VŠEOBECNÉ ZÁSADY BEZPEČNOSTI (společné všem svářečským metodám)

VŠEOBECNÉ ZÁSADY BEZPEČNOSTI

(společné všem svářečským metodám)

Oprávněni ke svařování

Svářečské práce mohou vykonávat:

a) Osoby, které prokáží na svářečském pracovišti svou odbornou způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým požadavkům nebo vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného v České republice. V případě, že není pro určitý druh svařování těmito předpisy odborná způsobilost stanovena, pak oprávněním odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení.

b) Osoby, které jsou ve výcviku svařování pod přímým odborným dozorem svářečského instruktora.

c) Žáci středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování (mladší 18 roků), splatným dokladem dle odstavce a) pod přímým dozorem mistra odborné výchovy.

Platnost svářečského oprávnění:

Svářečské oprávnění je platné a svářeč může vykonávat u svého zaměstnavatele svářečské práce, má-li:

a) platnou příslušnou zkoušku podle řady ČSN EN 287, ČSN EN ISO 9606, ČSN EN 1418, ČSN EN 13133, příp. podle jiných předpisů (ČSN 05 0705, předpisy ČD apod.), pokud je tato zkouška pro svářečské práce požadována;

b) potvrzení pověřeného svářečského inženýra nebo technologa (pověřeného svářečského dozoru dle ČSN EN 719) o doškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů (ČSN 05 0601, ČSN 05 0610, ČSN 05 630 apod.), které není starší než 2 roky;

c) platné potvrzení o zdravotní způsobilosti (lékařské prohlídky se provádějí nejméně jedenkrát za 5 roků, u osob starších 50 roků, nejméně jedenkrát za 3 roky);

d) potvrzení zaměstnavatele, že přijal pracovníka i pro výkon svářečských prací (stačí potvrzení zaměstnavatele ve svářečském průkazu, příp. v průkazu svářečského dělníka).

2. Podmínky pro zahájení svařování

Je-li některá část svařovacího zařízení poškozena, nelze svařování zahájit ani v něm pokračovat.

Svařování nesmí být zahájeno (první a další uvedení svařovacího zařízení do provozuschopného stavu, např. zapálení hořáku), jestliže nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na druh a místo svářečských prací, svářeč a ostatní zúčastnění pracovníci nejsou prokazatelně seznámeni s podmínkami požární bezpečnosti, nebo nejsou-li splněny podmínky požární bezpečnosti.

Před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech ve kterých se bude svařovat (svářečské pracoviště), jakož i v přilehlých prostorech (prostor nacházející se nad, pod a vedle svářečského pracoviště), zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření.

Změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních (technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po skončení svařování) nebo zvláštních (technická a organizační opatření zahrnují konkrétní druh nebezpečí) požárně bezpečnostních opatření.

3. Základní rizika pří svařování

Úraz elektrickým proudem

K zamezení úrazu elektrickým proudem je třeba vyloučit dotyk pracovníka s živými částmi zařízení, které mají vyšší napětí než je napětí bezpečné.

(Svářeč pracuje většinou v prostředí nebezpečném, kde může být střídavé napětí do 25 V a stejnosměrné napětí do 60 V- ČSN 33 2000-4-41-NK.)

V případě možnosti úrazu elektrickým proudem musí být pracovníci na svářečském pracovišti prokazatelně seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem. Pracovníky, kteří budou seznámeni, určuje vedoucí provozu. Tito pracovníci musí dokázat rozeznat účinky úrazu elektrickým proudem, musí umět dávat umělé dýchání a obnovovat srdeční činnost.

V uzavřeném prostoru používat přenosné nářadí resp. přenosnou lampu pouze jsou-li napájeny bezpečným napětím (SELV). Bezpečnostní ochranný transformátor musí být mimo uzavřený prostor.

Nepoužívat svařovací zařízení s poruchou těsnosti chladícího obvodu.

3.2 Vznik nebo šíření požáru

Požár může vzniknout důsledkem účinku tepla vedením, sáláním nebo prouděním (např. teplota plamene nebo elektrického oblouku, rozstřik žhavých částí kovu a strusky, vytečení žhavé hmoty z řezné spáry, tepelné záření, vysoká teplota svařovaných materiálů, vysoká teplota plynných zplodin svařování), příp. v důsledku výskytu hořlavých a hoření podporujících plynů nebo vodičů svařovacího proudu.

Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření. S ohledem na dané provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více následných opatření:

odstranění hořlavých nebo hoření podporujících nebo výbušných látek z pracoviště - ochranného pásma (definici ochranného pásma viz. v kapitole 5 - Pracoviště);

překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno hořlavým materiálem (stupeň hořlavosti A nebo B podle ČSN 73 0823);

vybavení hasebními prostředky podle charakteru pracoviště a použité technologie svařování;

měření a dodržování bezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem;

ochlazování konstrukce;

provětrávání pracoviště pro odstranění nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par a prachů;

rozmístění technického vybavení proti rozstřiku žhavých částí tak, aby spolehlivě zabraňovalo působení jisker, částic kovů i strusky.

3.3 Úraz pohyblivými částmi zařízení

Za provozu automatizovaného svařovacího zařízení nevstupovat do jeho manipulačního prostoru.

3.4 Popálení

Při svářečských pracích používat předepsané ochranné pracovní prostředky. (Viz. příloha 1.)

Při manipulaci se svařenými díly používat ochranné pracovní prostředky (kovářské kleště, rukavice apod.).

3.5 Úraz rozstřikem kovu a úlomky strusky

Při svářečských pracích používat předepsané ochranné pracovní prostředky. (Viz. příloha 1.)

Při kontrole svaru bezprostředně po jeho svaření (během chladnutí), příp. při čištění svaru používat brýle. (Doporučeny jsou brýle s boční ochranou.)

3.6 Svářečský aerosol

Věnovat zvýšenou pozornost svařování součástí s kovovým a nebo nekovovým povlakem, kde hořením uvedených povlaků vznikají škodlivé plyny a páry. (Součásti s kovovými povlaky jsou např. pozinkované, pokadmiované, poolověné apod. Součásti s nekovovými povlaky jsou opatřeny nátěry s obsahem zinku, olova apod., povlaky z plastických hmot, izolační povlaky kabelů apod.).

Zabezpečit odsávání zplodin tak, aby jejich koncentrace v dýchací zóně svářeče nepřekročila přípustné množství. Sací nástavce umístit tak, aby odsávané škodliviny neprocházely dýchací zónou pracovníka.

Na přechodných svářečských pracovištích používat přenosná a nebo pojízdná odsávací zařízení.

Při vzniku vysoké koncentrace zplodin na pracovišti svářeče je možné přivedení čistého vzduchu do dýchacího prostoru svářečské kukly, resp. štítu.

Škodlivé účinky záření

Při svařování elektrickým obloukem vznikají záření infračervené (tepelné), viditelné a ultrafialové. Při svařování metodou TIG (WIG) pak navíc ještě záření vysokofrekvenční (umožnění bezdotykového zapálení oblouku). Žádná jiná záření při běžném svařování nevznikají.

Svářeč, případně další pracovníci na svářečském pracovišti (svářečský pomocník), se chrání předepsanými pracovními ochrannými prostředky. (Viz. příloha 1.)

Osoby v okolí svářečského pracoviště jsou chráněny zástěnami (clony, kryty, závěsy apod.).

• Za rozestavění zástěn kolem svářečského pracoviště odpovídá svářeč.

• Zástěny musí být z nehořlavého a nebo obtížně hořlavého materiálu.

3.8 Hluk

Na svářečském pracovišti umísťujeme zdroje hluku mimo pracoviště. Před škodlivým účinkem hluku musí být pracovník chráněn osobními ochrannými pracovními prostředky.

3.9 Mikroklimatické podmínky

Svářeče na svářečském pracovišti chráníme:

• prostředky proti šíření tepla sáláním (např. zástěnami);

• vhodným oděvem.

4. Práce se zvýšeným nebezpečím (specifickým rizikem)

Před započetím svářečských prací musí být vyhodnoceny prostory ve kterých se bude svařovat a přilehlé prostory (nad, pod a vedle místa svařování), použité zařízení a materiály zda se nejedná o práci se zvýšeným nebezpečím.

