Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  

CATEGORII DOCUMENTE




loading...



BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Písničky Vlasty Redla

hudba

+ Font mai mare | - Font mai mic






DOCUMENTE SIMILARE

Trimite pe Messenger

TERMENI importanti pentru acest document

Písničky




Vlasty

Redla

Obsah

6 & 90

A vy, páni muzikanti

Až na poslední stránku

Dvakrát

Franta s Honzou

Hej, pane Děda Mráz

Holky z Utopie

Hrála mi Julii

Husličky

Jak vlastně vypadáš

Ještě mi chvilku zpívej

Jsem špatný tanečník

Když jsem vandroval

Letiště

Monter Blues

Napiš mi

Navařila

Přijdu hned

Přijdu hned II.

Příteli

Sbohem, galánečko

Sen noci svatebčanské

Smíšenko

Smutno je mi - Mojí první Múze

Tak hraju sám

Tak jsem tady

Tak krátkou píseň ještě nikdo nenapsal

Umět tak zpívat

V půl osmé

Vandráci jdou do nebe

Večer křupavých srdíček

Vlaštovka

Za deset 10

6 & 90

Vlasta Redl

A D

1. Nemůžu uvěřit, bráško,

A

že na tě vůbec už nevzpomíná,

D

kdesi nad drahou flaškou,

A

když je nálada nepovinná,

C#mi D

málem jsem nadělal z kytary dřívka,

E F#mi

že se mi o tobě už nebude zdát,

A D

chvilka zaváhání před vraty chlívka

E F#mi

a je tu rok šestadevadesát,

D E A

a máme rok šestadevadesát.

2. Fantys' vyplatil v Spartách

a ani nebyla tak rozpačitá,

vždyť co se na seně vyhraje v kartách,

stejně se na zemi už nepočítá,

cítím, jak na patách něco tě líže,

něco, co ví, že tu budete stát,

dokud se jeden z vás nepohne blíže,

někam do roku šestadevadesát,

aspoň do roku šestadevadesát.

A D

*: Dokud se někdo z nás nepohne blíže,

E F G A

někam do roku šestadevadesát.

3. Upřímně řečeno - láska

už dávno není to, co nedá mi spát,

dva blázni v plynových maskách

a všechno, co se nam nemůže stát,

dokud mi tvoje srdce hoří jak svíce,

takže i v tmách aspoň slova jdou psát,

vážně netuším, co si přát více

[: na konci roku šestadevadesát, :]

D E F G A

na konci roku šestadevadesát

A vy, páni muzikanti

Vlasta Redl

G A7 D G

1. A vy, páni muzikanti, ničeho nehleďtě,

A7 D G

nech všeci porúčajú, svoju vždycky veďte,

C E A D

nech sa třeba všeci bijú, kdo bude mět sólo,

G A7 D G

muziky nepoščajte chytrým ani volom.

2. A vy, páni muzikanti, chvály nečekajte,

klobúky přes uši, přes oči si dajte,

nech stará žaluje a nech statek pustne,

nech si každý sused třeba před váma odflustne - tfuj!

3. A vy, páni muzikanti, nikomu neslužte,

nedajte sa předeplatiť, radši huby sušte,

chudým aj bohatým hrajte rovným šmytcem,

aby byla spravedlnost aspoň při muzice.

4. Muziko, muzičenko, ty čarodějná,

do pekla pro ťa půjdu, jak jsi mi věrná,

nech si ňa Lucifer na vidle bere,

dušu jsem dal aj tak tobě, tož tu mi nezebere!

Až na poslední stránku

Vlasta Redl

(H) E Ami E

1. Až na poslední stránku chci napsat to slůvko,

H E H F#mi

co mi svítí jak slunce do mých mlhavých dní,

H E Ami E

na tu poslední stránku, co počmárat zbývá,

G#mi F#mi E

kolem nakreslím kvítí nebo sníh.

2. Na té poslední stránce bude jen jedno slůvko,

mým nejtěžším písmem z I.A,

nač jinak všechna ta hejna dětí učit psát krásně,

kdybych to nezvlád' ani já.

3. Zvolna chápu, proč slova se píšou,

aby bylo co zpívat a aby bylo čím lhát,

všechna slova svých písní bych napsal tím slůvkem,

[: tak chápeš, jak spěchám se ho vzdát :]

Dvakrát

Vlasta Redl

A D E A

1. Dvakrát dvě deci přede mě postavil pán,

D E A

musel si přeci všimnout, že jsem tu sám,

D E A

dvakrát se uklonil, dvakrát poděkoval,

D E A

skupina spustila 'Andulko Šafářová'.

2. Ach, to je muzika, až se mi srdce svírá,

ještě že na dvojitý Nelson dvakrát se neumírá,

od stolu vstávají ti, co tu nejsou sami,

tak proč stojíš u mě, dívenko s květinami.

3. Holky rty špulí na stébla v citrokolách,

všechny jsou v stejném - copánky, mašle, volán,

všechny si naráz dávají hádat z dlaně,

ta, co je nejblíž, vypadá odhodlaně.

