Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  

 
CATEGORII DOCUMENTE





BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Pedagogická psychologie

vzdělání

+ Font mai mare | - Font mai mic







DOCUMENTE SIMILARE

Trimite pe Messenger
Pedagogická psychologie
Hodnotenie žiakov SOU v edukačnom procese
MOTIVACE ŽÁKŮ VE VYUČOVÁNÍ, ZÁKLADNÍ POJMY, DRUHY MOTIVACE
Formatívna a sumatívna funkcia hodnotenia vzdelávacích výsledkov
PODMIENKY EFEKTÍVNEHO UČENIA
PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE JAKO OBOR PSYCHOLOGIE
PRŮZKUM MOTIVACE ŽÁKŮ

Pedagogická


1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PSYCHOLOGIE UČENÍ

 

a) Asocianismus

 

- nejstarší teorie učení, utvořena pod vlivem empirismu (duše dítěte po

  narození je tabula rasa) v Británii

- všechny duševní jevy pramení z pocitů, pocity zanechávají stopy v     

  podobě představ - ty se přetvářejí ve vyšší psychické jevy sdru-                                      žováním (asociací)

- asociační zákony - zákon dotyku v čase a prostoru

- učení - upevňování a uchovávání asociovaných představ (Herbart -                                  - psychologie je věda o představách)                                                 - zúžení na paměťové procesy, pomíjena důležitost motivace                    

b) Teorie podmiňování

1. KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ

 

Teorie I.P.Pavlova

 

- Pavlov objevil základní fyziologický mechanismus učení

  - podmíněný reflex

- základním východiskem pro rozvoj zvířete i člověka jsou podmíněné      

  reflexy (ostatní činnosti organismu jsou na nich budovány za pomoci  

  podmíněných reflexů)

- učení určováno vztahem organismu a prostředí (p.r. se utvářejí vli- 

  vem působení vnějšího prostředí)

Teorie J.B.Watsona

- zakladatel behaviorismu - zkoumat lze jen to, co se projevuje                                                      navenek, tedy chování, nikoli jednání

- učení je procesem získávání individuálních zkušeností

2. INSTRUMENTÁLNÍ PODMIŇOVÁNÍ

Teorie E.C.Thorndika (konekcionalismus)

- proces učení probíhá pokusem a omylem (odůvodnil to, co Watson

  odůvodnit nedokázal - jak probíhá učení na počátku, když člověk                                  nemá zkušeností)

- pokus - kočka v kleci, jíž lze otevřít zevnitř tlačítkem

             - položíme-li před klec žrádlo, kočka se míní posrat, ale pak                náhodou šlápne na knoflík a dostane se ven

             - po několikerém opakování je již neomylná 

- (S (subject - potrava) + R (reaction - otevření klece)) . x = con-                                                                                                nection

- na základě těchto experimentů T. formuloval 5 malých a 3 velké zá- 

  kony učení:

- 1. zákon pohotovosti:

- každý jedinec je puzen k činnosti, připravuje se k ní, je-li mu v ní  

  zabráněno, prožívá nespokojenost (každý je spokojený jen tehdy, dě- 

  lá-li to, co chce)

- 2. zákon cviku (frekvence, praxe, opakování):

- cvičení upevňuje spojení mezi S a R

- 3. zákon efektu:

- míra uspokojení z výsledku spojení mezi S a R zvyšuje dobu jeho u-

  chování

d) Kognitivní teorie

1. TEORIE UČENÍ VHLEDEM (POSTŘEHEM)

- vychází z tvarové psychologie (nadřazenost celku nad elementy)

- ten, kdo se učí, zahrnuje do svého pole vnímání všechny části dané

  problematiky a snaží se pochopit jejich fci v její struktuře

- tato teorie nepočítá s minulou zkušeností

- vhled - akt náhlého řešení, vyvolávající změnu oganizace psychic-       kých obsahů

- Köhler - opice v kleci, v níž leží tyč

              - když už nevidí hlady, popadne tyč a banán si přisune (vztah                mezi cílem a prostředkem se uskutečňuje naráz)     

