Scrigroup - Documente si articole

Username / Parola inexistente      

Home Documente Upload Resurse Alte limbi doc  


BulgaraCeha slovacaCroataEnglezaEstonaFinlandezaFranceza
GermanaItalianaLetonaLituanianaMaghiaraOlandezaPoloneza
SarbaSlovenaSpaniolaSuedezaTurcaUcraineana

AdministrationAnimalsArtBiologyBooksBotanicsBusinessCars
ChemistryComputersComunicationsConstructionEcologyEconomyEducationElectronics
EngineeringEntertainmentFinancialFishingGamesGeographyGrammarHealth
HistoryHuman-resourcesLegislationLiteratureManagementsManualsMarketingMathematic
MedicinesMovieMusicNutritionPersonalitiesPhysicPoliticalPsychology
RecipesSociologySoftwareSportsTechnicalTourismVarious

Antonio Gaud

construction

+ Font mai mare | - Font mai mic



Antonio Gaud měl a do osudn přhody s tramvaj v ivotě těst. Velmi brzy si vydobyl věhlasn postaven v celm panělsku, dostval luxusn zakzky a neměl přli problmů s financemi, jako mnoho jeho souputnků. Mohl si vymlet a popoutět uzdu sv neobyčejn fantazii, kter mu mimo jin komplikovala ivot při studiu architektury. Brzy po kole u mohl realizovat to, za co byl při studich hodnocen jako podprůměrn! kolu sice zakončil znmkou vborn, ale vkres byl tak neotřel, e ředitel dajně pronesl: 'Vychovali jsme buď gnia, nebo blzna' Gaud ale nebyl revolucionř, jen se narodil do přzniv doby, kdy měli lid pln zuby upjatho klasicismu a ve snaze negovat star styl se vrhali na ve rozevlt a svobodn. A to byla Gaudho parketa. Mlad architekt byl protiplem vlastn skromnosti ve stř. Gaud s hustmi blonďatmi vlasy, modrma očima, obarvenm vousem a kloboukem prvotřdn značky nemohl v Barceloně konce devatenctho stolet zapadnout v davu. Byl ozdobou intelektulnch debat v kruzch barcelonskch radiklů. Silně ctil katalnsk původ a během celho ivota pouval jen tento jazyk. Komplikoval tm situaci spolupracovnkům, kteř si na schůzky s architektem museli brt překladatele, ale zůstal zatvrzelm Katalncem do konce ivota. V t době zraje Gaud s obrovskm socilnm ctěnm i sklonem k nacionalismu. Dky vyhraněnm vlastnostem zskv přzeň mnoha vlivnch lid v Barceloně a s tm i velmi zajmav zakzky od mecenů.



Osudovou a zroveň nejpompzněj barcelonskou zakzku dostal mlad architekt jetě předtm, ne veel ve znmost. Sagrada Familia - kostel Svat rodiny, měl bt protestem katolick crkve proti zesvětťovn. Ve svch jedenatřiceti letech zskv Gaud nejprestiněj zakzku, dlem ťastn nhody. Původně vybran architekt se nepohodl s crkv a odmtl stavět. Prostor se otevr Gaudmu, kter rozehrv architektonickou symfonii na motivy novogotiky doplněn keramikou a bohatm relifem, jen vypad, jako by se roztkala dětsk stavba z psku. Zatm jen na prknech v ateliru. Jetě ne vystav zklady katedrly, hrnou se na Gaudho atelir dal prestin zakzky. Valnou větinu z budov dostav, ale katedrlu Sagrada Familia nikdy nedokonč. Jen zlomek z plnovan katedrly trč dnes spolu se stavebnmi jeřby k barcelonskmu nebi.

Na kamenolom překřtili obyvatel Barcelony dům Casa Mil. Největ obytn dům, kter Gaud postavil, se podob vce skle s jeskyněmi ne domu. Kad mstnosti vtiskl neopakovateln tvar. Stropy se vln a zdi kcej, z balkonů trč kovov, bohatě zdoben kovan secesn zbradl. Dvorky se knicky zuuj směrem dolů a světlo pronik i do podkrovnch mstnost. Ve na tomto domě, ač se to nezd, je podřzeno funkčnosti. Pouze komny na střee, vypadajc jako marťansk skulptury, maj vce dekorativn charakter. Casa Mil byla dlouho terčem posměchu pro svou avantgardnost. Dokonce i stavebn řad obvinil Gaudho z poruen zkonů tm, e nechal trčet jeden sloup do chodnku. Chtěli ho nechat osekat. Gaud souhlasil s tm, e na msto nohy d ceduli s vysvětlenm, kdo nechal stavbu zohavit. řad se zalekl, a sloup zůstal tam, kde je. Dnes je Casa Mil ceněna jako jedna z nejčistch secesnch pamtek.

