Scrigroup - Documente si articole

     

HomeDocumenteUploadResurseAlte limbi doc
BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

ástatymaiávairiřApskaitosArchitektűraBiografijaBiologijaBotanikaChemija
EkologijaEkonomikaElektraFinansaiFizinisGeografijaIstorijaKarjeros
KompiuteriaiKultűraLiteratűraMatematikaMedicinaPolitikaPrekybaPsichologija
ReceptusSociologijaTechnikaTeisëTurizmasValdymasšvietimas

Organizace znalecké a odhadcovské činnosti

valdymas



+ Font mai mare | - Font mai mic



DOCUMENTE SIMILARE

Organizace znalecké a odhadcovské činnosti

Rámcový obsah přednášek:



Oceňování nemovitostí u nás a v zahraničí

vývoj oceňování u nás, osoby a skupiny zabývající se oceňováním v tuzemsku

rozdíly a společné znaky při oceňování nemovitostí u nás a v zahraničí

Znalec a odhadce, předpisy pro výkon činnosti

platné právní předpisy vztahující se k činnosti znalce, řízení znalecké činnosti, jmenování a odvolávání znalců, seznamy znalců, náležitosti posudku, odměňování znalců

charakteristika činnosti znalce, trestní zodpovědnost znalce

zhodnocení platné právní úpravy a návrhy nové právní úpravy znaleckých předpisů

charakteristika činnosti odhadce

právní předpisy vztahující k činnosti odhadce, odborná způsobilost pro koncesovanou živnost oceňování majetku pro věci nemovité (resp. věci movité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik), podmínky splnění

snahy o návrh zákona o odhadcovství

pojištění profesní odpovědnosti znalců a odhadců

Řízení a organizace znalecké a odhadcovské činnosti, vzdělávání a přezkušování, certifikace

historie a současná praxe v řízení znalecké činnosti a organizování odhadcovské činnosti

vzdělávání znalců a odhadců, semináře, kurzy, konference přezkušování, certifikace

Profesní sdružení znalců a odhadců v ČR a mezinárodní

charakteristika jednotlivých profesních sdružení v ČR

profesní sdružení mezinárodní, mezinárodní oceňovací standardy

Literatura:

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících

Vyhláška MS č.37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášek č. 11/1985 Sb., č. 184/1990 Sb., č. 77/1993 Sb. a 432/2002 Sb.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 121/2000Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, zejména s novelou č. 27/2000 Sb.

Předpisy související:

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.

IVSC. Mezinárodní oceňovací standardy, Český překlad: ČKOM Praha ve spolupráci s IOM VŠE Praha, 1997

BRADÁČ A., a kol: Soudní inženýrství. Akademické nakladatelství CERM Brno, 1997, dotisk 2000

1. Oceňování nemovitostí u nás a v zahraničí

vývoj oceňování u nás, osoby a skupiny zabývající se oceňováním v tuzemsku

rozdíly a společné znaky při oceňování nemovitostí u nás a v zahraničí

1.1 Vývoj oceňování u nás, osoby a skupiny zabývající se oceňováním v tuzemsku

Vývoj a současný stav oceňování majetku souvisí s vývojem trhu, zejména nejširšího trhu nemovitostí. Přerušený trh nemovitostí u nás se postupně začal rozvíjet po roce 1989. Jeho rozvoj je spojen jednak s odstraňováním různých administrativních resp. legislativních překážek jeho fungování, jednak s postupným vývojem nabídky a poptávky. Vzhledem k tomu se jednotlivé segmenty trhu nemovitostí rozvíjejí rozdílným tempem. Zatímco oblast trhu nemovitostí s nebytovým využitím je regulována pouze slabě (např. omezení zahraničních subjektů nabývat přímo vlastnické právo k nemovitostem), je regulace v oblasti bydlení poměrně silná, spočívající nejen v přímé regulaci výše nájemného pro část nájemců, ale také z hlediska trhu nemovitostí málo efektivní ochraně nájemců. Stupeň rozvoje a případná omezení z tohoto titulu je třeba zohlednit při oceňování. Patrně nejrozvinutější je trh kanceláří zejména v Praze, na který vstoupili i mnozí zahraniční, institucionální investoři. Tento trend spolu s celosvětovou globalizací probíhající na trhu nemovitostí bude mít v budoucnu jistě vliv na sílící používání mezinárodně uznávaných přístupů k oceňování nemovitostí i u nás. Velký vliv na rozvoj praxe oceňování nemovitostí u nás má i vývoj na trhu hypotečního financování. Jeho prvním impulsem se stalo poskytování státní podpory hypotečních úvěrů zejména fyzickým osobám, které probíhá od srpna 1996. Druhým mezníkem umožňujícím výrazné nárůsty objemů úvěrů je velký pokles úrokových sazeb doprovázený růstem konkurenčního boje mezi poskytovateli úvěrů, jehož jsme svědky v současnosti. Celkové množství hypotečních úvěrů tak podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj k 31.3.2004 dosáhlo více než 174,7 mld. Kč a jejich počet vzhledem k výhodným úrokovým sazbám nadále rychle roste. K tomuto objemu můžeme ještě dále přičíst úvěry, které měly jiný něž hypoteční charakter (provozní, investiční, kontokorentní, spotřební apod.), ale jsou jištěny zástavním právem k nemovitosti.

V návaznosti na nejrychleji se rozvíjející trh s nemovitostmi nastala velmi rychle naléhavá potřeba oceňovat hodnoty samotných podniků (privatizace, převody vlastnictví, podnikové operace dle Obchodního zákoníku) i jednotlivých majetkových složek (movitý majetek, nemovitý majetek, nehmotný majetek, finanční majetek, atd).

V naší současné praxi oceňování se pohybují zejména tři skupiny osob, které se touto činností zabývají.

Jsou to jednak podnikatelé – odhadci (fyzické i právnické osoby), jejichž podnikání je podmíněno vydáním koncese živnostenským úřadem podle živnostenského zákona. Dle tohoto zákona je možné požádat o vydání koncesní listiny pro následující kategorie oceňování majetku, týkající se věcí movitých, nemovitých, nehmotného majetku, finančního majetku a podniků. Živnostenský zákon stanovuje rovněž požadavky na vzdělání respektive odbornou praxi žadatele o koncesi odhadce s ohledem na vybranou kategorii oceňování majetku a dále vymezuje požadavky na:

zamezení střetu zájmů

uchování důvěrnosti informací

řádné provozování živnosti

pojištění profesní odpovědnosti za případné škody vzniklé v souvislosti s   vykonávanou činností odhadce majetku

zajištění systému jakosti a odpovědnosti

Druhou skupinu představují znalci (fyzické osoby) a znalecké ústavy (právnické osoby) jmenovaní ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu podle zákona 36/1976 Sb., o znalcích a tlumočnících v platném znění. Ke jmenování znalců dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Návrhy na jmenování mohou podat státní orgány, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, ve kterých pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i příslušné orgány společenských organizací, pokud to vyplývá z úkolů těchto organizací. Znalcem může být jmenován i ten, kdo sám o jmenování požádá. Podmínky pro uchazeče o jmenování znalcem jsou stanoveny následovně:

české státní občanství

potřebné znalosti a zkušenosti v oboru

osobní vlastnosti, které dávají předpoklad řádného výkonu znalecké činnosti

souhlas uchazeče se jmenováním

Do této skupiny se řadí i znalci nezapsaní do seznamu, kteří jsou přibírání státním orgánem ve specifických případech v souladu se zákonem o znalcích a tlumočnících.

Poslední skupinu představují zaměstnanci právnických osob ať už podnikajících v oboru oceňování nebo působících v oborech souvisejících. Své interní odhadce má například celá řada bankovních ústavů, tito lidé napomáhají ústavu při organizaci práce s externími znalci, metodickými kontrolami posudků pro zajištění úvěrů, nebo dokonce vlastním oceněním zajišťovacích prostředků.

1.2 Rozdíly a společné znaky při oceňování nemovitostí u nás a v zahraničí

Oceňování nemovitostí v zahraničí se do značné míry v té které zemi odlišuje. Na jedné straně existují země, kde je oceňování regulováno zákonem. Sem patří například Spolková republika Německo, kde tamní stavební zákoník resp. odpovídající vyhláška o oceňování definuje tzv. normované postupy (věcná, srovnávací a výnosová metoda na bázi dočasné renty). Legislativně je však na rozdíl od ČR upraven pouze rámec (základní metody) nikoli důsledně veškeré použité proměnné. Na opačném konci bychom nalezli např. Velkou Británii, kde je oceňování založeno nejen na platných zákonech, ale zejména na precedenčních případech a technických normách, z nichž patrně nejvýznamnější představuje tzv. Červená kniha, tedy RICS (Royal Institution of Chartered Surveyors) Appraisal and Valuation Manuál.