D D/C H7

R: A tak provlékám skrz to hluché,

E7 A A7

velblouda i jehly uchem,

D D/C

to jsem netušil, že je to tak

H7 E7

náramně jednoduché.

4. To je ta pravá chvíle pro autogramy,

plaše se sklání a voní fialkami,

raději jděte mi z očí, tajemná Eurydiko,

nějak dnes nesnáším pohled na krev a mlíko.

5. Samoto, samoto, laskavá domovino,

syn se ti vrátil, tak ještě dvakrát víno,

ať ještě chvíli je všechno tak hezky sudé,

ať se smím loudat pár kroků za osudem.

R: A ona ať oči klopí,

ať se v těch hlubinách neutopím,

kéž bych tak neviděl, neslyšel,

co nikdy, nikdy nepochopím.

6. Ještě se třpytí jak slza na kameni,

a už tu není, zmizela bez loučení,

ani ten v černém dvakrát si neví rady,

pán si přál platit, zvlášť nebo dohromady?

Franta s Honzou

Vlasta Redl

Franta s Honzou hádali se o čepice

Hej, pane Děda Mráz

Vlasta Redl

C F Emi

1. Hej, pane Děda Mráz, to jste se snad splet',

F Emi Dmi C G Ami7 G

už jste zase naděloval u špatného zvonku,

G7 C D G

u souseda stojí další chevrolet,

C F C F G C F G C

a má milá dostala zase jenom sponku.

2. Hej, pane Děda Mráz, jistě jste to splet',

ale ptal jsem se i ostatních, a dopadli jsme stejně,

přitom už vám píšem lístky kolik let,

stejně vždycky dostanem to, co obyčejně.

3. Hej, pane Děda Mráz, kdy přijdu na řadu,

vždyť jsem přece nezlobil - zeptejte se v práci,

asi máte v počítači někde závadu

a ty naše lístečky se tam všecky ztrácí.

D G D G7 C

R: Jen se mi zdá, že se pletete moc často,

Gmi C7 F

těm za deset tisíc, a tobě, Vlasto, za sto,

Dmi G7 C F G

snad bychom se přece jenom nějak dohodnuli,

C F C F G C F G C

vždyť ten rozdíl nedělá nic víc než dvě nuly.

4. Hej, pane Děda Mráz, už zase jste to splet',

ale za ty roky jsem si taky na to celkem zvykl,

v duchu vás omlouvám, to už umím nazpaměť,

ale dejte pozor, aby vám někdo pytel neufíkl.

Rec: A je pryč

Holky z Utopie

Vlasta Redl

Ami E

1. Přistály v talíři na střeše radnice,

C G

našly si nás snadno po vůni slivovice,

E Ami Cdim

vrhly se nám kolem krku, polibky nás dusily,

Ami F E Ami

jak ty zlaté rybky jsme jim po třech přáních splnit musili,

E(-) Ami(-)

než nás pustily.

Dmi G C

R: Byly to holky z jiných planet:

Dmi E Ami

Anča, Božka, Karin, Žanet,

Dmi E Ami A7

přiletěly za náma až z Utopie, jé,

Dmi E

a že všechno platí, co kdo sní a vypije.

2. Povláčili jsme je po celej Moravě,

víno brali v Znojmě, padali v Ostravě,

a ty holky s náma dokázaly držet krok,

na ledacos sme byli zvyklí, ale tohleto byl pro nás zážitok.

R:

R: Takové holky u nás nenajdete:

Anča, Božka, Karin a Žanette,

byla to láska, co už nikdo nezažije,

ogaři z Vizovic a cérky z Utopie.

3. A tak to šlo týdny, až přišlo to ráno

a jeden po druhém jsme řekli svoje 'ano',

odlétly v talíři rovnou od radnice,

Ami E F E Ami

v bílých šatech s vlečkou, nespatřili jsme je více

Hrála mi Julii

Vlasta Redl

G Dmi

1. Byla noc, na černou Ostravu sníh se tiše snášel,

Ami Cmi D

z baru Fénix vedle divadla vyvádějí Mikuláše,

G E4sus

nahoře v bufetu už se svítí, paní Květa dělá hercům čárky,

Ami Cmi D

a já dole, už bez role, volám nahoru:'Kdo měl ty párky?'

G Dmi G

R: A ona hrála mi Julii a hrála Desdemonu,

Ami Cmi D

hrála Roxanu, Taťánu, Médeu a Antigonu,

G Dmi E7

hrála Dorotku, Justýnu, Ofélii, Messalinu,

Ami Hmi D4sus D

a já role podle ní bral.

2. Večer volala, že dabuje, tak jsem šel hledat kamarády,

stála s ním, naštěstí otočená ke mě zády,

tak jsem chodil trochu po barech, abych to mládí už nějak zkrátil,

ve všech hráli stejné video: stejný herec jiné stejné mlátil.

A Emi A

*: A pak konečně spolužák trhá noc na devět třídních knih

Hmi E

a černá s bílou se usmíří, pane, pane, že jste v Blížencích?

A Emi A

Hleďme, čas trhnul oponou, tak ať si taky trhne nohou

Hmi G E

se všemi dramaty a fraškami na tělo milencům za výlohou.

