Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  

 
CATEGORII DOCUMENTE




BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Absolventská práce – jak na to?

sociologie

+ Font mai mare | - Font mai mic






DOCUMENTE SIMILARE

Trimite pe Messenger
Absolventská práce – jak na to?
Buddhismus a jeho rozvoj v západním kulturním okruhu s ohledem na školu Karma – Kagjü a její metody
Sociologický výskum - Skúmanie sociálneho javu
Etapy života z pohledu sociologie, charakteristika jednotlivých fází. Životní dráhy. sociální a životní situace.
Výuka etiky v policejním školství
Struktura feudální společnosti
Úvod do sociológie - Vymedzenie predmetu sociológie
Slovník vybraných sociologických pojmov - Socializácia
PAM98 PERSONALISTIKA A MZDY VERZIA 2.30 - PRÍRUČKA POUŽÍVATEĽA
Slovník vybratých pojmov súvisiacich so zdravím a chorobou z oblasti verejného zdravotníctva

Absolventská práce – jak na to?


OBSAH:

1       Postup při zpracování absolventské práce. 2

1.1        Příprava absolventské práce.. 2

1.2        Realizace absolventské práce.. 2

1.3        Struktura absolventské práce 3

2       Jazyková a formální úprava práce 5

2.1        Jazyková forma práce. 5

2.2        Formální úprava práce.. 5

2.3        Členění textu 6

2.4        Psaní zkratek a titulů. 6

3       Tabulky a obrázky (grafické znázorňování) 8

3.1        Tabulky. 8

3.2        Obrázky. 9

3.3        Využití tabulkových procesorů a dalších softwarových produktů 10

4       Bibliografická citace a seznam literatury.. 11

4.1        Druhy a umístění bibliografických citací. 11

4.2        Části citace.. 11

4.3        Schémata citací. 12

4.4        Odkaz na citaci 12

4.5        Seznam použité literatury 12

5       Hodnocení absolventské práce a její obhajoba.. 13

5.1        Vedoucí absolventské práce.. 13

5.2        Konzultant absolventské práce. 13

5.3        Oponent absolventské práce. 13

5.4        Obhajoba absolventské práce. 13

1        Postup při zpracování absolventské práce

1.1      Příprava absolventské práce

1.1.1       Výběr tématu

Téma si zvolte dle svých specifických zájmů a zájmu podniku, v němž budete vykonávat závěrečnou praxi. Absolventská práce by měla řešit konkrétní problém. Téma můžete vybírat na základě okruhu témat, která poskytne škola, případně si ho po dohodě s vedoucím praxe a podnikem zvolit mimo tento okruh. Stručné vstupní informace o absolventské práci najdete v dokumentu Absolventská práce.

1.1.2       Sběr informací

Po zvolení tématu absolventské práce je důležité shromáždit co nejvíce  informací o tématu absolventské práce, prozkoumat předmět absolventské práce (podnik)  a stanovit cíl práce a pracovní hypotézy. Hlavní zdroje informací jsou:

1.       Informace z podniku – rozbory hospodaření, účetní sestavy, statistické výkazy…

2.       Výsledky vlastního šetření – dotazníky, ankety, přímé dotazy…

3.       Odborná literatura:

  • Bibliografie – soupis tištěných prací
  • Seznamy citované literatury v odborných knihách
  • Odborné knihy
  • Odborné časopisy
  • Statistické ročenky
  • Internet

1.1.3       Práce s literaturou

Doporučené formy práce s literaturou jsou:

Informativní čtení je velmi rychlé čtení s cílem určit, zda literatura poskytuje potřebné informace a označit místa, která jsou důležitá a jímž má být později věnována pozornost. Především sledujeme obsah, názvy kapitol, nadpisy, schémata, diagramy, závěrečné shrnutí, rejstřík, seznam pramenů.

Běžné čtení – vybíráme přesně užitečná místa a volíme způsob, jakým s nimi budeme dále pracovat.

Důkladné čtení – pokud si potřebujeme látku osvojit – látku důkladně promýšlíme, podtrháváme, děláme výpisky

Třídění a interpretace informací – získané informace vytřídíme a hledáme mezi nimi souvislosti

1.1.4       Projekt absolventské práce

Projekt absolventské práce obsahuje tyto základní části:

·         Cíl práce a jeho zdůvodnění

·         Pracovní hypotézy

·         Metody a techniky, které budou použity

·         Osnova práce

·         Časový harmonogram prací

Projekt absolventské práce v písemné nebo elektronické podobě odevzdejte vedoucímu absolventské práce nejpozději do konce kalendářního roku, v němž jste zahájili studium 3. ročníku VOŠ.

