Antonín Dvořák (1840 – 1904)

Antonín Dvořák (1840 – 1904)

Narozen v Nelahozevsi v rodině řezníka. Studoval housle u Antonína Liehmana ve Zlonicích, později přibyla také viola, klavír a varhany. Působil jako orchestrální hráč v Komzákově kapele a v Prozatímním divadle. Roku 1873 se oženil s Annou Čermákovou, se kterou měl 9 dětí, 3 z nich však zemřely v dětském věku. V 80. letech navštívil Berlín (setkání se slavným houslistou Josephem Joachimem), Lipsko, Vídeň (setkání s Brahmsem, který mu pomohl prosadit se a doporučil jeho Moravské dvojzpěvy k vydání), Londýn, Leeds, Birmingham, Brusel, Budapešť, Drážďany, Moskvu (setkání s Antonem Rubinštejnem) a Petrohrad. Dvořák udržoval přátelské styky také s P. I. Čajkovským, Hansem von Bülowem, Hansem Richterem a Jindřichem Káanem. V roce 1891 přijal místo profesora skladby na pražské konzervatoři, kde byli jeho žáky mj. Josef Suk, Oskar Nedbal, Julius Fučík a Vítězslav Novák. O rok později však přijal místo uměleckého ředitele konzervatoře v New Yorku, kde strávil téměř 3 roky. Vznikla tu jeho nejznámější díla – symfonie Z Nového světa a violoncellový koncert
h moll op. 104. Dvořák zde sklízel jako skladatel a dirigent jeden úspěch za druhým. Po návratu do Čech často pobýval na svém letním sídle na Vysoké. Zemřel na plicní embolii v Praze. Jeho dcera Otylka (1878 – 1905) se provdala za Josefa Suka, který se tak stal Dvořákovým zetěm. Dvořák svou tvorbou významně zasáhl do téměř všech oborů, klavírní tvorba, která vznikla až na výjimky v letech 1876 – 1880, stojí poněkud neprávem v pozadí. V jeho díle je patrný vliv Johannesa Brahmse spolu s českou lidovou tanečností a melodikou ovlivněnou v Americe také černošskými zpěvy.

Dílo:

Silhouetty op. 8 – 12 skladeb

Dumka a furiant op. 12

2 menuety op. 28 – As dur, F dur

Dumka d moll op. 35

Thema con variazioni As dur op. 36

Skotské tance op. 41

2 furianty op. 42 – D dur, F dur

Klavírní kusy op. 52 – 6 skladeb

Valčíky op. 54 – 8 skladeb

Eklogy op. 56 – 4 části

Mazurky op. 56 – 6 skladeb

Poetické nálady op. 85 (1889) – 13 částí – Noční cesta, Žertem, Na starém hradě, Jarní, Selská balada, Vzpomínání, Furiant, Rej skřítků, Serenáda, Bakchanále, Na táčkách, U mohyly, Na Svaté hoře

Suita A dur op. 98 (1884) – pětivětá, později vydána i v orchestrální verzi

Humoresky op. 101 (1894) – 8 skladeb

Koncert pro klavír a orchestr g moll op. 33 (1876) – dnes existuje také v úpravě Viléma Kurze z roku 1919, premiéroval jej Karel Slavkovský (1845 – 1919), za Dvořákova života byl koncert proveden jen 5x, interpreti si často obě verze klavírního partu upravují nebo kombinují, ve světě vešel ve známost díky časté interpretaci Rudolfa Firkušného

Čtyřruční skladby

Slovanské tance op. 46 (1878) a op. 72 (1886) – každá řada po 8 tancích, později vyšly v orchestrální verzi

Legendy op. 59 (1881) – 10 částí

Ze Šumavy op. 68 (1884) – Na přástkách, U Černého jezera, Noc filipojakubská, Na čekání, Klid (existuje v úpravě pro violoncello a klavír nebo orchestr), Z bouřlivých dob

Literatura: Berkovec, Jiří. Antonín Dvořák; Praha – Bratislava : Supraphon, 1969,
340 str.