- učení - děti by se měli učit číst celá slova a věty, ne jen jednotlivá        písmena

            - žáci by podle této teorie dokázali cokoli vyřešit intuicí, učite-           lé by si klidně mohli jít hrát s františkem nebo prohánět ka-              čenu  

2.  S - O - R TEORIE UČENÍ

- neobehavioristé (Tolman) zavedli mezi S a R třetí článek - O (sou-

  bor zprostředkujících procesů a stavů, tzv. vmezeřené proměnné -    

  nelze  je bezprostředně pozorovat, jde o zákonitosti vyšší nervové   

  činnosti)

3. FUNKCIONALISTICKÁ TEORIE UČENÍ

- pokus odstranit nedostatky asocianismu (Dewey)

- poukazuje na důležitost zájmu jedince, který podněcuje jeho aktivitu

2. PODMÍNKY A PROCESY PUSOBÍCÍ V PROCESU UČENÍ

- obecné zákony učení:

- jsou to 4 nejdůležitější ze 44 zákonů vycházejících z behaviorismu

1. ZÁKON MOTIVACE

- motivace - stav jedince v čase a prostoru, kdy na něj působí několik                   motivů - dochází k boji motivů, vyhrává ten nejsilnější (i-                                deální je, když vyhraje učení)

                   - vstupní - stav vnitřní tenze

                   - výstupní - zpětná vazba

                   - faktory jí ovlivňující - nový učitel, nové učivo, nová čin-                                                        nost   

- působení učitele je vnějším motivem, ke zvnitřnění dojde, pokud bu-   

  de respektována/y - 1. - osobnost žáka (její vývojové zvláštnosti)

                                - 2. - životní zkušenost žáka   

                                - 3. - touha žáka po seberealizaci (pochvala)

                                - 4. - aspirační úroveň žáka (jak se žák hodnotí)

                                - 5. - zájmy žáka

- cíl - důležitý motivační prvek - naznačuje dosaženou úroveň výkonu,                                                  musí být přesný, srozumitelný, smy-                                                   sluplný a jasně vymezený

- seberealizace - pokud žák může využít nabyté znalosti v praxi nebo                           při řešení nového úkolu, dochází k uspokojení této                        potřeby

- aspirační úroveň - úroveň výsledků očekáváných jedincem prová-                          dějícím určitý výkon

                              - nízká a.ú. je projevem sebepodceňování   

- zájmy - lze buď vybrat převažující zájem, nebo vytvářet zájmové           skupiny

2. ZÁKON OPAKOVÁNÍ

- předpokladem pro opakování je porozumění látce

- opakování musí být pravidelné, systematické

- úspěšné opakování probouzí další touhu po poznání

3. ZÁKON TRANSFERU A INTERFERENCE

- učení nám vytváří podmínky pro snadnější zvládnutí nových život-

  ních situací

- transfer - aby došlo k jeho uplatnění, musí být žákům předložen úkol               dostatečně odlišný od těch, které řešili v rámci opakování

               - specifický - využití naučených algoritmů v podobných, ni-                                     koli identických situacích (přenos vědomostí a                                     dovedností)  

               - nespecifický - přenos emocí, postojů, osvojených principů                                        a zákonitostí na zcela nové a neznámé si-                                       tuace 

- teorie identických prvků (Thorndike) - učení je usnadněno přítom-                                                                ností faktoru, který působil                                                        dříve v jiné situaci

                              - podobnost může spočívat v obsahu učiva, me-                           todě učení, společných prostředcích  

                              - př. - osvojení jednoho jazyka může vést ke snaz-                                         šímu naučení se jinému, lehce podobnému

x teorie generalizace (Judd, Gibson) - člověk se učí spíše obecným                                                               principům, jež lze použít v růz-                                                         ných sobě nepodobných situ-                                                      acích

- v transferu se projevuje generalizace podnětů (dítě vidí psa, ten má                         hlavu a ocas, pak uvidí kočku s těmitéž znaky a myslí si, že je pes)                                    

