Esej na téma

Globalizace a megatrendy

Autor: Kamil Staněk

Osnova:

1. Úvod
2. Termín globalizace
3. Termín glokalizace
4. Příklad procesu globalizace
5. Megatrendy  
6. Megatrendy v podnikání
7. Závěr
8. Použité zdroje (internet, literatura)

V poslední době se stále více hovoří mezi podnikateli a top-managery o tom, jak lze udržet konkurenceschopnost podniku, jakým způsobem fungovat, abychom neztratili pozici na trhu a v  ideálním případě byli schopni růstu, byli o krok před ostatními. Právě v současnosti již můžeme být svědky konkrétních dopadů globalizace, o které se tolik hovoří. Pro konkrétní podniky to znamená otevření nových příležitostí expanze a zrychlení mnoha výrobních procesů, snižování nákladů a zvyšování efektivity investovaných prostředků do rozvoje podniku. Vynakládá se velké množství finančních prostředků do inovací, do aplikací nových výrobních technologií, což napomáhá podnikům k přežití ve stále náročnějším konkurenčním prostředí.

Snad každá ambiciózní organizace či top-manager si uvědomuje důležitost znalosti trhů, nových technologií, rozsah působení konkurence atd. Domnívám se, že hlubší porozumění novým trendům - megatrendům, které jsou v čím dál rychlejším procesu změn, může přinášet onu konkurenční výhodu a progresivitu.

Cílem této eseje je pokusit se definovat pojem globalizace a s ním související pojem glokalizace. Také rozpracuji některé megatrendy, které mají přímý dopad na rozvoj v trendech podnikání. Budu se snažit zobrazit souvislosti mezi těmito pojmy a zkusit dojít k porozumění těchto souvislostí.

Termín globalizace

Díky moderním technologiím, jako jsou vyspělé komunikační a datové přenosy (internet – webové stránky, elektronická komunikace, mobilní telefony, různé druhy tzv. „E-forem“ E-learning, E-business, E-commerce atd.), nízko-nákladové transporty osob i materiálů ať už vzduchem či pozemní formou, je umožněno nevídané propojení celého světa – dochází k tzv. globalizaci.

Troufám si říci, že v podstatě neexistuje ucelená definice pojmu globalizace. Při hledání z různých zdrojů se mi podařilo nalézt několik různých pohledů a snah o definici.

Mnozí zdůrazňují, že jde především o 'spontánní, neřízený proces' kdy globalizace může být přirovnána k neřízené střele.

Podle Mezinárodního měnového fondu globalizace reprezentuje 'rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií' .

Převážná většina vnímá globalizaci a dívá se na ni ve smyslu ekonomických aktivit a procesů. Samozřejmě nelze vypustit důsledky působící na společnost a kulturu.

Já, jako student, vnímám globalizaci tak, že vše, co se mohlo zdát kdysi vzdálené, ať už se jedná o různé destinace či technologie nebo znalosti, mám dnes na dosah. To také znamená, že na prostředí i na mne osobně působí mnohem více faktorů, než tomu mohlo být v době mých rodičů.

Dostávám se tedy k myšlence, že globalizační proces má dopad na konkrétní oblasti ekonomické i společenské.

Při studiu jsem narazil na termín glokalizace, který dle mého názoru otevírá nový pohled na globalizaci a její dopady.

Termín glokalizace

Za poslední 4 roky se tedy začal objevovat nový termín, který se dívá na globalizaci z širšího úhlu pohledu, jedná se o pojem „glokalizace“.

Dochází na jedné straně ke globalizaci pracovní síly, produktů, služeb, informací, médií, také myšlenek a názorů, avšak na straně druhé dochází k lokalizaci (koncentraci) kapitálu, financí a všech dalších prostředků volby a účinného jednání, včetně svobody pohybu a svobody jednání.

Byl to Roland Robertson kdo nahradil jasnou a známou skutečnost globalizace výstižnějším názvem „glokalizace“.

V červnu 2002 v Římě na Mezinárodním fóru o globalizaci za účasti Světové banky vyplynulo přijetí souhrnného názvu „glokalizace“ pro nový fenomén nabývající v posledních letech na dynamice a velké intenzitě.

Proto termín „glokalizace“ nejlépe charakterizuje to, co se v současném světě děje. Není to jen jev, kdy se všechno zvětšuje, ale také se něco obrovsky zmenšuje. V jednostranném pojmu globalizace se totiž přehlíží nerozbitná jednota „globalizačních“ a „lokalizačních“ tlaků.