Na Slovensku je oceňování majetku upraveno základním zákonem o znalcích a tlumočnících č. 382/2004 Z.z.. Platná právní úprava se vztahuje na znaleckou činnost vykonávanou v řízení i v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob v soukromé sféře. Výkon znalecké činnosti není ve smyslu zákona podnikáním podle Obchodního zákoníku ani podle Živnostenského zákoníku, ale má charakter vedlejší činnosti při zaměstnání. Znalci jsou děleni na fyzické osoby, právnické osoby, znalecké ústavy a znalci „ad hoc“, Prováděcí vyhláška č. 490/2004 Z.z. k zákonu upravuje také kritéria ověřování odborných vědomostí znalce a jeho vzdělávání, které je Ministerstvem spravedlnosti zajišťováno. Konkrétní způsob a metody oceňování majetku upravuje vyhláška č. 492/2004 Z.z. o stanovení všeobecné hodnoty majetku (metoda majetková, podnikatelská, kombinovaná, likvidační a porovnávací). Znalec může ve zdůvodněných případech vycházet i z jiných používaných odborných postupů, zejména metod dle mezinárodních standardů.

V Rakousku je činnost soudních znalců a tlumočníků upravena samostatně spolkovým zákonem č. 137/1975, o obecně přísežných a soudně certifikovaných znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 168/1998 (SDG).

Znalci a tlumočníci pro činnost před soudy se zapisují do seznamů vedených předsedy soudů 1. stupně, a to na základě vlastní písemné žádosti. Na zapsání do seznamu není právní nárok, předpokladem pro zápis je ze strany soudů potřeba znalce (tlumočníka) v příslušném oboru (jazyce), a ze strany žadatele splnění předpokladů, které zákon pro zápis do seznamu stanoví. K těmto předpokladům patří zejména odbornost v oboru, znalost základních procesních předpisů, desetiletá (v případě profesního vysokoškolského vzdělání pětiletá) odborná praxe, dostačující technické vybavení, uspořádané vlastní ekonomické poměry a uzavření povinného pojištění odpovědnosti. Požadované předpoklady musí žadatel doložit předsedovi soudu, který vede seznam, předseda soudu je oprávněn si vyžádat i další doklady. K tomu, zda žadatel splňuje požadované předpoklady, si předseda soudu vyžádá posudek zvláštní komise, tvořené jak soudci, tak kvalifikovanými odborníky v daném oboru; komise je oprávněna žadatele přezkoušet ústně, popřípadě i písemně formou zadání vypracovat zkušební posudek. Zákon se v tomto ustanovení požaduje jmenování odborníků do komise příslušnou komorou (zákonným zástupcem zájmů), k níž daný obor patří, popř. Svazem obecně přísežných znalců Rakouska (Rakouským svazem tlumočníků), tuto instituci však neupravuje, ani se o ní dále nezmiňuje. V případě kladného vyřízení žádosti skládá žadatel před zápisem do seznamu znalců (tlumočníků) přísahu. Zápis je omezen lhůtou pěti let, která však může být na žádost znalce (tlumočníka) prodlužována opakovaně vždy o deset let. Při prodlužování doby zápisu předseda příslušného soudu přezkoumá další způsobilost znalce (tlumočníka) na základě znalcem (tlumočníkem) předložené zprávy o jeho předchozí činnosti a odpovídajícího vyjádření soudů; předseda soudu může provést i další šetření nebo si vyžádat posudek komise. Nedojde-li k prodloužení lhůty, funkce přísežného a certifikovaného znalce (tlumočníka) zanikne. Funkce zaniká rovněž tehdy, pokud se jí znalec (tlumočník) zřekne; funkce může být též odňata rozhodnutím předsedy soudu, pokud zaniknou předpoklady pro zápis do seznamu na straně znalce (tlumočníka), popřípadě pokud znalec (tlumočník) opakovaně odmítne vykonat úkon nebo tak činí se zpožděním. Jediným opravným prostředkem proti rozhodnutí o odnětí funkce je odvolání k předsedovi vrchního zemského soudu. Při zániku nebo odnětí funkce se znalec (tlumočník) zde seznamu vyškrtne. Zákon rovněž upravuje užití znaleckého průkazu a pečeti.

V Německu není znalecká činnost pro soudy a státní orgány jednotně upravena, samostatný zákon o soudních znalcích popřípadě soudních tlumočnících nebyl vydán. Individuální přibírání a ustanovování znalců k řízení před soudy, orgány státního zastupitelství, policie a jinými státními orgány se řídí pouze příslušnými procesními předpisy, v případě soudního řízení zejména občanským soudním řádem a trestním řádem. Znalci jsou v soudním řízení činní na základě objednávky, učiněné soudem (v civilním řízení popř. na návrh nebo na základě dohody účastníků) pro příslušné řízení. K výkonu znalecké činnosti na základě pověření soudu je povinen v zásadě každý, kdo veřejně vykonává znaleckou činnost v oboru, nebo má vědecké, umělecké nebo řemeslné znalosti, potřebné pro zpracování znaleckého posudku. Vyhotovení posudku je oprávněn znalec odmítnout výlučně jen z důvodů, které lze použít pro odmítnutí svědecké výpovědi. Podobně je tomu i pokud jsou podány námitky soudu o podjatosti znalce účastníky nebo stranami řízení, znalec může být vyloučen ze stejných důvodů jako soudce. Neodůvodněné odmítnutí vypracování znaleckého posudku nebo nedodržení termínu pro jeho předložení má za následek uložení pořádkové pokuty znalci, popřípadě řízení o náhradě škody. Po ustanovení v řízení znalec zpravidla skládá přísahu. Odměňování znalců v řízení před soudy a jinými státními orgány je upraveno samostatným zákonem o odškodnění svědků a znalců a je stanoveno hodinovými sazbami.Soudy při přibírání a ustanovování znalců mají dávat přednost tzv. veřejně ustanoveným a přísežným znalcům, pokud pro příslušný obor existují. V tomto případě se však nejedná o soudní znalce jmenované do funkce soudem nebo jiným státním orgánem, ale o znalce, jimž bylo toto označení uděleno zpravidla jednotlivými sdruženími nebo veřejnoprávními korporacemi v daných oborech, a to na základě úpravy živnostenského zákona a prováděcích nařízení zemských vlád (které jsou zmocněny především stanovit předpoklady jmenování, obory, práva a povinnosti těchto znalců). Pro oblast obchodu, průmyslu a dalších služeb jsou ke jmenování přísežných znalců příslušné průmyslové a obchodní komory, které provádějí přezkušování znalostí v oboru a osobních schopností žadatelů (certifikaci) a oznamují tyto znalce soudům a jiným státním orgánům a vedou jejich evidenci. Komory přitom postupují podle tzv. Vzorového znaleckého pořádku, vydaného Německou průmyslovou a obchodní komorou. Označení 'Veřejně ustanovený a přísežný znalec' je úředně chráněno a opravňuje k užívání razítka s tímto titulem. Pokud znaleckou činnost vykonává více znalců ve společnosti, každý znalec je samostatně odpovědný za podání znaleckého posudku.

Ve Francii jsou znalci jmenováni soudy a zapisováni do seznamů znalců odděleně pro občanské, obchodní, trestní a správní řízení. Každoročně je pro potřeby soudů a jiných státních orgánů sestavován seznam znalců, a to jednak apelačním soudem pro obvody soudů první instance, jednak kasačním soudem, který sestavuje celostátní seznam znalců. Znalci zapsaní v seznamech jsou oprávněni používat označení 'znalec schválený apelačním (kasačním) soudem', spolu s uvedením specializace znalce, tento titul je úředně chráněn. Znalci jsou do seznamů zapisováni na základě své žádosti, pokud splňují předepsané předpoklady, ty se týkají zejména jejich odborné kvalifikace a občanské bezúhonnosti, případně též ekonomického postavení jako záruky nezávislosti výkonu funkce. Do seznamů může být zapsána rovněž právnická osoba, pokud vykonává po určitou dobu odbornou činnost v příslušném oboru, disponuje odpovídajícími technickými prostředky a její zaměstnanci splňují podmínky pro výkon znalecké činnosti. Žádost o zapsání do seznamu znalců je podávána prostřednictvím prokuratury (prokurátora republiky působícího u příslušného soudu první instance a generálního prokurátora). Před zapsáním do seznamu (z právní úpravy nevyplývá, že i při splnění všech podmínek by k tomu vznikl žadateli právní nárok) je prováděno poměrně rozsáhlé šetření, zahrnující vyžádání si dobrozdání od příslušných profesních sdružení nebo renomovaných znalců, policejní zprávy o žadateli a dalších informací včetně těch, jak žadatel plní své daňové závazky a další povinnosti vůči státu. Sleduje se též možnost případného konfliktu zájmů s ohledem na povolání nebo podnikání žadatele (např. v případě provozování realitní kanceláře). O zapsání do seznamu znalců pro obvod určitého soudu první instance jedná na základě předložení žádostí již prověřených prokurátorem nejprve shromáždění soudů tohoto soudu, teprve poté prostřednictvím generálního prokurátora jsou žádosti spolu s vyjádřením soudů první instance předloženy k rozhodnutí apelačnímu soudu. Znalci jsou do seznamu zapisováni bez časového omezení podle svého bydliště, seznamy jsou však každoročně obnovovány, přičemž je prověřována situace a výsledky práce každého zapsaného znalce. Pokud zápis není obnoven, může znalec o opětovné zapsání požádat v příštím roce. Znalec může být ze seznamu vyškrtnut na vlastní žádost nebo v důsledku disciplinárního provinění, popř. dlouhodobé neschopnosti k výkonu znalecké činnosti. U příležitosti zápisu do seznamu skládají znalci přísahu, a to zpravidla před příslušným apelačním soudem. Kontrola práce znalců je svěřena soudům i prokuratuře.