D Ami D

R: Vždyť každá hrála jen Julii a hrála Desdemonu,

Emi Gmi A

hrály Terezku, Dorotku, Justýnu a Antigonu,

D

kdo by si nezahrál pro trochu vzrušení,

Ami D

konec sázek jedna k miliónu,

Emi F#mi G

a já ani nezatleskal.

A Emi

3. Noc, Ostravou sníh se snáší,

Hmi Dmi E

z baru se motají další Mikuláši,

A Emi A

je noc šestého, prosinec rozdal dárky

Hmi G E

a nahoře se pořád svítí, tak křičím do oken:'Já měl ty párky!'

D Ami D Emi Gmi A D

R: A ona hrála Julii, Desdemonu, Roxanu,

Ami D Emi Gmi

Maryšu, Marfušu, Kaťušu,

A D Ami D Emi

Cicciolinu, Eyrovou, Makepeacovou,

Gmi A D Ami Emi

Bovaryovou, d'Artagnanovou, Popelku, Zlatovlásku,

Gmi A D

Jasněnku, ježibabu

Husličky

Vlasta Redl

A D A Hmi F#mi E

1. [: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :]

Hmi7 A D Hmi E A D Hmi F#mi E Hmi F#mi E

na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha?

2. [: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :]

[: že ste, husličky, samé :] na světě zostaly?

3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :]

[: co sa mu enem zdálo, bože(-), :] že už vjec nechtěl hrát? :]

4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :]

[: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.

Jak vlastně vypadáš

Vlasta Redl

D G

1. Jak vlastně vypadáš, má milá,

Emi A

že ses mně nikdy nezjevila,

D7 G

to bych tě svedl po paměti,

Hmi Hmi/A E

takhle jen čmárám po papíře a čas letí.

2. Už prý připomínám netopýra,

jak píšu noci přes kopírák,

a já jen zkouším hlavou dolů

otočit přesýpací hodiny, když nejsme spolu.

3. Až v tomhle životě se minem,

chtěl bych tě najít v nějakém jiném,

ze slabik stloukám pro svou spásu

archu, co za tebou má doplout až do těch časů.

4. Přelívám oceán, má milá,

a láska by mě vykoupila,

nevezmou mě nikam jednoduše,

do nebe ani do pekla jen s půlkou naší duše.

D G Emi A

*: Jak vlastě vypadáš, má milá

Ještě mi chvilku zpívej

Vlasta Redl

A7 D G Hmi

1. Ještě mi chvilku zpívej, a neříkej, že už to neumíš,

Emi Hmi E A7

ať se zas cítím takhle maličký, ať srdce pro mě bije,

D G Hmi

ještě mi aspoň chvilku zpívej, ať můžu sladce ztrácet vědomí

Emi Hmi E A7

a utopit svůj rozum ve vlnkách té hloupoučké melodie.

2. Tak jen zpívej, kdo ví, co bude za tři vteřiny,

někdo nás vyfotí i přes panel a zbudou jen dva stíny na zdi,

když zpíváš, je mi jak dávno v bezpečí babiččiny peřiny,

a nemám strach, jen o to jediný - že už bude konec prázdnin.

3. Ještě mi zpívej, a já to vážně nikde nepovím,

že ti to, no, trošku ujelo, prostě ses netrefila,

muzika není pro každého, jen pro ty, co maj' uši hladový,

a mně už v uchu hrozně kručelo, a tys' mi ho tak hezky nakrmila.

4. Prosím, prosím, ještě zpívej, ať zapomenu všechny rozumy,

já vím, že ti to nikdy nevrátím, i když se tváříš hezky skromně,

ještě zpívej, a co na tom, že to neumíš,

jiní to umí, ale co já s tím, když nezpívají pro mě

Jsem špatný tanečník

Vlasta Redl

C G7 C

1. Jsem špatný tanečník,

F D7 G7

neumím tančit, jak mi kdo píská,

Dmi F+/D Dmi7 G7

zvlášť když to zní, až v uších zazvoní,

C G7 C C/A G G+

že ani nemám vůbec chuť slyšet to zblízka.

2. A vždycky se najde hudebník,

jenž pevně věří, že mě také získá

veselou písničkou pro svoje Gala-show

a už z dálky na mě píšťaličkou píská.

3. Ale já s tím mám špatnou zkušenost,

každý tvůj tanec, každý krok-sun-krok někdo vítá,

všechno, co vyvádíš, někdo do taktu seřadí

a vždycky někdo pro sebe to sčítá.

4. Dávejte pozor, všude je plno muzikantů,

chodí s píšťalkou a s brašnou plnou písní,

F Fmi C C/H Ami

a až se vás budou ptát, nechcete-li tancovat,

C G7 C

řekněte:'Netančím, a navíc - nésu místní!'