1.2      Realizace absolventské práce

1.2.1       Upřesňování problémů a cílů, stanovení pracovních hypotéz

Absolventská práce zpravidla řeší určitý praktický problém, pokud možno problém organizace, v níž student absolvuje praxi. Výjimky budou povoleny u témat s celospolečenským dosahem a u témat, která si student vybral na základě dlouhodobé zájmové nebo vědecké činnosti (účast na SOČ apod.).

Problém se obvykle chápe jako odchylka od žádoucího stavu, vyžadující řešení. Znaky problému jsou nežádoucí stav, nutnost řešení tohoto stavu a neznalost tohoto řešení. K řešení problému je třeba stanovit cíle, které vedou k řešení problému. Při vymezení problému a formulaci cílů se student vytváří představy, tvrzení a domněnky o problému a jeho řešení, kterým říkáme pracovní hypotézy.  Tyto hypotézy je poté nutno uspořádat do logického systému a ověřit. Výsledkem je buď  potvrzení, upřesnění nebo vyvrácení hypotéz. Tím se postupně řeší vymezený problém.

1.2.2       Řešení problému

Řešení problému má část analytickou, při níž získáváme a zpracováváme soubor informací o řešeném problému, a část syntetickou, v níž hledáme souvislosti a vztahy, řešíme problém a formulujeme závěry. Složité problémy rozložíme do dílčích problémů, které řešíme. Řešení problému je vždy tvůrčím procesem, proto volba metod závisí nejen na charakteru řešeného problému, ale i na individuálním tvůrčím přístupu studenta.

1.2.3       Metody řešení problému

·         Pozorování – cílevědomé, plánovité a systematické sledování skutečnosti. Zvláštními typy pozorování jsou měření a experiment.

·         Srovnávání – shodných či rozdílných stránek u dvou či více různých předmětů, jevů či úkazů (srovnávání věcné, prostorové a časové) – využívají se statistické charakteristiky, jako např. podíl, index, tempo růstu apod.

·         Analogie – hledání obdoby, při zjištění shody některých znaků u dvou či více předmětů usuzujeme na podobnost i u některých jiných znaků.

·         Analýza – myšlenkové rozložení zkoumaného předmětu, jevu nebo situace na jednotlivé části.

·         Syntéza – myšlenkové spojení jednotlivých částí v celek.

Analýza a syntéza tvoří nedílnou jednotu, oba postupy se prolínají a doplňují

·         Abstrakce – myšlenkové oddělení nepodstatných vlastností jevu od podstatných.

·         Indukce – vyvozování obecného závěru na základě jednotlivostí.

·         Dedukce – od obecnějších závěrů přecházíme k méně obecným.

·         Matematické a statistické metody – indexy, časové řady, měření závislosti, pravděpodobnostní modely…

·         Modelování – použití modelu, což je zjednodušený obraz skutečnosti.

1.2.4       Vyřešení problému, aplikace v praxi

Po vyřešení problému řešitel přistupuje k  formulování výsledků své práce a k  vytváření závěrů. Snažte se, aby výsledky absolventské práce byly využitelné v praxi.

1.3      Struktura absolventské práce

1.       Vstupní strana

·         název česky, anglicky, německy

·         autor

·         vedoucí, konzultant

·         pracoviště

·         poděkování vedoucímu a konzultantovi

2.       Obsah

3.       Úvod

·         zdůvodnění aktuálnosti tématu

·         současný stav problematiky a přehled literatury

·         stanovení cílů a pracovních hypotéz

4.       Teoretická část

·         teoretické poznatky vztahující se k danému tématu a charakteristika metod a postupů, které budou v práci použity

5.       Praktická část (analytická, aplikační)

·         charakteristika organizace, v níž je práce zpracovávána

·         postup řešení problému

·         výsledky, vyhodnocení hypotéz, návrhy opatření

6.       Závěr

·         shrnutí práce

·         zhodnocení, nakolik se podařilo splnit cíle a potvrdit nebo vyvrátit pracovní hypotézy z úvodu práce

·         nastínění dalších problémů, jejichž řešení přesáhlo rámec absolventské práce

·         doporučení a návrhy pro praxi

7.       Seznam použité literatury

8.       (Seznam příloh)

9.       (Přílohy)

10.    Prohlášení o autorství + podpis žáka


Při psaní práce dbejte na vyváženost jednotlivých kapitol. Úvod mívá rozsah obvykle 2-3 strany, teoretická část by měla činit asi jednu třetinu celé práce, praktická část dvě třetiny a závěr 2-3 strany. Dodržte celkový rozsah 30 – 40 typizovaných stran (bez příloh). Případné překročení rozsahu musí být zdůvodněné. Text by měl být logicky a přehledně uspořádán do jednotlivých odstavců a kapitol. Mělo by platit, že každý odstavec obsahuje jednu hlavní myšlenku, každá kapitola samostatnou problematiku.