- specifický transfer lze vysvětlit shodnými znaky situací i generaliza-  

- interference (Luchins) - jedinec řeší situaci stále stejným způsobem,                                        není s to řešit ji jednodušeji (stav funkční fi-                                 xace), dostává se do stavu útlumu aktivity                                 při učení

   - útlum - proaktivní - dříve naučené negativně zasahuje do učení se                                      novému (obtíže při přeučování)

                - retroaktivní - nově naučené anuluje a ruší dříve naučené 

- podmínky ovlivňující proces učení a jejich interakce:

- dělení - vnitřní - vnitřní výbava jedince

             - vnější - podmínky pramenící ze sociálního prostředí a přímo                           působící v pedagogické situaci - učivo - náročnost

                                                                               - učitel - autorita   

- autorita učitele - vnější - dána institucí, předpisem sociální role (pra-                                       vomocemi učitele)

                           - vnitřní - neformální, ten, kdo ji má, má i vnější, ale                                           opačně to neplatí!

                                          - neznamená oblíbenost, ta je však její sou-                                            částí  

                                          - jak se stát pro parchanty ideálem?

- způsob řízení třídy:

- 1. - liberální - učitel poskytuje nepřesné, slabé nebo žádné normy,                  tíhne k přehlížení jejich překračování

                        - děti si vytvářejí vlastní normy, jedinci zvyklí na řád                  ztrácejí orientaci, silní začnou simulovat fci učitele   

                        - pramení z pohodlnosti učitele, jeho znechucení před-                         mětem či žáky  

- 2. - autokratický - odměřenost, strohost, preference monologu, ne-                                 ústupnost, motivace tresty

                               - některé děti začnou učitele i předmět nenávidět,                                  jiné se s ním naopak identifikují (negativní vzor -                           může vše a nemusí nic)

- 3. - demokratický - jinak sociálně integrační

                                 - učitel je respektovaným partnerem žáků, nej-                             náročnější styl řízení, co se týče přípravy učitele

                                 - učitel podporuje samostatný projev žáků, při-                           pouští diskusi  

                                 - žák hodnocen podle svých předchozích výkonů,                                   nikoli podle průměru stanoveného učitelem

                                 - učitel používá všechny styly řízení (při písemce                                   direktivní)

3. PEDAGOGICKÁ INTERAKCE

- speciální druh sociální interakce probíhající během výuky

- vyučující se snaží vyvolat podmínky, které by stimulovaly proces učení, a činí tak pomocí incentiv (pobídek)

- graf:           S1                                     S2

                            

                     E                                       E       

                       

                     M                                      M

                     RS                                     RS




                     R                                       R     

- E - empirie (životní zkušenost, s níž vstupujeme do interakce)

- M - motiv (cíl, o jehož realizaci prostřednictvím interakce usilujeme)

- RS - referenční systém (očekávání:

                                       - anticipace - předjímání (co jsem provedl, že                                                           musím na kobereček?)

                                       - expektace - očekávání (co z toho bude?)     

                                       - E, M a RS utvářejí dohromady anticipační ú-                                        roveň)

- R - reakce (vnější projevy E, M a RS)

- interakční spirála - pozitivní - aktivizuje žáka

                                - negativní - zablokování jedince, může vyústit v                                                     agresivitu

- typy:

- symetrická - obě strany jsou si rovny (učitel ji nikdy nemůže navodit,                    a neměl by se o to ani snažit)

- asymetrická - vyplývá z předpisů sociálních rolí

- a) reaktivní - potlačení jádra pedagogické interakce, totiž navození                          procesu učení

                       - pozitivní - učitel reaguje na podněty odvádějící komu-                                         nikaci od učení (Co dělá váš záhonek kono-                                     pí, pane učiteli?)    

                       - negativní - učitel začne na třídu řvát, místo aby vy-                                       učoval (Jste tupá deprivovaná hovada! Já                                           nebudu brát ohledy! Na nikoho!)       