Vněj zdi jako z kůe edomodrho hada, sloupy jako slon nohy a střecha jako ocas opancřovanho jetěra. Přiblině tak vypad obytn dům Casa Batl. Gaud tvoř ivelně a původn nvrhy se zakrtko stvaj jen nezvaznm plnem. Měn sv představy v průběhu stavby a mus bt v neustlm kontaktu s dělnky a řemeslnky. Casa Batl roste jako dynamick improvizace na tma bydlen a krsy. Nejmen radost z Gaudho bujar invence m samozřejmě stavebn řad, kter objevuje msta neexistujc v plnech. Velkou radost naopak projevuj nekonvenčn obyvatel domu a davy obdivovatelů.

Zahradnm městem pro honoraci měl bt původně Gellův park. Ke stavbě obytnch domů ale nikdy nedolo. Gaud se prostoru zmocnil, jako by vytvořil jednu ohromnou plastiku obepnajc cel kopec. Gaud se choval při stavbě parku z dnenho pohledu vysoce ekologicky a předeel filozoficky i takov velikny, jako byl Picasso a Mir. Nejene maximlně vychzel z monost ternu, ale tak plně vyuval materilů vytěench na mstě. Odvn viadukty, tunely, schoditě, obvodov zdi, baznky i plastiky hadů a jetěrů rozvrstvil v ternu tak, e park připomn pohdkově barevn bluditě. Sloupy protk voda jako okapy, vsakuje se do porznho podlo a profiltrovan st do baznků. Předlohou pro dokonale pohodln profil laviček byl nah mu odlit vsedě do sdry. Mozaikou zdoben architektura přitahujc vechny kolemjdouc, je slepen z tun nepovedench a rozbitch vyřazench keramickch kachlků, sestavench do zcela novch ornamentů a souvislost. Obdivuhodn plť betonovch konstrukc realizoval Gaudho spolupracovnk Jujola. 'Prce je mon jen na principech spoluprce a ta je mon jen na zkladě lsky,' řekl Gaud o stylu, kterm vytvořil vechna geniln dla. Jedinmi obyvateli parku byli paradoxně nakonec jen Gaud a jeho zakladatel Guel. Obytn čst parku nemohla bt realizovna a řk se, e Gaud, star mldenec, roztrpčen nedokončenm dlem, vyhněl mileneck dvojice ze sv fantastick rajsk zahrady.

Architekt Gaud tvoř v Barceloně několik staveb najednou. ije a dch architekturou a ve městě dokončuje nezvykle čistou secesn srii staveb, kterou nem dn jin metropole. Jedna jedin stavba jej vtahuje jako vr a pohlcuje veker jeho čas. Z mladho Gaudho, kter si potrpěl na prvotřdn oblečen i společnost, je asketick mu zralho věku. Miluje obyčejn lidi a hlavně svou pompzně rozestavěnou katedrlu - Sagrada Familia. Bydl v dlně u paty katedrly, střdmě j a prostě se oblk. Vechen svůj čas věnuje architektonick milence, koriguje dělnky při prci a vyml nevdan metody prce. 'Oznmil jsem, e hledm předlohu osla pro relif na fasdu. dn, kterho mi přivedli, nebyl dobr. Nakonec jsem ho uviděl u obchodnice s pskem. Těkou hlavu měl sklopenou a k zemi - to je osel z těku do Egypta - opravdov,' vykřikl Gaud. A přemluvil majitelku, aby mu zvře půjčila k odlit do sdry. 'Prost ena myslela, e zvře nepřeije,' vyprvěl architekt o svch nezvyklch metodch. Asi desetina chrmu je hotov a větinu plnů m Gaud jen ve sv hlavě. Sedmho června 1926 se architekt vydv jako kad den na prochzku do kostela sv. Filipa. Vychz prostě oblečen ze sv dlny a ve městě ho poraz tramvaj. Sagrada Familia - největ chrm secese - je kompletně dostavěn jen v hlavě genilnho tvůrce Antonia Gaudho y Corneta. Smutečn průvod jej provz k torzu chrmu, kter se tvůrci stane hrobkou.

Gaudho vizi dokončuj pomalu dnen stavitel, ale prce bez mozku 'krle secese' pokračuj jen velmi pomalu. Jestli Barcelona uvid chrm dokončen, a jestli ho vůbec dok postavit podle sporch plnů, nikdo z dnench stavitelů nev. Jen vizionř Gaud asi tuil, za jak dlouho lze pohdkovou katedrlu postavit

Gaud se narodil v Reusu
           u Tarragony. Narodil se
           kotlři Antnii Cornet i
           Bertran a Francesc Gaud
           i Serra.
  Od dětstv trpěl
           revmatismem
        -  od dětstv byl ji velmi bystr
        -  pravděpodobně bydlel v domě
           č.4 v ulici Call de San Juan v
           Reusu (dům ji nestoj).