2        Jazyková a formální úprava práce

2.1      Jazyková forma práce

V absolventské práci důsledně respektujte požadavky odborného jazykového stylu. Důležitá je přesnost, logické vyjadřování, pravopisná a slohová správnost. Ve textovém editoru Word využijte funkci Nástroje – Pravopis.

2.2      Formální úprava práce

Práce musí mít odpovídající obsahovou i formální úpravu. Odevzdává se ve třech exemplářích, z  nichž nejméně jeden je pevně svázán v knihařství, nově požadujeme také odevzdání v elektronické podobě (CD, DVD…). Odevzdané absolventské práce se nebudou vracet, proto si ponechejte jednu kopii pro svoji potřebu. Závazné vzory titulních desek, titulní stránky, prohlášení o autorství, anotace absolventské práce aj. jsou uvedeny v dokumentech Vzory pro absolventské práce a Anotace absolventské práce.

2.2.1       Formát absolventské práce

Pro tisk použijte normalizovaný papír o velikosti A4. Tiskněte po jedné straně papíru. Kvůli následné úpravě je výhodné psát absolventskou práci na počítači ve vhodném textovém editoru (MS Word, T602, WordPerfect…). Při psaní využijte všech znalostí z informatiky a obchodní korespondence. Výhody textového editoru oceníte zejména při formátování nadpisů a odstavců, číslování kapitol a odstavců, vkládání poznámek, psaní vzorců a tvorbě obsahu.

2.2.2       Úprava stránky

Při psaní používejte v celém dokumentu jednotné řádkování 2, na stránku se píše 30 řádků, na řádek cca 60 úhozů (včetně mezer). Velikost písma odpovídající 60 úhozům je 10-12 bodů podle použitého fontu. Počet úhozů ovlivňuje rovněž způsob zarovnávání textu – doporučujeme oboustranné, chybou není ani levostranné.

Okraje nastavte takto:

·         horní okraj 25 mm

·         levý okraj 35 mm

·         pravý okraj 10 mm

·         dolní okraj 15 mm

2.2.3       Typy písma v textovém editoru

Platí zásada nepoužívat více než tři až čtyři druhy písma v jednom dokumentu. Při správném používání formátů písma lze vystačit s písmem jednoho typu. Doporučuje se pro text používat patkové písmo (Times New Roman, Palatino, Garamond), pro nadpisy bezpatkové písmo (Arial CE). Úprava a umístění nadpisů musí být v celém textu jednotné (využijte styly Nadpis). V základním textu použijte velikost písma 10 – 12 bodů, pro nadpisy kapitol 18 – 24 bodů, nadpisy podkapitol 12 – 16 bodů, popisky tabulek, legendy k obrázkům a záhlaví by měly být o 1 – 2 body menší, než je velikost písma základního textu. Poznámky pod čarou bývají o velikosti 8 bodů.

2.2.4       Dělení slov

V základním textu lze dělit slova při dodržení pravopisných pravidel a estetických zásad. Děleným slovem smí skončit maximálně tři po sobě jdoucí řádky.

Slova v nadpisech se nedělí. Není chybou, vzniknou-li vlivem potlačení dělení nezarovnané okraje u nadpisu.

Na konci řádku nesmí zůstat jednohláskové předložky a spojky (výjimkou je spojka a). Dále se nesmějí oddělovat:

·         akademický titul a příjmení

·         zkrácené jméno a příjmení

·         číslice a název počítaného předmětu nebo jednotka (1 kus, 500,- Kč, 12 kg  …)

2.2.5       Dělení odstavců

Na konci stránky nesmí zůstat nadpis kapitoly, samotný první řádek odstavce ani slovo ukončené rozdělovacím znaménkem. Na poslední stránce kapitoly by mělo zůstat minimálně pět řádků. Na začátek stránky naopak nesmí přetéci samostatný popisek obrázku, poslední řádek odstavce a část nadpisu.