Pokud se týká anglosaských zemí, není zde institut soudního znalce, tak jak je znám z kontinentálních evropských právních systémů, v podstatě právem upravován. Znalecký posudek je zpravidla vyžadován v jednotlivých případech tak, že jako svědek je soudem nebo jiným státním orgánem přizván příslušný odborník, aniž by byli znalci pro soudy a jiné státní orgány předem nějak vybíráni, jmenováni nebo zvláštním způsobem evidováni. Z toho vycházejí též příslušné procesní předpisy, které upravují svědectví znalci v případech, kdy vědecké, technické nebo jiné specializované znalosti mají soudu napomáhat při pochopení a zhodnocení důkazu nebo objasnit skutečnosti ve sporných otázkách.

V souvislosti s rozvojem globalizace a internacionalizace obchodu na kapitálovém trhu, vyvstala potřeba, aby si rozuměli jednotliví účastnící trhu, kteří mohou být z různých zemí resp. různých oceňovacích kultur. Proto byl v roce 1981 založen Výbor pro mezinárodní oceňovací standardy IVSC (International Valuation Standards Committee), jehož cílem je formulovat a zveřejňovat standardy pro oceňování a doporučení pro jednání při oceňování majetku a jejich podpora při prosazování a uznávání v celém světě. V roce 1997 pak vznikla evropská asociace odhadců TEGoVA (The European Group of Valuers Associations), která sdružuje kolem 40 národních evropských svazů odhadců (v ČR je jejím členem Česká komora odhadců majetku). TEGoVA vznikla s cílem formulovat panevropské standardy pro názvosloví a oceňovací metody, rozšířit tyto standardy, podporovat oblast oceňování v celé Evropě, zprostředkovat vzdělání odhadců na vysoké úrovni a podporovat certifikaci dle normy EN 45013. Zásadním dokumentem TEGoVy je tzv. Modrá kniha Evropských oceňovacích standardů, kterých je v současnosti 9 a jsou doprovázeny tzv. guidance notes a přílohami.

2. Znalec a odhadce, předpisy pro výkon činnosti

platné právní předpisy vztahující se k činnosti znalce, řízení znalecké činnosti, jmenování a odvolávání znalců, seznamy znalců, náležitosti posudku, odměňování znalců

charakteristika činnosti znalce, trestní zodpovědnost znalce

zhodnocení platné právní úpravy a návrhy nové právní úpravy znaleckých předpisů

charakteristika činnosti odhadce

právní předpisy vztahující k činnosti odhadce, odborná způsobilost pro koncesovanou živnost oceňování majetku pro věci nemovité (resp. věci movité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik), podmínky splnění

snahy o návrh zákona o odhadcovství

pojištění profesní odpovědnosti znalců a odhadců

2.1 Platné právní předpisy vztahující se k činnosti znalce, řízení znalecké činnosti, jmenování a odvolávání znalců, seznamy znalců, náležitosti posudku, odměňování znalců

Znalecká a tlumočnická činnost se řídí zákonem č.36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, který upravuje jmenování a odvolávání znalců a tlumočníků, výkon znalecké a tlumočnické činnosti a základní zásady odměňování znalců a tlumočníků. Podrobnosti dále stanoví vyhláška č.37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášek č. 11/1985 Sb., o změně vyhlášky o znalcích a tlumočnících, č 184/1990 Sb., novela vyhlášky o znalcích a tlumočnících, č. 77/1993 Sb., novela vyhlášky o znalcích a tlumočnících, č. 432/2002 Sb., novela vyhlášky o znalcích a tlumočnících. Platná právní úprava se vztahuje jak na znaleckou a tlumočnickou činnost vykonávanou v řízení před soudy a dalšími státními orgány, popř. jinými orgány veřejné správy, tak na znaleckou a tlumočnickou činnost prováděnou v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. Vlastní postup při přibrání nebo ustanovení znalce anebo tlumočníka v soudním nebo ve správním řízení a jejich postavení v řízení upravují především příslušné procesní předpisy, zejména trestní řád, občanský soudní řád a správní řád.

Řízení znalecké činnosti patří do resortu ministra spravedlnosti. Pro jednotlivé obory a pro odvětví těchto obrů jsou znalci jmenováni ministrem spravedlnosti (výjimečně) nebo předsedy krajských soudů (obvykle) a to na základě pověření ministrem spravedlnosti. Znalci jsou zapsáni v seznamu znalců a tlumočníků příslušného kraje a zároveň v ústředním seznamu ministerstva spravedlnosti. Mimo tyto znalce znaleckou činnost vykonávají také ústavy a jiná pracoviště, specializována na znaleckou činnost, jejich seznam vede ministerstvo spravedlnosti a zasílá krajským soudům. Znaleckou činnost vykonávají ve vybraných případech také znalci nezapsaní do seznamu, tyto ustanovuje státní orgán a takto ustanovení znalci musí složit slib. Existuje velký počet znaleckých oborů, tyto se dále člení na odvětví a specializace. Ministerstvo spravedlnosti vydalo pro tuto potřebu směrnici 10/73 již v roce 1973, která člení jednotlivé obory a odvětví. V oboru ekonomika je evidováno 10 odvětví, vlastní odvětví ceny a odhady má potom další širokou řadu specializací (nemovitosti, podniky, movitý majetek, motorová vozidla, nehmotný majetek, finanční majetek, cenné papíry, atd). Tyto specializace nejsou nikde legislativně řešeny, ale odvíjí se od potřeb institucí, organizací, státní správy a veřejnosti, byly a jsou tvořeny a doporučovány na návrh soudů, vzdělávacích institucí a samotné znalecké obce.

Odměňování znalců a náhrada nákladů byly stanoveny původním zákonem a specifikovány vyhláškou č. 37/1967 Sb., kdy hodinové sazby byly odstupňovány podle obtížnosti a potřeby kvalifikace na 17 Kčs, 25 Kčs a 35 Kčs, krajský soud dohlížel na úměrnost účtovaných odměn občasnými kontrolami. Sazby pro znaleckou činnost mimo řízení byly stanoveny paušálními náhradami podle dalších předpisů a výměrů. Vyhláškou č. 77/1993 Sb. byly odměny pro řízení před státními orgány zvýšeny na 75 až 125 Kč/hod., toto odměňování znalců pro řízení před státními orgány bylo naposledy změněno ve vyhl. MS ČR č. 432/2002 Sb. v § 16 podle náročnosti a odbornosti odměna 100 až 350 Kč/hod. Podává-li znalec v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací na jejich žádost posudek mimo řízení před státními orgány, poskytuje tuto odbornou pomoc na základě dohody v rámci výkonu své funkce. Novelou zákona č. 322/2006 Sb. , kterým se mění zák. č. 36/1967 Sb., došlo k možnosti zvýšení odměny o DPH u znalců, kteří jsou plátci.

2.2 Charakteristika činnosti znalce, trestní zodpovědnost znalce

Znalec je nezávislá osoba, která na základě svých odborných znalostí zkoumá, posuzuje a hodnotí určité skutečnosti, o kterých vydává obvykle písemný znalecký posudek. Soudce je především právníkem, a proto soud může v otázkách odborných povolat odborníka - znalce. Znalec je osoba, která splňuje všechny stanovené podmínky pro vykonávání znalecké činnosti. Soudní znalectví slouží k rozhodování soudců v případech, kdy je nutné odborně posoudit jevy a události. Tato posouzení obvykle vyžadují nejen teoretické znalosti, ale hlavně praktické zkušenosti ve speciálních oborech.

Úkolem znalce je vykonávání řádného výkonu znalecké činnosti v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. Znalci vystupují v řízeních, která jsou regulována zejména občanským soudním řádem atd.