Když jsem vandroval

Samson + Vlasta Redl + Slávek Janoušek

G D

1. [: Když jsem vandroval, muzika hrála, :]

G C D G

[: moje znejmilejší, moje znejmilejší

Emi G D G

z okna koukala, z okna koukala. :]

2. [: When I was wandering around the Yellowstone :]

[: my honey sweetheart honey honey sweetheart

was looking cooking co-coa looking cooking coa. :]

3. [: Nekoukej za mnou, povandruj se mnou, :]

[: a já tobě koupím, a já tobě koupím

sukni zelenou, sukni zelenou. :]

4. [: I've told her darling come take it easy :]

[: I'll sing Šošon folk-song I'll sing Šošon folk-song

I'll sing Šošon folk-song I went from Šošon folk. :]

Letiště

Vlasta Redl

D G Ami D7 G

1. Koupil jsem za babku letenku do ráje,

D A Emi A D E7

trochu jsem přemýšlel, zda vůbec pravá je,

Ami D7 G C D7

bylo čtvrt na dvanáct, gól přišel právě včas,

G Ami D7 G

z tlampače nad námi ozval se klidný hlas:

C Ami Gmaj7 Emi Ami D7 G

letadlo do ráje odlétá

2. Dostal jsem instrukce, padák a espresso,

hrály se karty a šlo eso na eso,

všichni se snažili, aby nám utek' čas,

z tlampače nad námi ozval se klidný hlas:

letadlo do ráje přilétá

3. Už ani nevím sám, jak dlouho jsem tam byl,

a je marné to líčit - stejně bys nevěřil,

ráno jsme zaspali a na nic už nezbyl čas,

ahoj - ahoj, a někdy zas,

letadlo z ráje odlétá

4. Pomalu stoupáme v kruzích nad letištěm

smutným a nevlídným jak prázdné hlediště,

dívám se na tebe a přemýšlím, jak je ti,

G6 Cmaj7 D G6 Cmaj7 D G Cmaj7 G Cmaj7 Bb Ami7 G

letadlo přiletí, a odletí

Monter Blues

Vlasta Redl

Ami D

1. Jó, taky jsem hrával tyhle výškové práce,

C E Ami E

to není žádná opera,

Ami D

celý den viset jak na oprátce,

C E

tak voní chleba montéra.

F F/E Dmi G

R: Montuju potrubí, mosty a přehrady,

C C/H C/Bb A7

málokdy (sotva kdy) upadám do téhle nálady,

Dmi G

když nepomáhá vodka ani džus.

2. Jsem velký hříšník, proto mě měla tolik ráda,

a zestárla dřív, než dospěla,

a tak nejvýš, jak umím, vážu si padák,

i kolem křížů kostela.

R:

3. Řek' jsem jí: holka, všechno ti vydrží tak dlouho,

jak dlouho to k tobě putuje,

ale co je navždy, to nepřijde nikdy,

protože prostě to tu je.

R: Montuju potrubí, mosty a přehrady,

jen občas upadám do téhle nálady,

když nezabírá vodka ani džus,

C E

tak dobře, dobře, dobře, dej to sem, já zahraju blues.

Ami D

*: Nedělej na mě ty psí oči, já znám tu Stairway do nebe,

Ami A7

mě už dnes těžko přeochočíš, tohle fakt není pro tebe.

F F/E Dmi G

R: Znám taky blues pána, co se toulá světem sám,

C C/H C/Bb A7

blues čtyř stěn, žen, prázdna, které objímám,

Dmi G

blues, které dávno už musím umět hrát.

4. Když zavřu oči, vidím zas holky z první řady

a kolem nich místní šumaře,

od sloupu k sloupu jim natahuju struny

na krásné modré kytaře.

R: Montuju potrubí, á ,

Dmi E Ami

když nepomáhá vodka ani džus, hm

Napiš mi

Vlasta Redl

D D/C# D/H D/A

1. Napiš mi brzy dopis čtyřstránkový,

Emi Emi/F# Emi/G A7

jak se ti stýská a jak moc ti scházím,

D D/C# D/H D/A

napiš dopis dlouhý, nešetři na mě slovy,

Emi A7

i kdyby měl být třeba ze samých frází,

la la la

2. Napiš mi brzy aspoň pohlednici:

obsluha mírná, ceny rychlé, a počasí nám přeje,

ať jsou na ní podepsaní všichni výletníci,

ať můžu doma vzteky puknout, kdo ví, co všechno se tam děje,

la la la

3. Nebo pošli aspoň telegram na účet adresáta:

prusvih-stop-necekej-stop-nemuzu prijet-stop,

a já už budu vědět, že něco doma - asi táta,

ale ozvi se brzy, ať vím která bije,

la la la

4. Napiš mi určitě, i když už bydlím na jiný adrese

a jmenuju se jinak, než jsem ti řek',

hoď ho do schránky i bez jména, vždyť možná zázrak stane se

Emi D G A7 D

a ten dopis si mě najde po mojí slepý víře,

la la la

Navařila

Vlasta Redl, Wabi Daněk, Jarek Nohavica Pepa Streichl

G

1. [: Navařila škvařenky

A7 D

pro ogary z Jasénky. :]

G C D7 G

R: [: Ej, Bože, Bože, jak je nám tu při vínečku dobře. :]

2. [: Navařila kyselice

pro ogary z Jasenice. :]