„Globalizace je postavena na zkracování vzdálenosti a času. Globalizaci se přisuzuje silné selektivum. Glokalizace je globalizace lokální. Globalizace je lokalizace globální.“

Příklad procesu globalizace

Ve srovnání s úrovní v období před rokem 1990 se vedle hlubokých demokratických změn začal vytvářet nový typ společnosti označovaný jako informační, když zásluhou posledních čtyř let je na internet připojeno více než 4 mil. uživatelů, počet aktivních telefonních stanic dosáhl 14 milionů, osobní počítač má 30 % domácností. Úrovní dosaženého středního a vyššího vzdělání ve věku 20 až 25 let (92 %) je ČR za Slovenskem na druhém místě v Evropě. Automobil má 70 % domácností; televizor, chladnička, automatická pračka je samozřejmostí. Na druhé straně stále narůstá vysoká kriminalita (více než 100 tisíc obyvatel bylo obžalováno v roce 2003 v trestních věcech, stejný počet případů byl vyřizován agendou péče o nezletilé děti). Trojnásobek případů byl vyřizován v občanskoprávních věcech. Průzkumy veřejného mínění dokazují vysoký stupeň utajené korupce.

Je tedy velmi zřetelné z výše uvedeného textu, že proces globalizace na příkladu posledních několika let v ČR se jasně promítá do mnoha oblastí lidského života každého občana a také podnikatelského subjektu. Na jedné straně přináší globalizace zrychlení hospodářského růstu, na straně druhé je globalizačním důsledkem i destrukce. Nebezpečí hrozí nejvíce malým a středně velkým podnikům, kteří nedokáží nalézt dostatečné zdroje finančních prostředků k udržení tempa technologického pokroku s velkými nadnárodními organizacemi jež nazývám tzv. dětmi globalizačního procesu. Hrozba spočívá také ve složitosti a velikosti podnikových sítí, které získávají čím dál větší nadvládu nad určováním ekonomického směru. Menší státy se dostávají jak ve svých zemích tak i ve větších politických seskupení na nižší příčky.

Uvedu jedno z varovných srovnání. Jde o zjištění OSN z roku 2000. Největší korporace na světě Exxon Mobil vyprodukovala například více přidané hodnoty než Česká republika.

Z uvedeného vyplývá, že stát přibližně s deseti miliony obyvatel (např. ČR vyprodukuje méně přidané hodnoty za jeden rok než velká transnacionální korporace. Přibližně 540 velkých podniků (průměrné velikosti) v EU vyprodukuje stejný objem přidané hodnoty jako nejvýkonnější světová korporace.[6]

Pakliže se chci soustředit na nejpodstatnější a nejvýraznější trendy ovlivňující podnikatelskou sféru a její rozvoj, budu hovořit o tzv. megatrendech. „Jde o sled principiálních zásadních změn podnikání zobecňující příčiny změn běžných trendů.“

Megatrendy

Rodiči tohoto pojmu jsou američtí známí a populární prognostici John Naisbitt a Patricie Aburdenová, kteří prosluli modelováním vývoje světa právě pomocí tzv. megatrendů. Tímto pojmem označují základní tendence vývoje v různých oblastech života (sociální, ekonomické, politické, technologické aj.). Hovoří o 10ti megatrendech, které významně ovlivňují vývoj světa po celá desetiletí.

V roce 1982 John a Patricie přišli s knihou Megatrendy a poté v roce 1990 s knihou Megatrendy 2000 s podtitulem Deset nových směrů na 90. léta (Megatrends 2000: Ten New Direction for the 1990 s. New York, Morrow - slovensky Bratislava, Bradlo 1992).

Rozhodující trendy vývoje spojují především s: 1) prosperující globální ekonomikou 90. let; 2) renesancí umění; 3) výskytem tržního socialismu; 4) globálním životním stylem a kulturním nacionalismem; 5) privatizací státu všeobecného blahobytu; 6) rozvojem tichomořské oblasti; 7) desetiletím žen ve vedoucích postaveních; 8) věkem biologie; 9) oživením náboženství v novém miléniu a 10) triumfem jednotlivce.

Myslím si, že je velmi zajímavý zpětný pohled na jejích futuristické prognózy a je jistě k diskusi, jak dalece byli přesní. Z rešerše o dané publikaci se mi líbila otázka, resp. názor těchto autorů, který je více rozebírán v této knize.

Autoři si kladli otázku, zda 'nastane zlatý věk či apokalypsa' a sdílejí se s názorem, že záleží především na nás (a nikoli např. na špičkové technice). Nezachrání nás však příchod nějakého mesiáše ani vesmírné civilizace, ale nazrálé problémy si musíme vyřešit sami.

