KAPITÁL, KAPITÁLOVÉ TRHY A INVESTICE

FORMY KAPITÁLU

Fyzický kapitál

1. fixní kapitál - kapitálové statky dlouhodobého užití

např.: budovy, stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky a komunikace

2. firemní zásoby

např.: zboží na skladě, zásoby materiálu

je produktem výroby (× ostatní výrobní faktory) a znovu vstupuje do výroby jako její vstup

vznik kapitálového statku à pokud společnost místo přítomné výroby spotřebního statku vyrobí kapitálový statek (s vidinou vyšší výroby spotřebních statků v budoucnosti) à znamená omezení současné spotřeby, ale zároveň nárůst budoucí spotřeby („místo abys chytal celý den ryby rukama, tak si radši odpoledne vyrob prut – večer sice asi budeš o hladu, ale zítra budeš mít víc ryb“)

v procesu výroby dochází ke ztrátě funkčnosti kapitálových statků:

a)     fyzické opotřebení

b)     zaostávání v kvalitě a technické úrovni

odpisy = částka, kterou firma původně vložila do kapitálového statku, se po celou dobu jeho životnosti postupně započítává do nákladů firemní výroby

jeden z hlavních zdrojů pro nahrazení opotřebovaných zdrojů novými

investice (hmotné) = vklady nových kapitálových statků do výroby

a)     obnovovací – obnova opotřebovaného kapitálového statku

b)     čisté – rozšíření existující zásoby kapitálových statků

důležitý národohospodářský cíl à otázka financování investic

investice do zásob

zpravidla nechtěné – např.: při poklesu firemního prodeje

neprodané zboží = nezamýšlená investice firmy à umrtvení kapitálu firmy à

snížení cen zboží

snížení výroby

hlavní finanční zdroje pro firemní investice:

à úspory (=odložená spotřeba) domácností (50-70% celkových úspor)

investování do finančních aktiv = tvorba úspor ve formě:

bankovních vkladů

pojištění

vkladů do investičních, penzijních a podílových fondů

nákup akcií a obligací

obchoduje se na trhu kapitálových statků

Finanční kapitál (zapůjčitelné fondy)

= úspory, které vytvořily ekonomické subjekty (hl.domácnosti) a které jsou dočasně volné pro použití k firemním investicím (na dobu obvykle delší než jeden rok)

motiv k tvorbě finančního kapitálu: zapůjčené úspory se v budoucnosti navýší o důchod (úrok)

obchoduje se na kapitálovém trhu

KAPITÁLOVÝ TRH

= místo, kde se vzájemně setkává nabídka dočasně volných finančních prostředků s poptávkou po těchto prostředcích

existence různých finančních (zprostředkujících) institucí – např.:

banky

pojišťovny

investiční společnosti

penzijní a vzájemné fondy

burzy cenných papírů

à různé druhy (formy) finančních aktiv – např.:

bankovní úvěr (převažuje např.v Německu, u nás)

prodej cenných papírů (hlavně v USA a Británii)

à různý výnos za zapůjčení kapitálu – např.:

úrok z vkladu či obligace

dividenda z akcie

tzv.kapitálový výnos = prodej cenných papírů v případě, že současná prodejní cena převyšuje původní cenu nákupu

à různé formy kapitálových trhů – např.:

trh cenných papírů

finanční trh

Nabídka kapitálu

od domácností, jejichž důchod převyšuje jejich spotřebu

úrok = cena za poskytnutí zapůjčitelných fondů

množství peněz, které zapůjčovatel za úvěr zaplatí, a které se stává příjmem věřitele

není obvykle vyjadřována ve své absolutní výši
à úroková míra = dána poměrem úroku a zapůjčené částky za určité časové období

zpravidla jeden rok à zkratka „p.a.“ = per annum

rozhodování o tvorbě úspor:

a)     výše disponibilních příjmů domácnosti

s jejich růstem roste i spotřeba, ale ne tak rychle jako růst příjmů (menší naléhavost luxusnějších spotřebních statků)

à vede k úsporám (cílem často zabránit nepředvídatelným výkyvům disponibilních finančních zdrojů v budoucnosti)

b)    spotřební „netrpělivost“ = tendence preferovat současnou spotřebu před spotřebou budoucí

ochota odložit svou nynější spotřebu jen v případě, že v budoucnu bude spotřeba větší

c)     výše úrokových sazeb

růst úrokových měr vede k růstu úspor a naopak

národní úspory = celková nabídka zapůjčitelných fondů v ekonomice

a)     soukromé úspory = množství peněz, které zbude domácnostem po zaplacení jejich spotřeby a daní

b)     veřejné úspory = daňové příjmy, které zůstanou státu po zaplacení všech státních výdajů
(=rozpočtový přebytek)

snižují se, pokud stát utrácí více než kolik tvoří jeho příjmy ze zdanění

HDP (Y) = C + I + G + E

uzavřená ekonomika:

