Vysvětlete principy manažerské funkce plánování a postup plánování

Vysvětlete principy manažerské funkce plánování a postup plánování

Tvorba a realizace každého plánu je založena na zvládnutí tří průběžných manažerských funkcí:

analýza výchozí situace, resp. minulosti a přítomnosti, jako startovacího můstku pro další činnost, a to včetně zdrojových předpokladů možných postupů (scénářů) realizaci.

rozhodování o volbě některého z přípustných postupů (scénářů) za definitivní plán,

implementace (uskutečnění), resp. postupná realizace v konkrétních často pak i měnících se podmínkách, na které musí umět reagovat účelnými změnami a koordinací změněného souboru činností.

Postup plánování

V obecném případě lze postup plánování rozčlenit do sedmi, resp. osmi etap, které bývají vždy realizovány, ačkoli jejich provedení může být značně variabilní v závislosti na konkrétním případu zpracovávaného plánu.

Uvědomování si příležitostí – předchází plánování, není součástí plánovacího procesu. V této fázi je třeba vyjasnit, které problémy je třeba řešit, a proč, znát situaci plánovacího útvaru z hlediska silných i slabých stránek, zabývat se otázkou možných budoucích příležitostí, vědět, co lze získat. Plánování vyžaduje realistickou diagnózu příležitostí. To následně umožňuje reálné stanovení cílů.

Stanovení cílů – pro celou organizaci a pro každou podřízenou organizační jednotku. Cíle mohou být jak dlouhodobé, tak krátkodobé. Specifikují očekávané výsledky, čeho má být dosaženo pomocí strategií, taktik, postupů, pravidel a programů:

Příklady cílů: ziskovost, sociální cíle, růst, kvalita služeb.

Příklady cílů v Policii ČR:

Navrhnout účinnější nástroje pro boj proti korupci a závažné hospodářské trestné činnosti, vztahující se především ke zneužívání státních prostředků.

Přijímat odpovídající opatření pro účinné potírání legalizace výnosů z trestné činnosti.

Připravit návrhy na tvrdší a účinnější opatření proti nedovolené výrobě, obchodu  a zneužívání drog.

Problematika organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti. Soustava strategických cílů je záležitostí vrcholového vedení organizace. Je zároveň součástí celkové hierarchie cílů organizace, která má své uspořádání jak z hlediska řídících úrovní, tak funkcionálních oblastí. Reálné stanovení cílů předpokládá:

a)      analýzu charakteru prací,

b)      určení míry delegování.

Zvažování plánovacích předpokladů – je to využívání všech relativních informací z vnějšího i vnitřního prostředí, v němž budou plány realizovány. Při vytváření předpokladů hraje významnou roli prognózování. V podmínkách policie jde především o analýzy současného stavu bezpečnostní situaci, vývoj kriminality, analýz bezpečnostních rizik a předpokládané trendy vývoje, kriminologické prognózy v jednotlivých oblastech vnitřního pořádku a bezpečnosti aj.

Určování alternativních postupů – hledání a zkoumání alternativních postupů činností, zvl. těch, které se zdají být nejvíc reálné. Jenom zřídka se vyskytují plány, které by nebylo možné realizovat alternativně.

Hodnocení alternativ z hlediska stanovených cílů – ve většině případů přichází v úvahu více alternativních postupů, zároveň se však vyskytuje mnoho proměnných a omezení. Z těchto důvodů se doporučuje aplikovat metody operačního výzkumu, matematické metody s využitím výpočetní techniky.

Výběr alternativy – jedná se o výběr postupu činností, které budou prosazovány, vlastní okamžik rozhodování. Např. Program vnitřního pořádku a bezpečností pro léta 1996 - 2000 obsahuje řadu plánů, např. Dobudovat integrovaný záchranný systém.

Formulování odvozených plánů – po konečném rozhodnutí je třeba formulovat odvozené plány, které jsou obvykle požadovány po podporu hlavního plánu.

Číselné vyjádření plánu pomocí rozpočtu – jakmile je rozhodování ukončeno a plány jsou sestaveny, nastává jejich finanční rozvaha a komparace s příslušnými rozpočtovými prostředky.