1863-1868  Studium na gymnziu
         (kltern kole) Colegio de
         los Padres Escolapios v
         Reusu

1867       Gaud poprv uveřejn několik
        kreseb v novinch 'El Arlequn'
        v rukopisnch exemlřch
        (nkladem 12 exemplřů).
        Pro představen kolnho
        divadla kresl Gaud kulisy.        

1869         v 17 letech odeel studovat
          do Barcelony.

1869-1874 navtěvuje přpravn kurzy
          pro studium architektury na
          přrodovědeck fakultě Univer.
          v Barceloně.

1870        V souvislosti s restauračnmi
          projekty pro klter Poblet
          navrhuje opatův erb.

1873-1877   Gaud studuje architekturu
           na Escola Provincial d'Arquitectura
           v Barceloně. Během jeho studia
           vznikaj četn nvrhy a mezi nimi
           i brna hřbitova aj. Nebyl přli
           dobrm studentem. Kdy kreslil
           nvrh, tak se často zaměřoval na
           nepodstatn detaily, e nakonec
           stavbě samotn nevěnoval tolik
           pozornosti. K připoutěc zkouce
           nakreslil univerzitn aulu v řezu.

1878      Krtce před ukončenm studia
       dostv Gaud prvn veřejnou
       zakzku. M pro město Barcelonu
       navrhnout lampy. V r. 1879 byly
       postaveny prvn lampy.
       Měl je navrhnout pro Passeig de
       Muralla de Mar. Zde se projevuje
       Gaudho nacionalistick sm-
       len.

1882        G. zce spolupracuje s arch.
         Joanem Martorellem a jeho
         prostřednictvm se dostv
         do zkho styku s neogotick.
         stavebnm stylem.

1883-1888  začn pracovat na Casa
         Vincens, zroveň přijm
          prce pro El Capricho, ven-
          kovsk dům v Comillasu
          pro Dona Mxima Diaze de
          Quijano. Veden stavby
          převedl na Cr. Cascanta i
          Colom. 
 

           Během studia si přividělval penze
         
  v kancelřch některch architektů,
           mimo jin u Josepa Fontserho a
           Francisca de Paula de Villara, kter
           později zahj stavbu Sag.Familia.
           S Villarem spolupracuje na pracch
           pro klter Montserrat.

          Narhuje tak fontnu pro Place de
          Cataluňa v Barceoně, kter nebyla
          nikdy postavena. Měla bt 40m
          vysok a zaujmat celou plochu
          nměst.

          Jako student navtěvoval Caf pro
          intelektuly na rohu La Rambla a
          Calle de Pelayo v Barceloně.

1876  umr Gaudho matka

nvrh auly ze str 14-15

                Mladho Gaudho ovlivnila hl.
        o uměn od Johna Rushina (aj.).
        Gaud se vyhbal kamerm, a
        tak je mlo jeho fotek. Na spodn
        fotce je vidět elegantn mladk.
        Měl světle hust vlasy, tmavo-
        modr oči a statn vzrůst. Nosil
        vdy klobouky specilně it v
        'Arnau'.

        Nejraději sedval v kavrně pln
        intelektulů, na  rohu ulice La
        Rambla a Calle de
        Pelayo v Barceloně

15.3.1878   zskv diplom architekta

1878      Gaudho projekt na vstavě v
       Paři přinesl nejen spěch,
       ale tak celoivotn přtelstv
       s Eusebim Gellem, kter si ho
       na tto vstavě vimne.
       Jednalo se o vklad pro ruka-
       vičkře Esteva Comellu.
       Gaud zroveň intenzivn pracuje
       na projektu dělnickho sdlitě v
       Matar. Projekt je 1878 vystaven
       na světov vstavě v Barceloně.
       Po studiu podnik Gaud s Aso.
       de Arquitectos de Cataluňa a A.
       Catalanista d'Excursions Cien-
       tfiques vlety do okol - studium

               starch staveb atd. Dostv od
       Manuela Vincense i Montaner
       zakzku na stavbu domu.

1879      umr Gaudho sestra Rosita

1881      Gaud uveřejňuje člnek o
       uměecko průmyslov vstavě v
       denku La Renaixenca. Je to G.
       jedin novinřsk prce.
       V tiskrně Jeps je vytitěn pln-
       ovac materil pro dělnickou
       drustevn sdlitě Matar, kter
       byl mezitm vypracovn.
       Ve stejnm roce zakoupila spol.
       'Associacin de Devotos San
       Jos' alej domů na okraji B., kde
       se měl vystavět kostel k uctvn
       Svat rodiny.

1884-1887   G.postav pro Gella na su
            statku v Les Cortes vstupn
       
     trakt se stjemi. 1.velk
            prce pro Gella.

1886-1889   G. stav pro Gella městsk
            palc v Barceloně. Během
            těchto prac cestuje v do-
            provodu druhho markraběte
            z Comillasu po Andalusii a
            Maroku - slva G. vzrůst

1887-1893 G.vybuduje biskupsk palc
             v Astorze.

1888-1892  G. pokračuje v prci na
              Colegiu Teresianu.

