Érik Satie (1866 – 1925)

Érik Satie (1866 – 1925)

Narozen v Honfleur ve Francii, syn francouzského otce a skotské matky. Vyrůstal v Paříži, studoval hru na varhany a klavír. Od roku 1888 působil jako pianista v baru na Montmartru. V letech 1905 – 1908 studoval u Vincenta d Indyho a Alberta Roussela kontrapunkt ve Schole cantorum. Přátelil se s Claudem Debussym, baletním tanečníkem Sergejem Ďagilevem a Pablem Picassem. Jako skladatel vešel v povědomí skandální premiérou svého kubistického baletu Parády v roce 1917. O tři roky později vstoupil do komunistické strany. Zemřel v Paříži. Jeho skladebný sloh se vyvíjel od mysticismu a esoterismu k postupnému omezování výrazových prostředků
a zjednodušování. Proslul svými excentrickými názvy skladeb a ironickými pokyny ke hře – např. hrát ve stylu slavíka, kterého bolí zuby, hrát lehce jako vajíčko atp. Velkou část tvorby věnoval klavíru.

Dílo:

3 Gymnopédies

6 Gnossiennes

The dreamy fish (1901)

Le Piccadilly (1904)

12 Petits chorals (1906 – 1913)

Sports & divertissements (1914) – 21 částí

Sonatine bureaucratique (1917) – třívětá, trvá celkem 4 minuty

Pages mystiques (1895) – 3 části, 2. část se má hrát 840x za sebou, byla poprvé provedena v New Yorku roku 1963 deseti střídajícími se pianisty, trvala 18 hodin a 40 minut

Čtyřruční skladby

3 kusy ve tvaru hrušky