2.2.6       Číslování stránek

Číslování stránek se umísťuje nahoře nebo dole na stránce. První stránka práce nebo první list se obvykle nečíslují.  Při psaní v textovém editoru se číslo stránky zpravidla umísťuje do zápatí doprostřed nebo k vnějšímu okraji. Číslo stránky se píše arabskými číslicemi stejného písma, jako je písmo základní.

2.2.7       Psaní vzorců

Vzorce se píší na střed stránky. Vše ostatní se píše buď od okraje nebo s odrážkou 5 úhozů. Například:

    Náklady na kalkulační jednici vypočteme podle vzorce

n = N / q ,

     kde    n jsou náklady na kalkulační jednici,

                N jsou celkové náklady,

                q je počet kalkulačních jednic.

Při psaní složitějších vzorců lze použít příkaz programu Word Vložit – Objekt – Microsoft Equations.

2.3      Členění textu

2.3.1       Postup při členění textu

Text práce členíme do kapitol, oddílů a odstavců. Hloubka členění je dána předmětem členění a rozsahem práce. Novou kapitolu píšeme zpravidla na novou stránku. Mezi názvem kapitoly a následujícím textem vynecháme alespoň 6 bodů.

2.3.2       Číslování kapitol a odstavců

Části práce se zpravidla označují arabskými číslicemi, přičemž se začíná od jedničky. V současné době se dává přednost desetinnému třídění (jako v tomto textu) . Na konci označení se nedělá tečka. V textovém editoru Word lze použít příkaz Formát – Odrážky a číslování – Víceúrovňové. V tom případě je nutné pro nadpisy kapitol, oddílů a odstavců použít styly Nadpis.

2.3.3       Nadpisy

Názvy části práce mohou být psány buďto od svislice s ohledem na nejdelší číselné označení, nebo mohou být psány dva prázdné úhozy za každým číselným označením. První možnost je přehlednější. Pokud je nadpis dvouřádkový, měl by být první řádek delší.

2.3.4       Obsah

Obsah se v odborných publikacích zařazuje na začátek práce, stránky s obsahem se zpravidla nečíslují. Každá položka obsahu by se měla vejít na jeden řádek. Čísla stránek v obsahu se obvykle zarovnávají k pravému okraji stránky.  Ve Wordu lze obsah vytvořit pomocí příkazu Vložit – Rejstříky a seznamy – Obsah.

2.3.5       Zvýraznění textu

Zdůraznění částí textu můžeme provést podtrháváním (při psaní v  textovém editoru méně obvyklé), prokládáním (ve Wordu příkaz Formát – Písmo – Proložení znaků), psaním velkými písmeny (méně obvyklé), kurzívou nebo tučným písmem.

2.4      Psaní zkratek a titulů

2.4.1       Zkratky

Podrobné poučení o zkratkách je obsaženo v Pravidlech českého pravopisu. Mezi zkratky patří:

·         zkratky ustálených slovních spojení – píší se dohromady a s tečkou (atd., apod., tj., např., tzv. …)

·         zkratky sousloví – píší se odděleně (s. p., s. s r. o., př. n. l., t. r. …)

·         zkratky vytvořené z velkých počátečních písmen názvů států, institucí apod. – píší se bez tečky a neskloňují se (ČR, PS, OÚ, VZP …)

·         zkratková slova vytvářející samostatný název – píší se s velkým počátečním písmenem a skloňují se (Čedok, Fiat, Paramo, Tesla …)

·         zkratky vytvořené z prvního a posledního písmene slova – píší se malými písmeny a bez tečky (fa, pí, cca)

·         zkratky mezinárodní soustavy jednotek (kg, m, kp, t, MJ …)

2.4.2       Tituly

Používají se tyto tituly (seřazeno abecedně, pravopis je závazný):

as. - asistent

Bc. – bakalář

CSc. – kandidát věd (píšeme za příjmením, oddělujeme čárkou)

doc. - docent

Dr. – doktor

Dr. h. c. – čestný doktor (doktorát udělen za zásluhy o obor)

DrSc. – doktor věd (píšeme za příjmením, oddělujeme čárkou)

Ing. – inženýr

Ing. arch. – inženýr architekt

JUDr. – doktor práv

MBA – Master of Business Administration (píšeme za příjmením, oddělujeme čárkou)