1891-1892  Stavba domu Casa de los
           Botines v Lenu.G. současně
           cestuje do Mlagy a Tangeru
           aby si prohldl msta pro
           plnovanou misi, kterou m
           vybudovat.

Gaud se narodil v Reusu
           u Tarragony. Narodil se
           kotlři Antnii Cornet i
           Bertran a Francesc Gaud
           i Serra.
  Od dětstv trpěl
           revmatismem
        -  od dětstv byl ji velmi bystr
        -  pravděpodobně bydlel v domě
           č.4 v ulici Call de San Juan v
           Reusu (dům ji nestoj).


1863-1868  Studium na gymnziu
         (kltern kole) Colegio de
         los Padres Escolapios v
         Reusu

1867       Gaud poprv uveřejn několik
        kreseb v novinch 'El Arlequn'
        v rukopisnch exemlřch
        (nkladem 12 exemplřů).
        Pro představen kolnho
        divadla kresl Gaud kulisy.        

1869         v 17 letech odeel studovat
          do Barcelony.

1869-1874 navtěvuje přpravn kurzy
          pro studium architektury na
          přrodovědeck fakultě Univer.
          v Barceloně.

1870        V souvislosti s restauračnmi
          projekty pro klter Poblet
          navrhuje opatův erb.

1873-1877   Gaud studuje architekturu
           na Escola Provincial d'Arquitectura
           v Barceloně. Během jeho studia
           vznikaj četn nvrhy a mezi nimi
           i brna hřbitova aj. Nebyl přli
           dobrm studentem. Kdy kreslil
           nvrh, tak se často zaměřoval na
           nepodstatn detaily, e nakonec
           stavbě samotn nevěnoval tolik
           pozornosti. K připoutěc zkouce
           nakreslil univerzitn aulu v řezu.

1878      Krtce před ukončenm studia
       dostv Gaud prvn veřejnou
       zakzku. M pro město Barcelonu
       navrhnout lampy. V r. 1879 byly
       postaveny prvn lampy.
       Měl je navrhnout pro Passeig de
       Muralla de Mar. Zde se projevuje
       Gaudho nacionalistick sm-
       len.

1882        G. zce spolupracuje s arch.
         Joanem Martorellem a jeho
         prostřednictvm se dostv
         do zkho styku s neogotick.
         stavebnm stylem.

1883-1888  začn pracovat na Casa
         Vincens, zroveň přijm
          prce pro El Capricho, ven-
          kovsk dům v Comillasu
          pro Dona Mxima Diaze de
          Quijano. Veden stavby
          převedl na Cr. Cascanta i
          Colom. 
 

           Během studia si přividělval penze
         
  v kancelřch některch architektů,
           mimo jin u Josepa Fontserho a
           Francisca de Paula de Villara, kter
           později zahj stavbu Sag.Familia.
           S Villarem spolupracuje na pracch
           pro klter Montserrat.

          Narhuje tak fontnu pro Place de
          Cataluňa v Barceoně, kter nebyla
          nikdy postavena. Měla bt 40m
          vysok a zaujmat celou plochu
          nměst.

          Jako student navtěvoval Caf pro
          intelektuly na rohu La Rambla a
          Calle de Pelayo v Barceloně.

1876  umr Gaudho matka

nvrh auly ze str 14-15

                Mladho Gaudho ovlivnila hl.
        o uměn od Johna Rushina (aj.).
        Gaud se vyhbal kamerm, a
        tak je mlo jeho fotek. Na spodn
        fotce je vidět elegantn mladk.
        Měl světle hust vlasy, tmavo-
        modr oči a statn vzrůst. Nosil
        vdy klobouky specilně it v
        'Arnau'.

        Nejraději sedval v kavrně pln
        intelektulů, na  rohu ulice La
        Rambla a Calle de
        Pelayo v Barceloně

15.3.1878   zskv diplom architekta

1878      Gaudho projekt na vstavě v
       Paři přinesl nejen spěch,
       ale tak celoivotn přtelstv
       s Eusebim Gellem, kter si ho
       na tto vstavě vimne.
       Jednalo se o vklad pro ruka-
       vičkře Esteva Comellu.
       Gaud zroveň intenzivn pracuje
       na projektu dělnickho sdlitě v
       Matar. Projekt je 1878 vystaven
       na světov vstavě v Barceloně.
       Po studiu podnik Gaud s Aso.
       de Arquitectos de Cataluňa a A.
       Catalanista d'Excursions Cien-
       tfiques vlety do okol - studium

               starch staveb atd. Dostv od
       Manuela Vincense i Montaner
       zakzku na stavbu domu.