Znalecká činnost se nevztahuje na podávání posudků, které je upraveno jinými předpisy, a na podávání posudků, které neslouží potřebám řízení před státními orgány ani nejsou v souvislosti s právními úkony občanů a organizací;  zejména se nevztahuje na  expertizní činnost souvisící s plněním výrobních úkolů organizací .Znaleckým posudkem rozumíme grafický či jiný výstup činnosti znalce, který musí mít náležitosti formální i obsahové (§13).Znaleckou činnost vykonávají znalci zapsaní do seznamu znalců; znaleckou činnost vykonávají také ústavy (§ 21).Osoby nezapsané do seznamu znalců mohou být v řízení před státními orgány ustanoveny znalci nebo tlumočníky jen výjimečně (ad hoc) za podmínek stanovených v § 24 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Činnost znalců je obecně nesporně činností zodpovědnou, často vystupující v klíčové pozici při řešení různých situací v životě fyzických a právnických osob. Znalci a odhadci svojí činností v oceňování majetku jsou i velmi často odbornými partnery bankovních domů, realitních kanceláří, dražebníků a dalších. Svojí prací mnohdy dominantně určují základní názory na ceny při úplatných převodech majetku, ocenění zástavních jistin, ocenění předmětu dražby atd. Jejich činnost je velmi často provozována ve složitých podmínkách tržního hospodářství, za působení vlivu konkurence, ale i „účelového“ přesvědčování investory, můžeme říci mnohdy i pod tlakem vlastních objednatelů. Od 1. července 2002 vstoupila v platnost novela trestního zákoníku, jako zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Vstoupila v platnost s daleko přísnějším pohledem na činnost znalců, respektive na odbornou úroveň jejich práce, právě z pohledu trestního práva.

Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek

(1) Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

(2) Kdo jako svědek nebo znalec před soudem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny

a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, nebo

b) takovou okolnost zamlčí,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

Důvodová zpráva k § 175 uvádí:

Z hlediska nové úpravy trestního řízení, kdy se má v praxi realizovat princip, že znalecký posudek předložený stranou má stejnou důkazní hodnotu jako znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení, je třeba rozšířit skutkovou podstatu trestného činu podle § 175 tak, aby dopadala na všechny případy vědomě nepravdivého znaleckého posudku podávaného znalci, ať již zapsanými v seznamu znalců, nebo přibranými postupem předpokládaným v zákoně o znalcích a tlumočnících ad hoc. Navíc je třeba z hlediska potřeb praxe zavést trestněprávní ochranu i na všechny další případy, bez ohledu na to, zda jde o řízení před soudem či jiným státním orgánem, nebo např. podávání znaleckého posudku v souvislosti s oceňováním nemovitosti jako předmětu zástavy při poskytování bankovního úvěru.'

Jde tedy o podstatné zvýšení odpovědnosti soudních znalců, neboť se již nerozlišuje účel nebo orgán, jemuž bude jejich posudek sloužit. Jde tedy nejen o oceňování nemovitostí pro účely zástavy pro bankovní úvěr, ale o oceňování nemovitosti obecně. Totéž se bude týkat oceňování jiných aktiv, zejména pohledávek nebo cenných papírů apod., kdy ustanovení vhodně doplňuje ustanovení § 125 odst. 2 a linea druhá, která zakotvuje trestní odpovědnost toho, kdo dá znalci nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje pro ocenění, sloužící jako příloha k návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Samozřejmě půjde i o všechny další případy posudků, neboť současná úprava trestního řádu v ustanovení § 110a ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost zpřístupnit znalci, kterého si přibrala některá ze stran, nejčastěji obviněný, ale může to být i poškozený nebo zúčastněná osoba, informace obsažené ve spise. Může jít ovšem i o posudky o zdravotním stavu obviněného, zejména ohledně schopnosti jeho účasti v trestním řízení nebo o jeho duševním stavu apod.

2.3 Zhodnocení platné právní úpravy a návrhy nové právní úpravy znaleckých předpisů

(Viz. důvodová zpráva k parlamentnímu návrhu zákona)

Právní stav, vytvořený zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, umožnil relativně dobré předpoklady pro plnění úkolů, spojených se znaleckou a tlumočnickou činností pokud jde o řízení před soudy a dalšími státními orgány. V oblasti znalecké a tlumočnické činnosti prováděné mimo soudní nebo správní řízení, především v souvislosti se soukromoprávními úkony fyzických a právnických osob, je však platná právní úprava již nedostačující a sporná, a to zejména pokud jde o oprávnění a postupy při komerčním výkonu těchto činností.

Je proto připravován nový zákon o soudních znalcích a soudních tlumočnících a touto novou právní úpravou oddělit výkon znalecké a tlumočnické činnosti, zabezpečované pro potřeby soudů a jiných státních orgánů v soudním a správním řízení, od komerčního působení znalců a tlumočníků v soukromoprávní sféře.

Oprávnění vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost je podle platného zákona vázáno na jmenování znalcem nebo tlumočníkem ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu. To je předpokladem jak výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti v rámci ustanovení znalcem nebo tlumočníkem podle předpisů o soudním nebo správním řízení (kde je toto omezení s ohledem na význam a charakter této činnosti plně odůvodněné), tak působení znalce nebo tlumočníka v souvislosti se soukromoprávními úkony fyzických nebo právnických osob. Jmenování znalců a tlumočníků je v souladu s platnou právní úpravou odvislé od požadavků soudů a dalších státních orgánů, k jejichž potřebám je znalec nebo tlumočník především jmenován a veden v seznamu znalců a tlumočníků, na druhé straně je však nutno při stanovení počtů znalců v jednotlivých oborech a tlumočníků v jednotlivých jazycích přihlížet i k potřebě zajištění znalecké a tlumočnické činnosti pro soukromoprávní potřeby fyzických i právnických osob. To pak vede k tomu, že zejména počty znalců zapsaných v seznamech znalců a tlumočníků v některých oborech, a to především v oborech ekonomického směru, značně přesahují potřeby soudního a správního řízení, a i z pravidelně prováděných statistik je zřejmé, že těžiště činnosti těchto znalců spočívá v jejím komerčním výkonu v soukromoprávní sféře.

Nevyjasněný je charakter znalecké a tlumočnické činnosti ve vztahu k podnikání, a to zejména z těchto důvodů

- požadavkem na jmenování znalcem nebo tlumočníkem a zapsání do seznamu znalců a tlumočníků je limitován volný přístup ke znalecké a tlumočnické činnosti podle zákona o znalcích a tlumočnících, neexistuje právní nárok na jmenování při splnění zákonem stanovených podmínek,

- činnost znalce a tlumočníka je výslovně vyloučena z živnostenského zákona (§ 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů); na druhou stranu však živnostenský zákon upravuje koncesovanou živnost oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik a nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, uvádí jako jednu z živností překladatelskou a tlumočnickou činnost;

- je sporné, zda zákon č. 36/1967 Sb. může být považován za zvláštní právní předpis, na jehož základě je vykonávána podnikatelská činnost ve smyslu § 2 odst.2 písm.c) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v názoru na to není shodná ani judikatura soudů;

- z hlediska daně z příjmů jsou příjmy znalce a tlumočníka chápány jako příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, odděleně od příjmů z podnikání (§ 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů);

- přetrvávají spory o proplácení daně z přidané hodnoty znalcům nebo tlumočníkům, kteří jsou jejími plátci, a to přes poměrně jednotné stanovisko soudů v těchto věcech, které vychází z toho, že u daně z přidané hodnoty se nejedná o náklady účelně vynaložené v souvislosti se znaleckým posudkem nebo tlumočnickým úkonem (§ 18 zákona č. 36/1967 Sb.).

Problémy platné právní úpravy se projevují především v těch oborech a odvětvích znalecké činnosti, které jsou souvisejí s majetkovými a finančními vztahy. Znalci ze základního oboru ekonomika přitom tvoří největší procento znalců v České republice; tento obor se nejvíce rozvíjí a jsou na něj kladeny stále vyšší nároky. To se týká zejména odvětví ceny a odhady, přičemž právě v tomto odvětví zásadně převažuje zajišťování majetkových odhadů pro fyzické a právnické osoby v souvislosti s jejich soukromoprávními úkony. Tato situace vedla mimo jiné k tomu, že např. komerční 'znalecká' činnost odhadců majetku se počala prosazovat živnostenskou formou mimo úpravu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., a do změny živnostenského zákona zákonem č. 356/1999 Sb. byla vykonávána pouze v režimu živností volných, bez prokazování odborné způsobilosti, a tedy bez možnosti jakéhokoliv objektivního posouzení odborných předpokladů pro její výkon. Uvedenou novelou živnostenského zákona došlo k zařazení živnosti 'oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek, podnik', mezi koncesované živnosti, což umožnilo zabezpečení kvalifikačních nároků pro tuto činnost z hlediska ochrany osob, pro které nebo vůči kterým je vykonávána. Uvedená úprava tak pro oblast oceňování majetku již představuje určitý právní základ a možné východisko pro oddělení komerční činnosti odhadce v soukromoprávní sféře od činnosti soudního znalce, provádějícího znalecké posudky v soudním nebo správním řízení podle zákona 36/1967 Sb.