- b) osobnostně blokující - zablokování potenciálu žáka (např. vlivem                                          špatně formulovaných otázek, pomocí                                       psychického týrání)

- c) úkolově orientovaná neosobní - učitel zaměřen pouze na zvlád-                                                            nutí učiva

- d) úkolově orientovaná osobnostně rozvíjející

- determinanty ovlivňující osobnost žáka nebo učitele:

- a) dimenze učitelova (žákova) jednání

    - vnitřní psychické proměnné ovlivňující naše jednání

    - socioemocionální dimenze - citový příklon nebo odklon ve vztahu                                                 k jednotlivým žákům 

    - 1. - škála reverzibility - učitel očekává chování žáků k němu                                                     shodné s jeho vůči žákům               

    - 2. - škála ireverzibility - učitel uplatňuje ve svém chování odlišné                                             normy od těch, které vyžaduje od žáků 

    - 3. - škála oceňující - učitel žáky pozitivně motivuje

    - 4. - škála podceňující - učitel je skeptický ve vztahu k výkonu žá-                                           ka, omezuje možnosti jeho seberealizace,                                          vede ho k rezignaci  (pokud rezignuje vůd-                                    ce, rezignuje celá třída)

    - 5. - škála porozumění - učitel je schopen empatie

    - 6. - škála neporozumění - učitel projevuje nezájem o pocity žáka,                                               odmítá jeho předchozí zkušenost

    - dimenze řízení třídy - Fleischmann: „Který styl řízení třídy je nej-                                                                 lepší?“                                         

                                       - Já: „Ty mě chceš nachytat, ty čůro, co!?! Zá-                                                leží na situaci, vole.“                    

- b) percepčně postojová orientace

- vychází ze sociální percepce a tudíž ze smyslového vnímání

- subjekt si k objektu vytváří určitý vztah

- mechanismy percepčně postojové orientace:

- 1. - všeobecná zaměřenost vnímání druhých - jsem optimista nebo                                                                    pesimista

- 2. - soukromá teorie osobnosti - má-li někdo vlastnost X, musí mít i                                                    vlastnost Y (Je-li někdo čurák, má                                                      v hlavě nasráno.), velmi povrchní

- 3. - projekce - své vlastnosti připisujeme druhé osobě, čímž vyrovná-                      váme svůj vnitřní stav (tendence porovnávat se s hor-                       šími)

- 4. - pořadí vnímaných informací - efekt dobroty

                                                       - haló efekt - oslnění jedincem (zna-                                                                          mená ztrátu objektivity)      

                                                       - figura a pozadí

                                                       - působení kontrastu - máme-li před                                                                      sebou krásku a zvíře, krá-                                                                   ska je ještě krásnější a                                                                        zvíře ještě více zvířecké

                                                       - favoritismus 

- c) kauzální atribuce

- přisuzování příčin aktivitám jedince a hodnocení těchto aktivit

- nebezpečí schematického typizování žáků (žák prakticky ztrácí mož-

  nost být lepší)

PŘÍČINY

           vnější

               vnitřní

stálé

snadnost x nesnadnost

schopnost x neschopnost

proměnlivé

štěstí x smůla

píle x lenost

- typy:

- 1. - ofenzivní - žáci pokládaní učiteli za úspěšné

                         - úspěch - schopnost, píle   

                         - neúspěch - lenost, smůla   

- 2. - defenzivní - žáci pokládaní učiteli za neúspěšné

                           - úspěch - nesnadnost, štěstí (snižování dosaženého                                              úspěchu, lépe ke zpevnění vztahu žáka                                       k předmětu využíti, a ne do něho naráž-                                             kami stupidními píčovati)   

                          - neúspěch - snadnost, neschopnost       

4. DRUHY UČENÍ

- a) perceční učení

- cíl - rozvíjení schopnosti vnímat, pochopit smysl a význam předmětu

- předpoklad - adekvátní činnost příslušných smyslových orgánů a                  center v mozkové kůře

                      - diskriminace - rozlišování (u slepců je rozlišování zra-                                              kem nahrazeno hmatovým)   

- percepční návyky - schopnost všímat si podstatného, percepční učení                               by je mělo rozvíjet