Mgr. – magistr

MUDr. – doktor lékařství

MVDr. – doktor veterinářství

odb. as. – odborný asistent

RNDr. – doktor přírodních věd

RSDr. – doktor sociálně politických věd

PhDr. – doktor filozofie

prof. - profesor

PaedDr. – doktor pedagogiky

PharmDr. – doktor farmacie

PhMr. – magistr farmacie

ThDr. – doktor teologie

2.4.3       Značky měn

Používáme kódy, složené ze tří písmen:

CZK, USD, EUR, GBP, PLN, RUB …

2.4.4       Mezinárodní soustava SI

Nejčastěji používané jednotky a jejich zkratky:

m – metr, kg – kilogram, t – tuna, s – sekunda, min – minuta, h – hodina, d – den, ha – hektar, l – litr, m ‑ metr čtverečný, m3 – metr krychlový, °C – stupeň Celsia, W – watt, kWh – kilowatthodina …

Násobné a dílčí jednotky se vytvoří pomocí předpon, např.:

G – giga-, M – mega-, k – kilo-, h – hekto-, d – deci, c – centi-, m – mili- …

Pokud je značce přiřazena číselná hodnota, musí být včetně ní napsána na jednom řádku. Značka měrné jednotky se píše bez tečky a od číselné hodnoty se odděluje mezerou: 10 m, 5,45 kg, 100 W. Jestliže je značka vytvořena ze dvou nebo více znaků, pak jednotlivé znaky následují za sebou bez mezery: 20 mVA, 1400 kJ, 13,3 kWh.

2.4.5       Procenta, promile a zlomky

Za číselnou hodnotou procenta nebo promile se vždy dělá mezera (sleva  20 %, 2,3 alkoholu). Mezera se nedělá, jde-li o přídavné jméno „procentní“ (20% sleva). Znak pro promile vložíte ve Wordu příkazem Vložit  ‑ Symbol (podmnožina General Punctuation).

Zlomky můžeme psát pomocí šikmé zlomkové čáry (1/2, 5 Ľ kg), k vložení vodorovné zlomkové čáry můžete ve Wordu použít příkaz Vložit – Objekt – Microsoft Equations.

2.4.6       Psaní čísel a číslic

Desetinná místa se od jednotek oddělují desetinnou čárkou, před níž a za níž se nedělá mezera (225,50). Více než tři číslice před a za desetinnou čárkou se oddělují mezerami (456 480,50; 0,890 78; 678 980 556 mil.).

3        Tabulky a obrázky (grafické znázorňování)

Tabulky a obrázky dávají rychlý a názorný přehled o zkoumaných jevech. Jejich použití v absolventské práci je velmi časté. Vhodně se spolu doplňují. Tabulky jsou přesnější, grafy názornější. Při používání tabulek a grafů je velmi důležité, aby v rámci určitého zjednodušení nedošlo ke zkreslení údajů a jejich pozdější chybné interpretaci.

3.1      Tabulky

Tabulky jsou nejběžnějším způsobem prezentace zjištěných údajů. Často se používají jako nástroj pro statistické výpočty. Tabulku tvoří název, hlavička, legenda, sloupce a řádky.

3.1.1       Název tabulky

Název tabulky stručně a výstižně označuje obsah tabulky. Umísťuje se nad tabulkou a nedělá se za ním tečka. Je‑li v práci více tabulek, číslujeme je. Příklady číslování:

Tabulka 2 Hospodářský výsledek v letech 2000 – 2004

Tab. 1-3 Přehled hrubých mezd zaměstnanců

3.1.2       Hlavička

Hlavička tabulky je zpravidla první sloupec tabulky a vyjadřuje obsah sloupců. Názvy sloupců se píší velkými počátečními písmeny.

3.1.3       Legenda

Legenda tabulky označuje obsah řádků a je to zpravidla první sloupec tabulky

3.1.4       Sloupec

Sloupec obsahuje svislou řadu údajů.

3.1.5       Řádek

Řádek tabulky obsahuje vodorovnou řadu údajů

3.1.6       Políčko

Políčko (pole) tabulky je průnikem sloupce a řádku. Slouží k zápisu číselných hodnot nebo informací ve formě symbolů či textu.

3.1.7       Úprava tabulky

Písmo použité v tabulce má být stejného typu jako je základní text zmenšené o jeden až dva body. Texty v levém sloupci tabulky se zarovnávají zpravidla doleva, v ostatních sloupcích doprostřed. Čísla se ve sloupcích zarovnávají stejnými desetinnými řády pod sebe (v tabulkovém procesoru Excel použijte příkaz Formát – Buňky – Číslo a v nabídce druh vyberte číslo).

