Claude Debussy (1862 – 1918)

Claude Debussy (1862 – 1918)

Narozen v Saint-Germaine en Laye u Paříže, kde také studoval hru na klavír na konzervatoři. Neúspěchy na soutěžích jej vedly k rozhodnutí vzdát se kariéry virtuóza. Krátce byl ve skladbě také žákem Césara Francka. Roku 1884 obdržel Římskou cenu za svou kantátu Marnotratný syn, což mu vyneslo tříletý stipendijní pobyt v Itálii. Setkal se zde mimo jiné s Lisztem a Verdim, ve Vídni pak s Brahmsem. Navštívil také Bayreuth, aby zde shlédl Wagnerovy opery. Roku 1899 se oženil s Rosalií Texier a roku 1908 s Emmou Bardac, se kterou měl dceru Claudie-Emmu zvanou Chouchou. Koncertoval v Londýně, Vídni, Budapešti, Turíně, Moskvě, Římě, Haagu a Amsterdamu. Naposledy veřejně vystoupil s houslistou Gastonem Pouletem při premiéře své houslové sonáty. Zemřel v Paříži. Debussy patří k nejvýznačnějším osobnostem hudebního impresionismu. Název impresionismus vznikl roku 1874 podle pojmenování obrazu Claudia Moneta – Imprese, západ slunce. Jde o zachycení okamžiku a momentálního dojmu a nálady. Debussyho klavírní dílo je v 80. a 90. letech ovlivněno zpočátku ještě romantismem. V pozdějších skladbách jsou časté celotónové postupy, pentatonika, lydické a frygické mody, zvětšené, nónové, kvartové nebo kvintové akordy, paralelní kvinty a oktávy. Takřka vůbec se v jeho skladbách nesetkáme s tradičním spojením tóniky a dominanty a se zmenšeným čtyřzvukem. Ve svých dílech se také navrací ke starým francouzským formám – menuet, passepied, preludium aj.

Dílo:

Bergamská suita (1890) – části Preludium, Menuet, Svit luny, Passepied

Pour le piano (1901) – části Preludium, Sarabanda, Toccata

Estampes (Rytiny, 1903) – části Pagody, Večer v Granadě, Zahrady v dešti

Masky (1904)

Ostrov radosti

Images (Obrazy) – 1. sešit (1905) – Odrazy na vodě, Pocta Rameauovi, Pohyb

2. sešit (1907) – Zvony pronikající listovím, A luna sestupuje na bývalý chrám, Zlaté rybky

Dětský koutek (1908) – 6 částí

24 preludií – 1. sešit (1910) – Delfské tanečnice, Plachetnice, Vítr na pláni, Zvuky a vůně víří ve večerním vzduchu, Pahorky na Anacapri, Stopy ve sněhu, Co viděl západní vítr, Dívka s vlasy jako len, Přerušovaná serenáda, Potopená katedrála, Puckův tanec, Minstrelové

2. sešit (1913) – Mlhy, Mrtvé listí, Vinná brána, Víly jsou výtečné tanečnice, Vřesy, Generál Lavine – výstřední číslo, Audienční terasa ve svitu měsíce, Undine, Pocta
S. Pickwickovi, Egyptská urna, Střídavé tercie, Ohňostroj

12 etud (1915) – 1. sešit – etuda pro 5 prstů, terciová, kvartová, sextová, oktávová, pro 8 prstů

2. sešit – chromatická, na ozdoby, opakované tóny, protilehlé zvuky, arpeggiová, akordová

2 arabesky (1888) – E dur, G dur

Valse romantique (1890)

Rêverie (1890)

Ballade (1890)

Nokturno Des dur (1892)

Hommage à Haydn (1909)

Malý černoušek (Le petit negre)

La plus que lente (1910)

Berceuse heroïque (1914)

S orchestrem

Fantazie pro klavír a orchestr G dur (1889) – vydána v roce 1919, pod vlivem romantismu, za Debussyho života byla na koncertě premiérována jen 1. věta

Pro 2 klavíry

Lindaraja (1901)

Na černých a bílých (1915) – 3 části

Čtyřruční skladby

Malá suita (1889) – 4 části

6 antických epigrafů (1914) – také pro klavír sólo

Literatura: Holzknecht, Václav Claude Debussy Praha : SNKLHU, 1958, 209 str.

Zavarský, Ernest. Maurice Ravel; Praha – Bratislava : Štátne hudobné vydavateľstvo, 1963, 130 str.