Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  

 
CATEGORII DOCUMENTE





BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

BiologieBudovaChemieEkologieEkonomieElektřinaFinanceFyzikální
GramatikaHistorieHudbaJídloKnihyKomunikaceKosmetikaLékařství
LiteraturaManagementMarketingMatematikaObchodPočítačůPolitikaPrávo
PsychologieRůznéReceptySociologieSportSprávaTechnikaúčetní
VzděláníZemědělstvíZeměpisžurnalistika

Předmět účetnictví, cíl účetnictví, funkce účetnictví a uživatelé účetních výkazů. Obecně uznávané účetní zásady.

účetní

+ Font mai mare | - Font mai mic







DOCUMENTE SIMILARE

Trimite pe Messenger
Finanční účetnictví
Předmět účetnictví, cíl účetnictví, funkce účetnictví a uživatelé účetních výkazů. Obecně uznávané účetní zásady.
Účtovanie o tovare
Manažerské účetnictví

Předmět účetnictví, cíl účetnictví, funkce účetnictví a uživatelé účetních výkazů. Obecně uznávané účetní zásady.

Předmět účetnictví:

-          stav a pohyb majetku, závazků, vlastní kapitál (rozdíl stavu majetku a závazků),

-          náklady a výnosy, hospodářský výsledek a jeho rozdělení.

Cíl účetnictví – podávat všem uživatelům průkazné, úplné, spolehlivé, pravdivé a objektivní informace o ekonomické zdatnosti podniku a o jeho hospodářském výsledku za určité časové období, tzn. podat věrný obraz skutečnosti o:

-          majetkové a finanční situaci podniku,

-          zdrojích, z nichž byl majetek pořízen,

-          jeho výkonnosti a

-          schopnosti vytvářet peněžní prostředky.

Funkce účetnictví:

-          informační – poskytuje informace o podniku interním a externím uživatelům:

-          o finanční situaci podniku a jeho hospodářském výsledku za určité časové období,

-          pro rozhodování (úspěšnost vedoucích pracovníků ve finančním řízení),

-          pro prognózování finanční situace.

-          registrační – vede soustavné zápisy,

-          důkazní – informace z účetnictví jsou důkazním prostředkem při vedení sporů mezi věřitelem a dlužníkem,

-          daňová – účetnictví dává podklady pro vyměření daňových povinností,

-          řídicí – je prostředkem, jímž profesionální manažeři „skládají účty“ vlastníkům podniku,

-          rozhodovací – poskytuje informace pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy,

-          kontrolní – účetní záznamy umožňují kontrolu stavu majetku, ochranu majetku, přezkoušení správnosti zaznamenaných údajů.

Uživatelé účetních informací a jejich požadavky na informace

Interní

vlastníci

sledují zhodnocení majetku, získání informací o možnostech dalšího rozvoje firmy

profesionální manažeři

'skládají účty' vlastníkům podniku - jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně s ním podnikají, odpovídají za správný chod účetní jednotky

majitelé c. p. (akcionáři)

mají zájem na maximální výši dividend a zajímá je proto úroveň hospodaření, zda je výhodné si majetkové podíly v daném podniku ponechat nebo zda je investovat do jiné společnosti

zaměstnanci

zajímá je jistota jejich zaměstnání, výše mezd, případně další pracovní podmínky

Externí

finanční věřitelé (především banky)

jejich zájem je návratnost zapůjčených finančních prostředků

dodavatelé

potřebují vědět, zda je účetní jednotka schopna splácet své závazky vůči nim

zákazníci (odběratelé)

chtějí informace o spolehlivosti firmy jako stálého dodavatele výrobků, zboží či služeb

vláda

informace pro sestavení národních účtů, pro výpočet ukazatelů státní statistiky. Využívají účetní informace o dosaženém zisku jako základu pro stanovení daňové povinnosti podniku, o dosaženém zisku a finanční situaci slouží vládě k hodnocení přijaté hospodářské politiky

daňové orgány

zajímají se o výši vykazovaného HV (zisku) jako základu pro výpočet daně z příjmů

instituce sociálního a zdravotního pojištění

zajímají se o výši hrubých mezd z hlediska správné výše odvodu soc. a zdrav. Pojištění

investoři

potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit prostředky

veřejnost

informace o prosperitě podniku a o jeho záměrech a vývojových trendech, protože podnik je zdrojem pracovních příležitostí, udržení zaměstnanosti a má vliv na rozvoj místní ekonomiky

Obecně užívané účetní zásady

1)      Zásada objektivy účetnictví (věrné zobrazení skutečnosti) – účetnictví musí být vedeno úplně (zaúčtování všech účetních případů týkajících se účetního období), průkazně (všechny účetní případy musí být doloženy prvotními doklady) a správně (musí být vedeno v souladu správními normami, především se zákonem o účetnictví.

2)      Zásada vymezení účetní jednotky – spočívá ve vymezení účetní jednotky jako uzavřeného celku, za který se vede účetnictví a sestavuje účetní závěrka (FO a PO, které provozují podnikatelskou činnost nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů).

3)      Zásada neomezeného trvání účetní jednotky – povinnost vést účetnictví od vzniku až do zániku účetní jednotky.

4)      Zásada nezávislosti účetních období (akruální princip) – účtování případů do období, se kterým časově a věcně souvisí (a nikoli do období, kdy došlo k pohybu peněžních prostředků). Vede k časovému rozlišování nákladů a výnosů.

5)      Zásada zjišťování HV a finanční situace v pravidelných intervalech – účetním obdobím je 1 rok, vymezený jako 12 nepřetržitě po sobě následujících měsíců, za které se zjišťuje HV.

6)      Zásada vymezení okamžiku realizace – spočívá v tom, že výnos vzniká okamžikem odeslání (vyskladnění) výrobků, nikoliv až přijetím peněz. Náklady, které souvisejí s účetním obdobím zaúčtujeme přijetím faktury bez ohledu na datum jejich proplacení.

7)      Zásada bilanční kontinuity (závaznosti) – návaznost konečných zůstatků a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími.

8)      Zásada stálosti metod v průběhu účetních období (zásada konzistence) – v průběhu účetního období nelze měnit postupy odpisování, postupy účtování, uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky (tím je zajištěna srovnatelnost údajů různých časových období). Může změnit metodu účetnictví v bezprostředně následujícím účetním období jen z důvodu věrného zobrazení předmětu účetnictví.

9)      Zásada oceňování majetku a závazků v historických cenách – oceňování majetku v pořizovacích cenách, tj. v cenách , které byly na pořízení majetku vynaloženy v okamžiku pořízení včetně vedlejších nákladů s pořízením souvisejících, v reprodukčních pořizovacích cenách, ve vlastních nákladech, v cenách pořízení nebo v nominálních hodnotách a závazky v nominálních hodnotách (nerespektuje změny kupní síly peněžní jednotky a nebere v úvahu inflaci).

10)   Zásada opatrnosti – aktiva a výnosy se nesmí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat. Je promítnuta do účtové osnovy především tvorbou rezerv a opravných položek – respektuje požadavek nepřenášet současná rizika do budoucnosti.

11)   Zásada zákazu kompenzace – brutto princip v účetnictví – oddělené účtování pohledávek a závazků, nákladů a výnosů na samostatných účtech. Zakazuje vzájemné vyrovnávání mezi jednotlivými položkami majetku a jeho zdroji a položkami nákladů a výnosů. Náklady se musí vyúčtovat jako náklady a výnosy jako výnosy. Nelze od výnosů odečítat náklady a účtovat jen o rozdílu, např. úroky přijaté a úroky placené.

12)   Zásada měření pomocí peněžní jednotky – předmětem účetnictví mají být pouze ty činnosti, které mohou být vyjádřeny v penězích.

1.      Klasifikace majetku z hlediska funkce.

Majetkem podniku rozumíme souhrn prostředků (např. budovy, stroje, zásoby, peníze, pohledávky), které podnik při své činnosti užívá. Jednotlivé konkrétní položky majetku se nazývají aktiva.

Aktiva – vložené prostředky, které:

-          jsou výsledkem minulých událostí,

-          přinesou budoucí užitek,

-          jsou plně pod kontrolou podniku,

-          jsou ocenitelné.

Klasifikace majetku (aktiv) z hlediska funkce:

Dlouhodobá (stálá, fixní, neoběžná) aktiva

Krátkodobá (oběžná) aktiva

* slouží dlouhodobě

* krátkodobý charakter

* v držení podniku po dobu delší než 1 rok

* v držení podniku po dobu kratší než 1 rok

* spotřebovávají se postupně (do nákladů přechází ve formě odpisů)

* spotřebovávají se najednou (celá hodnota přechází do nákladů)

* zachovávají původní podobu

* mění svou podobu, neustále v pohybu

Stálá aktiva:

-          dlouhodobý hmotný majetek

-          dlouhodobý nehmotný majetek

-          dlouhodobý finanční majetek.

Oběžná aktiva:

-          zásoby,

-          pohledávky,

-          finanční majetek krátkodobé povahy,

-          peněžní prostředky,

-          ostatní aktiva (časové rozlišení a dohadné položky aktivní).

Koloběh oběžných aktiv představuje proces přeměny jedné majetkové složky v jinou, např. přeměna peněžních prostředků v zásoby materiálu – v rozpracovanou výrobu – v hotové výrobky – v pohledávku – v peníze.

Při koloběhu majetku v rámci účetní jednotky vznikají hospodářské operace. Hospodářská operace, která ovlivňuje stav aktiv a pasiv a je doložena účetním dokladem (originální písemnost) se stává účetním případem. Účetní případy zaznamenané v účetnictví představují účetní zápisy (záznamy).

Koloběh oběžných aktiv se nazývá též provozní (operační) cyklus, který je charakterizován:

-          dobou obratu – doba (počet dnů) od pořízení materiálu do dne inkasa peněz za výrobky,

-          počtem obrátek – kolikrát proběhl daný cyklus za určité období.

2.      Klasifikace zdrojů z hlediska vlastnictví

Aby podnik získal potřebná aktiva, musí mít finanční zdroje, tj. kapitál. Majetek podniku tedy vyjadřuje „co podnik vlastní“ a kapitál „odkud zdroje získal“. Pro podvojné účetnictví je charakteristické sledování majetku ze dvou pohledů:

-          z hlediska konkrétní formy, složení – AKTIVA – (dlouhodobý a oběžný majetek),

-          z hlediska zdrojů, jimiž je majetek financován – PASIVA – (vlastní a cizí).

Jde tedy o dvojí pohled na jeden a tentýž majetek (na jedinou podstatu). Jednou se díváme na majetek z hlediska struktury (konkrétní složení) a podruhé z hlediska zdrojů. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjádřením skutečnosti, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. V rozvaze platí:

AKTIVA = PASIVA

Pasiva – vlastní kapitál (rozdíl mezi aktivy a dluhy), dluhy jsou současné závazky podniku, které:

-          jsou výsledkem minulých událostí,

-          přinesou budoucí snížení ekonomického prospěchu,

-          jsou spolehlivě ocenitelné.

Klasifikace zdrojů z hlediska vlastnictví

Vlastní zdroje (vlastní kapitál)

-          základní kapitál,

-          zisk nebo ztráta,

-          účelové fondy tvořené ze zisku.