3.1.8       Vzor tabulky

Tabulka 1 Porovnání penzijních fondů v ČR

Název PF

Počet klientů

Aktiva

Podíl na

HV 1999

Zhodnocení %

k 30.6.2000

mil. Kč

 trhu %

mil. Kč

1998

1999

2000

Vojenský otevřený PF

330853

7092

14,38

101

9,7

6,7

3,4

Spořitelní PF

310000

3936

13,48

86

.

.

4,5

Českomoravský PF

299996

4424

13,04

66

10,0

6,1

4,8

PF České pojišťovny

293432

3764

12,76

65

9,7

6,6

4,6

PF Komerční banky

234057

6302

10,18

107

9,5

7,2

5,2

Winterthur PF

190000

3157

8,26

51

10,1

6,5

2,1

ABN AMRO PF

184756

2093

8,03

.

.

.

3,6

ING PF

182915

3178

7,95

77

.

6,0

4,7

Ostatní PF

.

.

12,00

.

.

.

.

3.2      Obrázky

Pod pojmem obrázek rozumíme všechny druhy grafů, schémat, fotografií apod.

3.2.1       Grafy

Graf neboli diagram zobrazuje údaje pomocí výkresu. K tomu se používají grafické prostředky jako např. body, úsečky, plochy, tělesa, šrafování, barevné odstíny, obrázky. K vysvětlení toho, co tyto grafické prostředky znamenají, slouží pomocné prostředky výkladu grafu, jako např. stupnice, soustava souřadných os, klíče, vysvětlivky, poznámky grafu.

Velmi důležité je zvolit správný modul stupnice grafu, což je délka grafického intervalu, která odpovídá jednotkovému číselnému intervalu (např. 10 mm na ose x = 1 rok;  5 mm na ose y = 1 mil. Kč nákladů).

3.2.2       Hlavní druhy grafů

Sloupkové grafy používají jako grafické prostředky sloupce o stejné šíři. Hodí se ke srovnávání změny skladby určitého jevu, vývoje jevu v delším časovém období apod.

Bodové grafy znázorňují statistické údaje v soustavě souřadnic pomocí bodů. Tradičně se používají při měření závislostí mezi dvěma jevy.

Spojnicové grafy vzniknou spojením bodů reprezentujících jednotlivé číselné údaje úsečkami. Nejčastěji se používají pro časové řady.

Výsečové (kruhové, koláčové) grafy jsou nejvhodnější pro vyjádření struktury jevu.

Obrázkové grafy používají jako grafického prostředku obrázky. Používají se především pro vyjádření ekonomických a demografických údajů.

Kartogram vznikne, když spojíme grafické vyjádření nějakého jevu s mapou (hustota osídlení v jednotlivých zemích, míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích…)

Kartodiagram je spojením grafu a mapy.

3.2.3       Obrázek


Všechny druhy grafů, schémat, fotografií, obrázků mají společné označení obrázek. Obrázky číslujeme a obvykle označujeme i názvem. Název obrázku začíná velkým písmenem a nepíše se za ním tečka

3.2.4       Příklady obrázků

Obr. 1 Závislost mezi cenou výrobku a prodaným množstvím

Obr. 2 Schéma zajištění pojišťoven

3.3      Využití tabulkových procesorů a dalších softwarových produktů

Při vytváření tabulek a grafů je možno využít tabulkové procesory (MS Excel, WinTab602, Quattro Pro apod.).

3.3.1       Výhody tabulkových procesorů

·         pohodlné vkládání údajů

·         obsahují funkce, které umožňují pracovat se složitějšími matematickými výrazy

·         obsahují statistické funkce

·         umožňují vytvářet vzorce, takže při změně vstupních údajů jsou výsledky přepočítány

·         jednoduché vytváření grafů

·         při změně vstupních dat se graf automaticky přizpůsobuje

·         možnost vložit propojení do textového editoru, takže každá změna ve zdrojové tabulce se po aktualizaci projeví i ve výsledném textu.