Y = C + I + G

národní úspory (S):

I = Y – C – G à I = S

T = příjmy státní pokladny z daní vybíraných od domácností mínus transferové platby domácnostem

S = Y – C – G

S = (Y - T - C) + (T – G)

soukromé úspory = Y – T - C

veřejné úspory = T - G

rozpočtový přebytek à T > G

deficit státního rozpočtu à T < G

Poptávka po kapitálu

od firem - po úvěru na investice do kapitálových statků

= odvozená poptávka – poptávka firem je odvozená od jejich rozhodnutí nabízet zboží na jiném trhu

optimální poptávané množství kapitálu (i jiného VF):

když se mezní náklady na kapitál (= jeho cena – tržní úroková míra) rovnají meznímu výnosu kapitálu à mezní míra výnosu z kapitálu se bude rovnat tržní úrokové míře

Rovnováha na kapitálovém trhu

úroková míra = tržní cena, která vyrovnává nabídku a poptávku

nerovnovážná úroková míra:

a)     vyšší à nabídka kapitálu převyšuje poptávku - úroková míra se musí snížit

b)     nižší à poptávka kapitálu převyšuje nabídku - úroková míra se musí zvýšit

změna rovnováhy:

a)     změna (posun) poptávky po kapitálu

roste-li poptávka – roste úroková míra (a naopak)

vlivy:

výše poptávky po výrobcích a službách při jejichž výrobě je kapitál používán

hospodářská expanze à poptávka roste

hospodářská recese à poptávka klesá

daňová politika státu

daňové úlevy investorům à poptávka roste

b)     změna (posun) nabídky kapitálu

roste-li nabídka – klesá úroková míra (a naopak)

vlivy:

daňová politika státu

např.snížení daňového zatížení úroků, příjmů z dividend à nabídka roste

výše rozpočtového deficitu státního rozpočtu

vyšší schodek státního rozpočtu à nabídka klesá

efekt vytěsňování = pokles investic v důsledku růstu státních výpůjček

výše rizika zapůjčení kapitálů (vliv hospodářské politiky, kvality legislativního rámce ekonomiky – ochrana investorů)

nominální úroková míra = peněžní výnos z vkladů a současně cena (náklad) úvěrů

reálná úroková míra = očištěna od inflace à rozdíl mezi nominální úrokovou mírou a mírou inflace

udává reálný výnos z úspor (reálné úvěrové náklady)

nabídka a poptávka po kapitálu je závislá na reálně úrokové míře (ne nominální)

příklad: dám-li 1000 Kč do banky a roční úrok je 10% à za rok budu mít 1100 Kč

pokud ceny rostly rychleji (inflace) než 10% tempem pak sem chudší a naopak

nominální úroková míra je à

reálná úroková míra je à 10% - míra inflace (např.7%) = 3%

INVESTOVÁNÍ

investor = osoba, která kapitál vytváří

investování = nákup ekonomických aktiv – statků, které svému vlastníkovi přinášejí určitý výnos:

a)     trvalá aktiva – např.pozemky, akcie velkých firem

b)    dočasná aktiva – např.některé dluhopisy, patenty

investice:

a)     reálné investice (investice do reálných aktiv)

hmotné - (např.zařízení, budovy)

nehmotné - (např.obchodní značky, patenty)

nákup nových kapitálových statků a jejich vložení do výroby

výnosy přinášejí tím, že jsou používaná ve výrobě

b)     finanční investice (investice do finančních aktiv)

majitel aktiva se stává věřitelem n. spolumajitelem firmy, která přeměňuje finanční aktiva na aktiva reálná

právo vlastníka finančních aktiv na výnosech z reálných aktiv

Cena aktiva (kupní cena)

× cena nájmu aktiva (nájemní cena pozemku je jiná než kupní cena pozemku)

nájemní cena (cena kapitálu) - je rovna hodnotě mezního produktu (mezní míra výnosu)

kupní cena - závisí na současné i očekávané budoucí hodnotě mezního produktu

faktory ovlivňující cenu aktiv:

a)     očekávané budoucí výnosy aktiv

b)    úrokové míry

vliv na cenu nemá: náklady, za které byla reálná n.finanční aktiva pořízena (charakter utopených nákladů)

ª      trvalá aktiva – perpetuity

tržní cena (dnešní hodnota) à podíl očekávaného (ročního) čistého výnosu aktiva (=výnos od kterého jsou odečteny náklady k udržování hodnoty aktiva, resp.zdanění výnosu) a (roční) úrokové míry

příklad: úroková sazba je 5% ročně a aktivum nese 100 Kč ročně – jaká bude cena aktiva? à 100/0,05 = 2000 Kč

pokles úrokové sazby (např. z 5%à2%) zvyšuje dnešní hodnotu (např. 100/0,02 = 5000 Kč)