V jiných oborech, např. ve zdravotnictví, je situace odlišná v tom, že výkon znalecké činnosti je převážně spojen se soudním nebo správním řízením, zatímco počet úkonů pro fyzické a právnické osoby je podstatně nižší a zpravidla ani nemá charakter výkonu čistě znalecké činnosti. Je však potřeba i v dalších oborech, ve kterých je, byť v menším rozsahu, znalecká činnost vykonávána smluvně pro fyzické a právnické osoby, právně jednoznačně upravit oprávnění a zásady pro její výkon; to se týká i výkonu tlumočnické činnosti.

Je tedy zřejmé, že s prosazováním a upevňováním tržních vztahů se výkon znalecké a tlumočnické činnosti, zajišťované pro fyzické a právnické osoby, stále více osamostatňuje a zásadně odlišuje od výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v soudním a správním řízení. Uvedené skutečnosti svědčí pro to, aby i právní úprava problematiky soudních znalců a soudních tlumočníků byla oddělena od právní úpravy výkonu znalecké a tlumočnické činnosti pro fyzické a právnické osoby, zajišťované na komerčních zásadách. Je proto navrhováno nahradit dosavadní zákon o znalcích a tlumočnících novou zákonnou úpravou, kterou by byla znalecká a tlumočnická činnost v soudním a správním řízení svěřena výlučně do působnosti soudních znalců a soudních tlumočníků a výkon znalecké a tlumočnické činnosti komerčním způsobem upravit v rámci živnostenského zákona.

V působnosti soudních znalců a soudních tlumočníků by podle navrhované koncepce měly nadále zůstat jen takové úkony pro fyzické a právnické osoby, které jsou vyžadovány ve veřejném zájmu, a kdy je proto potřeba zachovat určitý úřední charakter úkonu; tyto případy by výslovně stanovily příslušné zvláštní právní předpisy.

Vzhledem k četnosti zvláštních právních předpisů, předpokládajících činnost znalců a tlumočníků, jejich různé právní síle i nejednotnosti používané terminologie, se navrhuje tento záměr promítnout do stávajícího právního řádu následujícím způsobem:

a) pokud dosavadní právní předpisy upravující soudní (rozhodčí) a správní řízení předpokládají činnost znalců a tlumočníků a jejich úkony v řízení ve smyslu dosavadní úpravy zákona č.36/1967 Sb., přejde tato působnost novým zákonem na soudní znalce a soudní tlumočníky;

b) působnost soudních znalců a soudních tlumočníků při právních úkonech fyzických nebo právnických osob v případech, kdy to vyžaduje ochrana určitého veřejného zájmu, bude stanovena v rámci příslušných zvláštních právních předpisů, které je navrhováno v tomto smyslu novelizovat;

c) pokud další platné právní předpisy v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob vyžadují posudek nebo úkon znalce nebo tlumočníka podle zákona č.36/1967 Sb., a nepůjde-li o případy ochrany veřejného zájmu, tato působnost dosavadních znalců a tlumočníků bude přenesena na znalce a tlumočníky vykonávající znaleckou a tlumočnickou činnost podle živnostenského zákona.

Navrhovaný zákon proto specificky upravuje pouze činnost soudních znalců a soudních tlumočníků, ostatní oblasti znalecké a tlumočnické činnosti budou zajišťovány v režimu živnostenského zákona.

Navrhovaný zákon o soudních znalcích a soudních tlumočnících by měl přispět k optimalizaci počtů soudních znalců v jednotlivých oborech znalecké činnosti a soudních tlumočníků v jednotlivých jazycích ve vztahu k potřebám soudů a dalších státních orgánů, zjednodušit vedení seznamů soudních znalců a soudních tlumočníků i práci se zapsanými soudními znalci a soudními tlumočníky ze strany soudů.

Nové právní předpisy pro činnost soudních znalců a tlumočníků byly navrhovány následovně:

Návrh zákona o o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o soudním znalectví), autoři návrhu pro parlament Prof. Ing. Miloslav V. Jokl, DrSc a Ing. Miloslav P. Jokl, návrh účinnosti dnem 1.1.2002

Návrh zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících, autorem návrhu pro parlament Ministerstvo spravedlnosti ČR s návrhem účinnosti dnem 1. ledna 2005

Návrh vyhlášky k provedení zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících, předložilo Ministerstvo spravedlnosti ČR s návrhem účinnosti dnem 1. ledna 2005

Návrh zákona kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících, autorem návrhu pro parlament Ministerstvo spravedlnosti ČR s návrhem účinnosti dnem 1. ledna 2005

Přes značný zájem odborné veřejnosti a rozsáhlá připomínková řízení nedošlo ke schválení žádného z uvedených návrhů zákona parlamentem.

2.4 Charakteristika činnosti odhadce

Odhadce provádí například expertní, odhadní či odbornou činnost po dohodě s fyzickou či právnickou osobou pro různé účely. Jednoznačně odhadce není způsobilý provádět znalecké posudky pro řízení správních orgánů a v souvislosti s právními úkony občanů a organizací.

Odhadcovskou činnost upravuje živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tato živnost po 29.2.2000 postoupila určité změny. Před tímto datem odhadní činnost oceňování podniku spadala do živnosti volné, kde nebyly stanoveny žádné zvláštní podmínky pro provozování této živnosti. Musela splňovat pouze všeobecné podmínky stanovené živnostenským zákonem.

V novele živnostenského zákona č. 27/2000 Sb., došlo k výrazné změně provozování této živnosti. Oceňování bylo přeřazeno do živnosti koncesované a byly stanoveny zvláštní podmínky pro provozování jako jsou, úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno a určitý počet roků praxe v oboru.

2.5 Právní předpisy vztahující k činnosti odhadce, odborná způsobilost pro koncesovanou živnost oceňování majetku pro věci nemovité (resp. věci movité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik), podmínky splnění

Odhadcovská činnost se řídí zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, naposledy ve znění zák. č. 44/2005 Sb.

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živností není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob, mimo jiné znalců a tlumočníků. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel'); státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese') se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem.

Živnosti jsou:

a) ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení,

b) koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.

Průkazem živnostenského oprávnění je:

a) živnostenský list osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování živností ohlašovacích s údaji podle živnostenského rejstříku, do vydání živnostenského listu stejnopis ohlášení s prokázaným doručením příslušnému živnostenskému úřadu,

b) koncesní listina s údaji podle živnostenského rejstříku; do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese.

Oceňování majetku patří mezi živnosti koncesované ostatní s následující obsahovou náplní

Oceňování majetku pro obory: a) věci movité, b) věci nemovité, c) nehmotný majetek, d) finanční majetek, e) podnik

Činnosti spojené s oceňováním věcí movitých a nemovitých (stavby, byty a nebytové prostory, pozemky, trvalé porosty včetně lesů), nehmotného a finančního majetku a podniku (například oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, oceňování práv odpovídajících věcným břemenům) pro fyzické a právnické osoby. Podle požadavku zadavatele zjištění ceny podle zákona o oceňování majetku nebo cenou tržní či jiným způsobem. V příloze č. 3 jsou vyjmenovány skupiny a obory živností, požadované způsobilosti a splnění podmínek

Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle živnostenského zákona:

a)      vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu ve studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku,

b)      vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 2 akademických roků (4 semestrů) zaměřené na oceňování majetku dané kategorie, nebo

c)      pro činnost a) a b): vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 1 akademického roku (2 semestrů) nebo nástavbového studia nebo pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie; absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu nejméně 1 akademického roku (2 semestrů) nebo nástavbového studia nebo pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie lze nahradit 3 roky praxe v oboru

Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle živnostenského zákona:

zamezení střetu zájmů,

uchování důvěrnosti informací,

pojištění odpovědností za případné škody vzniklé v souvislosti s vykonávanou činností,

vedení evidence všech provedených ocenění a zajištění systému ho jakosti a odpovědnosti

2.6 Snahy o návrh zákona o odhadcovství

Stejně jako snaha o úpravu zákona o znalcích a tlumočnících v nových podmínkách se začaly projevovat tendence o úpravu odhadcovské činnosti také mimo běžný rámec Živnostenského zákona.Začíná se zde hovořit o tom, že situace, kdy MSp (ve výjimečných případech a u znaleckých ústavů) a soudy (v ostatních případech) udělují oprávnění k určité výdělečné činnosti, která je přitom z více jak 95 % realizována mimo soudní sektor, je nesystémová. Za soudní znalce (či znalce) by neměli být považováni takoví experti, kteří nepracují pro soudní sektor. Činnost odhadců tvoří více jak 80 % veškeré znalecké činnosti (z tohoto důvodu také dochází ke ztotožňování pojmů odhadce a znalec). Z výše uvedeného a dalších specifikovaných aspektů je zřejmé, že je nutné vytvořit podmínky pro profesionální a nezávislý výkon povolání odhadce, soudní znalectví by pak bylo nadstavbou nejlepším odhadcům. (Současná situace je systémově přesně opačná: téměř všichni oceňovatelé jsou soudními znalci a někteří si pak navíc pořizují i další-živnostenská oprávnění.). Návrh zákona o odhadcovství vychází z koncepce, která považuje odhadce za samostatnou profesi (povolání), které má podstatný vliv na zdraví ekonomického i právního prostředí.

