Pančo Vladigerov (1899 – 1978)

Pančo Vladigerov (1899 – 1978)

Narozen v Curychu, dětství strávil v bulharském Šumenu. Studoval na hudební škole v Sofii, později klavír a skladbu na vysoké škole v Berlíně. Zde působil také jako skladatel a dirigent v Německém divadle. Po návratu do Bulharska roku 1932 se stal profesorem klavíru a skladby na hudební akademii v Sofii. Vyučoval řadu významných bulharských autorů 20. století, např. Alexandara Rajčeva a Vesselina Stojanova. Vladigerov obdržel několik prestižních ocenění a stal se jedním z nejdůležitějších osobností bulharské hudby. Zemřel v Sofii. Jeho klavírní dílo odráží vliv pozdního romantismu, plně využívá bohaté melodiky a virtuozity ovlivněné bulharskou lidovou hudbou.

Dílo:

11 variací na bulharskou lidovou píseň g moll op. 3

10 impresí op. 9 (1920)

6 exotických preludií op. 17 (1924)

Bulharská suita op. 21

Bulharské písně a tance op. 25 (1932)

Sonatina concertante fis moll op. 28 (1934)

Šumen op. 29 (1934) – 6 částí

5 epizod op. 36 (1941)

6 akvarelů op. 37 (1941)

3 obrazy op. 46 (1950)

5 novellett op. 59 (1965)

Klavírní kusy op. 2, 10, 15, 51, 53, 57, 60

S orchestrem

5 koncertů pro klavír a orchestr – a moll op. 6 (1918), c moll op. 22 (1930),
B dur op. 31 (1937), G dur op. 48 (1953) a d moll op. 58 (1963) – Vladigerov byl jejich prvním interpretem