1879      umr Gaudho sestra Rosita

1881      Gaud uveřejňuje člnek o
       uměecko průmyslov vstavě v
       denku La Renaixenca. Je to G.
       jedin novinřsk prce.
       V tiskrně Jeps je vytitěn pln-
       ovac materil pro dělnickou
       drustevn sdlitě Matar, kter
       byl mezitm vypracovn.
       Ve stejnm roce zakoupila spol.
       'Associacin de Devotos San
       Jos' alej domů na okraji B., kde
       se měl vystavět kostel k uctvn
       Svat rodiny.

1884-1887   G.postav pro Gella na su
            statku v Les Cortes vstupn
       
     trakt se stjemi. 1.velk
            prce pro Gella.

1886-1889   G. stav pro Gella městsk
            palc v Barceloně. Během
            těchto prac cestuje v do-
            provodu druhho markraběte
            z Comillasu po Andalusii a
            Maroku - slva G. vzrůst

1887-1893 G.vybuduje biskupsk palc
             v Astorze.

1888-1892  G. pokračuje v prci na
              Colegiu Teresianu.

1891-1892  Stavba domu Casa de los
           Botines v Lenu.G. současně
           cestuje do Mlagy a Tangeru
           aby si prohldl msta pro
           plnovanou misi, kterou m
           vybudovat.

Gaud was inscribed in the School Maestro Berenguer at the Monterols Street in Reus, where he met Eduard Toda Gell, who would become one of his life long best friends. By the time he was eleven (1863), Gaud attended his secondary studies in San Francis Convent, which was run by Pairists, and spent his summers at Mas de la Caldereta de Ruidoms. He was afflicted many times by rheumatic fevers, and this maintained him in solitude from the youthful games; during this long periods of time, he spent observing nature.


Front fachade of the Episcopal palace of Astorga in Leon.

By the time he was seventeen, he attended the College of Sciences of Barcelona, at the Regional School of Architecture. Together with his best friend Eduard, they sketched a project for the restoration and usage of the ruins of the monastery of Poblet. During early university years, he lived in the Casa Lonja de Mar at the old convent of the Carmen Between 1873 through 1877, Gaud continued with his studies at the same time he did his military service in the infantry (July 1874 through January 1879). By 1874, Gaud moved to the 2nd floor of the new building of the University in the Gran Va--which became the School of the Masters Pieces and was the M.A. Studies School of Architecture until 1962. He was deployed several times--this was the time of the Third Carlist Wars--but he never was engaged in combat. At the university, he was a very unusual student mostly due to his independent character, and his particular situations; he preferred spending time alone in the library than attending classes, where he found an interest in the philosophical writings of Llorens, Barba, Mil, and Fontanals.


The Cathedral of the Sagrada Familia in Barcelona.

His parents were maintaining Gauds older brother, Francisco, who died soon after his graduation in 1876 and him. Due to his modest means, Gaud worked for master architects and master artisans, where he worked as a designer. Under the master Fontser, Gaud designed the Ciutadela Park. Gaud worked with architects such as Emilio Sala Corts, F. P. del Villar Lozano, Leandro Serrallach, Mas y Juan Martorell. During the time that Gaud spent with Martorell, Gaud was able to expand his studies into a branch of engineering (esttica grfica-- or the study of equilibrium and its laws), which was not part of the program at the time. This opened new doors and contacts for him, as well as new aspects of architecture and applied construction.


Fachade of the Casa Batll
found in the Paseo de Gracia of Barcelona.

Under Serallach, Gaud worked on the project of the Villa de Arcadia, a recreational farm in Montjic. Working together with Juan Salamera, he learned industrial design by working on the design of the trolley railways to unite the farm with the Peace Gate. Under del Villar, Gaud designed the apse and the chamber of the Virgin of the Monastery of Monserrat. Under Punti, he learned the skills of carpentry, ironsmith, ceramist, and glassmaker. Gaud was surrounded by masters who not only influenced him, but whose masterpieces have dotted Barcelonas and Spains icons (Liceo Palace, Plaza Real, and more).

By 1878, Gaud graduated as a master architect, and he participated in several excursions which emphasized the resurgence of Catalonia, visiting places such as Granollers, Olesa de Bonesvall, Sant Feli de Guixols, Elna Carcasona amongst others. This places awoke in him an interest for medieval architecture. At the same time, Gaud demonstrated an affinity for the political struggle of the workers. It should be noted that the only overt sentimental point of Gauds life is the love he felt for Miss Pepita Moreu; yet due to his timidity, by the time he proposed to her, she was already engaged with some one else. From this point on, Gaud seems to have dedicated solely to the study and furtherance of architecture.

In the span of one year, Gauds brother, mother and sister passed away, greatly influencing him, and he moved in with his father and niece into an apartment in Barcelona. By this time, he was also working with Gell in two projects: Martorells house in La Rambla and the chapel of San Feli de les Corts de Sarri. Later on, he would work in the Palace Gell in the street Nou de la Rambla.

It is at this time that Gaud is recommended for the direction of the new Cathedral of Barcelona, La Sagrada Famlia. He took on the project from his exmentor and master Villar, who had voluntarily abandoned it in 1883 because of several disagreements with the construction company. Yet at the same time, Gaud works on projects with Martorell such as the Convent of Villaricos, the convent de las Selesas and the Jesuit Church of the Caspe Street.