Cizí zdroje (cizí kapitál)

-          dluhy podniku (krátkodobé, dlouhodobé),

-          rezervy

Ostatní pasiva (časové rozlišení, dohadné položky pasivní).

3.      Metoda účetnictví (účetní výkazy, bilanční princip, princip podvojnosti, účetní zápisy, princip dokumentace, způsoby oceňování, vnitřní kontrolní systém).

Základní účetní výkazy:

-          rozvaha – základní funkcí rozvahy je podávat pravidelně informace o finanční situaci podniku, která je určována třemi složkami – majetkem, závazky a vlastním kapitálem podniku. Podnik posuzujeme ze dvou hledisek – jaký objem majetku podnik používá ke své činnosti a z jakých zdrojů tento majetek získal a vytvořil.

-          Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) – poskytuje účetní informace tkající se výdělkové schopnosti podniku, tj. schopnosti vedení zhodnotit vložený kapitál (zdroje) v daném účetním období. Výsledovka obsahuje nejen dosažený hospodářský výsledek, ale též složky, které ho vytvářejí.

-          Přehled o peněžních tocích (cash flow) – informuje o všech změnách ve finanční situaci podniku, tj. o tvorbě a použití peněžních prostředků za dané období.

Princip podvojnosti – každý účetní případ vyvolává změnu na dvou účtech, a to jednou na straně MD a podruhé na straně D ve stejné částce. Zajišťuje uzavřenost a celistvost soustavy informací.

Souvztažnost – projev podvojnosti u konkrétního účetního případu, správná volba dvojice účtů. Má význam  pro věrohodnost účetních informací – uplatnění principu podvojnosti u konkrétní dvojice účtů.

Účet, soustava účtů

Informace o stavu majetku a zdrojů, průběh, vývoj a změny rozvahových položek, způsobené hospodářskými operacemi.

Podstata účtu

-          hlavní metodický prvek podvojného účetnictví,

-          základní třídicí znak účetnictví, prostředek k třídění majetku (složek a zdrojů), hospodářských procesů (nákladů a výnosů),

-          sleduje stav a pohyb jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů,

-          pramen ekonomických informací.

Znázornění účtu:

Číslo a název účtu

Strana:

Strana:

Má dáti (MD)

Dal (D)

Levá

Pravá

Dlužnická

Věřitelská

Debetní

Kreditní

Zápisy na vrub

Zápisy ve prospěch

 

Na každém účtu se dále uvádí:

-          počáteční stav (zůstatek),

-          obrat strany účtu – úhrn změn (přírůstků a úbytků),

-          konečný stav (zůstatek).

Soustava účtů:

Účty

rozvahové

aktiv a pasiv

výsledkové

nákladů a výnosů

závěrkové

Počáteční účet rozvažný, Konečný účet rozvažný, Účet zisků a ztrát

podrozvahové

slouží k evidenci majetkových složek nepatřících účetní jednotce

Účet aktiv

Účet pasiv

MD

D

MD

D

Počáteční stav

 

Počáteční stav

přírůstky

úbytky

úbytky

přírůstky

 

 

obrat MD

obrat D

obrat MD

obrat D

Konečný stav

 

Konečný stav

Účetní zápisy obsahují peněžní částku, číslo dokladu, datum, stručný popis účetní operace a předkontaci (stanovení účtů a jejich stran pro zaúčtování operace). Účetní zápisy zachycují účetní případy (tj. hospodářské operace doložené účetními doklady) v účetních knihách.

Účetní zápisy mohou být uspořádány z hlediska:

-          časového – tak jak vznikaly účetní případy (v deníku),

-          věcného – tj. zápisy na účtech, čeho se týkají (v hlavní knize).

Jednoduché a složené účetní zápisy

-          jednoduchý – zápis na straně MD jednoho účtu má souvztažný zápis na D druhého účtu,

-          složený – proti jednomu účtu na jedné straně je několik účtu na straně druhé

Princip dokumentace

Charakteristickým rysem účetnictví a základní podmínkou průkaznosti účetnictví. Zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat na základě účetních dokladů.

Hospodářské operace nevstupují do účetnictví přímo, ale prostřednictvím účetních dokladů. Účetní doklad je vstupní informací do účetnictví o uskutečněné hospodářské operaci. Na základě účetních dokladů může být hospodářská operace zapsána do účetních zápisů. (Hospodářská operace se stává účetním případem tehdy, je-li doložena účetním dokladem).

Podstata účetního dokladu – originální písemnost (nesmí být kopie), v níž se zachycuje a ověřuje účetní případ. Vyhotovuje se bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi dokládají.

Druhy účetních dokladů:

-          podle obsahu – vnitřní (zachycují pohyb majetkových složek uvnitř účetní jednotky) a vnější (dokumentují hospodářské operace plynoucí ze styku podniku s vnějším okolím),

-          podle počtu dokumentovaných účetních případů – jednotlivé (dokumentují jediný účetní případ) a sběrné (shrnují stejnorodé účetní případy jednotlivých účetních dokladů za určitý časový úsek),

-          podle místa vzniku – vydané (vydaná faktura – odběratelská) a došlé (došlá faktura – dodavatelská).

Náležitosti účetního dokladu

-          označení účetního dokladu, pokud to nevyplývá z jeho obsahu,

-          popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků,

-          peněžní částka nebo údaj o množství a ceně, případně obojí,

-          datum vyhotovení účetního dokladu,

-          datum uskutečnění účetního případu, pokud není shodné s datem vyhotovení dokladu,

-          podpis osoby zodpovědné za účetní případ a osoby zodpovědné za jeho zaúčtování: tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem.

Oběh účetních dokladů

-          vyhotovení,

-          přezkoušení dokladu – prověřování formální (úplnost) a věcné (soulad se skutečností) správnosti,

-          třídění a číslování,

-          zaúčtování dokladu,

-          uložení dokladu,

-          skartace.

Vnitřní kontrolní systém

Účetnictví má v sobě zabudován kontrolní systém napomáhající tomu, aby účetnictví bylo vedeno úplně, průkazně a věrohodně. Patří sem:

-          přezkušování účetních dokladů,

-          souběžné provádění účetních zápisů z hlediska časového i věcného,

-          kontrolní soupisky,

-          ověřování klíčových vazeb procesu zpracování účetních informací pomocí kontrolních čísel,

-          sestavování předvahy,

-          inventarizace aktiv a pasiv.

Formální správností účetních zápisů se rozumí:

-          dodržení zásady podvojnosti zápisů v hlavní knize,

-          číselná shoda mezi všemi částkami účetních dokladů a součtem obratů na účtech,

-          číselná shoda počátečních stavů, obratu a zůstatků syntetického účtu s příslušnými analytickými účty.

Nástrojem formální kontroly účetních zápisů jsou:

-          obratová předvaha,

-          kontrolní součty,

-          kontrolní soupiska analytických účtů.

Zákon o účetnictví uvádí tyto formy cen:

-          pořizovací cena – se skládá z ceny pořízení, za kterou byl majetek pořízen, a vedlejších pořizovacích nákladů související s pořízením,

-          cena pořízení – cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením souvisejících,

-          cena stanovená odborným odhadem – cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (reprodukční pořizovací cena),

-          vlastními náklady – tvoří přímé náklady vynaložené na výrobu (přímý materiál, přímé mzdy) a část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě, a výrobní režie,

-          nominální cena – peněžní částka trvale přiřazená určité položce majetku, u cenných papírů se označuje jako jmenovitá hodnota.

4.      Charakteristika dlouhodobého majetku (hmotného, nehmotného, finančního), jeho zobrazení v účetnictví.

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek – viz. účtová osnova

Charakteristické rysy dlouhodobého majetku

-          stálost – neměnnost věcné podoby a podstaty,

-          dlouhodobost – doba používání či vlastnění je delší než 1 rok,

-          postupná spotřeba (opotřebování) – majetek postupně přenáší svou hodnotu do nákladů ve formě odpisů,

-          stanovení výše jeho ceny (limit ceny) – pro samostatné movité věci je tímto limitem ocenění vyšší než 40 000 Kč a pro nehmotný majetek 60 000 Kč.

Hmotný majetek

Nehmotný majetek

fyzický majetek, který je viděn a můžeme se ho dotýkat, má hmotnou podstatu

nejsou fyzické podstaty, představují určitá práva na ekonomický prospěch

půda, přírodní zdroje, budovy, stroje a různá zařízení ale i zásoby

programové vybavení (software), projekty, licence, koncese, patenty, obchodní značka, autorská práva, goodwill, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva

Složky dlouhodobého majetku:

-          jestliže je doba použitelnosti movitého majetku jeden rok a méně (bez ohledu na cenu, za kterou jsme ho pořídili), pak se jedná vždy o zásobu, konkrétně o materiál,

-          jestliže doba použitelnosti je delší než jeden rok a cena je u nehmotného majetku 60 000 Þ dlouhodobý nehmotný majetek (DNM), u hmotného majetku je 40 000  Þ dlouhodobý hmotný majetek (DHM),

-          doba použitelnosti je delší než jeden rok a cena je

-         u NM nižší než 60 000, pak musí rozhodnout, zda se bude účtovat v DNM nebo v nákladech (Ostatní služby),

-         u HM nižší než 40 000, zda se bude jednat o DHM nebo o zásoby (materiál).

DNM

Musí být pořízen samostatně nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování (neplatí pro zřizovací výdaje a ocenitelná práva), nebo nabyty vkladem společníka (členem družstva), darem nebo zděděním. Z hlediska ekonomického a právního má tu zvláštnost, že jej majitel může poskytnout jiné osobě, aniž by ztrácel jeho vlastnictví. Další zvláštností je, že jeden a týž předmět nehmotného majetku může současně využívat více osob. Na základě souběžného užívání předmětu nehmotného majetku vlastník inkasuje platby od více uživatelů, čímž dochází ke zmnožování ekonomického přínosu, což se označuje za „kumulativní efektů. Nehmotný majetek vlastněný jednou osobou může současně účtovat a odpisovat více osob.

Zřizovací výdaje (011) – výdaje (náklady) spojené se založením nového podniku, jako např. soudní a notářské poplatky, náklady na pracovní cesty, mzdy a odměny za zprostředkování, nájemné.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (012) – výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv a jsou nabyty samostatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi.

Software (013) – bez ohledu na to, zda je nebo není předmětem autorských práv a je koupen samostatně nebo je vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním.

Ocenitelná práva (014) – výrobně-technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti, které jsou předmětem ocenitelných práv jak nabývaných, tak poskytovaných.

DHM

Členění dl. majetku z hlediska ne/movitosti (má význam zejména při nabývání vlastnického práva):

-          nemovitosti – stavby, pěstitelské celky trvalých porostů,

-          movitosti (lze s nimi hýbat, přemisťovat je, aniž by došlo k narušení jejich samotné podstaty) – samostatné movité věci a soubory movitých věcí, základní stádo a tažná zvířata, ostatní dlouhodobý hmotný majetek, umělecká díla a sbírky.