R:

3. [: Navařila zemňáků

pro ogary z Horňáků. :]

R:

4. [: Navařila slivovice

pro ogary z Vizovice. :]

R:

5. [: Navařila psí hlavy

pro ogary z Jihlavy. :]



R:

6. [: Navařila trs trávy

pro ogary z Ostravy. :]

R:

7. [: Navařila otruby

pro ogary z Poruby. :]

R:

8. [: Navařila hrst kmína

pro ogary ze Zlína. :]

R:

9. [: Navařila lanýže

pro ogary z Paříže. :]

R:

10. [: Navařila osla

pro ogary z Osla. :]

R:

11. [: Navařila burizony

pro ogary z Arizony. :]

R:

12. [: Navařila sajrajtu

pro ogary z Kuvajtu. :]

R:

13. [: Navařila čaj vanu

pro ogary z Tchajwanu. :]

R:

14. [: Navařila kýbl hrachu

pro ogary z Karabachu. :]

R:

15. [: Navařila dřeva z topola

pro ogary z Sevastopola. :]

R:

16. [: Navařila kladivo sto kusů

pro ogary, co z Vladivostoku sú. :]

R:

17. [: Navařila roupy, hlísty

pro ogary komunisty. :]

R:

18. [: Navařila jogurtu nad kahanem

pro ogary z Frankfurtu nad Mohanem. :]

R:

Přijdu hned

Vlasta Redl

D A/C# G Emi

1. Tady je kruh, tady je dvůr, tady bydlí

Hmi G (Emi) A

moje pýcha a štěstí naposled,

G Hmi

tady jsou knížky, tady svíce,

Emi G

tady hrnky, tady lžíce,

A D A D

kdybys šel pryč, tady je klíč, přijdu hned.

2. To vpravo je les, tohle je vřes a tudy sever,

téhle cesty už je konec na dohled,

tohle je Zlín a támhle blízko,

to už je Melbourne, San Francisco,

sedni si sem, někde tu jsem, přijdu hned.

3. Támhleto je pták, to velké je mrak, tím se prší,

a tímhle přivoláš si slunce zase zpět,

tohle je výhled na Kokořín

a tahle okna vedou k moři,

Emi7

tady je gin, tady led, já přijdu hned

Přijdu hned II.

Vlasta Redl

D A/C# G Emi

1. Tohle je stůl, tohle čaj a tady papír,

Hmi G A

mávni tužkou a tvoji mrtví ožijí,

G Hmi

je to tak snadné, až to mrzí,

Emi G

že nejde chtít být tak drzí

A D A D

a stvořit si svět jenom z vět a melodií.

2. Hm ,

a tam právě jsem a snad se vrátím,

kdyby ne včas, nech jí tu vzkaz, že jsi tu byl.

Příteli

Vlasta Redl

C G C G C G G

1. Příteli z dávných válek, píšu to psaní,

C G C G C G C G

jak jsem před lety slíbil na trnkobraní,

Dmi G C

stále mířím na jihozápad,

Dmi G D# F

jsem už za horama, za vodou, což rač chápat,

C G C G C G C G

můj rytíři bez lázně a vany z hotelu Blaník.

2. Tady je zima už za námi a ledy tají,

kdo zasil v prosinci banány, tomu už zrají

a ze všech koutů život zas vstává,

všude pupeny, lupeny, květiny, tráva,

na nebi kometa s vlečkou a Hanka se vdává.

3. Válka skončila, zdá se, a vojsko se vrací,

i tažní ptáci a nástroje do restaurací,

a všem to pípá v Motorolách,

hlavně Jarmilám a Hynkům jaro volá,

a je tu veselo, jak dřív jen o demostracích.

*: Můj milý příteli kdesi tam, do časů pravých

posílám kousek tvé písně a všichni tě zdraví.

C G C G

R: Mrkací panenku, kuličku skleněnku,

C G C G

papuče, čelenku, neplatnou vstupenku,

C G C G

raketu, míček a kačenku na klíček,

Ami F G Ami

a možná ještě víc dáme tomu,

F G C

kdo si nás, kdo si nás vezme domů.

C G C G C G C G

*: Milý příteli kdesi tam, pěkně tě zdravím,

C G C G Ami

a ať jsi třeba trochu nemocný, jen když jsi pravý.

C G C G C G C G

*: Příteli z dávných válek, píšu to psaní,

C G C G Ami

jak jsem před léty slíbil na trnkobraní

Sbohem, galánečko

Vlasta Redl

G Emi Ami D7 G A7

1. Sbohem, galánečko, já už musím jíti,

D Hmi Emi A7 D

sbohem, galánečko, já už musím jíti,

Ami D G Ami D7 G Ami D7 G

kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mně k pití,

Ami D G C D7 G Emi Ami D7 G

kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mně k pití.