Práce se zvýšeným nebezpečím (specifickým rizikem) jsou takové práce, během kterých hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (elektrickým proudem, popálením, zadušením, otravou) nebo trvalé poškození zdraví (svářečským aerosolem, zářením, hlukem) nebo požáru a nebo výbuchu (práce vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření). Jedná se především o tyto práce:

=> v uzavřených a těsných prostorách (tlakové nádoby, kotle, nádrže, podpalubí lodí apod.);

=> v mokrých, vlhkých nebo horkých podmínkách snižujících elektrický odpor ochranných pomůcek a pokožky lidského těla;

=> na nádobách, potrubích a zařízeních, které obsahovaly a nebo jsou znečištěny látkami ohrožující zdraví (toxické látky, žíraviny apod.);

=> v prostorách s nebezpečím požáru a nebo výbuchu;

=> na nádobách, potrubí a zařízení které jsou pod tlakem a nebo které obsahovaly hořlavé, nebo hoření podporující látky (benzín, nafta apod.);

=> pod vodou;

=> v prostředí s nebezpečnou koncentrací plynů, par a nebo prachů (koncentrace směsi hořlavých plynů, par a nebo prachů se vzduchem nebo jiným oxidovadlem od 25 % hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy), příp. jiných škodlivin v pracovním ovzduší;

=> v prostředí s vyšší intenzitou záření než je hygienicky přípustná;

=> na pracovišti s lasery třídy III.b a IV., nebo s elektronovým svařováním, když není vyloučeno zasažení pracovníka přímým nebo odraženým paprskem;

=> na pracovišti kde hladina hluku překračuje nejvyšší přípustnou mez.

Za práce se zvýšeným nebezpečím bereme i nádoby, potrubí a zařízení, u kterých se nedá spolehlivě zjistit zda jejich obsah nebyl nebezpečný.

4.1 Příkaz na vykonání prací se zvýšeným nebezpečím

Při zvýšeném nebezpečí je dovoleno svařovat jen na písemný příkaz a po splnění všech v něm nařízených bezpečnostních opatření. (Viz. vzor písemného příkazu)

Za vystavení písemného příkazu a za splnění nařízených doplňujících bezpečnostních opatření odpovídá zplnomocněný pracovník.

Zplnomocněný pracovník je osoba určená zaměstnavatelem (vedoucím pracoviště na kterém se bude svařovat). ). Musí to být osoba odborně způsobilá zabezpečovat uvedenou činnost po celou dobu výkonu práce se zvýšeným nebezpečím.

V případě potřeby (montážní práce, svařování u soukromé osoby) může být zplnomocněným pracovníkem i svářeč, když je vzhledem ke své kvalifikaci a nebo jiným předpokladům schopen tyto práce organizačně zabezpečit.

Zplnomocněný pracovník vyplňuje část A a B písemného příkazu. Písemný příkaz se vyplňuje nejméně trojmo. Svářeč obdrží originál a první kopii. Druhá kopie patří zplnomocněnému pracovníkovi, který příkaz vyplnil. Po skončení práce předá svářeč kopii příkazu pracovníkovi, který přebere práci podle části E.

V písemném příkazu musí být vymezena doba jeho platnosti a v případě potřeby stanoven dohled dalších pracovníků na zabezpečení ochrany před zvýšeným nebezpečím.

Písemný příkaz pro opakovanou činnost může být nahrazen schváleným technologickým postupem.

Svařování se zvýšeným nebezpečím v uzavřených a těsných prostorách

Svařovací zařízení (např. plynové lahve, svařovací zdroj) má být umístěno mimo nebezpečný prostor. U plamenového svařování se při každém přerušení práce odstraňují hořáky a hadice přívodu plynů z uzavřených a těsných prostorů.

V případě zvýšeného nebezpečí otravy nebo zadušení se musí zabezpečit:

=> bezprostředně před započetím práce, po pracovní přestávce a když je to potřebné i během svařování provádět rozbor ovzduší na koncentraci plynů, par a prachů;

=> odsávání zplodin a přívod čerstvého vzduchu, aby nebyla překročena nejvyšší přípustná koncentrace škodlivin;

=> přítomnost dvou osob, kde druhá je mimo nebezpečný prostor, aby svářeč byl v případě ohrožení bezpečně vyproštěn z nebezpečného prostoru. (Svářeč je připoután na laně, jehož druhý konec je upevněn mimo nebezpečný prostor. Svářeč má buď záchranný pás se závěsem v týlu a neboje možné uvázat lano v podpaží tak, aby uzel byl na zádech.);

=> není-li odsávání zplodin dostatečné, přivádět do dýchací zóny svářeče čistý vzduch. (Je možné použit svářečskou kuklu nebo štít s přívodem čerstvého vzduchu a nebo dýchací přístroj, případně i plynotěsný oblek.):

Svařování elektrickým obloukem v mokrých, vlhkých a nebo

horkých podmínkách snižujících elektrický odpor ochranných

pomůcek a pokožky lidského těla

Svařovací zdroj musí být umístěn mimo nebezpečný prostor. Pokud to není technicky možné, musí elektrikář vybavit svařovací zdroj proudovým chráničem podle ČSN 05 0630.