Dlouhodobým majetek bez ohledu na pořizovací cenu jsou veškeré nemovitosti a kulturní památky a umělecká díla a také i některé movité věci, kterými jsou předměty z drahých kovů a věci nabyté nájemce z finančního leasingu a zvířata základního stáda a tažná zvířata.

Technické zhodnocení – je zvýšení použitelnosti nebo účinnosti majetku, změna účelu užívání, modernizace (rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku) a rekonstrukce (má za následek změnu účelu majetku nebo technických parametrů charakteristických veličin).

Má vliv na zvýšení vstupní ceny majetku a lze je provést jak u majetku H tak N. Jako součást dlouhodobého majetku bude dokončené technické zhodnocení NM, pokud si během roku vyžádalo náklady vyšší než 60 000 Kč, u DHM pak 40 000 Kč.

Náklady na opravy a udržování DHM – nezvyšují hodnotu majetku, jsou považovány za náklady běžného období:

-          oprava – odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození věci za účelem uvedení do provozuschopného stavu,

-          udržování – pravidelná péče za účelem zpomalení fyzického opotřebení, předcházení poruchám a odstraňování drobnějších závad (mazání, leštění, natírání).

Dlouhodobý finanční majetek

Cílem je uložit volné peněžní prostředky aby přinášely užitek ve formě dividend, úroků, kapitálového zhodnocení. Patří sem:

-          majetkové podíly v jiném podniku, nesoucí právo na dividendy nebo podíly na zisku,

-          jiné c. p. majetkového charakteru (podílové listy investičních společností a investičních fondů) v držení podniku déle než 1 rok, které drží se záměrem kapitálově je zhodnotit,

-          dlužné c. p. a půjčky poskytnuté jiným podnikům s dobou platnosti delší než 1 rok, které přinášejí výnosy v podobě úroku,

-          dlouhodobý majetek pronajatý v rámci smlouvy o nájmu podniku (pronájem komplexu), nesoucí výnos v podobě inkasa nájemného,

-          dlouhodobé termínované vklady peněžních prostředků, nesoucí výnosový úrok.

Oceňování dlouhodobého majetku

Pořizovací cenou – majetek pořízený nákupem (dodavatelsky). Součástí PC nejsou tyto náklady:

-          smluvní pokuty a úroky z prodlení,

-          výdaje na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení,

-          výdaje na biologickou rekultivaci,

-          výdaje spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé při uvedení do užívání,

-          výdaje na opravu a udržování DHM,

-          kursové rozdíly.

Vlastními náklady – majetek pořízený vlastní činností (jen v případě, že byla reprodukční cena tohoto majetku vyšší).

Reprodukční pořizovací cenou – majetek nabytý bez úplaty (darovaný, nově zjištěný – přebytek při inventarizaci, bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci, majetek vytvořený vlastní činností, pokud byly vlastní náklady vyšší). Cena stanovena odborným odhadem – cena, za kterou by byl H a NM pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

Pokud je účetní jednotce poskytnuta dotace na dlouhodobý majetek, tato dotace snižuje cenu, v níž je dlouhodobý majetek oceňován.

Dlouhodobý finanční majetek se oceňuje cenou vstupní.

Při oceňování ke konci rozvahového dne se berou v úvahu všechna předvídatelná rizika, ztráty i všechna snížení hodnoty majetku bez ohledu na to, zda jsou výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Snížení hodnoty majetku:

-          trvalé – vyjadřují odpisy,

-          přechodné – tvorba opravných položek. Inventarizační komise zjistí výrazně nižší užitnou hodnotu majetku, než je jeho ocenění v účetnictví.

Pořizování dlouhodobého majetku

-          nákupem,

-          vytvořením vlastní činností (ve vlastní režii),

-          nabytím práv k výsledkům dušení tvořivé činnosti,

-          bezúplatným nabytím (darováním),

-          převodem podle právních předpisů,

-          přeřazením z osobního užívání do podnikání,

-          vkladem společníka do obchodní společnosti,

-          zvláštní formou pořízení majetku je finanční leasing.

Odpisování dlouhodobého majetku

DHM a DNM se v průběhu času postupně opotřebovává a pořizovací výdaje s ním spojené se ve formě odpisů rozpouštějí do výsledku hospodaření řady účetních období. Odpisy jsou složkou provozních nákladů a vyjadřují snižování hodnoty majetku postupným fyzickým opotřebením nebo morálním zastaráváním za účetní období.

Odpisován není DFM a část DHM (pozemky, kulturní památky, umělecká díla a sbírky).

Druhy odpisů:

-          účetní – vstupují do systému účetnictví jako náklad v běžném období, mají odpovídat reálnému opotřebení majetku, a proto je stanovení způsobu jejich výpočtu v pravomoci účetní jednotky,

-          daňové – pro daňové účely při výpočtu daně z příjmů, nepřihlížejí ke specifickým podmínkám podniku, jejich výše je stanovena zákonem o dani z příjmů.

Při stanovení výše účetních odpisů se vychází z následujících metod odpisování podle míry opotřebení majetku v běžných podmínkách používání:

-          odpisy časové – vychází se z doby použitelnosti majetku. V rámci této metody se odpisy dále člení na:

-         rovnoměrné, lineární – každý rok se do nákladů zahrne stejná výše odpisů,

-         zrychlené – umožňují odepsat majetek rychleji než při užití lineárních odpisů (metoda DDB – zmenšujícího se zůstatku a SYD – metoda sumace čísel).

-          odpisy výkonové – vychází se z výkonu, tj. množství vyrobených jednotek, odhaduje se množství výkonů, které lze při užívání majetku vyrobit či provést.

Daňové odpisy – nástroj daňové optimalizace, jejich smyslem není vyjádřit snížení hodnoty majetku. Poplatník musí respektovat ustanovení zákona o daních z příjmů. Případný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy je nutné promítnout v daňovém přiznání, tj. o tento rozdíl je třeba daňový základ zvýšit nebo snížit – vznik odložené daňové povinnosti (zjišťuje se u účetních jednotek, které tvoří skupinu podniků a u účetních jednotek, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem).

Zákon o daních z příjmů stanoví:

-          zatřídění DHM do pěti odpisových skupin,

-          způsoby odpisování DHM – rovnoměrné a zrychlené,

-          roční odpisová procenta a koeficienty,

-          postup výpočtu rovnoměrných a zrychlených odpisů.

Jsou nástrojem finanční politiky státu a do jisté míry regulují výnos daně z příjmů (zvýšení daňově uznatelné náklady, tím menší daň a podpora jejich podnikání nebo naopak).

Vyřazení DNM a DHM

-          fyzická likvidace,

-          prodej,

-          bezúplatný převod (darování),

-          zjištění manka a škody,

-          přeřazení z podnikání do osobního užívání.

Opravná položka k nabytému majetku je rozdíl:

-          buď mezi oceněním nabytého souboru majetku jednou částkou (např. kupní cenou, nejsou-li náklady související s pořízením) a souborem ocenění jednotlivých složek souboru majetku v účetnictví privatizovaného, prodávajícího nebo vkládajícího podniku, po snížení o převzaté závazky,

-          nebo mezi oceněním nabytého souboru majetku (např. kupní cenou, nejsou-li náklady spojené s pořízením) a souhrnem individuálně přeceněných jednotlivých složek souboru majetku na základě posudku znalce, sníženým o převzaté závazky.

Aktivní – kupní cena je vyšší než ocenění – nakoupili jsme dráž

Pasivní – kupní cena je nižší než ocenění – nakoupili jsme levněji

Účtování o pronájmu DHM

Formy leasingu:

-          operativní – majetek je po skončení smlouvy vrácen zpět pronajímateli, doba pronájmu je kratší než doba životnosti pronajatého zařízení, nájemní smlouva,

-          finanční – s následným převodem vlastnických práv na nájemce při ukončení pronájmu (odkup pronajaté věci na konci pronájmu), leasingová smlouva, splátkový kalendář.

5.      Krátkodobý a dlouhodobý finanční majetek, jeho zobrazení v účetnictví.

Cenné papíry

dlouhodobé

majetkové účasti (cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím či podstatným vlivem

061, 062

realizovatelné cenné papíry a podíly

063

dlužné cenné papíry držené do splatnosti (splatnost přesahuje 1 rok od data pořízení)

065

krátkodobé

majetkové cenné papíry k obchodování

251

vlastní akcie, vlastní obchodní podíly

252

dlužné cenné papíry k obchodování

253

vlastní dluhopisy

255

dlužné cenné papíry držené do splatnosti se splatností do 12 měsíců

256

ostatní realizovatelné cenné papíry

257

Do dlouhodobého finančního majetku patří:

-          majetkové účasti – rozumí se jimi cenné papíry nebo podíly, které zakládají rozhodující (více než 50 % podíl), resp. Podstatný vliv (podíl vyšší než 20 %, avšak nižší než 50 %) na podnikání jiné účetní jednotky,

-          realizovatelné cenné papíry a podíly – představují c. p., resp. Podíly, které zakládají nižší než 20 % podíl na podnikání jiné účetní jednotky. Tyto papíry a podíly nedrží účetní jednotka za účelem obchodování veřejných trzích.,

-          dlouhodobé dlužné cenné papíry držené do splatnosti – dluhopis, směnka, která má stanovenou splatnost, a účetní jednotka jej pořizuje se záměrem vlastnit jej až do dne splatnosti,

-          půjčky – poskytované účetní jednotkou podnikům ve skupině, ostatní s dobou splatnosti delší než jeden rok (např. vklad tichého společníka do společnosti),

-          ostatní dlouhodobý finanční majetek – nakoupené obligace a jiné dluhopisy, pokladniční poukázky, vkladové listy nebo termínované vklady se splatností delší než jeden rok a dlouhodobý majetek pronajatý v rámci smlouvy o nájmu podniku.

Krátkodobý finanční majetek zahrnuje:

-          cenné papíry k obchodování (majetkové i úvěrové povahy),

-          dlužné cenné papíry se splatností do 1 roku,

-          nakoupené vlastní akcie a nakoupené vlastní dluhopisy,

-          ostatní realizovatelné cenné papíry – majetkové cenné papíry (akcie, podílové listy, ostatní realizovatelné cenné papíry) a nakoupené dlužné c. p. (obligace, vkladové listy), u nichž je předpokládaná doba držení do jednoho roku.

Finanční majetek

Ocenění

Cenné papíry a podíly nakoupené

Pořizovací cena

Půjčky, peníze, vklady, ceniny

Jmenovitá hodnota

Oceňování DFM je stanoveno zákonem na úrovni pořizovací ceny včetně emisního ážia (rozdíl mezi nominální a vyšší prodejní cenou). Do pořizovací ceny c. p. a podílů jsou zahrnuty vedlejší náklady související s pořízením např. poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám.

Do pořizovací ceny c. p., resp. Podílů nevstupuje úrok z úvěru na pořízení c. p. nebo podílů a náklady spojené s jejich držbou.  (účet 043 – Pořízení DFM nebo 259 – v případě krátkodobého FM).