- percepční paměť - každý pozorovaný jev je v paměti zastoupen sche-                             matem, které je ovlivněo našimi postoji k tomuto                          jevu

- b) senzomotorické učení

- cíl - zaměřeno na získání předpokladů pro vykonávání činností                 náročných na propojení percepce a pohybu (psaní, kreslení,           řízení vozu)

- kvalita výkonu - měřítkem doba úkonu, míra únavy (zhoršení kvality                          vede ke ztrátě jistoty při provádění úkonu)

- fáze:

- a) počáteční stadium - seznámení s úkolem a pomůckami (slovní a                                        činnostní), názorná ukázka

- b) nácvik činnosti - nesmí být prováděn bezmyšlenkovitě, mechanic-                                  ky, důležitost motivace, kontroly, prožití úspě-                                chu

- výkonové plató - dočasné zastavení na cestě k zlepšení výkonu


kvalita výkonu            plató            

(rychlost, přes-

nost)


                                                                             doba nácviku

                           - příčiny - vnější - hlučnost prostředí, na hovno nářa-                                                        dí, kreténní instruktor

                                          - vnitřní - snížení motivace, únava  

- změny probíhající při s.u. - pohyby se zpřesňují, jsou úspornější, ply-                                           nulé

                                            - soustředěnou zrakovou kontrolu nahrazu-                                           je periferní vidění    

- c) pojmové učení

- cíl - osvojení pojmu, zařazení pojmu do vyšších struktur, rozvíjení           abstraktního myšlení

- nositel - slovo

- procesy (oba se navzájem doplňují):

- 1. - tvoření pojmů - a) počáteční generalizace

                                  - b) analýza - rozebrání pojmu na jednotlivé zna-                                                       ky    

                                  - c) syntéza - výběr znaků společných s dříve o-                                                          svojenými pojmy (probíhá v ab-                                                   straktní rovině)   

- 2. - osvojování pojmů - předložen již hotový pojem

                          - pojmy - naukové - vznikají záměrným systematic-                                                    kým učením, nekonkrétní          

                                       - zkušenostní - dítě si je utváří samo, ne-                                                                                          úplné a nepřesné

                        - fáze osvojení - a) redukce nepodstatných vlastností

                                                   b) zvýraznění podstatných vlastností

                                                   c) zpětná vazba                                                    

                                                   d) zařazení do vyšších struktur      

- d) problémové učení

- cíl - samostatné odhalení vztahů mezi pojmy, nejsložitější druh učení

       - řešíme-li úkol, známe algoritmus, při řešení problému však mu-       síme tento algoritmus vytvořit    

- fáze - 1. - stav nejistoty (dilema, pochybnosti)

          - 2. - identifikace problému, který se má řešit  

          - 3. - hledání faktů, formulace hypotéz 

          - 4. - ověřování hypotéz        

          - 5. - důkaz správnosti aplikací výsledků      

5. VÝCHOVA A SEBEVÝCHOVA

- a) prostředky a metody sebevýchovy:

- výchovné prostředky - jevy užívané k výchovnému působení (učitel,                                      rodič)

- výchovné metody - způsoby použití výchovných prostředků

- výchovné působení - přímé - kladení požadavků, přesvědčování, od-                                                měna a trest

                                  - zprostředkované - hra, práce, zájmová činnost,                                                                 sport  

- kladení požadavků - zdůvodněné, přiměřeně vysoké

                                    - náznak        žádost         výhrůžka            

- přesvědčování - přímé slovní působení, apel na city, fantazii, svě-                      domí

- odměna a trest - trest - prostředek zabránění jedinci v činnosti, jíž                                          nechceme

                            - odměna - posílení žádoucícho chování 

- b) možnost persuasie morálních aspektů osobnosti

- c) sebevýchova:

- úsílí jedince směřující k rozvoji jeho vlastní osobnosti

- faktory - schopnost vymezení cílů a hodnot

                - schopnost sebepoznání a sebehodnocení  

                - prostředí, v němž jedinec žije          

                - vlastní nároky a možnosti 

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 1511
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site



Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2019. All rights reserved