- Návrh zákona o odhadcovství a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o odhadcovství), autoři návrhu pro parlament Prof. Ing. Miloslav V. Jokl, DrSc a Ing. Miloslav P. Jokl, návrh účinnosti dnem 1.1.2001, následně nový návrh zákona z roku 2002

Tento návrh byl připraven včetně paragrafového znění a důvodové zprávy. Dle návrhu tohoto zákona se

Odhadcovskou činností rozumí udělování porad a vypracovávání odborných posudků u těchto služeb:

a) tržní oceňování věcí, práv, služeb a jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen „majetek“),

b) další oceňování majetku včetně oceňování podle zvláštních právních předpisů.

Oceňováním majetku podle odstavce 1 není zjišťování rozpočtových nebo nabídkových cen používaných v běžném obchodním styku a cen stanovených podle zvláštních právních předpisů.

Odhadcovskou činnost vykonává odhadce soustavně a za úplatu.

V návrhu se také předpokládalo zřízení „České odhadcovské komory“. Přestože byl návrh do značné míry akceptován odhadcovskou veřejností, nedostal se do schvalovacího procesu.

Od roku 2002 žádný další návrh samostatného zákona o odhadcovství již nebyl předložen, činnost odhadců probíhá v rámci novely Živnostenského zákona.

2.6 Pojištění profesní odpovědnosti znalců a odhadců

Sám zákon o znalcích neukládá povinnost pojištění profesní zodpovědností znalecké činnosti, tuto povinnost však ukládá Živnostenský zákon v rámci zřízení a udržování koncesované živnosti odhadce. Pojištění si zřizují samostatně jednotlivé fyzické osoby znalců a odhadců nebo ústavy jako právnické osoby. Převážná část pojištění je zřizována v rámci členství v profesních organizacích za zvýhodněných podmínek pojišťovacích ústavů.

3. Řízení a organizace znalecké a odhadcovské činnosti, vzdělávání a přezkušování, certifikace

historie a současná praxe v řízení znalecké činnosti a organizování odhadcovské činnosti

vzdělávání znalců a odhadců, semináře, kurzy, konference přezkušování, certifikace

3.1 Historie a současná praxe v řízení znalecké činnosti a organizování odhadcovské činnosti

Dle zákona č. 36/1967 Sb. s prováděcími předpisy bylo řízením znalecké činnosti pověřeno Ministerstvo spravedlnosti ČR. Výběr znalců provádějí v součinnosti se státními orgány, institucemi a organizacemi krajské soudy. Ministr spravedlnosti jmenuje znalce a ústavy nebo zajišťuje prostřednictvím pověření předsedy krajského soudu jmenování znalců v jednotlivých oborech a odvětvích. Jako poradní orgány ministra spravedlnosti se v jednotlivých oborech sbory pro znalecké otázky z řad znalců, tyto jmenuje ministr. Úkolem těchto sborů je spolupůsobit při jmenování znalců, stanovit odborné předpoklady nutné pro jmenování znalcem, pečovat o dokolování zvláštní kvalifikace znalců, dávat podněty pro vědecký výzkum obecných otázek znalecké činnosti a vyjadřovat se k takovým otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny. Krajský soud v jehož seznamu je znalec zapsán, dohlíží na úměrnost a úplnost účtovaných odměn občasnými kontrolami. Krajský soud vede i seznam znalců, ten je centrálně veden ministerstvem spravedlnosti, spolu se seznamem ústavů. Krajský soud se také občasnými prohlídkami přesvědčuje zda jsou řádně vedeny znalecké deníky, dohled nad prováděním těchto prohlídek vykonává ministerstvo spravedlnosti.

S ohledem na skutečnost, že v nových podmínkách tržního hospodářství dochází zvláště v oboru ekonomika ke zpracování zcela dominantního počtu znaleckých posudků mimo řízení, projevují se sílící tendence oddělit zásadně činnost soudních znalců pro řízení před soudy a státními orgány a činnost odhadců pro účely převážně komerčního charakteru.

Ministerstvo spravedlnosti neorganizuje pro znalce žádná povinná vzdělávání ani školení, občas dochází po velmi dlouhém období (přes 10 let) na krajských soudech k přezkušování stávajících znalců formou testů, odděleně bývají předvolávání znalci k vysvětlení a resp. přezkušování ve výjimečných případech, když dojde ke stížnosti klienta na možné pochybení znalce při zpracování znaleckého posudku.

Vzdělávací činnost je zde volně ponechána jiným orgánům a institucím. Tuto ve znaleckém odvětví ceny a odhady podle zákonných cenových předpisů zajišťuje zejména Ministerstvo financí ČR prostřednictvím svého oddělení Legislativa a metodika oceňování majetku, zde poměrně zásadním způsobem ovlivňuje oblast oceňování podle předpisů:

vypracovává  právní předpisy v oblasti oceňování majetku,

zpracovává koncepce oceňování majetku,

vypracovává zásadní právní výklady a stanoviska,

analyzuje vývoj cen nemovitostí a spolupracuje s ostatními státními orgány,

připravuje podklady pro EU a OECD a účastní se  jednání v rámci těchto institucí k problematice oceňování,

metodicky řídí s celostátní působností územní finanční orgány při výkonu správy oceňování majetku pro daňové účely,

zajišťuje  a tvoří metodické pokyny, pomůcky, sdělení a informační materiály pro zveřejnění,

koordinuje zpracování stanovisek k materiálům pro vládu týkajících se ocenění majetku.

V praxi se v zásadě jedná o komerční vzdělávání pouze znalců z oboru oceňování nemovitostí výhradně ve spojení s novým cenovým předpisem, který provází oceňovací zákon. Tento předpis vychází nově téměř každý rok a školení zajišťuje soukromá agentura ve spojení s Ústavem soudního inženýrství v Brně a zástupcem pracovníka MF ČR.

3.2 Vzdělávání znalců a odhadců, semináře, kurzy, konference přezkušování, certifikace

Ostatní vzdělávání zajišťují u znalců, stejně jako odhadců na základě dobrovolnosti vzdělávací instituce, profesní sdružení, školy, soukromé organizace. Interní vzdělávání smluvních odhadců a znalců pro vlastní potřeby zajišťují také přímo bankovní ústavy.

Kurzy oceňování majetku organizují tyto hlavní instituce a společnosti:

Kurzy oceňování majetku:

Institut oceňování majetku VŠE v Praze

Ústav soudního inženýrství VUT v Brně

Ústav oceňování majetku při Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava

Vzdělávací institut Franka Dysona

Bankovní institut, a.s.

CEDUK spol. s r.o.

SPŠ stavební Praha 1

Centrum moderního vzdělání

Institut oceňování majetku VŠE v Praze

J. Martího 2/407 (hotel Krystal), místnost č. 315 (sekretariát), 162 00 Praha 6 – Veleslavín, www.nb.vse.cz, tel.: 2 35 35 89 41, 2 35 35 85 69, fax: 2 205 634 26, ředitel prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

Institut oceňování majetku při VŠE je vědeckým, vzdělávacím, metodickým a realizačním střediskem pro znaleckou, odhadcovskou a poradenskou činnost při oceňování majetku. Zároveň působí jako znalecký ústav.

Institut je zřízen při fakultě financí a účetnictví, fakultě mezinárodních vztahů a fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Mezi pořádané dlouhodobé čtyřsemestrální specializační kurzy patří:

Oceňování nemovitostí

Oceňování podniků

Oceňování cenných papírů

Oceňování výrobních zařízení

Mezi nadstavbové specializační kurzy dvousemestrální patří

Oceňování nehmotného majetku

Oceňování báňských podniků a ložisek nerostů

IOM se zabývá také ediční činností, publikace jsou zaměřeny na různá specifická témata z oblasti oceňování, je zde také internetová podpora publikací

Absolventům specializačních kurzů a dalším odhadcům s praxí nabízí Vysoká škola ekonomická v Praze služby Certifikačního ústavu VŠE Praha, který nabízí možnost certifikace podle mezinárodní normy ČSN EN ISO/IEC 17024 ve specializacích:

certifikovaný odhadce pro oceňování nemovitostí a

certifikovaný odhadce pro oceňování podniků.

IOM pořádá každoročně spolu s ČKOM mezinárodní konference, zaměřené zejména na problematiku oceňování podniků

Ústav soudního inženýrství VUT v Brně

Údolní 244/53 budova U14, 602 00 Brno, www.usi.vutbr.cz, tel: 541 146 002, fax: 543 211 061, ředitel prof. Ing. Albert Bradáč, DrSc.

V rámci předávání zkušeností z praxe při zpracování znaleckých posudků organizuje Ústav soudního inženýrství různé formy studia. Jednak je to studium v kursech expertizní činnosti a  technického znalectví, kde se mohou studenti vzdělávat v různých oborech a odvětvích znalecké činnosti. Studium je pořádáno jako dálkové s konzultacemi a studijními soustředěními.