6.      Charakteristika oběžného majetku, jeho zobrazení v účetnictví

Vymezení zásob – složky oběžného majetku získané nákupem nebo vlastní výrobou a určené k jednorázové spotřebě. Představují nejméně likvidní složku v oběžných aktivech. Zahrnují dvě velké skupiny:

-          Nakupované zásoby:

-         Materiál – suroviny, palivo, pomocné látky, obaly a náhradní díly, které budou tvořit hmotnou podstatu výrobku nebo se zcela spotřebují na prováděnou činnost jako zpracovací látky, např. čisticí prostředky, kancelářské potřeby apod.,

-         Zboží – samostatné movité věci nakupované za účelem dalšího prodeje v nezměněné podobě.

-          Zásoby vlastní výroby jsou výrobky, ať už dohotovené a určené k realizaci nebo nedokončené výrobky a polotovary. 

Oceňování zásob

1)      Při pořízení

-          Nakupované zásoby – ve skutečných pořizovacích cenách. Složky pořizovací ceny: cena pořízení (fakturovaná částka) + náklady s pořízením související (přepravní náklady na pořízení, náklady na zprostředkovatelskou provizi za nákup zásob, pojistné při přepravě, náklady na úpravu zásob, clo u dovážených zásob, množstevní slevy, příp. skonto. DPH – u neplátců daně z přidané hodnoty).

-          Zásoby vytvořené vlastní činností – se oceňují skutečnými vlastními náklady. Toto ocenění může být stanoveno na úrovni:

-         Přímých nákladů spojených s výrobou (přímý mat., přímé mzdy a ostatní přímé náklady),

-         Vlastních nákladů výroby (přímé náklady + výrobní režie – část nepřímých Ná vztahující se k výrobě),

-         Vlastních nákladů výkonu (vlastní Ná výroby a správní režie, popř. zásobovací režie).

-          Zásoby získané bezúplatně (dary, odpad, přebytky) – ocení se na základě odborného odhadu jejich užitné hodnoty tzv. reprodukční pořizovací cenou.

2)      Při úbytku, při výdeji zásob do spotřeby

-          metoda FIFO (první do skladu, první ze skladu),

-          metoda LIFO (poslední do skladu, první z něho ven) – u nás není povolena,

-          ocenění úbytku váženým aritmetickým průměrem z pořizovací ceny

-         proměnlivým – po každém novém přírůstku určitého druhu mat. se zjišťuje i nový průměr

Jednotková cena při výdeji (Kč/MJ) =

Okamžitý stav zásoby hodnotově (Kč)

Okamžitý stav zásoby fyzicky (MJ)

-         periodickým – průměr se vypočítá jako jediný za určité období ne delší jednoho měsíce

Jednotková cena při výdeji (Kč/MJ) =

Zásoba (Kč) + přírůstky za období (Kč)

Zásoba (MJ) + přírůstky za období (MJ)

-          ocenění pevně stanovenou cenou pořízení – účetní jednotka si předem stanoví pevnou cenu pořízení. V analytické evidenci lze pořizovací cenu zásob rozložit na předem stanovenou cenu pořízení a odchylky od skutečné ceny pořízení. Při vyskladnění materiálu je nutno vypočítat průměrné procento cenového rozdílu (% odchylek):

Průměrné procento cenového rozdílu =

(počáteční stav odchylek + přírůstek odchylek) v Kč

* 100 (%)

(počáteční stav materiálu + přírůstek materiálu) v Kč

Výše odchylek připadající na spotřebovaný materiál se vypočítá:

Výše odchylek = spotřeba materiálu * průměrné procento cenového rozdílu /100

Účtování o zásobách

-          Způsob A – používají účetní jednotky, které musí mít závěrku ověřenu auditorem. V průběhu účetního období používají účet Pořízení zásob (kalkulační účet, na kterém se evidují náklady spojené s pořízením zásob). Příjem zboží se zaúčtuje na účet Zásoby na skladě. Spotřeba se účtuje do nákladů.

-          Způsob B – v průběhu roku se nepoužívají účty Pořízení zásob a Zásoby na skladě (používá se jen na začátku a na konci roku). Náklady spojené s pořízením zásob se účtují přímo do spotřeby už v okamžiku pořízení.

Účtování zásob vlastní výroby – oceňují se na základě kalkulací vlastními náklady. Do ceny započítáme jen přímé náklady a podíl výrobní režie. Nezáleží přitom na stupni dohotovenosti. Nedokončené výrobky jsou v podstatě přímý materiál, který prošel alespoň první výrobní operací a nebyl dohotoven ani v rámci jedné etapy zpracování. Polotovar je výstup z ukončené etapy zpracování a bude předán k dalšímu zpracování v rámci jednoho výrobního procesu. Výrobky jsou dokončené z hlediska zpracování v rámci výrobního procesu a jsou určeny k realizaci.

-          Způsob A – v průběhu účetního období se přírůstky zásob vlastní výroby oceněné vlastními náklady zaúčtují na vrub (Má dáti) účtu účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby a ve prospěch účtu účtové skupiny 61 – Změny stavu vnitropodnikových zásob. Vyskladnění – Má dáti 61 a Dal 12 – Zásoby vlastní výroby.

-          Způsob B – v průběhu účetního období se přírůstky nebo úbytky zásob vlastní výroby neúčtují, sledují se pouze vlastní náklady na jejich výrobku na příslušných nákladových účtech. Při uzavírání účetních knih se zaúčtují počáteční stavy zásob vlastní výroby jako snížení majetku a snížení výnosů. Konečné stavy zjištěné podle inventarizace se zaúčtují jako zvýšení majetku a zvýšení výnosů.

Účtování prodeje výrobků

-          úbytek výrobků na skladě (snížení výnosů ve vlastních nákladech) – Má dáti – změna stavu výrobků, Dal – výrobky

-          přírůstek majetku a zvýšení výnosů ve smluvní ceně – prodejní – Má dáti odběratelé, Dal tržby za vlastní výrobky.

Rozdíl mezi tržbami v prodejních cenách a vlastními náklady prodaných výrobků je hospodářský výsledek z prodeje výrobků, kterým je zisk nebo ztráta.

Účtování materiálu (zboží) na cestě a nevyfakturovaných dodávek

Při uzavírání účetních knih dochází k těmto účetním případům:

-          materiál na cestě – účetní jednotka obdržela dodavatelskou fakturu za materiál, ale vlastní dodávka dosud nedošla. Kalkulační účet Pořízení materiálu nesmí mít na konci účetního období zůstatek, proto nepřevzatý materiál přesuneme na účet Materiál na cestě (účet rozvahový – aktivní),

-          nevyfakturovaná dodávka – materiál již byl dodán, ale dodavatelská faktura do data sestavování účetní závěrky nedošla. Vyhotoví se interní účetní doklad a vyúčtujeme materiál na Dohadnou položku pasivní.

Účtování inventarizačních rozdílů

-          skutečný stav je nižší než stav skladové evidence – manko. Manko do normy (norma přirozeného úbytku – rozplach, vysychání), nepovažuje se na mimořádný náklad, účtuje se jako normální spotřeba. Manko nad normu – MD – Manka a škody, D – Materiál na skladě (musí být podán návrh, jak vyřešit zjištěné inventarizační rozdíly, zaviněné manko musí být předepsáno k náhradě – MD Pohledávky za zaměstnanci, D Ostatní provozní výnosy).

-          Skutečný stav je vyšší než stav podle skladové evidence – přebytek. Chybné účtování (MD Materiál na skladě, D Spotřeba materiálu). Nebo přebytek jako ostatní provozní výnos (MD Materiál na skladě, D Ostatní provozní výnosy).

Rozdíl mezi mankem a škodou:

 

Škoda

Manko

Okamžik zjištění

bezprostředně nebo nedlouho po jejím vzniku

k datu kontroly (např. inventarizace).

Příčina

konkrétní (živelná pohroma, krádež)

obtížně zjistitelná

7.      Zúčtovací vztahy aktivní a pasivní, jejich zobrazení v účetnictví. Obsahové vymezení a členění pohledávek, závazků. Podstata rezerv. Dohadné položky.

Pohledávky a závazky v rozvaze

Rozvaha

Aktiva

Pasíva

I.

Stálá aktiva

I.

Vlastní zdroje

II.

Oběžná aktiva

II.

Cizí zdroje

1. Zásoby

1. Rezervy

2. Pohledávky

2. Závazky

3. Finanční majetek

3. Bankovní úvěry a výpomoci

III.

Přechodná aktiva

III.

Přechodná pasíva

Účty pohledávek a závazků slouží k zaúčtování vztahů účetní jednotky k okolí

·         k obchodním partnerům (dodavatelům a odběratelům) – obchodní styk

·         k zaměstnancům

·         k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

·         k finančním a jiným orgánům (státní rozpočet, správní organy a jiné (pojišťovny, celnice, ) osoby)

Některé účty mají aktivní nebo pasivní zůstatek

Zásada zákazu kompenzace

Zásada okamžiku realizace

Zařazení závazků a pohledávek v účtové osnově

·         účtová třída 3 – pohledávky krátkodobé a dlouhodobé a závazky krátkodobé

·         účtová třída 4 – závazky dlouhodobé

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy

Účtové skupiny

31 – Pohledávky z obchodních vztahů

32 – Krátkodobé závazky z obchodních vztahů

33 – Zúčtování se zaměstnanci ze závislé činnosti

34 – Zúčtování s finančními orgány

35 – Pohledávky ke společníkům a sdružení

36 – Závazky ke společníkům a sdružení

37 – Jiné pohledávky a závazky

38 – Přechodné účty aktiv a pasiv

39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Vznik a zánik pohledávky a závazku*

Oceňování pohledávek a závazků

nominální cena – tj. cena jmenovitá, dohodnuta při vzniku vztahu s odběratelem a dodavatelem

pohledávky za zahraničními odběrateli – devizy nákup

závazky vůči zahraničním dodavatelům – devizy prodej

Pohledávky a závazky z obchodního styku

Evidence obchodních pohledávek a závazků

·         podle doby splatnosti

o                          krátkodobé (splatné do 1 roku)

o                          dlouhodobé (splatné nad 1 rok)

·         podle místa vzniku

o                          tuzemské

o                          zahraniční

Pohledávky – účtová skupina 31

311 – Odběratelé

312 – Směnky k inkasu

313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry

314 – Poskytnuté provozní zálohy

315 – Ostatní pohledávky

Závazky – účtová skupina 32

321 – Dodavatelé

322 – Směnky k úhradě

324 – Přijaté zálohy

325 – Ostatní závazky

326 – Závazky vůči klientům

327 – Závazky vůči trhům

Zahraniční pohledávky a závazky

·                     při úhradě devizových faktur vznikají vlivem pohybu kurzu kursové rozdíly, které účetní jednotka zaúčtuje podle charakteru do

o                             nákladů na účet 563 – Kurzové ztráty

o                             do výnosů na účet 663 – Kurzové zisky

Směnky

Směnka jako nástroj platebního styku, jako úvěrový platební prostředek vyplývající z dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Účtujeme na účtech:

312 – Směnky k inkasu

322 – Směnky k úhradě

478 – Dlouhodobé směnky k úhradě

Základní druhy směnek

·         Vlastní směnky

·         Cizí směnky

·         Směnka cizí na vlastní řad

Směnka musí být vyhotovena v předepsané formě a musí mít určité náležitosti.