Svářeč nesmí mít na sobě ani v obleku kovové předměty dotýkající se lidského těla. Svářeč musí být na elektricky nevodivé podložce.

V případě svařování v uzavřeném a těsném prostoru (nádoby, potrubí apod.) zabezpečit:

=> před vstupem do prostoru musí být prohlédnuty svařovací vodiče a spojky, které se budou nacházet v tomto prostoru;

=> v případě potřeby musí být přítomny alespoň dvě osoby, kde druhá je mimo nebezpečný prostor, aby svářeč byl v případě ohrožení bezpečně vyproštěn z nebezpečného prostoru;

=> hořáky a držáky elektrod nesmí mít poškozenou izolaci;

=> svářeč musí mít stojan a nebo izolační podložku na odkládání svařovacího nástroje;

=> pro svařování nesmí být použit střídavý proud. Pokud technologie svařování střídavý proud vyžaduje, musí být provedena ochrana svářeče dalším opatřením podle ČSN 05 0630.

Příkaz č//.

středisko poř.č. rok

na svařování se zvýšeným nebezpečím - podle ČSN 05 0601

Vystavil (jméno, příjmem a podpis):. Datum:..

Práce se zvýšeným nebezpečím

Pracoviště (místo): ..

Popis pracovního úkolu:………………………………………………………………….

Druh zvýšeného nebezpečí (podle 3.6.1.1 a 3.6.1.2 ČSN 05 0601)

Osoby, které poučily pracovníky o zvýšeném nebezpečí a jeho předcházení (datum a podpis)

B. Pracovníci (potvrzení o poučení z bezpečnostních opatření - stvrzeno podpisem)

C. Nařízená bezpečnostní opatření

1. Proti popálení, požáru a nebo výbuchu (3.6.6) ano - ne

2. Proti otravě a zadušení (3.6.9) ano - ne

3. Proti úrazu elektrickým proudem (kap. 4 ČSN 05 0630) ano - ne

4. Proti záření (3.6.10) ano - ne

5. Proti hluku (3.6.11) ano - ne

6. Proti tepelně vlhkostní zátěži (3.6.12) ano – ne

7. Podrobná specifikace potřebných opatření:……………………………………………..

8. Počet a druh hasebních prostředků: ……………………………………………………..

9. Forma dohledu* vymezení povinností:…………………………………………………..

10. Analýza ovzduší před začátkem práce a v intervalech..hod

Sledované látky:přípustná koncentrace:.%

.

..

D. Odborná vyjádření

1. Bezpečnostní technik (příjmení, jméno a podpis):

2. Požární technik (příjmení, jméno a podpis): ………………………………………………

E. Provedení práce

Svařování se zvýšeným nebezpečím v znečištěných nádobách, potrubích a zařízeních a nebo na těchto nádobách

Mohou-li při svařování vzniknout plyny a nebo páry škodlivé zdraví (např. z nátěrů barev obsahujících sloučeniny olova, při plamenovém svařování, při svařování hliníkových nádob oxidy dusíku apod.), mohou-li do nádob vnikat svářečské plyny a nebo když je třeba během práce a nebo po jejím skončení vstoupit do nádoby, musí být provedena následující opatření:

=> bezprostředně před započetím práce, po pracovní přestávce a když je to potřebné i během svařování musí být proveden rozbor ovzduší na koncentraci plynů, par a prachů;

=> musí být zabezpečeno odsávání zplodin a přívod čerstvého vzduchu, aby nebyla překročena nejvyšší přípustná koncentrace škodlivin;

=> musí být přítomny alespoň dvě osoby, kde druhá mimo nebezpečný prostor sleduje svářeče, aby byl v případě ohrožení bezpečně vyproštěn z nebezpečného prostoru.

Není-li odsávání zplodin dostatečné, musí být přiváděn čistý vzduch do dýchací zóny svářeče. (Je možné použít svářečskou kuklu nebo štít s přívodem čerstvého vzduchu a nebo dýchací přístroj, případně i plynotésný oblek.)

4.5 Bezpečnostní opatření pro práce v prostorách se specifickým rizikem požáru a nebo výbuchu

Specifickým rizikem svářečského pracoviště z hlediska vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem je riziko, které není zcela zřetelné osobám s odbornou způsobilostí pro svařování (např. hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí vedoucí hořlavé nebo hoření podporující látky, hořlavý podklad krytý nátěrem nebo tepelně neizolujícím materiálem, otevřené kanály vedoucí hořlavé kapaliny).