2. [: Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu, :]

[: [: kyselé vínečko :] podalas' mně v džbánu. :]

3. [: Ač bylo kyselé, přecaj sem sa opil, :]

[: [: eště včil sa stydím, :] co sem všecko tropil. :]

4. [: Ale sa něhněvám, žes' mňa ošidila, :]

[: [: to ta moja žízeň, :] ta to zavinila. :]

Sen noci svatebčanské

Vlasta Redl

D

1. Jednou jsem na svatbě veliké byl,

A

vína mi nalili, tak co bych se nenapil,

D

a když mě k půlnoci vynesli ven,

A D

zdál se mi, zdál se mi tenhleten sen.

A D A D

R: Že jsem měl holku a měl si jí brát,

A D A D

ale vzal si ji můj nejlepší kamarád,

A D A D

a když mě pak přišli na svatbu zvát,

G A

abych šel za svědka, teď přijde zápletka.

2. Já na tu svatbu přece jen šel,

vína bylo dost a koláčů, co kdo chtěl,

a když mě k půlnoci vynesli ven,

zdál se mi, zdál se mi tenhleten sen.

R: Kačeny, holubi, krocani, husy,

kaviár, ústřice pro sto lidí,

babička plakala, jak jim to sluší,

taková svatba se hned jen tak nevidí.

3. A já na té svatbě za svědka byl,

s nevěstou tančil a s ženichem klábosil,

když jsem se probral, koukám, kde to jsem,

ej, škoda, přeškoda, byl to jen sen.

D

*: Ležel jsem v posteli vzhůru břichem,

A D

vedle mě nevěsta, a já byl ženichem

Smíšenko

Vlasta Redl

G C D G

1. Smíšenko, dívenko, čistá, milá,

C D G

pro koho vlastně ses narodila,

C G Emi

jak jahody do džbánku sbírám si zpívánku,

G C D G

co jsi mi očima zhudebnila.

2. Smíšenko, hříšenko, když jsme sami,

utíkám před tebou na vše strany

a mé srdce z kamene, hromádka písmenek,

vlnkami vlásků vytesaných.

Smutno je mi - Mojí první Múze

Vlasta Redl / Dagmar Lenková

C F6 Emi F C D7 G

1. Smutno je mi, smutno je mi, na ten smutek není lék,

C F6 Emi F C G7 C

slíbil jsem ti, že se změním, a skutek neutek',

Fmaj7 C Ami7 Dmi G C Fmaj7

změnil jsem se od základu, jaks' to chtěla, johoho,

C Fmaj7 Emi A7 Dmi7 G7 C

jenže to má jednu vadu - že už není pro koho.

2. Smutno je mi, smutno je mi, a nikdo nic netuší,

nikdo si na týhle zemi pro mě slzy nesuší,

je to pěkné nadělení, proměnit se docela,

ale nejhorší je pomyšlení, že už bys mě stejně nechtěla.

3. Smutno je mi, moje milá, když tak píšu po nocích,

a ta láska, ta mi zbyla, nemůžu si pomoci,

co lidí se na mě dívá, poslouchá a přemýšlí,

a já tobě hraju, tobě zpívám, a ty dávno neslyšíš.

C F6 Emi F C G C

*: Smutno je mi, smutno je mi

Tak hraju sám

Vlasta Redl

A

1. Jako správnej kluk jsem si koupil kytaru

D

a hrál jsem a hrál, až jsem měl mozoly,

E

a teď, když už to umím, sedím a čumím

D E

a nikdo se mnou nechce hrát,

D D/C# D/H E A

asi nejsem do kapely dobrej kamarád,

F#

tak hraju sám.

2. Už jako mladej skaut jsem pilně hrával Dylana,

jen aby mě, Bože, dej, milovala Milena,

jenže milá Milena milovala Dylana

a Dylan se mnou nechtěl hrát,

asi nejsem pro Dylana dobrej kamarád,

tak hraju sám.

A

3. Jako mladej drn jsem si koupil kytaru,

D F#

no a tak dále, a tak hraju sám

D E

*: Šmarjá, nikdo se mnou nechce hrát,

D D/C# D/H E A

to asi nejsem do kapely dobrej kamarád,

D D/C# D/H E A

no asi taky nejsem do kapely dobrej kamarád,

D D/C# D/H E A

asi nejsem do kapely dobrej kamarád.

Tak jsem tady

Vlasta Redl

D Hmi Emi A7 D

1. Ani jsem nepřijel na slupce od banánu,

E7 A7

ani se nedá říct, že to šlo podle plánu,

F# Hmi Emi A7

trochu mě zdržela důvěra v jízdní řády,

D Hmi Emi A7 D

ale ten, kdo ví, kam jede, vždycky si už poradí.

2. A já nemám na taxi, a tak si jezdím stopem,

jedni se courají a druzí to berou hopem,

člověk to musí brát podle těch, co ho berou,

každej má víc tváří, jenom si vybrat, kterou.

3. A už jsem si zvykl, že vždycky mě někdo vezme,

dívám se z okna a snažím se hádat, kde jsme,

krajina většinou zdá se mi povědomá,

asi to bude tím, že jsem tu někde doma.