Oceňování směnek

oceňují se v nominální hodnotě, která zahrnuje fakturovanou částku (smluvní cena + DPH) a úrok.

312 - Směnky k inkasu

V obchodním styku obdrží dodavatel směnku od odběratele namísto hotového (bezhotovostního) placení. Dodavatel má u odběratele směnečnou pohledávku – směnku k inkasu.

Směnečná pohledávka je výhodnější než jiná, protože zaplacení směnky lze vymáhat přísněji.

Eskont směnky

Majitel směnky může směnku postoupit (prodat) směnku bance a požádat ji o směnečný úvěr. Při eskontu si banka sráží úrok ve formě diskontu. Poskytnutý úvěr je menší než nominále směnky.

1.

Směnka předána bance k proplacení

100

313

312

2.

Diskont

6

562

313

3.

Poskytnutý směnečný úvěr

94

221

232

4.

Avízo banky o zaplacení směnky dlužníkem – vypořádání úvěru

94

232

313

322 - Směnky k úhradě

účtování u odběratele

Pol.

Text

Dodavatel

Odběratel

MD

Dal

MD

Dal

1.

Faktura – smluvní cena

324 000

311

604

131

321

2.

Směnka

fakturovaná částka

324 000

312

311

321

322

úrok

36 450

312

662

562

322

3.

VBÚ – úhrada směnky v den splatnosti

360 450

221

312

322

221

Poskytnuté a přijaté provozní zálohy (nákup zboží, materiálu, služeb)

314 – Poskytnuté provozní zálohy (účtování u odběratele)

·         aktivní účet

·         vyjadřuje pohledávku

324 – Přijaté zálohy (účtování u dodavatele)

·         pasivní účet

·         představuje závazek

Pol.

Text



Dodavatel

Odběratel

MD

Dal

MD

Dal

1.

VBÚ – úhrada zálohy

50

221

324

314

221

2.

FAD – faktura za materiál

160

311

601

111

321

3.

VÚD - zúčtování zálohy

50

324

311

321

314

4.

VBÚ – úhrada doplatku faktury

110

221

311

321

221

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi – účtová skupina 33*

331 – Zaměstnanci

333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům

335 – Pohledávky za zaměstnanci

336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

Evidují se zde pohledávky a závazky plynoucí z pracovně-právních vztahů se zaměstnanci (pracovní smlouva).

Zúčtování daní a dotací – účtová skupina 34

341 – Daň z příjmů

342 – Ostatní přímé daně

343 – Daň z přidané hodnoty

345 – Ostatní daně a poplatky

Vztahy vůči

·         finančnímu orgánu

·         státnímu rozpočtu

·         správním orgánům

·         jiným osobám

Není zde respektována zásada zákazu kompenzace pohledávek a závazků, neboť se daňové pohledávky a závazky považují za zúčtovací vztahy ke stejnému subjektu.

Základní struktura daní*

·         přímé

·         nepřímé

Plátce daně – ten, kdo odvádí daň finančnímu úřadu

Poplatník – ten, jehož příjmů se daň týká

341 – Daň z příjmů

Účet slouží k evidenci daně z příjmů právnických osob, kdy podnik je poplatníkem (hradí daň „ze svého“) i plátcem (výběrčí daně, daň vypočte a odevzdá finančnímu úřadu).

Podle Postupů o účtování je tato daňová povinnost ekonomicky nutným nákladem souvisejícím s podnikatelskou činností. Daň z příjmů je nákladem běžného účetního období. Svým charakterem je určitou úhradou, kterou podnik platí státu za jím poskytované služby, např. za tržní prostředím, bezpečnost, svobodné podnikání apod.

Daňová povinnost se člení na:

daň z příjmů z běžné činnosti (zahrnující činnost provozní a finanční),

daň z příjmů z mimořádné činnosti.

Daň splatná se zjistí na základě daňového základu k dani z příjmů a sazby určené zákonem o dani z příjmů.

Odložená daň se vypočte za každou činnost při uzávěrce účetních knih z dočasného rozdílu mezi ročními účetními a daňovými odpisy vztahujícími se k dané činnosti.

342 – Ostatní daně*

Účet slouží k evidenci

·         daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a

·         daní vybíraných srážkou u zdroje (z dividend akcionářů, z podílu společníků na zisku).

343 – Daň z přidané hodnoty*

Zdaňuje se jí přidaná hodnota zboží a služeb (nově vytvořená hodnota, přidaná na daném stupni k hodnotě předchozího stupně) – sazby jsou 22 % a 5 %.

Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní.

DPH je upravena zákonem č 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších změn a doplňků.

345 – Ostatní daně a poplatky

účet slouží k evidenci

·                     Daň z nemovitostí a z jejich převodu, daň silniční, daň dědická, darovací a daň k ochraně životního prostředí (podnik je poplatníkem). Účtují se jako náklad na příslušný účet účtové skupiny 53 – Daně a poplatky

·                     Spotřební daň – nepřímá daň. Neovlivňuje hospodářský výsledek, je podnikově neutrální. Podnik je plátcem daně, poplatníkem je spotřebitel.

·                     Poplatky, které podnik hradí podle příslušných právních předpisů státním a obecním úřadům.

Spotřební daně

Prodej výrobků podléhající spotřební dani

1.

Podnik prodává 20 l výrobků (víno), SC Kč 20/litr, spotřební daň Kč 5/litr

cena dodávky

400

311

601

spotřební daň

100

311

345

DPH 22 %

110

311

343

cena celkem

610

2.

VBÚ – úhrada od odběratelů

610

221

311

3.

VBÚ – úhrada DPH finančnímu úřadu

110

343

221

4.

VBÚ – úhrada spotřební daně finančnímu úřadu

100

345

221

Účtování dotací

dotace – nenávratný příjem peněžních prostředků

346 – Dotace ze státního rozpočtu

347 – Ostatní dotace

Dotace představují účelové prostředky na:

  • na úhradu nákladů – provozní dotace – účet 648 – Ostatní provozní výnosy
  • na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a ne jeho technické zhodnocení – investiční dotace – účet 04. Pořízení hmotných a nehmotných aktiv. Taková dotace snižuje pořizovací cenu tohoto majetku.
  • Na úhradu nezahrnovaných do pořizovací ceny dlouhodobého majetku a technického zhodnocení se účtují ve prospěch finančních výnosů 668 – Ostatní finanční výnosy.

Účtové skupiny 35 – Pohledávky a 36 – Závazky

364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku

evidují se zde závazky, které vyplývají z rozdělování zisku

354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty

evidují se zde pohledávky za společníky při úhradě ztráty (viz společenská smlouva)

Ostatní pohledávky za společníky (355) a ostatní závazky  ke společníkům (365) z titulu půjček

366 – Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti (účtování na účtu 366 je obdobně jako u účtu 331 – Zaměstnanci)

Přechodné účty aktiv a pasív – účtová skupina 38

časové rozlišení

kursové rozdíly aktivní a pasivní

dohadné účty aktivní a pasivní

Účtová skupina 39

391 – Opravná položka k pohledávkám

Zákonné opravné položky – daňově uznány –tvoří se v zákonem stanovené výši prostřednictvím účtu - 558 – tvorba zákonných opravných položek.

Za daňově uznatelné se považují opravné položky:

k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení

k určitým pohledávkám za dlužníky v zahraničí

k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994, pokud splňují stanovená kritéria.

Opravné položky nad rámec zákona, které jsou tvořeny v souladu s účetními principy, ale nejsou daňově uznány – účet 559 – Tvorba opravných položek.

Opravné položky se tvoří do nákladů. Pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost výše opravné položky, zruší (či sníží) se ve prospěch výnosů.

Účty opravných položek nesmí mít aktivní zůstatek (jinak by se totiž zvyšovala hodnota majetku, což je nežádoucí. Odporuje to zásadě opatrnosti).

Příklad:

Odběratel Y je ke konci roku v tíživé finanční situaci. Naše pohledávka vůči němu představuje částku 170 tis. a od její splatnosti uplynuly 4 měsíce. Lze předpokládat, že od něj obdržíme jen 30 % pohledávky, tj. 51 tis. Vytváříme proto opravnou položku nad rámec zákona (ten připouští její tvorbu nejdříve po uplynutí 6 měsíců od konce sjednané lhůty splatnosti).

Účtování k 31. 12.

Konečný stav účtu 311 - Odběratelé

170

311

1.

Tvorba opravné položky

119

559

391

Účtování v příštím roce:

Odběratel uhradil 50 tis. a od té doby je podle sdělení policie neznámého pobytu. Zbytek pohledávky byl proto jednorázově odepsán do nákladů. Pohledávku sledujeme dále v analytické evidenci k účtu 546.

1.

Úhrada části pohledávky

50

221

311

2.

Odpis zbytku pohledávky

120

546

311

3.

Zrušení opravné položky

119

391

659

Rezervy – představují pro podnik cizí zdroj, cizí kapitál. Jsou specifickým typem závazků, pro něž jsou charakteristické dva rysy:

-          neurčité časové určení – nevíme přesně, kdy nastane skutečnost, k níž se závazek vztahuje,

-          neznáme částku – závazek musí být spolehlivě odhadnut.

Členění rezerv:

-          zákonné – na opravy DHM, nesmí být tvořena pouze 1 zdaňovací období, možno vytvářet na majetek v 2 – 5 odpisové skupině (ne na modernizaci, rekonstrukci, na pravidelně se opakující opravy a na majetek určený k likvidaci).

-          Ostatní – upravena vnitřním předpisem účetní jednotky, např. rezerva na opravu osobního auta. Tyto rezervy zákon o daních z příjmů neuznává jako náklad nezbytný k dosažení a udržení příjmů. Tyto rezervy jsou tvořeny ve shodě se zákonem o účetnictví. Mohou se tvořit na rizika či ztráty z podnikání. V případě, že rizika či ztráty jsou známy na základě současných skutečností. Nelze tvořit obecné, neidentifikovatelné rezervy (např. podnikatelská rizika).

8.      Vlastní kapitál a jeho zobrazení v účetnictví. Obsahové vymezení a struktura vlastního kapitálu, rozdělení výsledku hospodaření.

Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky obsahuje tyto účtové skupiny, které se týkají vlastního kapitálu:

-          základní kapitál a kapitálové fondy (účtová skupina 41),

-          fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření (účtová skupina 42),

-          výsledky hospodaření (účtová skupina 43).

Právní formy podnikání – viz. obchodní právo

Základní kapitál obchodní společnosti je peněžním vyjádřením souhrnu peněžitých i nepeněžitých (ocenění na základě posudku dvou znalců) vkladů všech společníků do společnosti. Vytváří se povinně v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku.

Zvýšení základního kapitálu:

-          akciová společnosti – upsáním nových akcií, vydáním dluhopisů s právem jejich výměny za akcie, z vlastních zdrojů,

-          společnost s ručením omezeným – nové peněžní či nepeněžní vklady do společnosti, z vlastních zdrojů,

-          družstvo – další členské vklady, z vlastních zdrojů.

Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti upsáním nových akcií

Při zvyšování účtujeme již v okamžiku úpisu či převzetí vkladu, zvýšení základního zapisovaného kapitálu v obchodním rejstříku proběhne později. Do doby provedení zápisu evidujeme proto zvýšení na zvláštním, k tomu vymezeném účtu Změny základního kapitálu (účet 419).