3.3.2       Další softwarové produkty

Při tvorbě absolventské práce můžete využít další softwarové produkty, jako např.:

·         statistické programy (MYSTAT, Statgraphics …)

·         databázové programy (MS Access, WinBase602 …)

·         grafické programy (CorelDraw, MS PowerPoint…)

·         účetnické programy

·         programy pro finanční analýzu

4        Bibliografická citace a seznam literatury

V absolventské práci budete využívat odbornou literaturu. I na ni se vztahuje autorský zákon, z něhož vyplývá, že jste povinni autory citovat. To má přesně stanovená pravidla.

4.1      Druhy a umístění bibliografických citací

Bibliografická citace je souhrn údajů o citované publikaci nebo její části, umožňující její identifikaci. Odkaz na citaci je odvolání se na citaci uvedenou na jiném místě (pod čarou, v seznamu literatury na konci práce apod.)

V absolventské práci budete velmi často citovat učebnice, monografie, články v časopisech, stati ve sborníku, výzkumné zprávy, disertační a diplomové práce či podnikové písemnosti.

4.1.1       Druhy citací

V absolventské práci lze použít:

·         zkrácené citace (obsahuje minimální údaje nutné k identifikaci citovaného díla)

·         základní citace (kromě zkrácené citace obsahuje další údaje – nakladatele, počet stran…)

·         rozšířené citace (kromě základní citace obsahuje údaje týkající se vnější formy a obsahu publikace)

Zpravidla se používá základní citace.

4.1.2       Umístění citace

Citace mohou být umístěny:

·         na konci textu (v přehledu literatury)

·         v poznámce pod čarou

·         přímo v textu

·         částečně v textu a částečně pod čarou

Zvolený způsob umístění citací musí být v celé práci jednotný.

4.2      Části citace

4.2.1       Jméno autora

·         uvádí se vždy v pořadí příjmení, křestní jméno (nebo jeho zkratka), píše se velkými písmeny, např. VACEK, Jiří; SYNEK, M.

·         tituly a hodnosti autorů se v citaci neuvádějí

·         v publikaci dvou a tří autorů se uvádějí v citaci všichni autoři, jména jednotlivých autorů se oddělují pomlčkou, např. SYNEK, M. – SEDLÁČKOVÁ, H. – SVOBODOVÁ, I.

·         v publikaci čtyř a více autorů je obvyklé použít jméno prvního autora a připojit a kol., např. SYNEK, M. a kol.

4.2.2       Název díla

Název díla se vždy uvádí v jazyku citované publikace, případný překlad názvu do českého jazyka se uvádí v hranaté nebo lomené závorce. U anonymních publikací s názvem Sborník, Proceedings, apod. se za tento název publikace uvádí v závorkách název vydávající instituce.

4.2.3       Pořadí vydání

Uvádí se arabskou číslicí se zkratkou vyd., např. 2. vyd., (anglicky 2nd ed.)

4.2.4       Místo vydání

Píše se v jazyku a pravopisu díla (např. London, München…)

4.2.5       Název nakladatelství

Píše se v jazyku a pravopisu díla (např. SNTL/ALFA, Ekonomika, Computer Press…)

4.2.6       Rok vydání

Píše se arabskou číslicí. Není-li rok vydání uveden, píše se do hranaté závorky odhadovaný rok vydání. Není-li odhad možný, píše se zkratka B.r.

4.2.7       Ročník a číslo periodika

Píše se vždy arabskou číslicí, typograficky se zvýrazňuje, např. roč. 1., č. 6

4.3      Schémata citací

4.3.1       Základní citace jednosvazkového díla

Základní citace jednosvazkového díla obsahuje tyto údaje: příjmení a jméno autora (autorů), název publikace, pořadí vydání, místo vydání, nakladatel, rok vydání, počet stran, ISBN, např. :

SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika, 1.vyd., Praha, Grada Publishing 1996. Počet stran 455. ISBN 80‑7196-211-5.

4.3.2       Základní citace časopiseckého článku

Základní citace časopiseckého článku obsahuje tyto údaje: příjmení a jméno autora (autorů), název článku, název časopisu, ročník (svazek), rok vydání, číslo stránky, ISSN např. :

BLAŽEK, P.: Plány krachující a zmrazované, EKONOM, roč. 47,  č. 44, 2003, str. 26, ISSN 1210-0714.

4.3.3       Základní citace stati ze sborníku

Základní citace stati ze sborníku obsahuje tyto údaje: příjmení a jméno autora (autorů), název stati, název sborníku za slovem „In:“, ročník, jméno redaktora jednorázově vydaného sborníku, místo vydání, nakladatel, rok vydání, počet stran, např. :

PODĚBRADSKÝ, Z.: Zamyšlení nad současným vývojem cen masa a mléka, In: Sborník ze semináře „K poznatkům výzkumu v oblasti živočišné výroby“ (VÚ ŽV Praha Uhříněves), Praha, 1993. Počet stran 5.

