Dokonalá konkurence
Takové Q výrobců, kteří produkují shodnou
produkci. Výrobky jsou si dokonalými substituty. Cena je stanovována tržně.
Žádný jednotlivý podnik to neovlivní. Vstup konkurence není nijak omezen.
Maxima zisku dosáhnu jedině optimalizací vyráběného
množství – s cenou nehnu. Tj. snažím se vyrábět množství, při kterém mám
minimální náklady.
Takto vypadají mezní a celkové příjmy
v dokonalé konkurenci – cena P = MR je stanovena trhem. Jelikož jsou
MR přímka TR jsou tím pádem lineární funkcí – rostoucí.
|
|
Technologické optimum
Bod, kde MC=AC se nazývá technologickým
optimem – minimální náklady. Zisk je vyznačen vybarveným obdélníkem.
|
|
Ekonomické optimum
Hledám bod MR=MC, jinými slovy: do kdy
je výrobek výdělečný, tj. do kdy mi příjem z něj zaplatí náklady do
něj vložené. Tento bod je ekonomickým optimem.
Kolmicí z tohoto bodu na osu x
získám optimální množství. Zisk odvozuji od křivky AC. Obdélník je sice
méně vysoký než u technologického optima, nicméně absolutní zisk je
evidentně větší.
Dlouhodobě jsem schopen vyrábět i QL,
kde mi MR stále pokrývají alespoň průměrné náklady.
|
|
Ztracená příležitost, relativní a absolutní ztráta
Pokud budu vyrábět jen na úrovni
technologického optima (MC=AC) pak se „okrádám“ o dodatečný zisk, který
bych měl na úrovni optima ekonomického (MC=MR). Tento fakt se nazývá
ztracená příležitost. (žlutý trojúhelník)
Naopak, pokud vyrábím více než je
ekonomické optimum, pak:
MR nepokrývají MC – dochází
k relativní ztrátě (oranžový trojúhelník)
MR nepokrývají ani AC –
dochází k absolutní ztrátě (růžový trojúhelník)
Pozn.: jak ukazuje obrázek – nalevo od
ekonomického optima se nalézá ztracená příležitost, napravo relativní a
posléze i absolutní ztráta.
|
|
Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce
Přebytek spotřebitele vychází
z teorie, že křivka D = mezní užitek. (červený trojúhelník)
Pro připomenutí J: Spotřebitel je ochoten zaplatit např. 8 korun za první jednotku,
ale zaplatí tržní cenu 4 Kč, za druhý výrobek je ochoten zaplatit 6 Kč, ale
platí zase tržní cenu – 4 Kč. Blíže je to popsáno v prvním balíku.
Z obrázku
je evidentní, že až do bodu equilibria
spotřebitel „vydělává“ – je ochoten zaplatit více, než je tržní cena.
Přebytek výrobce – vychází z toho,
že křivka MC ve své rostoucí fázi je v podstatě S.
Z obrázku je opět evidentní, že až
do bodu equilibria pokryje tržní cena náklady
výrobce.
|
|
Body ukončení činnosti – v krátkém a v dlouhém
období
Oranžový bod – minimum AC – bod ukončení
činnosti v dlouhém období – vyrábím množství, při kterém jedu trvale
„na nulu“
Zelený bod – minimum AVC - bod ukončení
činnosti v krátkém období – vyrábím množství, při kterém se mi
nepokryjí náklady a já výrobu dotuju.
|
|
Pozn.: body ukončení činnosti se vyjadřují
cenou – minimum AC vyjde např. 8 Kč, takže bod ukončení činnosti je: „Pokud
cena klesne pod(na) 8 Kč, firma zastavuje činnost v dlouhém období“
Body ukončení činnosti, jsou zároveň body
zahájení činnosti. Odpověď na otázku, kdy firma zahájí činnost je: „Pokud cena
stoupne nad 8 Kč, firma zahájí činnost (vztaženo k dlouhému období – tady
by to ale možná chtělo období krátké)
Dokonalá konkurence tenduje (inklinuje,
směřuje) k bodu vyrovnání. P se snižuje a stabilizuje se na úrovni
minimálních nákladů – tomu se firmy brání. Jak již ale bylo řečeno, nemůže
měnit cenu.
Tendenci směřovat k minimu nákladů
ukazuje posun QO na Q1.
Aby nebyla firma trvale nezisková, musí
investovat do nových technologií, které jí posunou křivky nákladů doprava
dolů.
Takto vznikne nový bod ekonomického
optima a cyklus se opakuje …
Některé firmy toto tempo nestíhají a
dochází tak k selekci.
|
|
Rovnováha hospodářství
Body equilibria
se posunují doprava dolů. Snižuje se P a rozšiřuje se Q – tím se zahlcuje
trh – končí dokonalá konkurence, dochází k selekci, tento vývoj končí
v extrémním případě monopolem.
Navíc se rozšiřuje jak přebytek
spotřebitele, tak přebytek výrobce – viz obrázek.
|
|
Křivka nabídky – zmenšuje se počet firem,
které dokáží přežít, monopol je v podstatě výsledkem pozitivního vývoje
dokonalé konkurence (dochází k selekci neschopných).