Já doplňuji, že s pohledem do historie lidstva se obávám a tedy se přikláním k pesimistickému konci, avšak nechávám v sobě zaklíčenou víru v opačný, pozitivní scénář.

Megatrendy v podnikání

Nyní zmíním některé ze současných poznatků o megatrendech v podnikání, které já osobně vnímám jako nejpodstatnější a jejich formulace se mi jeví jako srozumitelná i pro laickou veřejnost. Inspiroval jsem se jak svými poznatky při samostudiu, tak přednáškami Doc. Ing. Zdeněka Mikoláše, CSc. a jeho článkem uveřejněným na: https://podnikani.idnes.cz, s názvem: Podnikání na počátku třetího tisíciletí.

Některé body mne více oslovily, a proto jsem se rozhodl přidat i svůj pohled.

1. Globalizace jevů a procesů

Základní charakteristiky:

rozporuplný vývoj k “monokulturnosti“ (společenská tendence) vzhledem k diverzifikaci genetického rizika (přírodní tendence)

specifická forma vztahů individuálního a globálního

transformace národní na regionální a světovou integraci

změna konfliktu západ – východ na konflikt sever – jih, dokonce na konflikt technologicky emancipovaný a neemancipovaný svět

2. Produktivita práce

Základní charakteristiky:

přechodem od klasických technologií ke špičkovým na bázi nejnovějších vědeckých poznatků

novým vztahem malých, středních a velkých firem

trendem k hromadnosti produkce a souvisejícím snižováním zaměstnanosti

rozporuplným vztahem unifikovatelnosti a individualizace volby

Produktivita práce je pojem pro poměr výstupu ke vstupu, kde vstupem je pracovní síla. Produktivita se zvyšuje, když stejné množství vstupu vyrábí větší množství výstupu. Role produktivity práce stále roste, technické vymoženosti stále více ovlivňují charakter práce a život lidí.

Česká republika i další noví členové Evropské unie dosahují výrazně rychlejšího tempa růstu produktivity práce než země původní evropské patnáctky. Produktivita by se letos v České republice měla podobně jako loni zvýšit téměř o pět procent.

Odhaduje to studie Ekonomický výhled 2005, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Odborníci připisují vyšší růst v ČR přílivu velkého množství zahraničních firem, které zde zavádějí dokonalejší technologie i výrobní postupy. Výrobní kapacity tuzemských firem zůstávají stále nižší než v nejvyspělejších zemích, a tak si podle ekonomů potenciál růstu produktivity ještě po jistou dobu udrží. Rychlejší tempo růstu pracovní výkonnosti než západní Evropa mají také okolní státy.[9]

Z výše uvedeného článku je zřejmé, že dokonalejší technologie a výrobní postupy jsou zrodem nových trendů v podnikání. Právě díky pozitivnímu lokálnímu dopadu globalizace, tedy glokalizaci, dochází k přílivu velkého množství zahraničních firem, které přinášejí do jednotlivých lokalit dokonalejší technologie výrobních postupů. Jde tedy o velmi pozitivní vliv glokalizace.

3. Harmonizace kultur

Dalším významným trendem v rozvoji podnikání je právě kvalitní znalost obchodních zvyklostí, která je pro glokalizaci v rozvoji podnikání nedílnou součástí. Zákonitě musí docházet k procesu soužití kultur, k účastnické demokracii a to vše v případě podnikání v zahraničí jež je přirozeným důsledkem procesu glokalizace.

Základní charakteristika:

soužití často rozporuplných kultur,

harmonizace vztahu majoritních a minoritních seskupení,

přechod od centralizace k decentralizaci moci,

přechod od hierarchických organizací k síťové (ploché) organizaci,

přechod od zastupitelské k účastnické demokracii (referenda);

4. Vztah invence a hmoty (materiálního světa)

Základní charakteristika:

přechod od řešení krátkodobých k dlouhodobým problémům,

vztah dynamiky invencí, hmoty (materiální podstaty) a finančního kapitálu,

vztah k vlastnictví invencí (intelektuální kapitál, autorská práva, patenty ap.) a vlastnictví hmoty (stavby, pozemky ap.), resp. peněz (finančního kapitálu);

5. Světové informační sítě

Základní charakteristika:

nebezpečí nástupu totality plynoucí z vlastnictví a provozování sítí

konflikt mezi informacemi a dezinformacemi – problém verifikace validity informace

neúměrný růst rizika ohrožení osobní a podnikatelské svobody v důsledku ztráty “soukromí“

6. “Megatrend otevřených otázek“ typu – kdo bude vítěz a kdo poražený?