4.4      Odkaz na citaci

Pokud se citace neuvádí přímo v textu, použijte odkaz na citaci uvedenou v jiném místě formou:

a)       pořadového čísla citace v hranatých závorkách, pod nímž je citace uvedena pod čarou nebo v přehledu literatury, např. [4]

b)       příjmením autora a rokem vydání odděleným od textu závorkou, např. (Synek, 2001). V tomto případě jsou citace zpravidla seřazeny abecedně.

4.5      Seznam použité literatury

Seznam použité literatury představuje důležitou součást absolventské práce. Je obvykle uváděn na konci textu před přílohami. Jednotlivé publikace, z nichž bylo v textu citováno, se zpravidla uvádějí v abecedním pořádku. Lze je pořadově číslovat, čehož se využívá při odkazech na uvedenou literaturu. Seznam literatury musí obsahovat všechny prameny, statě, knihy a jiné studijní podklady, z nichž autor čerpal. Prokazujete zde schopnost nalézt významné a zajímavé literární prameny a pracovat s nimi. Příklad seznamu použité literatury najdete v dokumentu Vzory pro absolventské práce.

5        Hodnocení absolventské práce a její obhajoba

5.1      Vedoucí absolventské práce

Vedoucím absolventské práce je učitel odborných předmětů, který:

·         konzultuje s absolventem postup práce a sleduje její odbornou, formální a jazykovou úroveň

·         dbá o to, aby student pracoval samostatně a prokázal schopnost aplikovat teoretické poznatky získané studiem odborné literatury

·         navrhuje oponenta absolventské práce

·         vede obhajobu absolventské práce

5.2      Konzultant absolventské práce

Konzultanta absolventské práce si student vybírá na základě vlastní úvahy. Je to zpravidla pracovník organizace, jejíž problematiku absolventská práce řeší, který:

·         pomáhá studentovi správně se orientovat v podniku

·         pomáhá mu s přípravou podkladů

·         poskytuje mu informace, potřebné k  vypracování absolventské práce

Na obhajobě či na klasifikaci absolventské práce se konzultant přímo nepodílí.

5.3      Oponent absolventské práce

Oponentem absolventské práce je zpravidla vysokoškolsky vzdělaný odborník v příslušném oboru, který:

·         na základě předložené absolventské práce vypracuje hodnocení její odborné a formální úrovně a navrhne stupeň klasifikace (viz formulář Hodnocení absolventské práce)

·         navrhne otázky k absolutoriu (viz formulář Otázky k absolutoriu)

·         po dohodě s vedoucím absolventské práce navrhuje po obhajobě zkušební komisi výsledný stupeň klasifikace

5.4      Obhajoba absolventské práce

5.4.1       Úvodní slovo absolventa

Student si pro obhajobu absolventské práce připraví úvodní slovo ve formě prezentace v elektronické podobě, ve kterém seznámí zkušební komisi:

·         s důvody, které ho vedly k výběru daného tématu

·         s hlavními cíly absolventské práce

·         s postupem, použitými metodami a problémy při řešení práce

·         s hlavními východisky a závěry, které z absolventské práce vyplývají

·         vlastní hodnocení, tj. jak se mu podle jeho názoru podařilo splnit cíle absolventské práce

5.4.2       Odpověď absolventa na otázky a diskuse

Po úvodním slovu se student vyjadřuje k  hodnocení absolventské práce a odpovídá na otázky oponenta a ostatních členů zkušební komise. Poté následuje diskuse o absolventské práci.

5.4.3        Klasifikace absolventské práce

Klasifikace absolventské práce bude provedena na základě studentem zvoleného přístupu k řešení zadaného úkolu, dosažených výsledků, jejich praktického přínosu, originality, formální a jazykové úrovně. Student má možnost seznámit se s hodnocením absolventské práce a otázkami k absolutoriu nejméně tři dny před termínem konání obhajoby absolventské práce. Stupeň klasifikace navržený oponentem v  hodnocení absolventské práce a průběh obhajoby jsou podkladem pro celkovou klasifikaci. V případě neshody mezi oponentem a vedoucím absolventské práce rozhoduje o klasifikačním stupni zkušební komise hlasováním.

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 2493
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site



Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2019. All rights reserved