Ilja Hurník (1922)

Ilja Hurník (1922)

Narozen v Ostravě, kde studoval na gymnáziu. Poté studoval v Praze klavír u Viléma Kurze a později u jeho dcery Ilony Štěpánové-Kurzové na AMU. Skladbu studoval tamtéž v letech 1941 – 1944 u Vítězslava Nováka. Ve hře na klavír se zdokonalil na kurzech u Alfréda Cortóta v Paříži. Vedle dlouholeté koncertní činnosti vyučoval v letech 1972 – 1989 klavír a skladbu na konzervatoři v Praze a v letech 1974 – 1979 na VŠMU v Bratislavě. Nahrál řadu snímků převážně s Debussyho, Ravelovými
a Janáčkovými skladbami. S Pavlem Štěpánem vytvořil klavírní duo, koncertovali spolu v řadě zemí. Po jeho smrti hrál v klavírním duu se svou ženou Janou. Je také autorem řady hudebních publikací, esejí, povídek a knih naučného i zábavného charakteru a propagátorem vážné hudby. Spolu s Petrem Ebenem je autorem české verze Orffovy školy, vydal školu čtyřruční hry.

Dílo:

2 toccaty (1940)

Preludia (1942)

Sonatina in C (1950)

Džezík (1977) – instruktivní ráz

Voršilská ulička (1977) – instruktivní ráz

Etudy pro klavír (1987) – instruktivní ráz

S orchestrem

Koncert pro klavír a komorní orchestr (1972) – premiéroval sám autor v Ostravě

Nový clavecin pro klavír a smyčcový orchestr (1975) – natočil Ivan Klánský

Concertino pro klavír a smyčcový orchestr (1978)

Pro 2 klavíry

Stravinskiana

Fantazie (1979)

Čtyřruční skladby

Domácí hudba (1963) – instruktivní ráz

Valčíky (1971) – instruktivní ráz

Etudy

Variace na Pergolesiho téma

Innocenza (1992)

Literatura: Malina, Jaroslav. Ilja Hurník; Brno : Nadace Universitas Masarykiana, 1995, 207 str. ISBN 80-85834-03-0