Zvýšení základního kapitálu vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie

Tomuto způsobu zvýšení základního kapitálu předcházelo vydání dluhopisů vyměnitelných nebo prioritních, s nimiž je spojeno právo majitelů na výměnu jejich jmenovité hodnoty za jmenovitou hodnotu akcií ve stanovené lhůtě po předložení. Jde o tzv. zvýšení základního kapitálu.

Emitované dluhopisy byly zaúčtovány jako cizí zdroj podle doby splatnosti buď na účtu Emitované krátkodobé dluhopisy (účet 241) nebo na účtu Emitované dluhopisy (473). Tento závazek vyplývající z dluhopisů se při výměně dluhopisů přemění na vlastní kapitál.

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů

Může být provedeno na základě rozhodnutí valné hromady po schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Čistý zisk, který byl dosažen v předcházejícím účetním období, se použije po povinném přídělu do zákonného rezervního fondu, popř. do dalších fondů vytvářených ze zisku též ke zvýšení základního kapitálu. Zvýšení ZK se provede:

-          vydáním nových akcií,

-          zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií (jejich výměnou nebo překolkováním).

Snížení ZK – výše ZK nesmí klesnout pod stanovený limit:

-          akciová společnost – zničení vlastních akcií, vzetí akcií z oběhu, snížení jmenovité hodnoty vydaných akcií, upuštění od vydání nesplacených akcií,

-          společnost s ručením omezeným – snižuje ZK rozhodnutím valné hromady v důsledku ztrátovosti společnosti, vystoupení společníka ze společnosti,

-          družstvo – snižuje ZK rozhodnutím členské schůze.

Zničení vlastních akcií – vykoupené akcie nebyly ve stanovené lhůtě prodány a musely být zničeny. Vlastní akcie jsou evidovány v pořizovací ceně, tj. v ceně, za kterou byly vykoupeny. Zničení akcií se odepíše v této ceně z účtu Vlastní akcie (účet 252), základní kapitál se sníží o jejich jmenovitou hodnotu a rozdíl se promítne do vlastního kapitálu podle rozhodnutí účetní jednotky, a to následně po zápisu do obchodního rejstříku.

Emisní ážio (účet 412):

-          vzniká při zvyšování ZK upisováním nových akcií a vkladů,

-          rozdíl mezi jmenovitou (nominální) hodnotou akcie a jejím emisním kurzem (akcie se prodává dráž, než je její jmenovitá hodnota).

Ostatní kapitálové fondy (413):

-          přijaté dary,

-          přebytek při inventarizaci u neodpisovaného dlouhodobého majetku.

Fondy tvořené z nerealizovaného zisku/ztráty – tato část vlastních zdrojů pochází z rozdílu mezi dosavadní účetní hodnotou některých aktiv a jejich přeceněním, přičemž se může jednat o dva odlišné případy, pro něž jsou vytvořeny samostatné účty:

a)      účet 414 – oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků – tento účet je určen pro zúčtování změn reálných hodnot k rozvahovému dni realizovatelných cenných papírů (účet 063 a účet 257), s nimiž se nebude obchodovat na veřejném trhu. Jako reálná hodnota se použije tržní hodnota, kvalifikovaný odhad nebo ocenění podle zvláštních právních předpisů.

b)      Účet 418 – oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách – tento účet se používá při přeměnách společnosti (fúze, akvizice) v případech, kdy právní předpis vyžaduje ocenění jmění posudkem znalce.

Fondy tvořené z realizovaného zisku (účty 421 až 427) – tvoří se z disponibilního (čistého) zisku, tvorbu a čerpání upravuje obchodní zákoník. Rozlišujeme fondy:

-          zákonné – slouží ke krytí ztrát společnosti, způsob tvorby a výši zákonných fondů upravuje obch. Zákoník (zákonný rezervní fond povinně vytváří a. s. a s. r. o., nedělitelný fond tvoří družstva).

-          Statutární a ostatní fondy – dobrovolné, podle potřeb podniku, tvorba a použití je zakotvena ve stanovách a společenských smlouvách, např. příspěvek na rekreaci zaměstnanců, na kulturní pořady a sportovní akce.

Výsledky hospodaření

Součástí vlastního kapitálu je i výsledek hospodaření. Dosahování zisku je podmínkou trvání podniku. Tento výsledek se sleduje ve dvou položkách:

-         kumulovaný výsledek minulých let – Nerozdělený zisk minulých let (428) a Neuhrazená ztráta minulých let (429),

-         výsledek hospodaření (zisk/ztráta) za skončené účetní období. Protože jeho rozdělení podléhá schvalovacímu řízení obchodní společnosti, eviduje se do doby jeho rozdělení na účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (účet 431). K okamžiku uzavírání účetních knih v následujícím účetním období nesmí mít tento účet zůstatek. Nebylo-li do té doby rozhodnuto o použití výsledku hospodaření, převede se zůstatek účtu v případě zisku ve prospěch účtu Nerozdělený zisk minulých let nebo v případě ztráty na vrub účtu Neuhrazená ztráta minulých let.

Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení v případě zisku se rozděluje prostřednictvím účtu 431 v pořadí:

-          povinný příděl do rezervního fondu,

-          úhrada neuhrazené ztráty,

-          rozdělení podle stanov a valné hromady (zvýšení základního kapitálu, na výplatu dividend, na výplatu odměn pro zaměstnance a funkcionáře).

Pokud má výsledek hospodaření formu ztráty, je možno ji uhradit:

-          ze zisku minulých let,

-          z rezervního fondu,

-          ze statutárních fondů,

-          úhradou od společníků.

Jestliže uvedené zdroje nestačí na pokrytí ztráty, lze její část převést na účet Neuhrazená ztráta minulých let.

Účet individuálního podnikatele (491) – fyzická osoba (podléhá dani z příjmů fyzických osob), zapsaná v obchodním rejstříku, má povinnost vést podvojné účetnictví. Na tomto účtu se zachycují osobní vklady, osobní výběry a dary.

9.      Časové rozlišení. Příčiny vzniku, charakteristika základních typů, jejich projevy v účetních výkazech.

Při výpočtu HV účetního období se požaduje, aby se Ná a Vý vykazovaly v období, kdy nastaly bez ohledu na to, zda se uskutečnily s nimi spojené peněžní toky (příjem a výdaj peněžních prostředků). Znamená to:

-          vyloučit z Ná a Vý ty operace, které byly v běžném období zaúčtovány, ale časově souvisejí s příštími (budoucími) obdobími (náklady a výnosy příštích období).

-          zahrnout do Ná a Vý ty operace, které účtovány dosud nebyly, ale věcně s běžným účetním obdobím souvisejí (výdaje příštích období, příjmy příštích období).

Členění přechodných položek – v rozvaze se člení na:

-          přechodná aktiva a zahrnují:

-         náklady příštích období,

-         příjmy příštích období,

-         dohadné účty aktivní.

-          přechodná pasiva, která zahrnují:

-         výnosy příštích období,

-         výdaje příštích období,

-         dohadné účty pasivní.

Časové rozlišení sledujeme na účtech 381 – 385. Na těchto účtech se evidují případy, kdy známe:

-          věcné vymezení (titul) účel vynaložené částky,

-          výše (přesnou částku),

-          účetní období, k němuž částka hospodářsky patří.

Náklady příštích období – přeplatky nákladů, náklady zaplacené předem – představují výdaje uskutečněné v běžném období, např. nájemné zaplacené dopředu, předplatné, náklady na zařazení většího rozsahu drobného majetku do užívání, první velká splátka u leasingu.

Komplexní náklady příštích období – jsou tvořeny takovými výdaji běžného účetního období, které se vztahují k určitému účelu, např. náklady na přípravu a záběh nové výroby, náklady na technický rozvoj, náklady na dlouhodobou propagaci. Nemohou ovlivňovat výsledek hospodaření běžného období, protože výroby nebyla ještě zahájena, proto jsou náklady aktivovány přes účet výnosový do aktiv a postupně zúčtujeme do nákladů příštích období nejpozději však do 4 let.

Příjmy příštích období – nedoplatky výnosů – představují výnosy běžného období, za které nebyl vyinkasován příjem a které nejsou vedeny na účtech pohledávek (nebyly vyfakturovány ke konci rozvahového dne). Jde např. o provedené, ale dosud nevyúčtované práce a služby, nájemné přijaté pozadu, výnosové provize, nevyúčtovaný bankovní úrok, který dokáže účetní jednotka vypočítat.

Výnosy příštích období – přeplatky výnosů, předplacené výnosy – jsou dopředu přijaté peněžní příjmy, které věcně souvisejí s příštím obdobím, takže nemohou být uznány jako výnosy běžného období. Např. nájemné přijaté předem, přijaté předplatné.

Výdaje příštích období – nedoplatky nákladů – jsou takové budoucí výdaje peněžních prostředků, které věcně souvisejí s běžným obdobím a je tudíž žádoucí, aby byly tomuto období v odpovídající výši přiřazeny. Jedná se např. o nájemné placené pozadu, prémie a odměny vyplácené po skončení roku.

Specifickým případem jsou položky dohadné (aktivní a pasivní). Vztahují se k takovým pohledávkám a závazkům, jež souvisejí s vykazovaným obdobím, ale které nelze jako řádnou pohledávku či závazek vykázat, protože pro to chybí náležitý doklad, např.:

-          situace k rozvahovému dni, kdy na nakoupený a přijatý materiál nedošla faktura – zaúčtujeme jako dohadnou položku pasivní,

-          pojišťovna do konce roku nepotvrdila náhradu škody (výši škody musíme odhadnout – zásada opatrnosti – raději uvést nižší částku než je pravděpodobná výše náhrady).

10.  Pojem a obecná charakteristika nákladů, výnosů, výsledku hospodaření

Náklady (vstupy)

Výnosy (výstupy)

jsou snížením ekonomického prospěchu během účetního období

jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období

snížení (úbytek, spotřeba) aktiv v peněžním vyjádření

zvýšení (přírůstek) aktiv v peněžním vyjádření

vznik závazků (zvýšení dluhů)

snížení či zánik dluhu

Snižují zisk za účetní období a tím i vlastní kapitál jiným způsobem než odčerpáním vlastníky

Zvyšují zisk za účetní období a tím i vlastní kapitál jiným způsobem než vkladem vlastníky

Vymezení pojmů náklad, příjem, výnos, výdaj

-          Náklad/výnos vzniká v okamžiku, kdy účetní jednotce vzniká povinnost zaúčtovat zvýšení/snížení stavu majetku. Tato povinnost je vyjádřením realizačního principu.

-          Příjem/výdaj představuje skutečné zvýšení/snížení stavu aktiv (majetku), tj. příjem/vydání peněžních prostředků. Příjem/výdaj je účetní operací určující peněžní tok (cash flow).

Členění nákladů – viz. PE

Pro zjištění HV se Ná a Vý člení podle činností do tří oblastí:

-          provozní – souvisí s pravidelně se opakujícími hlavními podnikatelskými činnostmi (předmět činnosti společnosti),

-          finanční – souvisí s finančními transakcemi – úrokové a kursové operace, Ná související s používáním bankovních účtů …

-          mimořádné – zachycují Ná a Vý z mimořádných, nahodilých a neobvyklých událostí (manka a škody).