V současné době je studium na Ústavu soudního inženýrství nově koncipováno jako strukturované, kdy pro určitou skupinu specializací je společný základ a potom je možno volit specializaci případně současně několik specializací současně. Od akademického roku 2004/2005 se předpokládá studium následujících specializací resp. jejich kombinace:

I. - Analýza silničních nehod

II. - Oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, zemědělské a manipulační techniky

III. - Oceňování movitého majetku (spotřební elektronika, výpočetní a kancelářská technika, nábytek, vybavení a zřízení domácností)

IV. Oceňování nemovitostí

V. Expertní činnost ve stavebnictví

Obecná problematika soudního znalectví

Další formou studia je akreditovaný doktorský studijní program v oboru Soudní inženýrství. Tento lze na ÚSI studovat rovněž v několika specializacích souvisejících se znaleckou činností. Uskutečňuje se na fakultě stavební.

1. Znalecké posuzování příčin havárií, vad a poruch staveb

2. Oceňování nemovitostí a podniků

A na fakultě strojního inženýrství

Znalecké posuzování příčin silničních dopravních nehod

Znalecké oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení

Znalecké posuzování příčin havárií, vad a poruch ve strojírenství

Kromě výuky, pořádání kursů, konferencí a seminářů se ústav zabývá pedagogickou, znaleckou, publikační a konzultační činností.

Ústav soudního inženýrství VUT v Brně od roku 1990 vydává časopis Soudní inženýrství (dvouměsíčník), který je časopisem pro soudní znalectví v technických a ekonomických oborech.

Vysoké učení technické v Brně zřídilo nezávislý orgán - Certifikační orgán ÚSI pro certifikace v oborech:

QSN Expert v oboru analýza silničních nehod

QEP Expert v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady podniků

QEN Expert v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí

QEM Expert v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitého majetku

Ústav oceňování majetku při Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava

Sokolská třída 33, 701 21 Ostrava 1, tel (+420) 59 699 2245-6, fax: (+420) 59 611 0021, ředitel Doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.

Ústav je zřízen podle ustanovení zákona o vysokých školách. Hlavním řídícím orgánem Ústavu je Kolegium. Ústav je vzdělávacím a výzkumným pracovištěm zaměřeným do oblastí:

vzdělávací činnost

znalecká činnost a zpracování znaleckých posudků

vědeckovýzkumná a konzultační činnost

pořádání sympozií, seminářů a konferencí

V současné době ÚOM zajišťuje kurzy:

oceňování podniků

oceňování majetku

Podílí se spolu s katedrami EkF a ostatními fakultami na uskutečňování bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Na základě rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR byl Ústav oceňování majetku při ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava zapsán do seznamu ústavů kvalifikovaných na znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění ceny a odhady podniků, báňských podniků a ložisek nerostů, nemovitostí, movitého majetku, nehmotného majetku, pohledávek, cenných papírů, účetní evidenci a daní.

Vzdělávací institut Franka Dysona

sídlo společnosti: Na Výtoni 12, 128 00 Praha 2, pobočka: Masná 34, 602 00 Brno

Masná 34, 602 00 Brno, www..fdyson.cz, tel: + 420 548 21 39 75, + 420 548 21 39 76, fax: + 420 548 21 39 78, e-mail: posta@fdyson.cz

Vzdělávací institut Franka Dysona představuje typ vzdělávací a poradenské společnosti s ručením omezeným, působící v oblasti celoživotního vzdělávání dospělých. Specializuje se na odbornou problematiku vztahující se k nemovitému majetku, především obchodování s nemovitostmi a oceňování nemovitostí, dále problematiku likvidátorů a správců konkurzních podstat.

Odborné studium je zaměřeno na

oceňování a odhady nemovitostí (denní a dálkové studium)

realitní makléř, obchodování s nemovitostmi včetně vydání certifikátu pro makléře

další kursy

Bankovní institut vysoká škola, a.s.

Ovenecká 9/380, 170 00 Praha 7, www.bivs.cz, tel. (+420) 233 074 577, fax. (+420) 233 072 085,

Bankovní institut vysoká škola (BIVŠ) vznikla jako první soukromá vysoká škola v České republice. V oblasti vzdělávání se BIVŠ zaměřila na vytvoření systému profesně orientovaného (resortního) vzdělávání zejména pro oblast bankovnictví a vůbec celé finanční sféry.

Mezi 7 bakalářských studijních oborů patří také oceňování majetku. Oddělení konferenčních a vzdělávacích služeb BIVŠ nabízí soubor vzdělávacích programů a dalších akcí.

Institut je také pověřen udělováním personálních certifikátů, mimo jiné:

QON – odhadce nemovitostí

QOM – odhadce movitého majetku

QOP – odhadce podniků

Dále jiné druhy certifikátů a oborové certifikace.

CEDUK spol. s r.o.

V Jámě 1, 110 00 Praha 1, www.ceduk.cz, e-mail ceduk@ceduk.cz, tel. 251563089, fax: 251565088

Společnost zajišťuje oceňování podniků, investičních projektů, cenných papírů, nemovitostí, ochranných známek, know how a vzdělávacích projektů, poradenství, certifikace komerčních odhadců.

Ekonomické minimum pro komerční odhadce,

Základní kurz komerčního oceňování majetku

Komerční oceňování nemovitostí

Obdobně zajišťuje odhadcovství CEDUK - Soukromá VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA spol. s r.o.

VOŠ a SPŠ stavební Praha 1, dvouletá školní výuka oceňování nemovitostí

4. Profesní sdružení znalců a odhadců v ČR a mezinárodní

charakteristika jednotlivých profesních sdružení v ČR

profesní sdružení mezinárodní, mezinárodní oceňovací standardy

4.1 Charakteristika jednotlivých profesních sdružení v ČR

Žádná z profesních organizací a sdružení, zabývajících se znaleckou a odhadcovskou činností v ČR není komorou ze zákona. Na rozdíl od jiných profesí zde nebyla nalezena dostatečná podpora vlády a parlamentu.

Mezi hlavní patří:

- ČKOM – Česká komora odhadců majetku (www.ckom.cz)

- AZO ČR – Asociace znalců a odhadců České republiky (www.azo.cz)

- KSZ ČR - Komora soudních znalců České republiky (e-mail: ksz@mbox.vol.cz)

- ČSCOM – Česká společnost certifikovaných odhadců majetku (dříve Unie odborných odhadců majetku) (www.cscom.cz)

ČKOM – Česká komora odhadců majetku

Sídlo: Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1,

www.ckom.cz, E-mail ckom@ckom.cz, tel. (+420) 224 218 934. Prezident komory Ing. Bedřich Malý.

Založena jako profesní sdružení občanů ve smyslu zákona. Jedná se o zájmové, nezávislé a neziskové sdružení podnikatelů (fyzických i právnických osob), podnikajících v oblasti oceňování majetku. Za stanovených podmínek mohou být členy Komory i fyzické nebo právnické osoby, které nepodnikají v oblasti oceňování majetku.

Základním posláním komory je sdružování podnikatelů - odhadců majetku z Čech, Moravy a Slezska. Předmětem tohoto poslání je prohlubování kvalifikace členů Komory a zvyšování kvality služeb jimi poskytovaných v rámci trhu s majetkem, mezinárodní spolupráce ve všech oblastech obchodování s majetkem, spolupráce se státními orgány zabývajícími se oceňováním majetku, využívání nových poznatků v souvisejících oborech. Zastupování odhadců z ČR v mezinárodních profesních organizacích, a to na základě členství v TEGoVA (The European Group of Valuers Associations) a IVSC (International Valuation Standards Committee).

ČKOM spolupracuje s významnými tuzemskými a zahraničními organizacemi a profesními svazy.

ČKOM vydává ve spolupráci s Institutem pro oceňování majetku při VŠE Praha odborný časopis Odhadce (čtvrtletník).

ČKOM pořádá pro členy i nečleny komory odborné seminářem národní a ve spolupráci i i mezinárodní konference.

ČKOM je také zakladatelská organizace dvou dceřiných společností:

Ústavu pro oceňování majetku ČKOM, a.s. (ÚOM ČKOM)

Založen členy komory zejména na základě požadavků bankovních ústavů a institucí. Toto odborné výkonné pracoviště centrálně organizuje činnost jednotlivých agenturních středisek v krajích

Společnosti pro certifikaci odhadců, o.p.s. (SCOM)

Je držitelem Osvědčení o akreditaci k certifikaci pracovníků v oboru odhadce majetku pro oceňování nemovitostí; podniků; technologických celků, strojů a strojního zařízení; movitého a nehmotného majetku. Osvědčení o akreditaci vydal Český institut pro akreditaci, o.p.s. Dále je společnost držitelem známky dokonalosti 'Approved by TEGoVA', která dokládá způsobilost certifikačního orgánu k certifikaci odhadců majetku ve specializaci 'oceňování nemovitostí' na základě EN 45013 / EN ISO/IEC 17024. Na základě souhlasného vyjádření předních evropských expertů je SCOM oprávněn certifikovat na bázi Evropských oceňovacích standardů. Tento certifikát je uznatelný ve všech členských zemí Evropské unie a ostatních členských zemí TEGoVA.