4. Všude jsem doma a všude jsem trochu cizí,

sleduju v zrcátku krajinu, než mi zmizí,

a říkám si: kde asi, kde domov můj leží,

ale [: vždyť na tom nakonec zas tolik nezáleží :]

Tak krátkou píseň ještě nikdo nenapsal

Vlasta Redl

G Ami7 D/F#

Tak krátkou píseň ještě nikdo nenapsal

Umět tak zpívat

Vlasta Redl

A D F#mi

1. Umět tak zpívat jak voda z kopců,

Hmi F#mi Hmi7

když navždy mizí pramenům,

A D F#mi

v lodičkách na míru klukům i otcům

Hmi C#mi Hmi7 F#mi E Hmi7 F#mi E

a hladit hrany kamenů.

2. Umět tak zpívat jak plamínek svíčky,

tam, kde jsou okna zazděná,

nechat tě házet jak hrášky své sníčky,

aspoň stín po stěnách.

3. Umět tak zpívat, jako nedělní vánek,

když se lánem provléká,

vybírat z květinek jak z poštovních schránek

jejich přání daleká.

4. Umět tak zpívat jako když prší láva,

tak, že i ďábel naletí,

unášet k nebesům tajemství žhavá

a němé duše zakletých.

V půl osmé

Vlasta Redl

Ami F G

1. V půl osmé, to už se stmívá,

C Dmi G Ami

ožijou chodníky nočními převleky,

F E7

telátko uteklo z chlíva,

Ami F E7 Ami

pastýřu, pastýřu, špatně ses díval.

2. Jak se vysoko na špičkách vznáší,

jak statečně klopýtá si vyhodit z kopýtka,

ztratilo zvoneček v šáší,

chytil sa o kořeň tam na Ondráši.

F Ami Dmi G7 C C/H C/Bb

R: Ó, moje ovce, moje krávy,

A7 Dmi C F

vzal vás čert, tož, bačo, aidsme zdraví.

3. Zase jsi nepřišla, milá,

čekal jsem celou noc, ale co je moc, to je moc,

kdepak jsi do rána byla

a proč jsi, krucinál, na zádech bílá.

R: Hrál bych ti písničku něžnou,

takovou milou a běžnou,

sám zatím zpil jsem se režnou

asi tak, jako ženci, když nežnou.

4. V půl osmé, to už je ráno,

po lávce přes lávku, po lásce přes lávku

ovečky jdou zadní branou

a marně bys' počítal tu oplakanou

Vandráci jdou do nebe

Vlasta Redl

G Ami C G

1. Vždycky jsem si myslel, že ráj je velký jam,

Ami C C/H D

něco mezi Woodstockem a folkparádou v Hulíně,

G Ami C G

dav kolem piána a každá píseň o něčem

Ami C C/H D

a spousta vína a holek na klíně.

2. A taky jsem věřil, že v ráji najdu tebe

a vůbec všechno, co jsem kdy kde ztratil,

a že tam napravím svoje kamení aspoň chlebem

a že vrátím dluhy, co jsem tady nezaplatil.

3. A hodně jsem vzpomínal, co všechno by se dalo změnit,

a třídil minulost, jako by štěstí na tom stálo,

a pak v dálce zahřmělo a mně se v hlavě rozsvítilo

a došlo mi, že na ráj by toho bylo trochu málo.

C Hmi

R: Protože ráj, to je jen obyčejný svět, kde platí zákony,

Ami Emi

kde platí slovo a kde platí daný slib,

C Hmi

obyčejná důvěra v obyčejnou spravedlnost,

Ami D Ami D

obyčejná víra, že doopravdy bude zase líp.

4. A tak jsem se stal vandrákem na cestě do nebe,

vyhnali mě z domu, a tak jdu sám za sebe,

jedni na patníku sedí, druzí vracejí se zpět,

ptám se všech, jestli vědí, kde že to končí ten náš svět.

5. A každý zná cestu správnou, každý mi dává x dobrých rad,

a všichni správným směrem rukou mávnou, že tudy se mám dát,

jenže každý ukazuje jinam a všichni chtějí pravdu mít,

jako kompas přímo z pólu, a já nevím, komu uvěřit.

R: Protože ráj, to je obyčejný svět, kde platí, co kdo řek',

obyčejná důvěra, že dovoláš se pomoci,

obyčejná naděje, že se i na tvou nemoc hledá lék

a že tvůj svět není ledovec na jih plovoucí,

proč se tvářit, že máš v tom světě vlastní svět?

R: Vždyť ten náš svět, to je obyčejný ráj, jen bez té důvěry,

že na nás někdo myslí a chce pro nás jen to nej-,

náš svět, to je obyčejnej ráj, kde andělé jsou strážní

a kde má cenu jen to, co je na prodej.

G Ami C G

*: Kdybys měl cestu stejnou a nemohl mě najít,

Ami C D G

[: dřív nebo později stejně sejdeme se v RaJi :]

Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

D D9 H7

1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,

Emi Gmi A4sus A

musel jsem se zasmát tomu, co má být dál,

D D9 H7

ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka

Emi A4sus A D

mi prozradily, že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál.

G C D

R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc,

G C D

k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,

G Cmaj7 Cmi

tak to má být, když tma nad městem převezme moc

Hmi Emi7 Ami D G

a chce se žít, žít víc než jen dost.