ª      aktiva s dočasnou platností – anuity

tržní cena à odúročení (diskontování) budoucího výnosu = přepočet budoucího očekávaného výnosu na jeho dnešní (současnou) hodnotu

investor zaplatí částku, která je dána dnešní hodnotou jeho očekávaných výnosů za celkovou dobu životnosti aktiva

příklad: úroková sazba je 5 % ročně – jaká je současná hodnota 100 Kč splatných za 3 roky? à 100/(1+0,05)³ = 86 Kč

pokles úrokové sazby (např.5%à2%) zvyšuje dnešní hodnotu (např. 100/(1+0,02)³ = 94 Kč)

cena je nepřímo úměrná na úrokové míře

snížení úrokové míry à zvyšuje tržní hodnotu aktiv

vzestup úrokové míry à snižuje tržní hodnotu aktiv

kritéria pro investování

a)     míra výnosu aktiv = dána podílem jeho výnosu a jeho současné (dnešní) tržní ceny

b)    investiční riziko – pravděpodobnost zničení aktiva

aktiva s vyšším rizikem mají nižší cenu à má-li jejich cena být vyšší – musí vzrůst jejich výnos

à vyšší výnos kompenzuje vyšší riziko spojené s držením aktiv

P/E (price/earnings ratio) = poměr ceny akcie k jejím výnosům

základní informace pro investory do akcií

= tržní cena akcie vydělená výplatou zisku na akcii (dividendu) za uplynulý rok

poměr obvykle kolem hodnoty 15

vyšší hodnota à akcie má vzhledem k minulým výnosům příliš vysokou hodnotu (vyvoláno očekáváním blízkého výnosu akcie n. nadhodnocením akcie)

nižší hodnota à podhodnocení akcie (důsledek očekávaného poklesu zisků n. podhodnocením důvěryhodnosti podniku)

Finanční instituce

= soubor institucí, jejichž prostřednictvím jsou finanční prostředky střadatelů převáděny k vypůjčovatelům

finanční trhy

finanční prostředky jsou nabízeny a poptávány à přímo

obvykle pro velké a dobře známé firmy

ª      trhy akcií a obligací

ceny (kurzy) určovány nabídkou a poptávkou

akcie: závisí na očekávané ziskovosti podniku

obligace: závisí na vývoji inflace

a)     organizované trhy = burzy

b)     neorganizovaný trh = tzv. „over-the-counter market“ – trh „přes přepážku“ - obchody s cennými papíry prováděny mezi jednotlivými obchodníky pomocí telefonu a počítačové sítě

tzv.akciový index = charakterizuje průměrný vývoj cen určité skupiny akcií

např. Dow-Jonesův akciový index – používán na Newyorské burze přes sto let

investování na finančních trzích:

a)     investování

investoři = osoby, které kupují akcie, aby získali podíl na ziscích a růstu hodnoty společnosti za delší časové období

b)    spekulování

spekulanti = osoby, kteří kupují a prodávají akcie, aby dosáhli rychlého zisku plynoucího z kurzovních pohybů cenných papírů

dvě skupiny:

ª      bulls – býci

zisku dosáhne správnou předpovědí růstu hodnoty určité akcie

nakupují akcie a drží je tak dlouho, než mohou tyto akcie prodat za vyšší cenu

ª      bears – medvědi

zisku dosáhne správnou předpovědí poklesu ceny akcie

„prodávají nakrátko“ – půjčí si akcie, u kterých očekávají pokles ceny, u svého brokera a prodají je za současnou cenu – když cena klesne, tyto akcie koupí zpět za nižší cenu a vrátí svému brokerovi (brokerská firma získává z těchto transakcí určité poplatky)

2. finanční zprostředkovatelé

finanční prostředky jsou nabízeny a poptávány à nepřímo – skrz tyto instituce

ª      banky

shromažďují vklady a půjčují je ve formě úvěrů

• svým věřitelům (střadatelům) platí z jejich vkladů à debetní úroky
• od svých dlužníků vybírají à kreditní úroky

zisk banky = rozdíl mezi oběma úrokovými mírami (kreditní a debetní míra)

ª      investiční (vzájemné) fondy

prodává vlastní cenné papíry (tzv.podílové listy) a získané prostředky používá k vytvoření portfolia akcií a obligací à portfoliové investice

výhody:

• rozkládá (diverzifikuje) riziko investování (velké množství zakoupených cenných papírů) – velký počet firem (akciových titulů)
• nabízejí služby profesionálních finančních manažerů à obměňují portfolio fondu
  × v praxi ale výhodnější spíše tzv.indexové fondy – nakupují všechny akcie zahrnované do burzovních akciových indexů