AZO ČR – Asociace znalců a odhadců České republiky

Sídlo: Údolní 53, 602 00 Brno,

www.azo.cz, E-mail ckom@ckom.cz, tel/fax. (+420) 541 146 024. Předseda prezídia Prof. Ing. Albert Bradáč, DrSc.

Asociace je občanským sdružením, registrovaným MV ČR. Sdružuje soudní znalce různých oborů, jmenované podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a odhadce majetku. Hlavní náplní Asociace je trvalé zvyšování odborné úrovně členů, pořádání školení, sympozií, konferencí a společenských akcí. Každoročně pořádá pravidelné přezkušování svých členů. Asociace rovněž spolupracuje s příslušnými resorty při tvorbě předpisů, týkajících se činnosti znalců a odhadců. Podílí se také na vydávání časopisu “Soudní inženýrství” (dvouměsíčník).

KSZ ČR - Komora soudních znalců České republiky

Prosecká 74/412, 190 00 Praha 9 – Prosek

e-mail: ksz@mbox.vol.cz, komora neprovozuje webové stránky, v čele stojí předseda představenstva komory

Komora soudních znalců ČR je dobrovolnou organizací sdružující soudní znalce všech profesí, jmenované Ministerstvem spravedlnosti a krajskými soudy. Byla založena v roce 1990 jako Sdružení znalců ČR. Posláním komory je jednak prosazovat a obhajovat zájmy znalců ve vztahu ke státním orgánům i jiným organizacím a osobám, podílet se na vypracování a projednávání návrhů právních předpisů týkajících se znalecké činnosti, jednak formulovat a prosazovat etické a morální zásady znalecké činnosti. Velmi významná byla např. účast zástupců komory při přípravě nové vyhlášky o oceňování nemovitostí. Vzhledem k tomu, že Komora soudních znalců ČR sdružuje znalce prakticky ze všech oborů, vyvíjí svou činnost především v rámci sekcí, rozdělených podle oborů a dále na regionálním principu. Odborné otázky řeší komora především v rámci oborových rad. Obecné otázky znalecké činnosti řeší představenstvo, ve kterém jsou rovnoměrně zastoupeni představitelé jednotlivých oborů. Komora vydávání interní časopis „Znalec“pouze pro členy komory (čtvrtletník).

Přes komoru je také mimo jiné snaha prosazovat internetový projekt EXPERTI, který si klade za cíl sjednotit a vytvořit společnou platformu s dobrovolnou účastí pro české odborníky-specialisty se zvláštním pověřením nebo oprávněním. Největší skupinu takovýchto osobností tvoří soudní znalci, tlumočníci, odhadci majetku, autorizovaní inženýři a technici, certifikační, certifikované a znalecké ústavy, i jiné subjekty, které lze označit za experty. Stránky tohoto projektu (www.experts.cz) jsou i neoficiálními stránkami komory. Doposud však tento projekt nenabyl většího významu

Komora se také do jisté míry angažovala na odbornou veřejností i institucemi neuznávané certifikaci společností EUREX-ZERT

ČSCOM – Česká společnost certifikovaných odhadců majetku

Sídlo: Týnská 21, 110 00 Praha 1

www.cscom.cz,, E-mail info@cscom.cz, tel/fax. (+420) 224 808 310. Prezident Ing. Zbyněk Smejkal

Historicky vnikla ve spolupráci společnosti Gradua se znaleckým ústavem A-Consult plus, spol. s r.o. založením Unie odborných odhadců majetku, jako sdružení fyzických osob využívajících software znaleckého ústavu pro oceňování nemovitostí. Následně byla Unie odborných odhadců majetku transformována na Českou společnost certifikovaných odhadců majetku, aby i z názvu bylo jasné o jakou společnost a s jakým zaměřením se jedná. Nyní jde již o sdružení certifikovaných fyzických a právnických osob (k dnešnímu dni jediná právnická osoba (A-Consult plus, spol. s r.o.). Dnešní náplní členů společnosti spočívá především v oceňování nemovitostí, je zaměřena na oceňování tam, kde je zapotřebí stanovit obvyklou (tržní) hodnotu, prostřednictví krajských a okresních znaleckých výborů.

Komora je členem Hospodářské komory ČR a FIG (International Federation of Surveyors, www.fig.net). Servisní organizací pro certifikaci členů je Bankovní Institut Vysoká Škola (www.bivs.cz)

4.2 Profesní sdružení mezinárodní, mezinárodní oceňovací standardy

V souvislosti s rozvojem globalizace a internacionalizace obchodu na kapitálovém trhu, vyvstala potřeba, aby si rozuměli jednotliví účastnící trhu, kteří mohou být z různých zemí resp. různých oceňovacích kultur. Mezi nejvýznamnější pro náš region se řadí:

IVSC – The International Valuation Standards Committee – Mezinárodní výbor pro tvorbu oceňovacích standardů

(www.ivsc.org)

Výbor pro mezinárodní oceňovací standardy je s celosvětovou působností. IVSC se ve své činnosti zaměřuje zejména na řešení těchto hlavních úkolů a potřeb:

vytvářet mezinárodní standardy pro oceňování majetku, a tím zajistit spolehlivost prováděných ocenění při zabezpečení půjček a zástav respektive pro transakce zahrnující změny vlastnictví a úpravy ve sporech nebo daňových záležitostech,

vytváření mezinárodních oceňovacích standardů podle potřeb rozvíjejících se zemí, a spoluúčast při zavádění a implementaci těchto standardů,

vytvářet takové mezinárodní oceňovací standardy, které budou představovat znak profesionality a vodítko pro odhadce na celém světě. Současně budou vyhovovat požadavkům mezinárodních trhů s majetkem na získávání spolehlivého ocenění majetku a splnění požadavků finančního výkaznictví ze strany celosvětové podnikatelské komunity.

Jediným zástupcem České republiky je Česká komora odhadců majetku, členství od roku 1992.

TEGoVA – The European Group of Valuers´Associations - Evropské sdružení národních asociací odhadců majetku

(www.tegova.org)

TEGoVA je mezinárodním sdružením, které bylo ustaveno v roce 1977 podle belgických zákonů, a které sdružuje 38 národních asociací odhadců reprezentující odhadce majetku z 27 evropských zemí. TEGoVA úzce spolupracuje s IVSC a má 29 členů a 5 pozorovatelů. Základním cílem organizace TEGoVA je publikovat všeobecně odsouhlasené standardy pro oceňování majetku a jejich následné zavedení, jak v zemích EU, tak i v nově se rozvíjejících zemích Střední a Východní Evropy. Evropské oceňovací standardy, označované jako 'Modrá kniha' se staly charakteristickým znakem oceňovací praxe v posledních letech a jsou zásadním dokumentem pro tržní oceňování majetku.

V lednu 2000 TEGoVA oznámila svoji iniciativu v oblasti certifikace odhadců dle EN 45 013, jako první krok vedoucí k zavedení standardů do procesu oceňování majetku v celé Evropě. Dosažený výsledek se projeví ve zvýšené transparentnosti a konzistenci v evropském podnikání s nemovitostmi. Certifikace umožní klientům prozkoumat trh a vybrat si správného odhadce pro jednotlivé typy majetku v celé Evropě a současně umožňuje vzájemné uznávání kompetencí. TEGoVA úzce spolupracuje s orgány EU v mnoha oblastech a její význam neustále roste. Řádným členem TEGoVA se stala i Česká komora odhadců majetku v roce 1993, přičemž od roku 1992 byla pozorovatelem. Česká komora odhadců majetku jako jediný zástupce České republiky je aktivně zapojena do činnosti v různých specializovaných komisích a pracovních skupinách.

Evropské oceňovací standardy - EVS 2003

Realizací EVS přispívá TEGoVA k provádění objektivnějších tržních odhadů nemovitostí a dalších typů majetku v rámci celé Evropy. Proto je důležité vytvořit jednotné oceňovací standardy pro tržní oceňování majetku evropskými odhadci.

Aktivita TEGoVA související s vydáním aktualizovaných EVS je důležitá nejen pro rozvinuté evropské země (UK, SRN, Francii, Itálii, Dánsko, aj.), ale i pro nové země Evropské unie (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, atd.) ale i pro bývalé země SSSR.

Významnou úlohu plní EVS při sjednocování oceňovacích metodik aplikovaných jednotlivými členskými státy TEGoVA a při zavádění jednotného názvosloví v rámci procesu oceňování majetku.

Česká komora odhadců majetku ve spolupráci s Institutem oceňování majetku při VŠE úzce spolupracují na problematice jednotného odborného názvosloví a následně na vytvoření českých oceňovacích standardů.



Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare



DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 2991
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site