Všeobecné zásady pro účtování nákladů a výnosů:

-          účtování narůstajícím způsobem od počátku do konce účetního období,

-          účtování do období, s nímž časově a věcně souvisejí (akruální princip),

-          je zakázáno vzájemně kompenzovat Ná a Vý (zásada brutto principu účtování a vykazování).

Výsledek hospodaření

– představuje v účetnictví rozdíl mezi náklady a výnosy (kladný – zisk, záporný – ztráta). Je podkladem pro stanovení daně z příjmu, umožňuje posoudit celkovou ekonomickou situaci, je ukazatelem efektivnosti podniku, je zdrojem hmotné zainteresovanosti (podíly na zisku, dividendy), další zdroj financování podniku z vlastních zdrojů.

Výsledek hospodaření se zjišťuje ve třech rovinách, odpovídajících struktuře členění nákladů a výnosů v účtové osnově:

-          provozní výsledek hospodaření – (60 až 65) mínus (50 až 55)

-          finanční výsledek hospodaření – (66 a 67) mínus (56 a 57)

-          mimořádný výsledek hospodaření – 68 mínus 58

Součtem provozního a finančního výsledku hospodaření dostaneme zisk (ztrátu) z běžné činnost. Mimořádný výsledek hospodaření představuje zisk (ztrátu) z mimořádné činnosti.

501 - spotřeba materiálu

Kromě spotřeby materiálu se zde účtuje o drobném hmotném majetku, o němž účetní jednotka rozhodla, že ho nepovede v dlouhodobém majetku, manka do normy přirozených úbytků

502 - spotřeba energie

 

504 - prodané zboží

Nákupní cena prodaného zboží zisk snižuje (zboží muselo být nakoupeno a pak 'obětováno', aby se dosáhlo tržby), pro podnik je úbytek prodávaného zboží nákladem. Tyto operace jsou charakteristické pro podniky zabývající se obchodem.

511 - opravy a udržování

 

512 - cestovné

 

513 - náklady na reprezentaci

 

518 - ostatní služby

Výkony spojů, spotřeba cenin (ne kolků), přepravné při prodeji výrobků, úklidové služby, reklama, nájemné, školení a zácvik zaměstnanců, překlady, posudky, poradenská a auditorská činnost a další. Účtuje se zde rovněž drobný nehmotný majetek, o němž účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem

521 - mzdové náklady

Mzdové náklady zaměstnanců ze závislé činnosti ve výši hrubých mezd.

522 - příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti

Mzdové náklady společníků a členů družstva ze závislé činnosti ve výši hrubých mezd.

523 - odměny členům orgánů společnosti a družstva

 

524 - zákonné sociální náklady

Zákonné sociální pojištění placené zaměstnavatelem z objemu hrubých mezd (35 %)

525 - ostatní sociální pojištění

Připojištění nad zákonem stanovenou povinnost.

527 - zákonné sociální náklady

Sociální náklady podle zákona o daních z příjmů (např. stravenky)

528 - ostatní sociální náklady

Sociální náklady nad rámec zákona o daních z příjmů.

531 - daň silniční

 

532 - daň z nemovitostí

Daně z pozemků a staveb.

538 - ostatní daně a poplatky

Daň dědická, darovací, daň z převodu nemovitostí, kolky a soudní výlohy.

541 - zůstatková cena prodaného DNM a DHM

Úbytek majetku v důsledku prodeje v zůstatkové ceně.

542 - prodaný materiál

Účtuje se zde účetní hodnota (pořizovací cena) prodávaného materiálu, náklady spojené s prodejem. Prodejní cena za tento majetek se uvádí ve výnosech.

543 - dary

Úbytek majetku v důsledku bezplatného předání. Pokud plátce daně z přidané hodnoty uplatnil při pořízení majetku nárok na odpočet, musí v případě darování takovéhoto majetku zúčtovat příslušnou daň z přidané hodnoty na vrub účtu 543. Jinak by se stát podílel částečně na poskytnutém daru.

544 - smluvní pokuty a penále

 

545 - ostatní pokuty a penále

 

546 - odpis pohledávky

 

548 - ostatní provozní náklady

Účtují se zde ostatní položky neúčtované na předcházejících účtech, které souvisí s provozní činností.

549 - manka a škody

Účtují se zde manka a škody na majetku, které plynou z provozu účetní jednotky. Např. manka a škody dlouhodobého majetku, manka nad normu přirozených úbytků všech druhů zásob, úplná či částečná škoda na nedokončené výrobě.

551 - odpisy DNM a DHM

Tento majetek se odpisuje podle odpisového plánu nepřímo, prostřednictvím oprávek. Sazby účetních odpisů si stanoví podnikatelský subjekt sám (podle doby upotřebitelnosti aktiva nebo podle výkonu), zachycujeme zde i zůstatkovou cenu vyřazeného majetku z důvodu likvidace v důsledku opotřebení.

552 - tvorba zákonných rezerv

Vytvářejí se zde rezervy na výdaje příštích období, kdy nelze přesně stanovit jejich výši nebo nelze stanovit dobu vzniku výdaje a jejichž vznik, tvorbu a využití umožňuje zákon o rezervách.

554 - tvorba ostatních rezerv

Náklad z hlediska daní a příjmů daňově neúčinných (neakceptovatelný) a vzniká z důvodu aplikace zásady opatrnosti, jedná se o tvorbu rezerv na budoucí výdaje, jisté, ale i pravděpodobné ztráty a rizika.

557 - zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku

Používá se k postupnému pravidelnému nepřímému odepisování aktivní opravné položky k nabytému majetku do nákladů.

558 - tvorba zákonných opravných položek

Tvoří se k pohledávkám podle zákona o rezervách.

559 - tvorba opravných položek

Slouží k zachycení opravných položek k majetku.

561 - prodané cenné papíry a podíly

Účtuje se úbytek cenných papírů a podílů v případě prodeje. V případě prodeje dlužných cenných papírů je nutno k okamžiku prodeje doúčtovat naběhlý alikvotní výnosový úrok.

562 - úroky

Slouží k zachycení nákladových úroků vůči bankám (úroky z úvěrů), ale i vůči jiným subjektům, např. z titulu půjček nebo eskontace cenných papírů. Nepatří sem kapitalizované úroky, které se zahrnují do pořizovací ceny DNM a DHM.

563 - kursové ztráty

Zúčtovávají se kursové rozdíly, které vznikají v průběhu účetního období a k okamžiku sestavení účetní závěrky.

568 - ostatní finanční náklady

Náklady vznikající při peněžním styku např. bankovní výlohy, poplatky za vedení účtů.

569 - manka a škody na finančním majetku

Slouží k zachycení schodku u pokladní hotovosti a cenin.

574 - tvorba rezerv

Účtuje se zde tvorba nebo zvýšení rezerv v případě rizik a ztrát na finančním majetku (např. rezerva spojená s obchodováním s cennými papíry).

579 - tvorba opravných položek

Tvorba opravných položek umožňuje vytvořit opravnou položku k poskytnutým zálohám, k dlouhodobému a krátkodobému finančnímu majetku.

582 - škody

Zachycují se zde škody na majetku vzniklé ze zcela mimořádných příčin (např. povodeň, požár).

584 - tvorba rezerv

Slouží k vytvoření, příp. zvýšení rezerv na výdaje mimořádného charakteru, např. rezerv na krytí výdajů na odstupné zaměstnancům, na odškodnění zaměstnanců při pracovních úrazech nebo pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení.

588 - ostatní mimořádné náklady

Na tomto účtu se účtují např. opravy nákladů minulých účetních období a prodávající při prodeji podniku nebo části.

 

 

591 - daň z příjmů z běžné činnosti - splatná

Používá se pro zaúčtování daně z běžné činnosti se souvztažným zápisem Daň z příjmů (účet 341)

592 - daň z příjmů z běžné činnosti - odložená

Používá se pro zaúčtování daně z běžné činnosti se souvztažným zápisem Odložený daňový závazek a pohledávka (účet 481)

593 - daň z příjmů s mimořádné činností - splatná

Používá se pro zaúčtování daně z mimořádné činnosti se souvztažným zápisem Daň z příjmů (účet 341)

594 - daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená

Používá se pro zaúčtování daně z mimořádné činnosti se souvztažným zápisem Odložený daňový závazek a pohledávka (účet 481)

595 - dodatečné odvody daně z příjmů

Používá se pro zaúčtování doměrků daně za minulá léta. Ve prospěch tohoto účtu se zachycují případné vratky daně z příjmů za minulá léta

601 - tržby za vlastní výrobky

 

602 - tržby z prodeje služeb

 

604 - tržby za zboží

 

611 - změna stavu nedokončené výroby

 

612 - změna stavu polotovarů

 

613 - změna stavu výrobků

 

622 - aktivace vnitropodnikových služeb

Vnitropodniková přeprava provedená v souvislosti s pořizováním materiálu, zboží, DNM a DHM

623 a 624 - aktivace DNM a DHM

Slouží k zaúčtování aktivace DNM a DHM vyrobeného ve vlastní režii

641 - tržby z prodeje DNM a DHM

 

642 - tržby z prodeje materiálu

Jde pouze o prodej nevyužitých zásob materiálu, které je ekonomičtější prodat.

644 - smluvní pokuty a úroky z prodlení

Je určen pro zaúčtování částek pohledávek bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv.

646 - výnosy z odepsaných pohledávek

Slouží k zachycení výnosů z úhrady pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a dále se již v účetnictví nevedly.

648 - jiné provozní výnosy

Ve prospěch tohoto účtu se zachycují nároky na náhradu manka a škody zaúčtované jako provozní náklad a provozní inventarizační rozdíly (přebytky materiálu či zboží).

652 - zúčtování zákonných rezerv

Slouží k čerpání nebo snižování zákonných rezerv.

654 - zúčtování ostatních rezerv

Slouží k čerpání nebo snižování ostatních rezerv.

657 - zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku

Slouží k zúčtování pasivní opravné položky k nabytému majetku.

658 - zúčtování zákonných opravných položek

Ruší či snižují zákonné opravné položky

659 - zúčtování opravných položek

Ruší či snižují opravné položky.

661 - tržby z prodeje cenných papírů a podílů

Slouží k zaúčtování prodeje cenných papírů a podílů účtovaných v účtových skupinách Dlouhodobý finanční a krátkodobý finanční majetek

662 - úroky

Výnosové úroky z vkladových účtů (úroky přijaté od peněžních ústavů).

663 - kursové zisky

Ve prospěch tohoto účtu se účtuje kursový zisk, pokud při přepočtu cizí měny na koruny u veškerého majetku a závazků v průběhu účetního období či k okamžiku sestavování účetní závěrky na finančních účtech vznikne kursový zisk.

665 - výnosy z dlouhodobého finančního majetku

Účtují se zde dividendy, podíly na zisku či nájemné vyplývající z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku.