Between the period of 1887 through 1893, Gauds fame by now was rapidly rising through his clerical contacts in the world of the Barcelonian bourgeoisie, and this brought him a new set of projects to be done. The mayor of Barcelona, Rius y Taulet, charged him with the renovation of the Salon de Ciento and the City Halls staircase , where the Regent Queen would stay during the Universal Exposition. In the end, Gaud was cheated of this project by Luis Domenech, known for doing so to his colleagues.


Fachade of the Casa Vicens in Barcelona.

In the Expo of 1888, Gaud was charged by the Marquis of Comillas the design of the Pavilion of the Transatlantic Company in the Maritime section. That same year (and subsequent others), Gaud was flooded with a wide variety of projects Of these the Episcopal Palace of Astorga was the only one censored by the Royal Academy of the Bellas Artes of San Fernando. Because it was a public work charged by the then Ministry of Justice and Grace, that his plans were so minutely refined that the project began in 1893, two years after it had been proposed. By this time, the Bishop had passed away and Gaud had antagonized the clergy, leaving the project.


'El Capricho' (The Whim) found in Comillas, Cantabria.

It is also a fact that Gaud was also a religious man, point which became increasingly more accentuated towards the end of his days. An example of this would be his self imposed Easter fasting which almost cost him his life in 1894. Upon recuperating from it, Gaud designed the Nativity front of the Sagrada Famlia. His religious dedications is notable even in his secular creations such as Bellesguard, Finca Millares, Casa Clavet, Casa Batll, and Casa Mil. These large stone and iron structures minimize traditional straight lines and flat surfaces by the use of rounded, irregularly spaced openings and a roof and balconies that have a wavelike appearance.

By 1908, Gaud was famed in masterpieces such as the Sagrada Famlia, La Pedrera, the Cathedral of Mallorca. At this time, one of the mysteries of Gauds life takes place. According to Juan Matamala--the only person to record this incident--, Gaud was approached by American gentlemen for the creation of a Hotel in New York. Nothing more is known of this event--in either side of the ocean--, and there are no blueprints of this proposed hotel; yet it is strange that such event would have been feigned by Matamala. The following year, Gaud builds the school of the Sagrada Famlia with a conical roof, something which had not been seen before, mixing originality with simplicity.

The mid 1910s opened one of the darkest and most depressive time periods of the artist, who had from time to time suffered. Several of his best friends, both colleagues and contacts, passed away, making the artist to close in, and beginning to separate himself from the world. This however did not diminish his famed, yet quite the opposite bolstered it to new heights.

By 1922, the architect Teodoro de Anasagasti Asensio proposed that Gauds Sagrada Famlia become a public work, thus be financed by the state. The motion was approved by majority, and Gaud was asked to sign in the book of Illustrious Persons at the Orfe Catala, at the Music palace of Barcelona. Four years later, Gauds niece passed away and received constant visits at his home in Park Gell by Lorenzo Matamala. His last eight months, he spent solely working on the Sagrada Famlia, and would not accept any new projects. He had set up a cot in his study and would not move from there. On the afternoon of the 7th of June of 1926, when Gaud was crossing the Gran Va at the Gerona crossing, where tow trolleys line # 30 crossed each other in opposite directions, and Gaud was hit. Three cab drivers negated taking him to the clinic until the Guardia Civil Ramn Perez Sanchez took him to the hospital. Three days later, not having regained consciousness, Gaud passed away at the age of 74. On the 12th, a massive funeral was held for the great architect who defied conventional forms and even laws of nature in his works.

The last episode of this great man is one of the darkest of contemporary Spanish History. During the Spanish Civil War, Gauds tomb was profaned in a police search and it remained opened until 1939. In which several of his friends gathered to identify the remains, and the coffer was sealed then.

The world has not known such prolific and well rounded architects, who have brought a freedom to this art form through simplicity and originality. many have aspired to copy him, few have achieved his level, none have been able to maintain his greatness through out their careers as he did.

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

  • Casa Vicens
  • Palau Gell
  • Colegio de Santa Maria de Jess
  • Santa Coloma de Cervell
  • Casa Calvet
  • Casa Batll
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Gell
  • Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

  • Casa Vicens
  • Palau Gell
  • Colegio de Santa Maria de Jess
  • Santa Coloma de Cervell
  • Casa Calvet
  • Casa Batll
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Gell
  • Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Architekt a nvrhř Antoni Gaud i Cornet (1852 - 1926) stl v čele secese ve panělsku. Jeho dlo v Barceloně dalo vzniknout některm z nejznmějch pamětihodnost města. Gaud byl průkopnkem ve svm oboru, co se tk pouit barev, struktur a pohybu způsobem do t doby nepředstavitelnm. Jeho prce, hotov i ty nedokončen, svědč o jeho gniu. Hovořte-li o Barceloně, dřve či později skončte u jeho jmna.