Je-li uvedeno v písemném příkazu musí být přítomny alespoň dvě osoby, kde druhá mimo nebezpečný prostor sleduje svářeče, aby byl v případě ohrožení bezpečně vyproštěn z nebezpečného prostoru. Zařízení na vyproštění svářeče (lano, jehož drahý konec je upevněn mimo nebezpečný prostor) musí být nehořlavé. Osoby provádějící dohled nad svářečem musí mít tvář a ruce chráněny proti popálení.

Požární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. Při přerušení svařování nebo po jeho skončení se požární dohled vykonává po určenou dobu nepřetržitě nebo vzhledem k charakteru prací po určenou dobu v intervalech. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech (např. tepelné dělení kovů, členité prostory) je třeba stanovit dobu požárního dohledu delší než 8 hodin.

4.6 Svářečské práce na nádobách, potrubí a zařízení, která jsou pod tlakem a nebo které obsahovaly hořlavé, nebo hoření podporující látky (benzin, nafta apod.)

Před svařováním nebo řezáním nádob , nebo zařízení s nebezpečím výbuchu, musí být nejdříve otevřeny jejich uzávěry tak, aby nemohly vzniknout jiskry (např. bronzovým nebo mosazným páčidlem, dřevěným klínem). Velké uzavřené dutiny je třeba opatřit otvorem. Při vrtání nádoby je nutné vrták chladit.

Při svařování nádob, potrubí a zařízení se musí s povrchu a z vnitřku odstranit hořlavé a výbušné látky, aby při ^svařování nevzplanuly, pokud pro zvláštní případy nestanoví předpis jinak. (Výnos FMPE č. 1/1997 a výnos FMH č.j. 93 071/90 -jedná se o pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v plynárenství. Zde je umožněno např. provádět plynové přípojky na potrubí naplněném zemním plynem apod.)

a) odstranění nečistot je možné provést:

• oplachováním nízkotlakou párou se zajištěním odvodu páry a kalů;

• vyvařením ve vodě s přísadou alkalického odmašťovadla a čistícího prostředku;

• propláchnutím neutralizačním roztokem louhu, vodního skla a mýdla;

• vyčištěním nehořlavým odmašťovacím prostředkem.

b) vzplanutí zbytků v nádobě se zabrání:

• naplněním nádoby vodou s udržováním vzduchové bubliny pro svařování;

• protékání nádoby po celou dobu svařování inertním nebo bezpečným nehořlavým plynem (nesmí se použít např. kyslík, chlór apod., u oxidu uhličitého a dusíku používat ochranu dýchání);

protékání nádoby po celou dobu svařování párou.

4.7 Svářečské práce pod vodou

Pro svářečské práce pod vodou platí zvláštní předpisy (Vyhláška ČÚBPč. 48/1982 Sk).

4.8 Svářečské práce v prostředí s nevyhovujícím ovzduším

Bezpečnostní opatření pro práce se zvýšeným nebezpečím otravy a zadušení jsou shodná s opatřeními pro svářečské práce v uzavřených a těsných prostorách a s opatřeními pro práce ve znečištěných nádobách.

4.9 Svářečské práce se zvýšeným nebezpečím záření

Před započetím svářečských prací musí být provedena opatření, aby u pracovníků nebyly překročeny nejvyšší přípustné hodnoty pro ozáření.

4.10 Svářečské práce se zvýšeným nebezpečím hluku

Před započetím svářečských prací musí být vykonána doplňující opatření:

• použití osobních ochranných prostředků na ochranu sluchu (Viz. Příloha 1);

• střídání pracovníků a rozložení svářečských prací tak, aby u pracovníků nebyla překročena nejvyšší hluková zátěž.

5. Svářečské pracoviště

Svářečským pracovištěm rozumíme pracovní prostor vymezený pro svařování a pro umístění svařovacího případně dalšího technologického zařízení. Pracovní a manipulační prostor musí umožnit bezpečně svařovat, sestavovat svarky, manipulovat s materiálem.

Svářečská pracoviště určená ke svařování projektovou dokumentací stavby (Zákon č. 197/1998 Sb.) se považují za svářečská pracoviště stálá; jiná se považují za svářečská pracoviště přechodná.