Základní charakteristika:

Princip konkurenčního boje postaveného na vítězství směřuje k monopolizaci a totalitě?

Vítězství lze dosáhnout, a co s poraženými?

Mají být chráněni slabí (např. africké národy), nebo nikoli?

Nenastupuje skrytý ekonomický negativizmus (ekonomická moc se transformuje v moc politickou a posléze v agresi, např. vojenskou)?!

Jaký má být vztah hodnot, která hodnota je tou pravou: v ekonomickém smyslu nebo ve smyslu vyššího principu lidství?

Jak jsem již zmínil na počátku mé eseje, globalizační procesy přináší obrovské příležitosti, ale jsou také velkou hrozbou.

Pokud se podívám na podnikatelskou strukturu, je snad každému jasné, že malé a střední podnikání je vystaveno obrovským tlakům velkých nadnárodních korporací, podnikatelských sítí.

Jaká bude tedy budoucnost podnikání a ekonomických procesů u nás i ve světě?

V již zmíněném článku pan docent Mikoláš vyjadřuje 4 základní protiklady, jež nastiňují velmi věrohodně soudobou situaci v podnikání:

Vytvářejí se dvě protikladné formy podnikatelských sítí (sítě velkých korporací a sítě malých a středních firem).

2. Státní podnikatelské prostředí se rozpouští do mezinárodní (globální) a regionální formy (dochází k praktickému projevu “glokalizace“).

3. Člověk nabývá jak formu “globalizující se“ (např. z hlediska komunikace a volného pohybu), tak současně individualizující se bytosti (s vlastními hodnotami, morálkou, vírou apod.)

4. Vedle původní živé a neživé přírody se prosazuje jako rovnoprávná příroda umělá.

Asi nejsem sám, kdo má velmi smíšené pocity z toho, co globalizace přiná ší pozitivního a co nenávratně ničí.

Z pohledu podnikatele malé a střední firmy to znamená velká nebezpečí a obrovský tlak. Samozřejmě malé firmy nedisponují takovým kapitálem, aby mohly držet krok s rostoucí technologickou náročností procesů a objemu výroby snižující náklady a zvyšující konkurenceschopnost.

Pokud bych se měl uchýlit k vyslovení závěrečného doporučení, vezmu si do úst opět slova pana docenta Mikoláše, který říká:

„Je nutno mobilizovat vlastníky, manažery a ostatní pracovníky malých a středních firem s vysokým znalostním potenciálem, provázat aktivity těchto “inovačních“ firem s technickými a přírodovědnými univerzitami atd. Je tedy nutno urychleně propojit teorii s praxí a pracovat s “relativitou času“ – nyní již nemá smysl někoho technologicky a technicky dohánět a předhánět. Je nutné stát u zrodu nových produktivních oborů.“

Proto je nyní na každém podnikateli, aby získal potřebné informace v pravý čas, dokázal uvažovat ve smyslu myšlenek zmíněných v této eseji a to v souvislostech globalizačních – glokalizačních procesů a megatrendů, které dokáží napomoci k podniknutí správného rozhodnutí, k hledání nových předmětů podnikání, ve kterém bude podnikatel prvním ve světě. Jde především o spojení teoretických – vědeckých výzkumů provázaných s praxí.

„Globalizace má nelítostné metody a projevy: ten, kdo se podceňuje, i ten, kdo se přeceňuje, obvykle prohrává. Obecně platí: vítězové jsou v pravý čas na pravém místě se správným produktem za správnou cenu (správné náklady) a ve správné formě.“ Citát Doc. Ing. Zdeněka Mikoláše, CSc.

Použité zdroje literatury:

www.bbc.co.uk, z článku: V ČR výrazně roste produktivita práce

https://podnikani.idnes.cz, autor: Zdeněk Mikoláš, z článku Realita a trendy v podnikání: svět a ČR

časopis Marathon, č. 56, 5/2004, článek Nové aspekty globalizace aneb megatrendy 2000 - 2010

https://www.ikaros.cz/node/851, článek Digitalizace a kulturní megatrendy

Zygmunt Bauman: Globalizace. Důsledky pro člověka. Mladá fronta, Praha 1999

Přednáška Doc. Ing. Zdeněka Mikoláše, CSc.

https://www.cpkp.cz Statistické údaje zdroj: Podnikání a znalostní ekonomika – analýza hospodářského vývoje, NRP – pracovní materiál,

Mezřický, V. (ed.): Globalizace. Praha, Portál 2003, s. 10