směnit všechno

Historie peněz:

  1. směna – naturální směna (BARTER) zboží za zboží
  2. KAURY – mušličky

Peněžní směna – zboží – komoditní peníze (všeobecný ekvivalent)

-          drahé kovy

-          mince

-          papírové peníze (bankovky státovky)

-          platební karty a bezhotovostní peníze

-          funkce peněz: 1) prostředek směny – peníze nám zabezpečují měnu nebo obchod

                             2) uchovatel hodnoty (starožitnost, zlato)

                             3) míra hodnoty (pomocí peněz oceňujeme zboží)

Trh práce

 

  • V tržní ekonomice je zbožím i práce
  • Zaměstnavatel (podnikatel) x zaměstnanec
  • Ideální stav by byl, kdyby nabídka pracovní příležitosti odpovídala poptávce pracovníků po pracovních příležitostech
  • Klesá-li množství pracovních příležitostí, poptávka pracovníků na práci roste = NEZAMĚSTNANOST
  • Roste-li množství pracovních příležitostí u zaměstnavatelů, pracovníci snadněji nacházejí uplatnění a poptávka práce po pracovních příležitostech klesá

 

TRH PRÁCE

ZAMĚSTANVATEL

ZAMĚSTNANEC

má:

prac. Přílež.

má:

pracovní sílu

kapitál a mzdy

nabídka:

prac příl. - mzdy

nabídka:

prodávat sílu za mzdy

poptávka:

po pracovní síle

poptávka:

po možnosti prodeje práce

Bankovní soustava v ČR

 

Je dvoustupňová

  1. stupeň ČNB – nezisková
  2. stupeň (ČNB) řídí komerční banky + ostatní finanční instituce – ziskové
    • ČNB – banka bank – v čele guvernér
    • Denně vyhlašuje devizový kurs (poměr mezi měnovými jednotkami různých států)
    • ČNB vede účet státnímu rozpočtu, emituje (vydává) peníze

Komerční banky

  • Poskytují služby klientům
  • Především přijímají vklady a poskytují úvěry, provádějí směrodatnou činnost
  • Úroková sazba je %, které banka určuje
  • Úvěr – částka, kterou banka klientovy půjčuje

Trh a tržní mechanismus

 

  • Výměna zboží a služeb mezi 3 ekonomickými subjekty se uskutečňuje na trhu
  • Trh je spojovacím článkem mezi výrobou a spotřebou

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a tvoří se cena zboží a služeb.

Trh můžeme chápat :

a)      prostorově (místo, kde se setkává nabídka s poptávkou, například obchod, tržiště)

b) funkčně (to znamená spojení nabídky a poptávky v určité oblasti, je to abstraktní představa například trh práce, trh služeb)

Druhy trhů:

  1. z hlediska územního členění Trhy : - místní, národní, mezinárodní
  2. podle předmětu, s čím se na trhu obchoduje – trh zboží, práce, finanční (obchod s cennými papíry, zlato, devizy)

Finanční trh se člení na trh peněžní a na trh kapitálový a na devizovaný

Peněžní trh – obchoduje se s cennými papíry, je jichž splatnost je kratší než 1 rok (krátkodobé cenné papíry, například státní pokladniční poukázka)

Kapitálový trh – obchoduje se s umělými papíry, jejichž splatnost je delší než 1 rok (například státní povodňové dluhopisy)

Devizový trh -  obchoduje se s valutami, a devizami, se zlatem

Deviza je cizí bezhotovostní měna

Valuty je cizí hotovostní měna

 

 

 

 

Poptávka

 

  • Je množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit
  • Lze ji znásobit pomocí poptávkové tabulky a nebo pomocí grafu

Poptávková tabulka

Cena v Kč/kg

Poptávka množství v kg

40

700

30

1000

20

1700

10

2500

zadarmo

všichni

Graf poptávky

Zákon klesající poptávky

S klesající cenu roste poptávané zboží

D – Dimond – poptávka

- zákon klesající poptávky: se vzrůstem ceny klesá poptávané množství

Nabídka

množství zboží, které chtějí prodávající na trhu prodat za určitou cenu

Cena

Množství

10

500

20

1000

30

1600

40

2200

Zákon rostoucí nabídky

S rostoucí cenou nabízené množství roste

Faktory ovlivňující nabídku:

Poptávka, ceny vstupu (kapitál, půda, pracovní síla, přírodní zdroje), vzrůst nákladu způsobí snížení nabídky a naopak, úroveň techniky a technologické postupy (výrobní postup)

Ceny substitutu (výrobky vzájemně nahraditelné) organizace trhu (zasahování státu do ekonomiky), specifické faktory (velká neúroda – povodně, zvyšování ceny ropy – krizi v Iráku)

Faktory ovlivňující poptávku:

  • Reklama, substitut (náhražka)
  • Komplement (doplňuje zkoumaný výrobek, bez něj by ten zkoumaný výrobek nemohl být) (zkoumaný výrobek – auto komplement benzín, tužka – náplň, změna výše důchodů, změny v populaci)

Po rovnovážná cena – cena vyčišťující trh tržní cena se neustále pohybuje okolo rovnovážné ceny

Tržní rovnováha – množství zboží, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat, se bude rovnat množství zboží, jsou kupující při dané ceně zaplatit.

Tato situace na trhu nevzniká často, spíše tržní nerovnováha – při jiné ceně než rovnovážně

Přebytečná nabídka – výrobci snižují cenu = roste poptávka a současně – a klesá nabídka (pro některé výrobě už to není efektivní)

-          postupně se nabídka s poptávkou vyrovnají

Nedostatečná nabídka  - na trhu nedostatek zboží, výrobce začne zvyšovat cenu = klesá poptávka (pouze část kupujících je ochotna cenu zaplatit) stoupá nabídka

  • Proč roste nabídka (vyšší cena vyvolá zájem výrobců o výrobu a prodej dražšího zboží)
  • Tato situace trvá až než na trhu vznikne rovnovážná cena (tržní rovnováha).
  • Automatické vyrovnávání nabídky a poptávky na trhu se nazývá tržním mechanismem.
  • Tržní mechanismus reguluje množství vyráběného, a tím i množství spotřebovaného zboží v celém národním hospodářství a s pomocí vhodných státních zásahů vede i k hospodářskému hmotných statků a služeb ve společnosti.

Stát zasahuje do ekonomiky prostřednictvím státních orgánů:

Parlament (poslanecká sněmovna + senát), vláda, ministerstva (ministerstva+ministry), okresní úřady, obecní úřady, magistráty

Možnosti státního zásahu:

a)      ekonomický charakter: daňové úlevy nebo vyšší danění, státní zakázky, zvýšení  nebo odbourání cel, zvýšení nebo snížení daně, dotace, podprůměrná nezaměstnanost

                                        prostřednictvím státního rozpočtu nebo ČNB

                                 b)  mimoekonomický charakter: vydávání zákonů (zákaz výroby určitých výrobků)

                   

 

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 1883
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site



Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2019. All rights reserved