Teorie zaměřené na poznání motivačních příčin (Maslowova teorie hierarchie potřeb, Herzbergova teorie dvou faktorů

Teorie zaměřené na poznání motivačních příčin (Maslowova teorie hierarchie potřeb, Herzbergova teorie dvou faktorů

Poznání motivačních příčin

Teorie potřeb A. H. Maslowa

Vychází z poznání, že uspokojování potřeb hraje u člověka dominantní úlohu. Lidské potřeby viděl v hierarchické formě od nejnižších až k nejvyšším. Pracovník je ochoten vyvinout určitou aktivitu proto, aby alespoň z části uspokojil určitou potřebu, ve které právě cítí nedostatek.

Mezi základní lidské potřeby, popsané a sestavené Maslowem z hlediska jejich obsahu, řadí:

Základní potřeby

Potřeba jistoty a bezpečí – tato potřeba znamená stabilitu zaměstnání a výdělku, pozice v zaměstnání. Jedná se např. o garantované pracovní uplatnění, zdravotní a důchodové pojištění, apod.

Potřeba sounáležitosti – patří k soc. potřebám. Z pohledu řízení jde např. o dobré mezilidské vztahy na pracovišti, pozitivní vztahy s nadřízenými, spolupráci s kolegy, participaci na práci týmu apod.

Potřeba uznání – jde o projevy uznání a prospěšností pro organizaci, společenskou prestiž, hmotná a morální ocenění a osobní přínos vykonávané činnosti, radost z práce, perspektiva profesního růstu, apod.

Potřeba seberealizace – představuje nejvyšší úroveň uspokojování potřeb.

Motivačně-hygienická teorie F. Herzberga – rozlišuje udržovací faktory – motivátory: - hygienické (udržovací) faktory – neměli by být podněcováni, protože pokud nejsou dostatečně uspokojeni, nebo mají nízkou úroveň, vyvolají nespokojenost, vedou ke konfliktům, pracovníci se cítí nespokojeni.

motivátory – působí až od chvíle, kdy nemá pracovník pocit 

nespokojenosti. Obvykle jsou jako motivátory uváděny: práce samostatná, výkonnost, úspěch, zvýšení odpovědnosti, možnost spolurozhodovat, aj.