2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,

dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,

a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,

a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.

R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,

to není fér, hrát podle vlastních pravidel,

to není fér, chtít jít, když je čas spát

a chce se létat, létat i bez křídel.

3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,

hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,

a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven

a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.

R1:

Vlaštovka

Vlasta Redl

G G/F#

1. Jednou večer mi do pokoje

G/E G/F# G G/F# G/E G/F#

přiletěla papírová vlaštovka,

G G/F#

to mám z toho, že v zimě větrám,

G/E G/F# G G/F# G/E G/F#

tak jsem ji zved' a dal ji do tepla, zábla ji výškovka,

D#maj7 Dmi

pak jsem si prohlíd' její křídla jemně,

D#maj7 D9

proč asi přilétla, a proč právě ke mně,

G G/F# G/E G/F# G G/F# G/E G/F#

byla z Ahoj na sobotu a byla na ní otištěná hitovka.

G D D9

R: Nejhezčí dárek nemusí přinést vždycky Děda Mráz,

Emi A D

vletí k vám oknem něco, co by létat snad raději nemělo,

AmiaddF H

někdo si vzpomněl, říkáte si, někdo na mě myslí,

Emi D A C

nebo je to zas jenom špás,

G G/F# G/E G/F# G

tak či tak, když přiletí vlaštovka, hned je v domě veselo.

2. Tak jsem si pomalu slabikoval

tu písničku, co přiletěla z éteru,

poslední rok jsem tolik skládal,

že moc nechybělo, a složil bych i operu,

jen místo múzy mě častěji líbala můra,

ono písní se dá složit fůra,

ale ne každá může letět, i když se vypustí správně po směru.

C

*: K čemu to bylo, všechno to skládání,

když stejně nikdo nic nepochopil

Ami

a moje vlaštovky odlétly na jih,

G C

a s těma, co zůstaly, někdo topil,

jen jedna se vrátila, a já jsem čekal

jak blázen, a věřil, že platí,

Ami G C

že všechno, co necháš, ať letí, jednou se k tobě určitě vrátí,

Ami F C G Dmi

že všechno, co necháš, ať letí, jednou se k tobě možná vrátí.

3. A tak jsem pálil archív svých písniček,

to se roura styděla,

a když mi zbyl poslední papír,

hned jsem věděl co s ním udělám,

roh na roh - šlo to bez problémů,

jen jestli poletí, z toho měl jsem trochu trému,

to ví přece každý, že co letí, na tom se vydělá.

G G/F#

X: Mávl jsem rukou z okna,

G/E G/F# G G/F# G/E G/F#

a ta vlaštovka doopravdy letěla,

G Gmaj7

i když bralo ji to na stranu,

G6 Gmaj7 G

asi ji tížilo, že jaro nedělá

Za deset 10

Vlasta Redl

A Hmi

1. Ve středu zabalím kufry a pojedu domů,

E A (E)

stopnu si auto, co zajíždí na přehradu,

Hmi

pomůžu vyložit dynamit v kamenolomu,

E A

pozdravím muže, co jsou tu za velezradu.

2. Ale tak udělám přece jen kolo, když už jsem tady,

je teprv poledne, a tak jsem celkem v plusu,

co je tu naboso štastných, krásných a mladých,

ale nejdřív si zjistím odjezdy autobusů.

Hmi E A F#mi

R: Za deset deset už nejede nic,

Hmi E A

za deset deset už nejede nic.

3. Hned za hrází v jídelně U Mokrých sundám si oděv,

pochválím brýle nové brigádnici,

slíbím jí, že za ní vylezu po hromosvodě,

'tak ahoj, babi,' zakončím pohlednici.

4. Na dece, na pláži vybalím Kamile, kde teďka hrajem,

natře mi záda v podstatě jen za pusu,

přikreslí k adrese plánek celého kraje,

ještě zkontrolujeme si odjezdy autobusů.

R:

5. Na Rudém právu počkám, až pytláci dopečou pstruhy,

přídám se k chlapům do války u Stalingradu,

Kerouac, Turgeněv, Baudelaire, Jan Pavel II.,

básníci všech zemí, tak ještě pivo a jdu.

6. Lacina s Grycem už U Bušů jen pro mě zastřelí prase,

přespolní vandrák vaří se zelím Led,

hej, půjč mu to pádlo, ať dá dítě v čase,

jsem hvězda a do první desky to mám deset let.

R:

7. V noci mi Martina vyzradí vojenské tajemství hlavního stanu Armády spásy,

je vdaná a večer vrací se z Bystřice zpět

a ráno mi Gábina s Vlaďkou rozčešou vlasy,

a než vypijem snídani, je devět čtyřicet pět.

R:

8. Poslední pivo s Evženem u šachu v zahrádce rušné,

sleduju, aby mi neujel zas,

vyměním dva pěšce za věž, to je snad slušné,

a z koncových světel si odečtu svůj přesný čas.

R:

A Hmi E A

*: Ve středu zabalím kufr a zavolám taxík



loading...







Politica de confidentialitate

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 247
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2020 . All rights reserved

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site