Před sto lety (Těšínská)

Před sto lety (Těšínská)

kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě
u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě
moje nevěsta aby byla dcera ševcova
z domů Kamiňských od někud ze Lvova
kochal bych ji a piescil chyba lat dwiesci

bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona
mluvila by polsky a trochu česky
pár slov německy a smála by se hezky
jednou za sto let zázrak se koná zázrak se koná

kdybych se narodil před sto lety byl bych vazačem knih
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatejch za to bral bych
měl bych krásnou ženu a tři děti zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti
celý dlouhý život před sebou celé krásné dvacáté století

kdybych se narodil před sto lety v jinačí době
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd

a večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká
bylo by léto tisíc devětsetdeset za domem by tekla řeka
vidím to jako dnes šťastného sebe svou ženu a děti a těšínské nebe
ještě že člověk nikdy neví co ho čeká