Prostředí marketingu

Prostředí marketingu

Prostředí lze rozdělit na vnitřní a vnější. Vnější dále na mikro a makro prostředí.

Mikroekonomie – věda o chování dílčích ekonomických subjektů (domácnosti a firmy).

Makroekonomie – zkoumá národohospodářské jevy. V rámci mikroprostředí se zkoumají vztahy mezi podniky. Vztahy mohou být partnerské (dodavatelé, odběratelé), konkurenční, neutrální.

Konkurenční vztahy

konkurence se chápe v úzkém slova smyslu

podniky si konkurují tehdy, když nabízejí obdobný produkt a soutěží o stejného zákazníka

konkurence v širokém slova smyslu je tehdy, když podniky soutěží o kupní sílu zákazníka

Makroprostředí

hl. částí: ekonomické, politické, kulturní, demografické prostředí

demografie = věda o lidské populaci

nejdůležitější demografické údaje lze získat ve statistické ročence, kterou každý rok vydává ČS  Ú

Ekonomické prostředí

a)    světové

b)   národní

Světové prostředí

svět. ekonomika je na konci 20. stol. dominujícím uspořádáním

málokterá národní ekonomika dokáže existovat samostatně

většina národních ekonomik je zapojena do světové dělby práce (používá se globalizace)

Národní prostředí

výrazně ho ovlivňuje hospodářská politika vlády (souhrn ekonomických opatření, kterými stát řídí, nebo reguluje ekonomický vývoj)

hospodářská politika vlád v tržní ekonomice má být zaměřena především na vytváření podmínek pro podnikání

převládají nepřímé nástroje

Hospodářská politika

hospodářská politika vlády určuje ekonomické prostředí (podstatné rysy ekonomického prostředí)

má být v tržní ekonomice zaměřena na vytváření podmínek pro podnikání

hospodářská politika ovlivňuje rozhodování podnikatelů

zahraniční investoři investují více tam, kde je rozvinutá infrastruktura

má také proticyklický charakter (nár. hospodářství v tržní ekonomice se vyvíjí v osmi až jedenácti letých cyklech, které se měří po čtvrtletích HDP)

střídají se fáze recese, konjunktury (oživení) a horní a dolní bod obratu

recese:  ↑ neprodané zásoby zboží

↓ odbyt, omezuje se výroba

↑ nezaměstnanost

↓ investice

konjunktura: zrcadlový obraz recese

hlubší recese se označuje deprese

poválečná hospodářská politika dokáže zmírňovat rozdíly a předcházet vzniku ekonomických krizí

jedním z ukazatelů ekonomického vývoje je diskontní sazba (úrok centrální banky na úvěry komerčním bankám)

zvýšení diskontní sazby → zvýší se cena peněz, podnikatelé mají menší zájem o investice omezování ekonomiky

snížení diskontní sazby → klesá cena peněz, o úvěry je větší zájem, rostou investice oživení ekonomiky

Obecně má hospodářská politika čtyři hlavní cíle

snižovat nezaměstnanost

snižovat inflaci

ekonomický růst

aktivní saldo obchodní a platební bilance (V > D aktivní saldo)

tyto cíle se dají uskutečnit najednou

zaměření na jeden cíl bývá provázeno zkoušením situace u dalších prvků

Účinnost hospodářské politiky znázorňuje magický čtyřúhelník

% míra

nezaměstnanosti

+ -

saldo obchodní % míra inflace

bilance 0

tempo růstu HDP

Čím je celková plocha čtyřúhelníku větší, tím je hospodářská politika účinnější.

z grafu lze vyčíst:

a)    zaměření hospodářské politiky

b)   vývojové tendence

c)    srovnání hospodářských politik (např. ČR x SR)

čtyřúhelník pro ČR  % míra nezam.

+ -

saldo obchod. bilance % míra inflace

0

tempo růstu HDP

hospodářská politika je soubor cílů, nástrojů a opatření, kterými stát ovlivňuje ekonomiku

v tržní ekonomice převládají nepřímé nástroje

přímé nástroje – příkazy, zákazy

nepřímé nástroje – stanovení diskontní sazby, operace na volném trhu, povinné minimální rezervy

hlavními nástroji je rozpočtová politika (státní rozpočet – tvorba a užití), dále důchodová politika, měnová politika, obchodní politika

Politické prostředí

při podnikání je důležitá politická stabilita

musí fungovat demokratická státní moc, která spočívá v rozdělení složek moci do tří vzájemně nezávislých složek

moc zákonodárná (legislativní; parlament)

moc výkonná (vláda, prezident)

moc soudní

stát je politická forma uspořádání lidské společnosti, vymezena spol. územím a společným právem.

stát může být unitární (vnitřně jednotný; ČR), nebo federativní (společné federální orgány a orgány jednotlivých států; Indie, Brazílie).

ve federaci bývá obvykle společná zahraniční politika, měna, vojenská a bezpečnostní politika.

konfederace (velmi volný svazek, předchůdce federace = předstupeň federace, nebo naopak po rozbití federace)

stát také charakterizuje hlava státu.

monarchie - konstituční

- absolutní (Kuvajt)

republika

stát má zabezpečit spolupráci a soužití občanů na dotyčném území

jedním z důležitých prvků (funkcí) státu je vytváření a dohled nad dodržováním právního systému

právo je souhrn právních norem

první norma je obecně závazné pravidlo chování vydávané státem a státem je vynucováno jejich dodržování

každá právní norma má svou tzv. právní sílu

nižší normy musí být v souladu s vyššími

Druhy právních norem

ústava a ústavní zákony

běžné zákony (zákoník práce…)

nařízení vlády

vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních orgánů

místní vyhlášky