Části zařízení a materiály se na svářečském pracovišti rozmisťují tak, aby nevznikala stísněná a kolizní místa. Svařovaný materiál se na pracovišti ukládá tak, aby se zabránilo jeho pohybu. Na stálých svářečských pracovištích nelze skladovat hořlavé a hoření podporující látky, pokud nejsou součástí technologie. V případě, že jsou takové látky v technologii nezbytné, je třeba k zabránění vzniku požáru stanovit požárně bezpečnostní opatření.

Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na svářečském pracovišti a na zařízeních vyznačují bezpečnostním značením. Výstražné a informační tabulky s uvedením druhu plynu a množstvím tlakových lahví jsou umístěny též na vstupu do objektu.

Pro trvalý výkon práce jednoho svářeče musí připadat nejméně 15 m* volného nezastavěného prostoru a nejméně 2 m² volné podlahové plochy bez odkládacích ploch a spojovacích cest. Toto se netýká práce s plazmou, kde musí být nejméně 40 m³ (nad 3 kVA 100 m³) nezastavěného prostoru a 6 m² (nad i kVA 10 m²) volné podlahové plochy.

Pokud to charakter výroby dovoluje, doporučuje se umístit pracoviště svářeče do kabiny, kde stěny kabiny jsou z nehořlavého materiálu vysoké nejméně 2 m a pro zabezpečení proudění vzduchu do kabiny je mezi podlahou a stěnou kabiny mezera 150 až 200 mm.

Podlaha svářečského pracoviště musí být z nehořlavého materiálu odolná mechanickým vlivům. Povrch podlahy musí být rovný, neklouzavý. Případná změna úrovně podlahy musí být pod úhlem 15°.

Svářečské pracoviště musí být dostatečně osvětleno. Na pracovní ploše svářeče je doporučeno minimálně 300 Ix (luxů). Podle našeho měření to odpovídá 4 zářivkám o výkonu 40 W umístěných 2,5 m nad pracovním stolem.

Větrání svářečských pracovišť musí zabezpečit, že v dýchací zóně svářeče není překročena nejvyšší přípustná koncentrace škodlivin.

a) Přirozené větrání lze použít v případě, že na jednoho svářeče připadá

minimálně 100 m³ prostoru a při svařování nevznikají toxické plyny a páry.

b) Kombinované větrání (přirozené + nucené) se předpokládá u stálých

pracovišť. (Přirozené větrání s místním odsáváním zplodin.)

c) Náhrada přívodu čerstvého vzduchu přívodem kyslíku je nepřípustná.

d) Nucené větrání musí být na pracovištích kde se svařují materiály

s obsahem Pb (olova), Be (berylia), Cd (kadmia), Hg (rtuti), Mn (vysokým obsahem manganu), Cr (vysokým obsahem chrómu), Zn (zinku) a jejich sloučeniny. Při nuceném větrání musí být zabezpečeno:

odsávané zplodiny nejsou vedeny přes dýchací zónu svářeče;

na jednoho svářeče připadá nejméně 50 m³ vnějšího čistého vzduchu za hodinu;

z celkového množství vzduchu přiváděného na svářečské pracoviště musí být min. 10 % vnějšího čistého vzduchu.

Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasicími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních předpisů (Např. Vyhláška č. 246/2001 Sb.). Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní, z toho jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg. V případě svařování v bytě (přechodné pracoviště) s ohledem na druh svařování, pokud nejsou bezprostředně ohrožovány ostatní prostory objektu, je minimálním vybavením jeden přenosný hasicí přístroj práškový o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.

Ochranná pásma se z hlediska požární ochrany stanovují individuálně s ohledem na použitou metodu svařování. Při svařování do výšky 2 m jako minimální je určen kruh o poloměru 10 m ve vodorovné rovině se středem v místě svařování.

Při svařování ve výškách převyšujících 2 m se pro každý další 1 m výšky rozšiřuje ochranné pásmo o nejméně 0,3 m až do výšky 7 m. Pro každý další 1 m výšky se rozšiřuje ochranné pásmo o 0,1 m až do výšky 20 m. Uvedené přírůstky se připočítávají k poloměru. Pro výšky převyšující 20 m se stanovují ochranná pásma individuálně.

Při aplikaci technologií využívajících stlačené plyny (např. řezání kyslíkem) a při spolupůsobení proudu vzduchu jehož rychlost přesahuje 1 m. sec'¹ (např. vítr) se ochranná vzdálenost rozšiřuje do plochy vymezené elipsou až na vzdálenost 20 m podle individuálního posouzení požárního ohrožení.

Příloha 1:

Osobní ochranné pracovní prostředky pro svařování