Největm Gaudho dlem je katdrla Svat rodiny, Sagrada Famlia, kter se stala symbolem Barcelony. Byl k prci na n povoln rok pot, co stavba započala. Přepracoval důkladně cel projekt a s posedlost pracoval a do sv smrti (hluboce zadumanho ho přejela tramvaj). Je pohřben v kryptě sv milovan stavby.
Katalnci se nyn pokouej stavbu dostavět, co je dost nesnadn kol vzhledem k tomu, e Gaud nezanechal dn přesn plny.

V mal čsti katedrly, kter byla dostavěna za Gaudho ivota, stoj podivn sloupy a klenby inspirovan rostlinami.

Gellův palc (1889) byla Gaudho prvn reprezentativn budova v centru města. Dky tto stavbě a jejmu vynalzavmu a originlnmu slohu se stal slavnm po celm světě. Palc byl postaven pro jeho celoivotnho sponzora, hraběte Euseb Gella. Stoj v zk ulici, take průčel lze jen obtně přehldnout narz. Lska k drobnm detailům je pro Gaudho styl typick.

Dům Casa Mil (1906 - 1910) je obvykle nazvn La Pedrera (hromada kamen). Byla to Gaudho posledn stavba předtm, ne byl povoln vst prce na katedrle Sagrada Familia. Bytov dům byl velmi modern, měl dokonce prvn podzemn parkovitě v Barceloně. Nenajdete na něm ovem kus rovn zdi.

Fasda je z přrodnho blho kamene, zdoben černmi eleznmi plastikami od J. M. Jujola.
V designu dveř se opakuje hlavn mylenka: jen dn přm linky, prosm. Zl sen kadho sklenře.

Casa Batl na třdě Passeig de Grcia ve čtvrti Eixample je typick dům z prvnch let 20. stolet, navren a postaven pro bohatou katalnskou rodinu.

Na konci 19. stolet pověřil E. Gell Gaudho, aby na jeho pozemcch vybudoval zahradn město. Za Gaudho ivota byly dokončeny pouze zlomky celho dla. Gell park byl pro veřejnost otevřen v r. 1922.

o teoretickm, nicmně velmi hravm vodu do problematiky představil Stefan Krakhofer svůj oceněn projekt soutěe Copper in Architecture, kter zroveň na UEL obhjil jako diplomovou prci. Porota, ve kter zasedal tak Paul Finch, fredaktor prestinho časopisu Architectural Review, projekt velmi vyzdvihovala a srovnvala jej s vysoce profesionlnmi nvrhy praktikujcch architektů. Krakhoferův Pavilon Cu29 byl navren jako průchoz vstavn prostor. V přpravn fzi je vroba makety tohoto velmi amorfnho domu pomoc technologie rapid prototyping. Jak můe vypadat model vyroben touto technologi (kterch je ve skutečnosti vce různch typů zejmna podle pouitho materilu), lze vidět na modelu Take Off House Michala Kutlka.

U v prvn teoretick čsti sv přednky zabrousil Stefan Krakhofer k projektu Cu29, kdy demonstroval, jakm způsobem počtač určil na zkladě zadanch parametrů tvar konstrukce tak, aby průběh sil a momentů podtrhl relnost projektu. Volně parafrzovno, zatmco dřve se navrhl nosnk a pot se spočtal průběh sil, dnes je parametrick design přstupnou monost, jak nechat vzjemně působit tvar konstrukce a průběh sil a pomoc zpětn vazby zskat staticky ideln tvar, odpovdajc vtvarnmu a architektonickmu změru.

Zde si dovolm odbočit k Antoniovi Gaudmu, kter vlastně dělal tot při hledn staticky dokonalho tvaru svho mistrovskho dla, kostela Sagrada Familia. Neměl vak k dispozici sofistikovan software, take jeho model byl fyzick, nicmně vychzel z totonho principu zpětn vazby. Co Gaud udělal? Vytvořil několikametrovou drtěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na drty, odpovdajc samotn konstrukci, zavěoval pytlky se ztě odpovdajc hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem ztěe a gravitace zdeformovala do staticky dokonalho tvaru. Skriptovn a parametrick design umoňuj tot, ovem bez nkladnho fyzickho modelu a bez zdlouhavch odměřovn tvaru a jeho překreslovn.

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

  • Casa Vicens
  • Palau Gell
  • Colegio de Santa Maria de Jess
  • Santa Coloma de Cervell
  • Casa Calvet
  • Casa Batll
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Gell
  • Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

  • Casa Vicens
  • Palau Gell
  • Colegio de Santa Maria de Jess
  • Santa Coloma de Cervell
  • Casa Calvet
  • Casa Batll
  • Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
  • Parc Gell
  • Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Architekt a nvrhř Antoni Gaud i Cornet (1852 - 1926) stl v čele secese ve panělsku. Jeho dlo v Barceloně dalo vzniknout některm z nejznmějch pamětihodnost města. Gaud byl průkopnkem ve svm oboru, co se tk pouit barev, struktur a pohybu způsobem do t doby nepředstavitelnm. Jeho prce, hotov i ty nedokončen, svědč o jeho gniu. Hovořte-li o Barceloně, dřve či později skončte u jeho jmna.