666 - výnosy z krátkodobého finančního majetku

Slouží k zachycení dividend či úroků vyplývající z vlastnictví krátkodobého finančního majetku. Účet se používá k zachycení změny reálné hodnoty dlužných cenných papírů k obchodování, a to v případě zvýšení jmenovité hodnoty kupónových dluhopisů.

668 - ostatní finanční výnosy

Slouží k zachycení finančních výnosů např. přebytků v pokladně a cenin.

674 - zúčtování rezerv

Slouží k rozpouštění a čerpání rezerv z finanční oblasti.

679 - zúčtování opravných položek

Ruší se a rozpouštějí opravné položky vytvořené ve finanční oblasti.

688 - ostatní mimořádné výnosy

Např. nároky na náhradu škod účtovaných do mimořádných nákladů.

11.  Účetní uzávěrka a závěrka. Inventarizace, oceňování k rozvahovému dni, odložená daň, transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně z příjmu.

Etapy při účetní uzávěrce a závěrce

Přípravné práce

-          kontrola převodu zůstatků z minulého roku (zásada bilanční kontinuity),

-          inventarizace (včetně jejího vyhodnocení a zúčtování inventarizačních rozdílů),

-          účetní analýza – cílem je zjištění správného hospodářského výsledku před zdaněním a sestavení výsledovky před zdaněním (zahrnuje kursové rozdíly, časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné položky aktivní a pasivní, opravné položky a rezervy). Inventarizace a účetní analýza spolu vzájemně souvisejí a práce s nimi spojené se prolínají.

-          Daňová analýza – cílem je výpočet daně z příjmů právnických osob (zahrnuje mimoúčetní úpravu účetního hospodářského výsledku na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů).

Účetní uzávěrka

-          zaúčtování daňové povinnosti (daně z příjmů právnických osob),

-          uzavírání účetních knih,

Účetní závěrka zahrnuje sestavení:

-          rozvahy,

-          výkazu zisku a ztrát,

-          přílohy k účetním výkazům,

-          odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou finančnímu úřadu,

-          audit účetní závěrky,

-          vyhotovení výroční zprávy a její odevzdání na obchodní rejstřík,

-          zveřejnění údajů z účetní závěrky.

Inventarizace majetku a závazků slouží pro účely zjištění skutečného stavu majetku a závazků a k následnému opravení stavu zjištěného v účetnictví, tj. věcné i účetní vypořádání s případnými rozdíly mezi skutečným a účetním stavem (vypořádání přebytků, či mank a úbytků do výše norem). Cílem inventarizace je:

-          kontrola věcné správnosti účetnictví – kdy se zjišťuje, zda stav majetku a závazků vyjádřený v účetnictví odpovídá skutečnosti,

-          kontrola reálnosti ocenění majetku – kdy se zjišťuje, zda ocenění daného majetku a závazků v účetnictví odpovídá realitě,

-          kontrola zabezpečení majetku a jeho využití (nutnost oprav, modernizace).

ETAPY INVENTARIZACE

Zjištění skutečného stavu na základě inventury:

-          fyzické – provádí se u majetku hmotné povahy, u položek, kde se skutečný stav dá zjistit počítáním, měřením a vážením – DHM, zásoby, hotovost, ceniny a cenné papíry,

-          dokladové – u majetku nehmotné povahy, bankovních účtů a úvěrů a u pohledávek, závazků, kde nelze provést fyzickou inventuru.

Zjištění inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání.

Oceňování majetku a závazků na základě výsledků inventarizace.

Zabezpečení uložení provedených inventarizací

Účetní analýza – zaúčtování všech účetních případů, které se týkají daného účetního období. Nejčastějšími účetními případy koncem roku jsou:

-          operace vyplývající z inventarizace majetku – doúčtování mank, škod, přebytků a opravných položek,

-          vyúčtování kursových rozdílů – pro přepočet devizových zůstatků ke konci rozvahového dne se použije platný kurz ČNB,

-          kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů,

-          vyúčtování dohadných položek,

-          doúčtování zásob na cestě

-          při účtování zásob způsobem B provést převod počátečních a konečných zůstatků,

-          tvorba rezerv

Schéma transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ

Daňový systém

Účetní systém

 

Výnosy za účetní období

 

- Náklady za účetní období

Hrubý účetní zisk

= Hrubý účetní zisk

+ Náklady nad rámec daňových předpisů

 

- Výnosy nad rámec daňových předpisů

 

= Daňový základ

 

x Daňová sazba

 

= Daň z příjmů

- Daň z příjmů

 

= Čistý (disponibilní zisk)

Náklady a výnosy nezahrnované do základu daně:

-          náklady přesahující limity stanovené příslušnými právními předpisy

-          kladný rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy (záporný se odčítá),

-          tvorba a zúčtování jiných než zákonných rezerv,

-          tvorba a zúčtování jiných než zákonných opravných položek,

-          náklady na reprezentaci,

-          odměny členům statutárních orgánů,

-          manka a škody přesahující náhrady za ně kromě živelných škod,

-          výnosy zdaněné srážkou u zdroje výplaty (dividendy, úroky).

Schéma postupu výpočtu daňového základu a daně z příjmů

Výpočet daňového základu a daní

+ Provozní výnosy

- Provozní náklady

= Provozní výsledek hospodaření

+ Finanční výnosy

- Finanční náklady

= Finanční výsledek hospodaření

   Hrubý výsledek hospodaření z běžné činnosti

+ Náklady běžné činnosti, které nejsou součástí daňového základu

+ Rozdíl, o který odpisy DHM a DNM uplatněné v účetnictví převyšují odpisy podle zákona o daních z příjmů

- Rozdíl, o který odpis DHM a DNM stanovené podle zákona o daních z příjmů převyšují odpisy uplatněné v účetnictví

- Výnosy běžné činnosti, které nejsou součástí daňového základu

= Daňový základ z běžné činnosti

Odpočty (odčitatelné položky)

- Odpočet 10 % z pořizovací ceny nového DHM (reinvestiční odpočet)

- Odpočet ztráty z podnikání

= Snížený základ daně

- Odpočet daru (max. 5 % ze sníženého základu daně)

= Daňový základ po odpočtu daru

Daňový základ z běžné činnosti (zaokrouhlený na celé tisíce dolů)

x Sazba daně (v současné době 31 %)

= Daň z příjmů z běžné činnosti splatná

- Slevy na dani (slevy za zaměstnance se změněnou pracovní schopností)

= Daň po slevě

+ Mimořádné výnosy

- Mimořádné náklady

= Hrubý výsledek hospodaření z mimořádné činnosti

+ Mimořádné náklady, které nejsou součástí daňového základu

= Daňový základ z mimořádné činnosti

Daňový základ z mimořádné činnosti (zaokrouhlený na celé tisíce dolů)

x Sazba daně (v současné době 31 %)

= Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná

Daňový základ je veličinou sloužící ke stanovení daňové povinnosti. Daň z příjmu splatná se člení na:

-          daň z příjmů z běžné činnosti – splatná

-          daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná.

Daň z příjmu splatná se zjistí na základě daňového základu a sazby určené zákonem o dani z příjmů. Je-li v úhrnu za běžnou a mimořádnou činnost základ daně záporný, tj. ztráta, daň z příjmů se neodvádí. Pokud některá z činností vykazuje daňovou ztrátu  a tím i zápornou daň, přičemž celková daň z obou činností je kladná, vyúčtuje se záporná daň na účtu (591 a 593) jako snížení nákladů souvztažně s účtem Daň z příjmů (účet 341), kde se vyjádří snížení závazu z titulu daně z příjmů.

Po zaúčtování daně z příjmů do nákladů dostaneme čistý (disponibilní) zisk, který se převádí z Účtu zisků a ztrát na Konečný účet rozvažný. Na počátku dalšího účetního období se převádí zisk/ztráta z minulého roku prostřednictvím Počáteční účet rozvažný na účet Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (431).

Daňová povinnost odložená

Je položkou, jejímž úkolem je vyloučit alespoň zčásti vliv daňových hledisek na účetnictví a přiblížit vykázaný výsledek hospodaření jeho účetnímu pojetí. Odložená daň vzniká z rozdílů, které nastávají v důsledku odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Vychází z předpokladu, že odložená daň – ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému účetnictví – bude uplatněna v pozdějším období. Rozvahový přístup znamená, že tato metoda vychází z přechodných rozdílů mezi daňovou základnou aktiv, popř. pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze.

Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. nejen mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého majetku odpisovaného, ale i další rozdíly (např. opravné položky k zásobám a pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů aj.).

Požadavek na vykazování doložené daně se týká účetních jednotek, které tvoří skupinu podniků, a těch, na které se vztahuje ověření účetních závěrek auditorem. U ostatních účetních jednotek je účtování o odložené dani ponecháno v jejich kompetenci.

Výpočty obratů a zůstatku na účtech. Obraty se zjišťují ve všech účetních knihách – v deníku, obraty syntetických účtů, analytických účtů a obraty MD, D ve sbornících.

Při účetní uzávěrce je nutné provést kontrolu správnosti účetních zápisů:

1.       pomocí kontrolních soupisek analytické evidence, ke každému syntetickému účtu

2.       pomocí deníkové zkoušky = součet obratu v deníku musí odpovídat celkovému obratu na syntetických účtech hlavní knihy

3.       pomocí obratové předvahy.

Převod zůstatku na závěrkové účty – 710, 702 – poskytují informace o velikosti HV.

 

Účetní závěrka:

-          závěrečná část na konci účetního období, která představuje:

1.       stav majetku, který představuje informace o stavu a struktuře majetku, o závazcích, o vlastním jmění – o aktivech a pasivech

2.       výsledek hospodaření – informace o  výši nákladů a výnosů, o jejich struktuře a HV.

Účetní závěrka musí obsahovat ucelené informace o struktuře majetku a závazcích.

Účetní závěrka:

-          řádná – za účetní období (1 kalendářní rok)

-          mimořádná – (např. ke dni vstupu do likvidace, ke dni prohlášení konkurzu apod.)

-          mezitímní – při změně právní formy,

-          konsolidovaná

V obchodním věstníku zveřejňuje informace o účetní závěrce, dále účetní jednotka vyhotovuje výroční správu – kde jsou zejména informace z účetní závěrky, výrok auditora, o finanční situaci a další věci dané zvláštním předpisem.

 

Účetní závěrka se skládá z:

1.       rozvahy (bilance)

2.       výkazu zisků a ztrát (výsledovka)

3.       příloha (vnitropodnikové směrnice) – obecné údaje o podniku, údaje o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích – CASH FLOW

Rozlišujeme 2 varianty účetní závěrky:

1.       v plném rozsahu

2.       ve zkráceném rozsahu – mohou používat jen ty účetní jednotky, které nepodléhají auditorům.

Účelem účetní závěrky je informovat uživatele o stavu majetku a jeho krytí, o finančním stavu podniku a o hospodářských výsledcích. Informace např. pro finanční úřad, příslušná statistická správa, společníci, členové družstva, banky ….

Datum odevzdání účetní závěrky je do 30. 3. následujícího roku. Lze požádat o posunutí účetní závěrky do 30. 6., ale pouze kdy se jedná o závažný důvod.

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 3018
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Distribuie URL

Adauga cod HTML in site



Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2019. All rights reserved