Největm Gaudho dlem je katdrla Svat rodiny, Sagrada Famlia, kter se stala symbolem Barcelony. Byl k prci na n povoln rok pot, co stavba započala. Přepracoval důkladně cel projekt a s posedlost pracoval a do sv smrti (hluboce zadumanho ho přejela tramvaj). Je pohřben v kryptě sv milovan stavby.
Katalnci se nyn pokouej stavbu dostavět, co je dost nesnadn kol vzhledem k tomu, e Gaud nezanechal dn přesn plny.

V mal čsti katedrly, kter byla dostavěna za Gaudho ivota, stoj podivn sloupy a klenby inspirovan rostlinami.

Gellův palc (1889) byla Gaudho prvn reprezentativn budova v centru města. Dky tto stavbě a jejmu vynalzavmu a originlnmu slohu se stal slavnm po celm světě. Palc byl postaven pro jeho celoivotnho sponzora, hraběte Euseb Gella. Stoj v zk ulici, take průčel lze jen obtně přehldnout narz. Lska k drobnm detailům je pro Gaudho styl typick.

Dům Casa Mil (1906 - 1910) je obvykle nazvn La Pedrera (hromada kamen). Byla to Gaudho posledn stavba předtm, ne byl povoln vst prce na katedrle Sagrada Familia. Bytov dům byl velmi modern, měl dokonce prvn podzemn parkovitě v Barceloně. Nenajdete na něm ovem kus rovn zdi.

Fasda je z přrodnho blho kamene, zdoben černmi eleznmi plastikami od J. M. Jujola.
V designu dveř se opakuje hlavn mylenka: jen dn přm linky, prosm. Zl sen kadho sklenře.

Casa Batl na třdě Passeig de Grcia ve čtvrti Eixample je typick dům z prvnch let 20. stolet, navren a postaven pro bohatou katalnskou rodinu.

Na konci 19. stolet pověřil E. Gell Gaudho, aby na jeho pozemcch vybudoval zahradn město. Za Gaudho ivota byly dokončeny pouze zlomky celho dla. Gell park byl pro veřejnost otevřen v r. 1922.

o teoretickm, nicmně velmi hravm vodu do problematiky představil Stefan Krakhofer svůj oceněn projekt soutěe Copper in Architecture, kter zroveň na UEL obhjil jako diplomovou prci. Porota, ve kter zasedal tak Paul Finch, fredaktor prestinho časopisu Architectural Review, projekt velmi vyzdvihovala a srovnvala jej s vysoce profesionlnmi nvrhy praktikujcch architektů. Krakhoferův Pavilon Cu29 byl navren jako průchoz vstavn prostor. V přpravn fzi je vroba makety tohoto velmi amorfnho domu pomoc technologie rapid prototyping. Jak můe vypadat model vyroben touto technologi (kterch je ve skutečnosti vce různch typů zejmna podle pouitho materilu), lze vidět na modelu Take Off House Michala Kutlka.

U v prvn teoretick čsti sv přednky zabrousil Stefan Krakhofer k projektu Cu29, kdy demonstroval, jakm způsobem počtač určil na zkladě zadanch parametrů tvar konstrukce tak, aby průběh sil a momentů podtrhl relnost projektu. Volně parafrzovno, zatmco dřve se navrhl nosnk a pot se spočtal průběh sil, dnes je parametrick design přstupnou monost, jak nechat vzjemně působit tvar konstrukce a průběh sil a pomoc zpětn vazby zskat staticky ideln tvar, odpovdajc vtvarnmu a architektonickmu změru.

Zde si dovolm odbočit k Antoniovi Gaudmu, kter vlastně dělal tot při hledn staticky dokonalho tvaru svho mistrovskho dla, kostela Sagrada Familia. Neměl vak k dispozici sofistikovan software, take jeho model byl fyzick, nicmně vychzel z totonho principu zpětn vazby. Co Gaud udělal? Vytvořil několikametrovou drtěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na drty, odpovdajc samotn konstrukci, zavěoval pytlky se ztě odpovdajc hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem ztěe a gravitace zdeformovala do staticky dokonalho tvaru. Skriptovn a parametrick design umoňuj tot, ovem bez nkladnho fyzickho modelu a bez zdlouhavch odměřovn tvaru a jeho překreslovn.

v





Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare



DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Comentarii


Vizualizari: 1226
Importanta: rank

Comenteaza documentul:

Te rugam sa te autentifici sau sa iti faci cont pentru a putea comenta

Creaza cont nou

Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved